Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@pikola píše:
A kvůli čemu se hadate?
V podstatě kvůli ničemu. Hádka začne z ničeho nic a už to jede. Vytahujeme minulost, současnost, budoucnost a snažíme se jeden druhému slovně ublížit.
Tak první by byla na místě nějaká poradna, ne hned pálit mosty ![]()
@Anonymní píše:
Dobrý den, prosím o zachování anonymu, jinak radši smazat.
S partnerem jsme spolu 12 let, máme 5 letou dceru. Nemáme dluhy, žijeme ve vlastním bytě, po fin. stránce jsme spokojení. Poslední cca 3 roky se hodně hádáme, ale nikdy ne před dcerou. Už je to v takové fázi, že když je dcera u tchána přes noc, tak se pohádáme a z jeho úst lítají na moji hlavu slova jako pi…,atd..Taky nejsem dokonalá, ale sprostá slova nepoužívám. Nevím ani, jestli se máme ještě rádi. Neobjímáme se, nelíbáme se. Jen pusa a občas sex. Když je dcera doma, tak fungujeme normálně, sice žádné intimnosti, ale mluvíme spolu. Pořád přemýšlím, co dál. Hlava říká odejdi, srdce říká dej tomu ještě šanci, už kvůli dceři. Neví, co je mezi námi, ale nechci ani, aby žila v přetvářce. Opravdu nevím, co dál,mluvit o tom partner nechce, takže asi zájem o záchranu vztahu nemá. Kdyby přišlo na nejhorší a my jsme se rozešli, jak zvládali vaši pětileťáci rozchod rodičů?
No když ti sprostě nadává a nemá zájem to nějak řešit, tak nevim, jak bys to měla vyřešit sama - na to musíte být dva. Když ti v hádce řekne, že jsi pi.., omluví se potom, když vychladne aspoň?
@Doe_Jane píše:
Tak první by byla na místě nějaká poradna, ne hned pálit mosty
Já vím, ale co dělat, když ten druhý nechce o poradně ani slyšet?
@Paola21 píše:
No když ti sprostě nadává a nemá zájem to nějak řešit, tak nevim, jak bys to měla vyřešit sama - na to musíte být dva. Když ti v hádce řekne, že jsi pi.., omluví se potom, když vychladne aspoň?
Možná tak na deset hádek, jedna omluva. Asi spíš zůstávám jen kvůli dceři, nechci aby byla smutná. To radši budu já, i když vím, že jsem blbka a budu si to jednou vyčítat.
Předně bych si s ním promluvila, jestli mu to tak vyhovuje nebo jestli chce něco udělat pro záchranu manželství ( co si budeme namlouvat, tohle není moc k životu), srovnej se sama se sebou, jestli i ty chceš manželství zachovat, nejen kvůli dceři, ale taky kvůli sobě… A mimochodem - děti jsou strašně vnímavé a i když se snažíte před dcerkou fungovat „normálně“, věřím, že cítí, že je něco špatně.
@Anonymní píše:
Možná tak na deset hádek, jedna omluva. Asi spíš zůstávám jen kvůli dceři, nechci aby byla smutná. To radši budu já, i když vím, že jsem blbka a budu si to jednou vyčítat.
Jen aby to nedošlo tak daleko, že ti takhle pak bude říkat před dcerou, to bys dceři moc nepomohla. Je to těžký něco zachraňovat, když ten druhý nejeví zájem.. ![]()
A ještě něco, jednou příjde doba, kdy to milé oslovení pí.., už klidně použije i před dcerou, takže to bude pro ní takový milý vzor, jak se chovat k matce a jak má vypadat manželství
@Anonymní píše:
@pitbul @Paola21 Je mi jasné, že to dcera alespoň částečně vnímá, ale pořád si říkám, že jí tím tolik neubližuju, jak kdybych odešla.
Kdyby mi takhle řekl před dcerou, tak odcházím okamžitě. Zůstávám, protože vypadá šťastně a nechci jí psychicky ubližovat.A jsi TY šťastná? Spokojená máma =spokojené dítě
@Anonymní píše:
@pitbul @Paola21 Je mi jasné, že to dcera alespoň částečně vnímá, ale pořád si říkám, že jí tím tolik neubližuju, jak kdybych odešla.
Kdyby mi takhle řekl před dcerou, tak odcházím okamžitě. Zůstávám, protože vypadá šťastně a nechci jí psychicky ubližovat.
Jak dlouho v tom chceš být? Když to nehodlá řešit, tak to bude jen a jen horší. Tento stav přeci není k dlouhodobému žití a jak píše @pitbul, spokojená máma, spokojené dítě.. Jak nejsem na nějaká ultimáta, tak bych mu dala nějakou lhůtu, aby to začal řešit, jako dospělý člověk - když to nesplní, tak evidentně opravdu nemá zájem a je mu to volné a pak není co řešit..
@pitbul Šťastná? Asi jsem. Všichni jsme zdraví, máme kde bydlet. Občas si kvůli tomu pobrečím a uleví se mi. Hodně lidí má větší problémy, než to, že je partner nemiluje. Už jsem zažila tolik životních „průserů“,že mi stačí asi málo ke štěstí.
Dobrý den, prosím o zachování anonymu, jinak radši smazat.
S partnerem jsme spolu 12 let, máme 5 letou dceru. Nemáme dluhy, žijeme ve vlastním bytě, po fin. stránce jsme spokojení. Poslední cca 3 roky se hodně hádáme, ale nikdy ne před dcerou. Už je to v takové fázi, že když je dcera u tchána přes noc, tak se pohádáme a z jeho úst lítají na moji hlavu slova jako pi…,atd..Taky nejsem dokonalá, ale sprostá slova nepoužívám. Nevím ani, jestli se máme ještě rádi. Neobjímáme se, nelíbáme se. Jen pusa a občas sex. Když je dcera doma, tak fungujeme normálně, sice žádné intimnosti, ale mluvíme spolu. Pořád přemýšlím, co dál. Hlava říká odejdi, srdce říká dej tomu ještě šanci, už kvůli dceři. Neví, co je mezi námi, ale nechci ani, aby žila v přetvářce. Opravdu nevím, co dál, mluvit o tom partner nechce, takže asi zájem o záchranu vztahu nemá. Kdyby přišlo na nejhorší a my jsme se rozešli, jak zvládali vaši pětileťáci rozchod rodičů?