Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dát děti tchýni?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
20.2.14 23:41
@berry4 Tak především - téma bylo o tom, jestli dát děti tchyni na 14 dní. To s tím Tureckem byl trochu sarkasmus v reakci na tvoje „argumenty“ o pobytu tvého dítěte u moře. No nic. Píšeš, že pro dceru zakladatelky je už v podstatě pozdě - v téměř 4 letech - na „vytváření psychosociálních vazeb“ a „čas trávený spolu-BEZ RODIČŮ nejlépe. Čas a prožitky strávené s ostatními členy rodiny, na vytváření vazeb, vzorů a vzpomínek.“
Já nesouhlasím a ptám se PROČ je pozdě? NA CO je pozdě?
Tak mi to vysvětli „jako pětiletému dítěti“.
O co můj syn přišel, když teprve nyní, ve 4 a půl letech začíná poprvé trávit čas s prarodiči sám, na půl dne, na den? (Jinak je vídá cca 1× měsíčně na víkend s otcem a plán samozřejmě je, že až bude větší, bude tam trávit času víc, třeba většinu prázdnin). O co přišla starší dcera zakladatelky, pro kterou už „je pozdě“? O vzpomínky? Nevěřím. Ty nám přece zůstávají až pozdější. O vztah s prarodiči? Nevěřím. Prarodiče vídá a důvěrnější vztah se samostatným pobytem si klidně vytvoří později. Nebo ty myslíš, že ne? Proč?
Podle mě to prostě moc hrotíš do opačného extrému. Ale ráda si přečtu nějaké argumenty. Oči v sloup nad mou ztrátou rozumu argumentem nejsou. Asi si to zítra hodím do googlu, teď už jdu spát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pavlats
20.2.14 23:56
Já tě chápu a obzvlášť po vlastních zkušenostech. Tchánovci si jeden čas zkoušeli brát na víkend staršího - naposled loni v březnu a pak jako když utne. Tušila jsem, že se něco stalo, ale nikdo nic neříkal, až teď skoro po roce se prořekli, že se tam Davídek pokakal - on má problémy s kakáním dlouhodobě, je z toho nervozní, obzvlášť v té době ho to i často bolelo, takže před a po akci často tady brečí i nám, navíc už byl zvyklý chodit na nočník a když se pokakal do plíny, tak byl řekla bych ponížený a o to horší byl jeho brekot. On to měl naopak než ostatní děti - čůrat na nočník odmítal dost dlouho, takže měl přes den plenu. No a prostě se mu to stalo u tchánů, takže z toho byl 2×tak špatný, asi brečel docela hodně, nešel utišit a tchána to po chvilce zřejmě nasralo a byl na něj asi nepříjemný a chtěl ho odvézt domu. Nějak to tam nakonec ukočírovali, ale tenkrát mi to neřekli co se stalo a Dádu to v jeho „kakacím“ problému vrátilo o několik měsíců zpátky 
A to je to, čeho jsem se bála vždycky když si ho brali - oni ho vůbec neznali, jak a na co je zvyklý, co na něj platí a co naopak ho trápí a tyhle naše problémy znali jen z občasných návštěv z mého vyprávění a zřejmě jim to přišlo jako banalita, tak to dost podcenili. Samozřejmě dostali instrukce, ale prostě si asi řekli, že kladu důraz na kraviny. Takže za mě - pokud máš pochybnosti, tak nedávej, nic se nemá uspěchat. Teď už by to bylo taky jiné, je starší, už i mnohem lépe mluví, takže si myslím že pro všechny strany by to bylo příjemnější - jenže oni už tcháni od té doby ani nemají zájem, resp. myslím že tchán podle toho co tady právě nedávno říkal, protože by tam Dáda zase mohl brečet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pavlats
21.2.14 00:39
@latunka01 Děkuji. TO je právě to, oni si myslí, že to všechno zvládnou. Jenže holky taky neznají, jenom z těch návštěv a z vyprávění. Já vím, že dokud je tam nebudou mít (beze mě), tak je doopravdy nepoznají, ale vadí mi, jak to bagatelizují, jak jsou sebejistí, přitom se o holky nikdy nestarali. (ano odpůrkyně, sesypte se na mě, že je to moje vina, samozřejmě) Jediný jejich argument je - však my bychom to nějak zvládli. A toho se právě bojím.
- Citovat
- Upravit
21.2.14 07:02
@Lomikára podstata celého problému zakladatelky netkví v tom, že děti mají jet někam na 14 dní. Průměrně inteligentní člověk si z jejího příspěvku nevezme jen tuto část jako gro celého problému. Problém bude někde úplně jinde, kdo chce, ho pochopí, kdo ne, tak ne. 
Myslím, že tu už bylo z velké části napsáno dost o tom, aby @pavlats dala šanci prarodičům, zkusila jim dát děti alespoń na víkend. At´už u nich doma, nebo je pustit k nim domů. Od toho se začít odrážet, nechat si děti zvyknout a když budou chtít, třeba na ty prázdniny je klidně pustit na 14 do Turecka, nebo kamkoli do Kotěhůlek, je snad úplně jedno, kam pojedou, pokud se prarodiče na to cítí, tak PROČ jim to odepírat? 
No nevím, co ti mám na to formování a prožitky napsat, asi mám lepší pamět´,než ty konkretně, já si svoje babičky pamatuji z velmi ranného dětství a jedna z nich ve mě zanechala „otisky sama sebe“ v tom nejhezčím smyslu slova. Čerpám z ní dodnes a možná právě proto, že mám asi jiné vzpomínky než ty, nebo zakladatelka, necítím nutnost hystericky sedět na svých dětech, myslet si, že jen JÁ udělám pro ně všechno nejlíp, že jen JÁ jsem ta, co je schopna se o děti postarat v adekvátní míře ( už jen vzhedem k pokročilému těhotenství zakladatelky si to teda vůbec nemyslím a bude hůř 
) a pokud JE ta možnost a JE ta ochota sdílet život mých dětí i z jiných úhlů, pokud to funguje a fungovat má, nikdy není dost brzo, ovšem občas může být to pozdě. Právě v tom smyslu, že třeba to 4 leté dítě už nikdy nebude mít ten úplně vřelý vztah ke svým prarodičům, protože je zná v podstatě je jako víkendové návštěvníky. Nikdy s nimi neprožilo nic podstatného, co by utváželo od začátku vztah, jako k rodičům. A tohle je potom průfer rodičů, protože místo toho, aby dali čemukoli šanci, tak akorát vymýšlí, proč tohle, nebo onohle nejde…
O míře hrocení -no to raději pominu, někdo hledá důvody, jiný způsoby 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.14 08:56
Ve čtyřech letech jsem šla také na 14 dní k babičce, kterou jsem znala jen z občasných návštěv. To trauma z pobytu tam si pamatuji dodnes, a to na mě byli hodní, ale cizí prostředí a zcela jiný režim se prostě projevilo. Byla jsem citlivější dítě. Pokud má někdo „splachovací“ dítě, které je hned všude doma a jakkékoliv změny mu nedělají problém, jako třeba mé sestře, tak vše zvládají v pohodě. Pokud zakladatelko tvé děti na to prostě ještě nejsou zralé, tak je nedávej. Ty je znáš nejlépe. A že někdo píše, že jsi divná a odpíráš prarodiče, tak z toho si vážně nic nedělej. Za rok může být vše jinak a holky už budou třeba i sami chtít 
Já po tom zážitku jsem už nechtěla nikdy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pavlats
21.2.14 09:12
@sibka Tak nějak se cítil i manžel, který musel k babičce od dvou let. Jak jsem psala, každé prázdniny tam musel, na celé dva měsíce a povinně. Proto nejspíš tchánovci nechápou, proč jsme jim holky ještě nedaly. Nechápou, proč bychom měli brát v potaz, zda holky chtějí nebo ne, vždyť to přece stačí dát rozkazem.
Problém je také v tom, že holky s nimi nic moc vztah nemají. Nemyslím si, že je to tím, že by je vídali málo, ale tím, že oni když přijedou, tak na holky vždy děsně nastoupí.
To dělali od malička. Níkdy holky nenechali, ať si je okouknou, vždy mi je okamžitě rvali z náruče, protože je honem museli chovat. Holky k nim nechtěly, brečely. Dodnes si pamatuji, jak tchýně po té starší (byly jí asi dva roky), hmátla, chytla jí za triko, přitáhla si jí k sobě a ty se se mnou musíš pomazlit. A nebylo to ve srandě. Dcera z toho byla vedle, vyškubla se jí, brečela. A takhle je to pořád. Vždy jsme tchánovcům tloukli do hlavy, ať je nechají trochu rozkoukat, když přijedou, že pak za nima holky přijdou sami, ale to neexistuje. Teď už to holky zvládají líp, ale když byly malinké, bylo to děsný.
Výsledek je, že ta malá se jich bojí. A ta starší je s nimi v jedné místnosti, jen když jsem tam i já.
Já se vážně snažím, aby s nimi byly, za babi a dědou je posílám, vysvětluju holkám, že jsou fajn a že přijeli za nimi, ale někdy to dost skřípe.
- Citovat
- Upravit
pavlats
21.2.14 10:16
@berry4 Teda promiň, ale teď jsi mě vážně naštvala. Tím chceš říct, že protože jsem těhotná, tak se nedokážu v adekvátní míře postarat o své děti? 
Ty mě neznáš, v životě jsi mě neviděla, nevíš, jak to doma máme zařízené, tak jakým právem o mě tady děláš takové soudy? To už je opravdu trochu přes čáru, nemyslíš? 
- Citovat
- Upravit
Tunrida
21.2.14 11:37
@pavlats hele a zeptala ses treba dti, jestli by chtely jet na par dni k babicce a dedovi?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.2.14 12:12
Omlouvám se za anonym, jistě z pochopitelných důvodů.
Já tedy děti zatím nemám, teprve čekám na narození, ale v jednom mám jasno. Malé děti půjčovat nebudu, minimálně do té doby, než budou mluvit a to souvisle a zřetelně o všem co se kolem nich děje. Možná bude nějaká vyjímka, ale to bych té osobě musela 100% věřit, myslím že zrovna jako jediná by připadala v úvahu tchýně. Bohužel mám velmi špatnou osobní zkušenost se svým vlastním dědou, dělal s náma věci a hrál hry, kterým jsem vůbec nerozuměla, příjemné mě to teda rozhodně nebylo a když jsem k nim nechtěla, tak jsem prostě musela. Když mě vše došlo už v hodně pozdějším věku, byl malér na světě a peru se s tím pořád. Po odtajnění rodině, se nic výrazně zlého nestalo, vždyt přeci mě ani sestřenkám nic není, později jsem se dozvěděla, že to samé dělal i se svou dcerou, mou tetou. Nikde se o tomhle moc nemluví, v rodinách se to tutlá. A můj otec mě i přes to nutí, je jít navštěvovat atd. Nechodím tam, už dávno a já jsem ta špatná 
Vím, že tohle je pro Vás možná extrém, ale pro mě osobní zkušenost s celoživotním následkem. Proto maminky bych chtěla jen říci, věřte své intuici a poslouchejte své děti, dívejte se na to jak na kterou osobu reagují. Malé děti ještě neví, co je dobré a co zlé. Já teda tak nějak nemám vůbec v důvěru v lidi. Ale u mě z pochopitelných důvodů.
- Citovat
- Upravit
G12
21.2.14 12:28
@pavlats
no máš svoji pravdu, přes kterou nejede vlak, tak si holt děti nechej doma a nikam je neposílej. dost jednoduché řešení
- Citovat
- Upravit
21.2.14 12:50
@pavlats aha, chytat se všeho, co se ti nehodí do krámu. Ono je postarat se v tom základním slova smyslu- dát dětem najíst, vyprat, vyžehlit apod a něco jiného jim taky umět poskytnout zážitky.
A nelži prosím ani sama sobě, ani mě, že ted´zvládáš jít s dětmi třeba na brusle, lyže, na plavečák, nebo jen tak na vejlet do lesa, po kopcích, že tohle všechno budeš levou zadní zvládat za půl roku. Nebudeš. Budeš sedět doma na zadeli s mrnětem, protože to nebude moct jít na sluníčko a dětem nezbude nic jiného, než sedět s tebou.
A třeba i od toho jsou prarodiče, že s nimi stráví čas i jinak, třeba výletem do ZOO, na zámek, k rybníku, do lesa, nebo k tomu moři.
Ale to ti nejspíš nedochází, @G12 má pravdu, máš tu SVOJI pravdu, tak si ji nech, zamči si děti do toho svého skleníku představ a výmluv a žijte si tam blaze
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.14 12:58
@berry4 Sice máš pravdu, ale ono taky záleží opravdu jací ti prarodiče jsou. Já ochotně kluka dávám tchýni s tchánem, kdežto třeba můj táta kdyby náhodou měl hlídat, tak ho bez pardonu zrakví a moje matka je podobná. O hlídání nestojí, ale jestli budou ještě k něčemu, až bude klukovi tak deset a bude mít dost rozumu, možná bych ho tam dala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
G12
21.2.14 12:59
@boball píše:
@berry4 Sice máš pravdu, ale ono taky záleží opravdu jací ti prarodiče jsou. Já ochotně kluka dávám tchýni s tchánem, kdežto třeba můj táta kdyby náhodou měl hlídat, tak ho bez pardonu zrakví a moje matka je podobná. O hlídání nestojí, ale jestli budou ještě k něčemu, až bude klukovi tak deset a bude mít dost rozumu, možná bych ho tam dala.
zrakví znamená co? jako že ho trefí šlak nebo něco podobného?
- Citovat
- Upravit
21.2.14 13:05
@boball tak jistě. Své máme bych své děti nesvěřila ani omylem, po negativních zkušenostech. Ani předtím, ani nikdy.
Ovšem k tomu taky člověk musí nějak dojít a ne soudit z občasných návštěv, kdy lační prarodiče by vnoučata nejraději umačkali ( nám to tak dělá děda, holka si už zvykla, vždycky dědu „zmlátí“ at´ji pustí, potom mu řekne, že zlobí , ono je to ale o tom, že se znají a vědí, co si kdo ke komu může dovolit),nebo že já nalejvám omáčku na rýži zleva, kdežto tchyně zprava…
Soudit, že jsou prarodiče neschopní z toho, že je pozoruji při návštěvách a z toho usuzuji, jak by věci probíhaly, mi přijde scestné.
Logicky se každý chováme doma a v soukromí jinak, než před někým a na cizí půdě.
Psala jsem a píšu a motáme se pořád dokola kolem jednoho: dát tomu šanci.
O ničem jiném to snad není, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
