Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dcera odmítá stěhování s přítelem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.2.23 22:39
@Anonymní píše:
Tak já jsem taky trochu v pasti…mám rok a půl partnera, moji dceru deset, jeho 11. Ze zacatku mě i dceru jeho dcera brala, ale bohužel pak začala žárlit a mně házet klacky pod nohy. On je na ní tak fixovány. Bere ji spíše jako partnerku. Má vše co chce, nikdy neslyšela ne, vše může. Ke mně je drzá, on ji nic nerekne a když něco řešíme, nestojí nikdy pri mne, ale.jen pri ni. On bydlí v dome, my v bytě, 50 km od sebe. Došlo téma na stěhování, mimco… Bohužel je to ve fazi, jak se to vyhrotilo a klacky mám pod nahama jen já, žádné zastání od něj, jezdím tam jen když ona tam není. Ani moje dcera už tam nechce. Asi bezvychodna situace, ale abych se teď s dcerou stěhovala do jeho domu…musela by měnit školu, kamarády a já práci…asi blbost že? On problém nevidí, přijde mu vše ok, ale já jsem celkem bezradná. Ještě ke všemu na dědině, kde bydlí 20 obyvatel a pár děti v dědině o 2 km dal. Když jsem navrhla jiné řešení, o tom nechce slyset… Prostě jediné nastěhování se k němu, protože on odsud nikdy nepůjde pryč…a pak si říkám, že když se cokoli stane, tak co já tam zase? Půjdu zase 50 km zpět??? A zase řešit práci a dceřinu školu??? Přitom jeho tam drží jen ten barák, shání jinou práci, dítě v péči nemá…
Asi…?
Jasne, ze je to blbost.
A bezvychodna situace to neni, vidim jeden dost jasny vychod - rozchod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.2.23 06:15
@Anonymní píše:
Tak já jsem taky trochu v pasti…mám rok a půl partnera, moji dceru deset, jeho 11. Ze zacatku mě i dceru jeho dcera brala, ale bohužel pak začala žárlit a mně házet klacky pod nohy. On je na ní tak fixovány. Bere ji spíše jako partnerku. Má vše co chce, nikdy neslyšela ne, vše může. Ke mně je drzá, on ji nic nerekne a když něco řešíme, nestojí nikdy pri mne, ale.jen pri ni. On bydlí v dome, my v bytě, 50 km od sebe. Došlo téma na stěhování, mimco… Bohužel je to ve fazi, jak se to vyhrotilo a klacky mám pod nahama jen já, žádné zastání od něj, jezdím tam jen když ona tam není. Ani moje dcera už tam nechce. Asi bezvychodna situace, ale abych se teď s dcerou stěhovala do jeho domu…musela by měnit školu, kamarády a já práci…asi blbost že? On problém nevidí, přijde mu vše ok, ale já jsem celkem bezradná. Ještě ke všemu na dědině, kde bydlí 20 obyvatel a pár děti v dědině o 2 km dal. Když jsem navrhla jiné řešení, o tom nechce slyset… Prostě jediné nastěhování se k němu, protože on odsud nikdy nepůjde pryč…a pak si říkám, že když se cokoli stane, tak co já tam zase? Půjdu zase 50 km zpět??? A zase řešit práci a dceřinu školu??? Přitom jeho tam drží jen ten barák, shání jinou práci, dítě v péči nemá…
Tohle bych odpískala. Úplně mě zamrazilo jen při představě, že bych sebe a dítě vytrhla ze svého prostředí a šla někam na polosamotu do baráku, kde budu v podstatě jako trvalá návštěva čelit jedenáctileté rozmazlené princezničce a jejímu benevolentnímu tatínkovi. Budeš tam páté kolo u vozu a tvoje dcera za „popelku“. Vykašli se na to, tohle nemáš zapotřebí a tvoje dcera už vůbec ne. Než tohle, tak samotným vám bude mnohem líp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.23 06:23
@Anonymní píše:
Tak já jsem taky trochu v pasti…mám rok a půl partnera, moji dceru deset, jeho 11. Ze zacatku mě i dceru jeho dcera brala, ale bohužel pak začala žárlit a mně házet klacky pod nohy. On je na ní tak fixovány. Bere ji spíše jako partnerku. Má vše co chce, nikdy neslyšela ne, vše může. Ke mně je drzá, on ji nic nerekne a když něco řešíme, nestojí nikdy pri mne, ale.jen pri ni. On bydlí v dome, my v bytě, 50 km od sebe. Došlo téma na stěhování, mimco… Bohužel je to ve fazi, jak se to vyhrotilo a klacky mám pod nahama jen já, žádné zastání od něj, jezdím tam jen když ona tam není. Ani moje dcera už tam nechce. Asi bezvychodna situace, ale abych se teď s dcerou stěhovala do jeho domu…musela by měnit školu, kamarády a já práci…asi blbost že? On problém nevidí, přijde mu vše ok, ale já jsem celkem bezradná. Ještě ke všemu na dědině, kde bydlí 20 obyvatel a pár děti v dědině o 2 km dal. Když jsem navrhla jiné řešení, o tom nechce slyset… Prostě jediné nastěhování se k němu, protože on odsud nikdy nepůjde pryč…a pak si říkám, že když se cokoli stane, tak co já tam zase? Půjdu zase 50 km zpět??? A zase řešit práci a dceřinu školu??? Přitom jeho tam drží jen ten barák, shání jinou práci, dítě v péči nemá…
No jasne, takze prizpusobit se mas jen ty, zmeny se maji tykat jen tveho ditete, jeho dite nic, to tam bude vladnout dal. V jake roli tam bude tva dcera? A ty premyslis o cem? Reseni je uplne jasne, bud to nechte, jak to je a nebo konec. Pry mimco, to to tak jeste.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.23 06:54
@Anonymní píše:
Tak já jsem taky trochu v pasti…mám rok a půl partnera, moji dceru deset, jeho 11. Ze zacatku mě i dceru jeho dcera brala, ale bohužel pak začala žárlit a mně házet klacky pod nohy. On je na ní tak fixovány. Bere ji spíše jako partnerku. Má vše co chce, nikdy neslyšela ne, vše může. Ke mně je drzá, on ji nic nerekne a když něco řešíme, nestojí nikdy pri mne, ale.jen pri ni. On bydlí v dome, my v bytě, 50 km od sebe. Došlo téma na stěhování, mimco… Bohužel je to ve fazi, jak se to vyhrotilo a klacky mám pod nahama jen já, žádné zastání od něj, jezdím tam jen když ona tam není. Ani moje dcera už tam nechce. Asi bezvychodna situace, ale abych se teď s dcerou stěhovala do jeho domu…musela by měnit školu, kamarády a já práci…asi blbost že? On problém nevidí, přijde mu vše ok, ale já jsem celkem bezradná. Ještě ke všemu na dědině, kde bydlí 20 obyvatel a pár děti v dědině o 2 km dal. Když jsem navrhla jiné řešení, o tom nechce slyset… Prostě jediné nastěhování se k němu, protože on odsud nikdy nepůjde pryč…a pak si říkám, že když se cokoli stane, tak co já tam zase? Půjdu zase 50 km zpět??? A zase řešit práci a dceřinu školu??? Přitom jeho tam drží jen ten barák, shání jinou práci, dítě v péči nemá…
V jake pasti? Jako jestli nekdo povazuje za past, že si najde chlapa, premysli o miminku a pri tom nemá vymysleno, já vymyslet společně bydleni…jako todle mi bylo jasne od začátku. Já bych se teda taky nestehovala, kvuli dětem. Z jeho strany je to rozumny. Není chyba ani u něj, ani u tebe. Prostě jste oba v takové zivotni situaci, ze se k sobě nehodite. Buď hledej vztah na dálku nebo chlapa v miste bydliste nebo takového, kteremu zivotni situace dovoluje se stehovat.
Příspěvek upraven 22.02.23 v 08:29
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.23 07:06
Nedělej to, nestehuj se. Já udělala stejnou blbost před šesti lety. Nastěhovala jsem se k příteli do baráku dvacet kilometrů na vesnici od města, kde jsem bydlela celý život. Měli jsme dítě. Já tu nechala patnáctiletého syna u babičky s tím, že dochodí základní školu a pak se přestěhuje k nám. On ho tam pak už samozřejmě nechtěl, ani syn k nám už jít nechtěl. No vydržela jsem to tam ještě rok a stěhovala se zpátky i s malým synem. Ještě že jsem tu měla svůj byt.
Byla to hrozná chyba, z mojí strany blbost… já změnila naprosto vše, on si žil dál svůj život, ze svého neustoupil. Jsem ráda, že jsem pryč.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.2.23 07:19
Ahoj, čeká ne teď něco podobného.
Jen on dítě nemá, ale já ano.
Stěhovat se mám v plánu k němu cca 200 km daleko. Mám svůj dům on má svůj dům.
Takže mám se vždy kam vrátit. Říkám si, že život je jen jeden a asi je potřeba trošku zariskovat. Myslím si, že touhle zkušeností mohu jen získat a ne ztratit.
Budeme se mít lépe, jak finančně, tak psychicky. Velmi ho miluji a moje dítě ho má moc rádo.
Jen mě mrzí změna školy 
Má tu plno kamarádů…
Ale zase jich bude mít ještě víc a doufám, že si tam zvykne.
Do místa současného bydliště mám v plánu jezdit i dál. Takže by o kamarádky úplně nepřišla. Já už chci být taky konečně šťastná 
Snad dělám dobře 
- Citovat
- Upravit
22.2.23 07:22
@berua13 píše:
Nedělej to, nestehuj se. Já udělala stejnou blbost před šesti lety. Nastěhovala jsem se k příteli do baráku dvacet kilometrů na vesnici od města, kde jsem bydlela celý život. Měli jsme dítě. Já tu nechala patnáctiletého syna u babičky s tím, že dochodí základní školu a pak se přestěhuje k nám. On ho tam pak už samozřejmě nechtěl, ani syn k nám už jít nechtěl. No vydržela jsem to tam ještě rok a stěhovala se zpátky i s malým synem. Ještě že jsem tu měla svůj byt.
Byla to hrozná chyba, z mojí strany blbost… já změnila naprosto vše, on si žil dál svůj život, ze svého neustoupil. Jsem ráda, že jsem pryč.
A jak to zvladnul syn, ze zustal u babicky?
Preju ti, at uz se mas jen lip
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.23 07:28
@Coco 74 píše:
A jak to zvladnul syn, ze zustal u babicky?
Preju ti, at uz se mas jen lip
Naštěstí úplně v pohodě. Po tom roce už vůbec k nám jít nechtěl, na střední chtěl jít ve městě.
Dneska už je mu dvacet let, naštěstí to náš vztah nepoznamenala, nikdy mi to zatím nevycetl.
Díky moc, už se máme dobře, jsem zpátky už tři roky.
Ex tam zůstal sám se svojí mámou, do teď pořádně nepochopil proč jsem odešla…ono těch problémů tedy bylo mnohem víc, ale to sem nepatří.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.23 09:42
@Anonymní píše:
Tak já jsem taky trochu v pasti…mám rok a půl partnera, moji dceru deset, jeho 11. Ze zacatku mě i dceru jeho dcera brala, ale bohužel pak začala žárlit a mně házet klacky pod nohy. On je na ní tak fixovány. Bere ji spíše jako partnerku. Má vše co chce, nikdy neslyšela ne, vše může. Ke mně je drzá, on ji nic nerekne a když něco řešíme, nestojí nikdy pri mne, ale.jen pri ni. On bydlí v dome, my v bytě, 50 km od sebe. Došlo téma na stěhování, mimco… Bohužel je to ve fazi, jak se to vyhrotilo a klacky mám pod nahama jen já, žádné zastání od něj, jezdím tam jen když ona tam není. Ani moje dcera už tam nechce. Asi bezvychodna situace, ale abych se teď s dcerou stěhovala do jeho domu…musela by měnit školu, kamarády a já práci…asi blbost že? On problém nevidí, přijde mu vše ok, ale já jsem celkem bezradná. Ještě ke všemu na dědině, kde bydlí 20 obyvatel a pár děti v dědině o 2 km dal. Když jsem navrhla jiné řešení, o tom nechce slyset… Prostě jediné nastěhování se k němu, protože on odsud nikdy nepůjde pryč…a pak si říkám, že když se cokoli stane, tak co já tam zase? Půjdu zase 50 km zpět??? A zase řešit práci a dceřinu školu??? Přitom jeho tam drží jen ten barák, shání jinou práci, dítě v péči nemá…
V dane situaci jsem nebyla, ale už teď mas problém s jeho dcerou, kterou v podstatě vůbec nevychovava. Ona si děla cochce už teď za podpory otce. Myslíš si, ze prestehovanim se to změní? Já si myslím, ze ne. Naopak si myslím, ze to bude jeďte horší.
Nestehovala bych se, naopak bych se rozešla. Na mě to působí tak, ze on měnit nic nechce a nebude, vždy se budes muset přizpůsobit ty, kompromis pro nej znamená, ze ty odstoupis od svého záměru a prijmes jeho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.23 09:49
@elen-ka píše:
V dane situaci jsem nebyla, ale už teď mas problém s jeho dcerou, kterou v podstatě vůbec nevychovava. Ona si děla cochce už teď za podpory otce. Myslíš si, ze prestehovanim se to změní? Já si myslím, ze ne. Naopak si myslím, ze to bude jeďte horší.Nestehovala bych se, naopak bych se rozešla. Na mě to působí tak, ze on měnit nic nechce a nebude, vždy se budes muset přizpůsobit ty, kompromis pro nej znamená, ze ty odstoupis od svého záměru a prijmes jeho.
Hele, čím jsem starší, tím víc si myslím, že jsem ochotná já méně se měnit. Podle mě je cesta si najít prostě někoho kompatibilního, kdo mě měnit nepotřebuje a koho nepotřebuji měnit já.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.2.23 16:41
@Lucie_Sx
@Denisa56
@Cuddy
@berua13
@Coco 74
Děvčata díky moc za reakce…
A když by tady čtu životní osudy některých z vás, tak držím pěsti… Já jsme. zezavatku myslela, že to dám, j to bylo jiný, když mě. zezacarkh brala, ale poté, co vše se prostě odehrálo… Už to své dceři neudělám i za cenu toho, že bych měla zustat sama.. mrzi mě to hodně, protože si teď případnu dost provinile, jak kdybych jej podrazila, když ten plán byl, ale já bych se tam nikdy necítila jjako doma…bohužel dcera je víc. Já svoji taky miluju, ale vždycky musela respektovat jak jeho tak mě…a když byla hubata, dostala spucunk… No…nádech, výdech a děkuju vsem
- Citovat
- Upravit
22.2.23 20:40
@Lama Lama píše:
Hele, čím jsem starší, tím víc si myslím, že jsem ochotná já méně se měnit. Podle mě je cesta si najít prostě někoho kompatibilního, kdo mě měnit nepotřebuje a koho nepotřebuji měnit já.
No já taky a proto kdybych byla v situaci anonymní modré kytky, tak bych se rozešla. V dane situaci bych se nestehovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
