Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Devítiletá dcera se dohaduje - je to puberta?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
17.4.18 21:03
@Anonymní píše:
Se vším bych se asi vypořádala, ale co mě trápí je ta reakce na cokoliv v podobě hurónského řevu. Ten bohužel ví, že funguje, protože nestojím o hanbu po celém paneláku, kterou už stejně mám jelikož, když spustí je to slyšet opravdu hodně… jsem zoufalá
No to je těžké, ustupovanim to ale nevyresis 
V tomhle bych byla zcela neústupná, copak jsi nezažila období vzdoru? To batolata taky řvou a nemůže jim člověk ustoupit. A není to tak, že každý, kdo slyší ječet dítě se hned pohoršuje, zbytečně sis na sebe ušila bič.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.4.18 21:17
Bohužel jsem se s dcerou velice dlouho vždy byla schopná „dohodnout“. Teď jsme se za poslední rok dostaly do mrtvého bodu, kdy yb dohoda byla souhlas s ní a když ne tak je prostě zle… vyčerpává mě to. Takže ano, udělala jsem chybu a teď je to někde, kde by to být nemělo, ale potřebovala bych asi radu co s tím tedy teď v této špatné fázi 
- Citovat
- Upravit
17.4.18 22:23
Prostě řekni jak to bude a dodrz to. Nic jiného nepomůže. Bude řvát? Otevřela bych dveře a okno ať ji všichni slyší, ostudu bude mít ona, ne ty. Řekneš že má jít dělat školu, tak si za tím stůj. Jestli má hlad, ať si dá oběd (vařené jídlo) a njestli nechce ať jde udělat co jsi řekla. Ty jsi rodič, tak ji vymez mantinely. Jestli šla za kámoškou, že si udělá úkoly a neudelala, tak by příště nesla nikam. Až na ni bude spoleh, může mít nějaké výhody.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.18 22:45
Myslím, že se s ní moc mažeš, moc diskutuješ vysvětluješ a ona tě má na háku, protože ví, že jsi slabá a když už náhodou ukážeš nějakou rozhodnost, tak ona ji svým řevem vyruší a ty radši ustoupíš. Je jí devět, měla bys ji zvládnout zpacifikovat, jasně, stručně, výstižně, pokud možno bez nějakých vyhrocených emocí z tvé strany, ale aby z tebe cítila pevnost a rozhodnost. Už jenom ta situace s těmi cereáliemi a schůdky, nekompromisně bych jí ty schůdky vzala ještě před tím, než by na ně stačila vylézt, začala by vřískat, dostala by jednu po papuli, vřískala by víc, přitáhla bych jí do koupelny a chrstla jí studenou vodu do obličeje. Kdyby ani to nepommohlo, šoupla bych jí do pokoje a zavřela za ní dveře. Ať si tam vříská. Klidně bych se domluvila s nějakým sousedem, chlapem, se kterým máš dobrý vztah a pozvala ho domů, otevřela dveře k vískající slečně a řekla, že si pán přišel stěžovat na ten křik a jeho bych nechala, aby jí velmi, ale opravdu velmi důrazně řekl, že nikdo tohle poslouchat nebude. To by mělo zabrat, z cizího by respekt mít mohla. Celkově je potřeba se zaměřit na to její chování - třískne dveřma, okamžitě musí z vaší strany následovat reakce, je drzá, domlouvá… hned jí musíte dát razantně najevo, že takhle ne. A úplně nejvíc se zaměřit na chvíle, kdy je v pohodě, povídat si s ní, hrát, smát se společně, aby jí bylo dobře a aby si začala uvědomovat že o tyhle hezké chvíle se svým chováním připravauje. Hlavně se jí neboj, je to zatím devítiletej „sprateček“, za pět let ji budeš pacifikovat mnohem hůř.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.18 23:06
Nemám dítě v tomto věku, takže jestli ti přijde můj názor mimo, klidně na něj z vysoka prď. Četla jsem tedy jen ten úvodní přípsěvek. Dceřa přijde a ty - z mého pohledu jedeš.
- Co jsi jedla k obědu, že už máš zase hlad? (já to vnímám jako výčitku)
- Nejez cereálie
3)Nejez suchary
- Po domlouvání po hádce jí řekneš, že se nebude hystericky brečet. To přece nemůže ovlivnit, stejně jako ty své pevně sevřené rty.
Asi půjdu proti proudu, já bych jí v drobných věcech nijak nekorigovala, pokud by nezacházela do extrémů. Ať si dá cereálie a ať brečí. Vypustil bych ty drobnosti typu, ukliď si stůl, ukliď si pokoj - takové to každodenní diktování a zakazování. Řekla bych co se bude dodržovat - to co je pro tebe důležité, co jí necháš, ať se řídí sama sebou a co bude muset vykonat dle sebe.
Např. vždycky v neděli bude pokoj uklizený - ostatní dny bych ji tam nechala „kralovat“, když si sníš cereálie, nové budou až pojedem na velký nákup. Pokud nebudeš mít úkoly na kroužek se nepojede. Zkrátka vyber si. Tvoje dcera působí jako paličák a jestli je hysterická, tak to z ní stejně nevymažeš. Dej jí možnost rozhodovat se, byť v rámci pravidel a v drobnostech ji nech „dýchat“.
Ale jak říkám, tak staré děcko nemám, takže mě klidně ber s rezervou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.4.18 07:33
@Denisa56 pravda. ta moje snaha vysvětlit si to plyne asi z doby, kdy se s ní dalo dohodnout a hlavně o dohodu stála. teď nechce. střídají se u ní fáze. po hádce je hodná, snaží se, nic není problém… ale jakmile vidí, že jsem „v poho“ začne znovu a tak se furt točíme v kruhu nervů a klidu po bouři. začnu věci říkat klidně, ale jasně… až bude stát o vysvětlení můžeme si ho říct, ale jinak si je dobře vědomá toho co dělá a to moje vysvětlování je pro ni jen čas, kterým se oddálí to co dělat nechce. achjo… je to vyčerpávající, ale jak říkáš chce to asi tu důslednost, ráznost a nedělat ze sebe měkotu 
- Citovat
- Upravit
18.4.18 07:45
@Sexynohy Jo, tak ja s tebou souhlasim.Me napadlo pri cteni to same…jeden v.oser za druhym, pardon Ja bych treba tohle vubec neresila.Ma hlad, chce si vzit cerealie, tak jo. Pokud by pozdeji kvicela, ze chce cerealie a nebyly by, tak bych to hnedka v klidu pripomela, proc nejsou.Ale co vidim jinak je, ze pokud uz neco reknes TAK. Uplne stejne jako u obdobi vzdoru. Rozmyslete si, co chcete. Pokud uz reknete nahlas, trvejte na provedeni. Takze v pripade, ze reknu nahlas, bych postupovala jak psala Denisa.To bylo moc hezke prakticke reseni.Spis bych si zvazila do budoucna, jestli opravdu vse nutne potrebuji dodrzovat a vyzadovat, aby ty hranice dite nemelo metr x metr.Pak totiz bude narazet neustale.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.4.18 07:56
@Sexynohy to zní všechno dobře a dává mi to smysl. vlastně asi taková nějaká je ta moje „přirozená výchova“… jenže jak už jsem se začala se vším postupně dostávat do úzkých, začala jsem číst a hledat všude možně třeba na diskuzích, četla jsem respektovat a být respektován, nevýchova… a ve všem jsem si našla to svoje jenomže už to poznamenalo takové to moje přirozené a je těžké se v tom všem zorientovat. upřímně asi nevím jak úplně ty mantinely nastavit tak abych se z ní nezbláznila a zároveň, aby se ze mě nestal policajt 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.4.18 07:58
Všechno to chápu a takto se s tím i ztotožňuju jen můžu se zeptat jak přesně máte ty hranice třeba nastavené vy pro svoje děti v tomto věku? Už jsem v tom asi ztracená
- Citovat
- Upravit
18.4.18 07:59
@anupati mně třeba cereálie voser nepřijdou, argument, že je to plné cukru a už to měla ráno mi přijde rozumný. Jestli jí cereálie ( úplně trapné to nazývat cereáliemi) nebo tatranku, to je totéž, takže měla-li už tatranku ráno, nedostane jí odpoledne. Ale znáš mě, jaká jsem na starvu 
Tohle je pro mne jedna z nejpodstatnějších hranic třeba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.18 08:11
@Anonymní píše:
Všechno to chápu a takto se s tím i ztotožňuju jen můžu se zeptat jak přesně máte ty hranice třeba nastavené vy pro svoje děti v tomto věku? Už jsem v tom asi ztracená
Důležié je si rozmyslet, co po ní chceš a na tom trvat. Druhá důležitá věc je, že když už něco řekneš, tak se to prostě udělá, nejde jednou trvat a podruhé jí říct tak jo, uděláš to jindy, přemluvila bys mě. Hranice, na rodiče se nedržkuje a nevříská a nepučí huba( to je poměrně jasný pokyn u nás doma, pučíš hubu, jinak se to napsat nedá, seber se a odejdi do pokojíku a vrať se, až se budeš tvářit normálně, já se na tebe taky tvářím normálně). Chceš-li o něčem debatovat ano, vysvětlíme se ty, řekneme si své postoje, ale debatujeme slušně a klidně. Neexistuje se vytáčet a nedej bože na mě zvyšovat hlas. Dále mám stanovené věci, co jsou pro mne důležité. Pokojík musí být uklizený tak, aby se dalo šlápnout na podlahu, oblečení v šatně je uklizené ve skříních, bordel mě irituje, takže nějaké nechám je, ať si to uklidí jednou týdně nepřichází v úvahu. Pokud řekne, že bude u kamarádky a udělají si tam úkoly, tak prostě předpokládám, že drží slovo, neudělá-li, smůla udělá je hned po příchodu domů a příště ke kamarádce nejde. Potřebuju-li, aby něco udělala, řeknu potřebuji toto, řekni mi prosím, do kdy to bude, řekne třeba do večera mami ( neplatí na jedinou její domácí práci a tou je vyklízení myčky, to dělá tehdy, když řeknu, že je to potřeba) a pak nechť si den rozvrhne, jak chce. Dělá-li něco, co mi vadí a dělá-li to úmyslně, jako tvá dcera ječení ( to by si nedovolila moje šestiletá), důrazně vysvětlím, že takhle ne, vysvětlím, pokud příště ano, jaký přijde trest a pak ten trest přijde nemilosrdně. Ty děti to chápou velmi rychle, a nejsou doma problémy, rpotože každý ví, jak se chovat k druhému a co je potřeba plnit, tys to nechala zajít do extrému, tvá devítiletá používá metody alá tříleťák. Takže bych ty metody začala odbourávat přesně jako u tříleťáka. Dopředu bych jí řekla, že tohle chování je hodnou tříletého, takže i tvá následná akce bude jako na tříletého, já děti téměř nebiju, dělat to, co tvoje, to by bylo tóčo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.4.18 08:27
@terinka4444 Ne,ty cerealie.Ten proces. My jsme meli hlad hned po prichodu ze skoly taky a to jsem si chodila i pridat, ne ze jsem nejedla. Taky z nas mama silela, ale skrz finance.My doma ani cerealie nemame. Pokud bych v tom videla problem, kvuli cukru, tak ano, toto by byla vec na ktere bych trvala, ze mame jasne dana pravidla kdy se ji. Pokud bych to neresila kvuli cukru, tak bych opravdu neresila, ze musi jist toto ne tamto… Jo, neco si vem a bez delat ukoly. Ale jak psala sexynohy Jakto ze mas hlad, jaktoze nemas ukol, tohle nejez, tamto…a holt nekdo je rebel od prirody a reaguje na „peskovani“ vzdorem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.4.18 08:29
@terinka4444 Ještě jedna věc by mě zajímala. Téměř každodenní boj o učení. Ve škole se zhoršila, do učení se jí samotné nechce a není ten typ, že by měla nějaký pud sebezáchovy a prostě pochopila, že musí zabrat. Tudíž to musíme být my kdo ji k tomu učení pobídne, ale úkoly jsou opačný případ ty bere jako naprostou nutnost a musí je mít. A co řeším je to, že u domácí přípravy často nechápe zadání nebo v něm hledá zbytečné složitosti, nechce se jí apod. v tu chvíli začíná být drzá - dělá ksichty, odpovídá takovým tím stylem, že nás má na háku - my ji upozorníme slušně, ale důrazně, že takto ne a pokud bude pokračovat nebudeme se s ní učit. v tu chvíli se obvykle chytne jednoho slova začne s tím, že jsme ji urazili nebo jí nechceme pomoct a místo školy se náhle řeší nějaký výlev. Výsledkem je obvykle náš odchod a její jekot. Ten časem ustane, ale moje otázka směřuje k tomu co s těmi úkoly? Ona je vyžaduje mít hotové a když vidí, že neustoupíme a nevrátíme se, protože se chovala zle vyvádí šíleným způsobem. Když po té scéně první a omluvě ustoupím a udělám je s ní je sice klid, ale dělá to znovu a znovu, protože má pocit, že takto je to asi funkční. Nechci v ní podporovat tady ten pocit, že mě má v hrsti, ale ani nechci poslouchat věčné ječení a chci, aby ve škole nějak prospívala. Nějaký tip jak vyřešit tady tohle? Jinak denní dobu jsem zkoušela různou, aybch zjistila kdy je nejvíc schopná soustředit se a ideální je doba těsně po příchodu ze školy, protože jakmile se začne věnovat svým věcem už se ke škole vracet nechce a nemyslí jí to. Průběžné opakování děláme před spaním, kdy už leží v posteli a jen si o probrané látce povídáme co si pamatuje a to má ráda. Problém je v těch úkolech. Nesnáší, když jí něco nejde a nedaří se jí to. Nutno přiznat, že tohle má po mě a ani mě matika nešla a trápila jsem se. Jen jsem si nikdy nedovolila to co ona, metody, kterými korigovali rodiče mě na ni nefungují.
- Citovat
- Upravit
18.4.18 08:34
@terinka4444 Jo s tim prispevkem od tebe souhlasim.Ma metody jak triletak. Takze tak postupovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
