Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Devítiletá dcera se dohaduje - je to puberta?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
20.4.18 07:57
@lapagerie píše:Někdy si říkám, že ty internátní školy, kam se děti posílaly kolem desátého roku věku, nebyly marná věc
@terinka4444 To s těmi fotkami z porodnice je dobrý
Jinak s tím hádáním mezi sebou je to u nás stejné. Sežerou se zaživa. Hlavně jestli „vona“ uklidila stejně velký kus, „vona“ si nemusela čistit zuby tak dlouho, „vona“ dostala větší kus bábovky
no tak to mě trošku uklidňuje, že to není jen u nás. Přesně, jdi se koupat budeme myt hlavu. Odpověď: A Tereza si taky doufám dneska bude muset mýt hlavu. Jdi si uklidit to oblečení. Odpověď a! vona" si taky bude muset uklízet oblečení? Pod stromkem, je ona dostala Hatchimalls a já ne. No protože tobě je 11 a jí 6. To je furt. 
no tak po dohadování se uklízejí, zase máme fakt uklizeno 
čekám, kdy zmoudří natolik, aby jim došlo, že když se nebudou hádat, mají pohodu a klid a nemusí nic dělat, zatím tedy nezmoudřely.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.4.18 08:15
Aktuální hlášení z bitevního pole
Zmizel mi příspěvek nebo nevím 
Včerejší ráno mi dalo pěknou lekci. Ráno slečna vstala, nachystala se, všecko v pohodě. Z domu většinou odcházíme 7:15 obě, ale ne nutně spolu. No včera jí povídám jestli na ni mám počkat, že spolu sjedeme alespoň výtahem. Souhlasila a ještě se ptá jestli s ní skočím do obchodu pro sváču jestli mám čas. Odpověděla jsem, že nemám čas… no v tu chvíli klasický jekot, hrůza. Zkusila jsem na ni ještě mluvit, aby pochopila, že to není naschvál jen, že bych nestihla práci, ale bez úspěchu tak jsem jí vytrhla ruku, za kterou mě při té scéně držela, zabouchla dveře a ve vteřině jsem byla pryč. Až dole mi došlo, že jsem jí v tom šoku zapomněla dát peníze na svačinu. Tak se vracím a světe div se byla pryč. Musela být stejně rychlá jako já. Doběhla jsem ji až před barákem a to už o žádné scéně ani nevěděla. Dala jsem jí peníze, rozloučily jsme se a v pohodě šla do školy. Takže to celé prostě dělá jen, aby mě dostala kam chce a jakmile už nemá na koho hrát divadlo je „normální“. Asi jsem to už potřebovala vidět abych pochopila jak to celé funguje, i když chlap mi to už dřív říkal. Odteď takto asi budu odcházet rovnou, ale ne jen do jiné místnosti - přiběhne za mnou a ječí ještě víc a víc -, ale ven na krátkou procházku. Jen se bojím abych brzy na té ulici nebydlela
- Citovat
- Upravit
20.4.18 08:18
@Anonymní píše:úplně obdivuju tvoji trpělivost
Zmizel mi příspěvek nebo nevím
Včerejší ráno mi dalo pěknou lekci. Ráno slečna vstala, nachystala se, všecko v pohodě. Z domu většinou odcházíme 7:15 obě, ale ne nutně spolu. No včera jí povídám jestli na ni mám počkat, že spolu sjedeme alespoň výtahem. Souhlasila a ještě se ptá jestli s ní skočím do obchodu pro sváču jestli mám čas. Odpověděla jsem, že nemám čas… no v tu chvíli klasický jekot, hrůza. Zkusila jsem na ni ještě mluvit, aby pochopila, že to není naschvál jen, že bych nestihla práci, ale bez úspěchu tak jsem jí vytrhla ruku, za kterou mě při té scéně držela, zabouchla dveře a ve vteřině jsem byla pryč. Až dole mi došlo, že jsem jí v tom šoku zapomněla dát peníze na svačinu. Tak se vracím a světe div se byla pryč. Musela být stejně rychlá jako já. Doběhla jsem ji až před barákem a to už o žádné scéně ani nevěděla. Dala jsem jí peníze, rozloučily jsme se a v pohodě šla do školy. Takže to celé prostě dělá jen, aby mě dostala kam chce a jakmile už nemá na koho hrát divadlo je „normální“. Asi jsem to už potřebovala vidět abych pochopila jak to celé funguje, i když chlap mi to už dřív říkal. Odteď takto asi budu odcházet rovnou, ale ne jen do jiné místnosti - přiběhne za mnou a ječí ještě víc a víc -, ale ven na krátkou procházku. Jen se bojím abych brzy na té ulici nebydlela
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.18 08:22
Vůbec bych za ni nechodila s penězma na svačinu. Když ječí jak histerka, tak ať je o hladu. A ještě by šla s otiskem mojí dlaně na tváři.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.4.18 08:24
Mám pocit, že mi toho už moc jiného než trpělivost a důslednost nezbývá. Co jsem si napekla, to si sním 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.4.18 08:28
@kontramatka Jakékoliv fyzické tresty jsem zavrhla. Dřív, když tohle začalo myslela jsem si krátce, že by to mohla být cesta, ale byly jsme z toho pak v háji obě a opakovalo se to stejně. Myslím, že když ječí „vypne“ myšlení a stejně jí to nedochází. Když to ukončím okamžitým odchodem už nemá pro koho hrát divadlo, začne myslet sama a hned. Něco jiného by bylo kdyby nám třeba v pozdějším věku oznámila, že jsme blbci nebo podobné věci. To by vyfásla okamžitě a žádný pocit viny by mě fakt nedohnal I „nálepkování“ se snažím eliminovat na minimum, aby viděla, že jsem jakékoli její změně k lepšímu otevřená a nepředpokládám automaticky, že je taková nebo maková… nicméně je to makačka
- Citovat
- Upravit
20.4.18 08:33
Nevím no já jsem zase toho názoru že když už je toho fakt dost tak ji na zadek prostě dám, nesnáším ty malé děcka jak se třeba válí v obchodě a řvou na tu mamku že chtějí čokoládu..to bych mu radši dala na zadek at se vzpamatuje a jde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.4.18 08:40
@Jarinka56 to je ten problém, dceři, když dám na zadek nebo cokoliv začne ječet ještě víc a celá scéna se tím ještě víc a víc prohlubuje… chápu, že když to dítě stopne je to ok. U nás to funguje jako olej do ohně.
- Citovat
- Upravit
20.4.18 08:49
@Anonymní píše:
@Jarinka56 to je ten problém, dceři, když dám na zadek nebo cokoliv začne ječet ještě víc a celá scéna se tím ještě víc a víc prohlubuje… chápu, že když to dítě stopne je to ok. U nás to funguje jako olej do ohně.
no jestli jsi vyzkoušela, že pomůže odejít, tak odcházej. 
Pointa je, že si ona vůbec dovolí na tebe ječet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.18 09:18
@Jarinka56 píše:
Nevím no já jsem zase toho názoru že když už je toho fakt dost tak ji na zadek prostě dám, nesnáším ty malé děcka jak se třeba válí v obchodě a řvou na tu mamku že chtějí čokoládu..to bych mu radši dala na zadek at se vzpamatuje a jde
No, to válení a vztekání mi dělala dcera v roce a půl. A věř mi, že dát na zadek by ničemu nepomohlo. Nejjednodušší bylo nechat ji vyvztekat s tím, že si ji nevšímám (teda na oko, aby se jí něco nestalo). Jakmile zjistila, že nemá diváky, během chvíle se uklidnila. Když byla starší, začala se mnou diskutovat po chvíli i s přechodem do vzteku (ale už bez válení se po zemi). Opět jsem neustoupila. Nechala jsem ji vyvztekat a uklidnit se, ale přes to, jsem ji věc nekoupila. Dnes si toto už nedovolí. Neříkám, že se nevzteká, ano vzteká, dost podobně jako dcera zakladatelky, ale když řeknu, že jí něco nekoupím, vezme to. Sice se občas naštve, ale „jen“ se tváří. Když si začne něco „vyřvávat“, v klidu jí řeknu, že ječet klidně může, ale ať jde ječet do pokojíku, ale i když bude ječet celý den, danou věc nedostane (nevyječí si). Když mi řekne, že jsem zlá, krutá, hnusná apod., odpovím jí, že občas jo. Většinou ji to po chvíli přejde a pak se jde přitulit, že mě má moc ráda.
Přiznám se, že jsou věci, které nechám na dceři, jsou věci, které nějak chci, ale jsem ochotna ustoupit a udělat dle dcery, ale jsou věci, které i kdyby se dcera stavěla na hlavu, tak budou po mym. I když se jí to nelíbí, je schopna to akceptovat. Ale je jí teprve 7 let, jsem zvědavá jak to u nás bude za pár let.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.18 09:22
@Anonymní píše:
@Jarinka56 to je ten problém, dceři, když dám na zadek nebo cokoliv začne ječet ještě víc a celá scéna se tím ještě víc a víc prohlubuje… chápu, že když to dítě stopne je to ok. U nás to funguje jako olej do ohně.
Zakladatelko, u nás to fungovalo podobně. Jen když ztratila „diváky“, uklidnila se.
Na tvém místě bych ji klidně nechala ječet, ale nepovolila bych. Vím, že je to náročné na nervy, ale když uvidí, že ať ječí jak chce, tak si stojíš za svým, mohla by časem přestat ječet. 
Prostě jak psaly holky předemnou - co řeknu, tak dodržet a hodně přemýšlet co řeknu, že bude. Zda to opravdu chci či ne. Např. když zakážu dětem tablet i déčko o víkendu, musím počítat s tím, že budu vstávat v 6 hodin. Když jim jedno či druhé nezakážu, můžu spát do 8 hodin.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.18 09:23
@kontramatka píše:
no jestli jsi vyzkoušela, že pomůže odejít, tak odcházej.
Zkouší co si může dovolit a co na rodiče zabere aby bylo po jejím. To dělá každé dítě, než zjistí, že to nezabere.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.4.18 09:42
@elen-ka Na dceru funguje domluva tak jako, když byla malá, ale až se uklidní. Potřebovala bych, aby k těm výbuchům nedocházelo a aby asi sama začala být soudná a komunikovala o věcech hned, ne až vybuchne a ztropí scénu. Jinak v důslednosti jsem už pokročila a opravdu si to hlídám. Konkrétní trest určuju až se sama zklidním jinak ze mě padá výčet všeho co má ráda a přesně jak píšeš pak je to trest možná i víc pro mě Nějaký nápad, aby se vůbec nedostávala k těm hysterákům? Jako pro mě za mě ať si ječí, ale už je mi to fakt blbé před lidma z baráku. Bydlíme ve 13-ti patrovém baráku, na patře 5 bytů… to je hromada lidí. Když ječí slyší to třeba i 20 lidí, které pak pravidelně potkáváme. Bonusem pak je i to, že dcera je veřejně úplné sluníčko. Milá, podrží každému dveře, zdraví a na první pohled poklad. Těžko pak ti lidi chápou, že za zavřenými dveřmi funguje trochu jinak… proto na mě to ječení ze začátku i fungovalo. Nechtěla jsem, aby si na nás někdo ukazoval, že jsme nějací potrhlí a neumíme s dcerou zacházet a komunikovat.
- Citovat
- Upravit
20.4.18 09:48
@Anonymní píše:
@elen-ka Na dceru funguje domluva tak jako, když byla malá, ale až se uklidní. Potřebovala bych, aby k těm výbuchům nedocházelo a aby asi sama začala být soudná a komunikovala o věcech hned, ne až vybuchne a ztropí scénu. Jinak v důslednosti jsem už pokročila a opravdu si to hlídám. Konkrétní trest určuju až se sama zklidním jinak ze mě padá výčet všeho co má ráda a přesně jak píšeš pak je to trest možná i víc pro mě
U mě nejvíce pomohlo právě to, že je mi jedno, co si kdo o mě myslí. Právě když dcera pochopila, že je mi jedno, že ječí a slyší to x lidí, nebo když ječí a slyším to já, přestala. A jinak je na tom stejně jako tvoje dcera - všichni ji chválí jak je hodná, slušná a vychovaná. Takže taky mě to ze začátku dost vadilo. Jinou cestu jsem zatím nenašla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.18 09:52
V podstatě zabralo to, že jsem se chovala stejně a je jedno, zda na mě kouká hodně lidí nebo když na mě nekouká nikdo. Toto asi zabralo nejvíc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
