Přesně tak. Hezky řečeno. Moje slova. 
Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dcera vidí ducha v chodbě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.5.14 10:41
@Luca10 ja to nemyslela nijak zle, proste me nikdy nenapadlo o tom premyslet jako ty. Prijde mi normalni, ze se lide miluji. A jak jsem jiz psala, necitim jejich pritomnost furt, jen obcas. Tak se treba nedivaji. A pokud ano, tak mi to ani neprijde a tim padem mi nema co vadit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.14 10:49
@barbarossa Já tedy o tom taky kolikrát přemýšlela, dokonce mám v sobě nějaký blok, který mi nedovoluje se milovat v určitých místnostech - v těch, které jsou hodně spojené s někým zemřelým. V těch místnostech jako bych cítila jeho přítomnost a je to pro mě tedy stejné, jako kdyby tam vedle mě stál třeba můj (zesnulý) táta a koukal, jak jeho dcera v jeho ložnici sexuje… Stejně tak to mám třeba i s jízdou v autě, ve kterém předtím jezdil on, jako by prostě ještě nebylo moje. Být to duše někoho cizího, tak to ale asi neřeším.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.14 10:56
@Lerista Pokud se ho dcera nebojí a sama říká, že není zlý, tak jí zkus věřit. Mrazí z toho, já to chápu (sama jsem strašpytel a bojím se v noci cestou na wc se i podívat do zrcadla 
), ale určitě by poznala, kdyby šlo o nějakou negativní energii 
sama tak nějak očekávám, že malý bude taky tady pár duší vídat (a je mi jasné, jak z toho budu vyděšená, znám se )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.14 11:01
@Lerista píše:
Já jako malá viděla ty postavy taky. Ale já se jich bála. V domě, kde jsem bydlela bylo zlo. Jsem ráda, že se toho našeho dcera nebojí. Ještě zkusíme zapálit svíčku. Vystudovala jsem věděcký obor, drtivá většina věcí má své logické vysvětlení, ale občas je prostě něco mezi nebem a zemí. Cítím, že vědomí nezmizí, když tělo přestane fungovat. Nebo je to třeba má panická hrůza ze smrti, že pak už nic není, zmizím. Někdo říká, že duch je forma enegrie. Jenže energie musí jít změřit. Když nejde, tak buď není, nebo nemáme správné přístroje. UV a IČ světlo taky nevidíme a přesto existuje.
dana Browna jsi četla…teď si nevzpomenu který román, ale jedna vědkyně tam vážila duši. Dali nějakého dědulu do jakoby inkubátoru, který byl zároveň váhou, ona tam umřel a za pár okamžiků byla váha jinak…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.14 11:08
Ahojík tak to já jsem když jsme usínala v pokoji měla jsme tam staré křeslo ještě po praprabičce takévy klenot muj no a když jsme usinala vždy jsem slyšela že někdo sedá do křesla. tak můj ritual byl že jsem řekal dobrou noc a byl klid když sjem to neudělala znovu jako by chtěl někdo na sebe upozornit že sedá tak to zavrzalo znovu a tak jsme musela vždy říci dobrou noc a byl klid a můj přítel to nesl blbe kdyz jsme mu rekla ze mam v pokoji ducja nekoho z rodiny
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.14 11:20
Od manžela v jeho rodnem baraku tayk mela ducha a videla ho sestra a jeji kamardka postavu v ve stvatebnim pozvali si farare a po tom uz se neukazala. Myslim si ze to by mohlo pomoc to vysvetit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.14 11:21
Me když umřela prababička tak se přišla v noci se mnou rozloučit. Nejdřív jsem se ji lekla, ale pak jsme si chvíli povídali. Pak se rozloučila a zmizela. Měli jsme k sobě hodně blízko. Rano jsem řekla mamce ze je prababička po smrti a v kolik zemřela. Říkala ze je to blbost a tak volali do domova kde tou dobou byla umístněna vzhledem k potřebné peci o ni a hodina kterou jsem řekla souhlasila. Říkali ze ještě nikomu nevolali, tak jak to ze to víme. Není ale jediná kdo se semnou přišel rozloučit. Je to zvláštní pocit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.14 11:27
Zakladatelko, jak již bylo víckrát uvedeno, pokud vás obtěžuje, zavolej si někoho, kdo umí odvádět duchy (jen ve svém okolí znám pár lidí). Sestřenka si postavili nový dům, na poli, kde předtím nikdy nic nestálo a v jedné místnosti, kde má přebalovací pult, kdykoliv byla otočená ke zdi k tomu pultu, měla pocit, že ji někdo upřeně sleduje, že se pořád otáčela a za ní samozřejmě nikdo.. když ji stejně špatný pocit u toho přebalování sama od sebe řekla i švagrová, tak si pozvala paní na odvádění duchů a ta ji potvrdila, že v té místnosti doopravdy byl, v žádných jiných ne, prokouřila ji byt kadidlem a od té doby špatný pocit vymizel..
Pak mám ještě perličku, od mamčiné kamarádky dcera s duchem žijí a spokojeně její malá dcerka jim o něm pověděla, z popisu zjistili, že je to pan František, ten, který dům postavil a žil tam před nimi.. Od sousedů si zjistili, že to tam pán s paní strašně milovali a on asi nedokázal odejít.. dcerka ho běžně doma potkává, on že tam furt něco spravuje nebo pracuje na zahrádce v dalším těhotenství ho jednou v noci sama viděla.. no já bych byla rychle pryč ale oni jsou spokojení a nevadí jim, že ho nemají důvod vyhánět.. jednou za čas jdou na hřbitov, zapálí jim svíčku, poděkují za domeček a spokojeně si všichni žijí dál
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hr4sek22
5.5.14 12:05
@ChZuzka jj chodí jim děkovat s tím, že se jim tam moc pěkně žije (dům od nich nedostali, neznali je, standardně ho odkoupili od dědiců), je pěkné, že takovému chování učí i děti..
Ona ta jejich holčička běžně potkává duchy i venku, třeba jde s maminkou a říká ji, tam na druhé straně silnice, že se na ni smějí a mávají ji dva páni.. a maminka samo nikoho nevidí, ale řekne ji, tak jim taky zamávej, holčička zamává a spokojeně pokračují v cestě.. líbí se mi ten přístup, někdo by dítěti nadával, ať si nevymýšlí a motal mu hlavu (pokud doopravdy něco vidí) a oni to berou, že to tak je, protože u Františka mají jistotu, že toho si nevymyslela a hlavně ví, že tady tu schopnost taky už nebude mít dlouho..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.14 12:24
@smada: no možná ji ta schopnost zůstane a bude jim jednou pomáhat já se třeba strašně ráda dívám na POSEL ZTRACENÝCH DUŠÍ a u každého dílů brečím je to vždycky tak dojemné jak už odejdou do světla… já se toho třeba bojím ale věřím tomu ted jsem třeba těhotná tak se mnou hormony šibou ale mi v rodině umřel zatím jen děda už je to docela dlouho ale pořád mi chybí a někdy si s ním povídám třeba naposled jsem mu říkala jak mi chybí a že je mi líto že tu není a nepozná naše mimčo 
já myslím že on je můj anděl strážný myslela jsem na něj třeba když jsem maturovala a vybírala si otázky tak jsem mu říkala at vede mou ruku a vybereme něco lehkého a u všech zkoušek jsem si vytáhla to co jsem chtěla takže já myslím že mi pomohl děda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.14 12:48
Děvčata, úplně mi z toho mrazí, popravdě jsem ráda, že jsme něco takového nezažila a doufám, že nezažiji, pač máme velký dům z roku 1902, a ve sklepě visí obraz jakého si vojáka. majitelé před námi říkali, že ho našli, když rekonstruovali, a tak tam visí a chrání dům.
Tak jsme ho tu nechali, ani bych se ho neodvážila sundat, a pokaždé co jdu do sklepa, tak ho pozdravím, občas z něj utřu prah. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.14 12:51
Jinak filmy s duchama 
co budu povídat šestý smysl jsme nikdy neviděla do konce. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
