Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dceři se nelíbí její jméno
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Velryba černá
2.10.24 07:48
- Citovat
- Upravit
2.10.24 07:52
@Janča6 píše: Více
Mam to stejne. Jsem Nikola. A Nikolo po me vzdy jen zahulakali, kdyz jsem neco provedla, nebo proste byl nejaky problem. Nejradsi mam Niky, Nikčo..babicka mi rika Nikolko, to uplne nemusim ale snesu. 
Dcera je Laura. A taky ji bezne nerikame Lauro, to taky jen kdyz potrebuju na po 10ty aby me konecne zaregistrovala. Nebo kdyz neco provede. Jinak ji rikame Lauri, Laurinko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.24 07:54
@Velryba černá píše: Více
No Janičku taky nesnáším. Ale tak mi v dospělosti říkali snad jen v nemocnici 
Já vůbec nemám dobrý vztah ke svému jménu, protože oba rodiče se ke mně choali nehezky, když to řeknu mírně. Ale třeba Jani, Jančo můžu 
Honza a Janek je super pro holku. Vážně, takové milé
Ano, naše holky mají hezká jména i v základním tvaru. Díky za pochvalu Vybírali jsme taková. Jen prostě ten zvyk, že základní tvar = dotyčný něco provedl 
Třeba ty dvě prostřední se úplně klidně představují jako Elena a Petra, podepisují se tak všude, i kamarádům. Ale oslovení v základním tvaru jim taky zní zle. Asi za to můžu já tím, jak jednotlivá oslovení používám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Velryba černá
2.10.24 07:58
@Janča6 prostě to máš zažité, není to tvá chyba.
Táta si přál po dvou holkách kluka, nikdy mi to nedával najevo v negativním smyslu slova, ale trošku ke mně jako ke klukovi přistupoval. Jednou, když mě vedl z jeslí domů, dostal geniální nápad a nechal mě v prvním kadeřnictví ostříhat.
- Citovat
- Upravit
2.10.24 09:52
@Janča6 píše: Více
Taky to tak nemám. Protože je zvykem oslovovat lidi, děti zdrobněle. Je to silnější než já. Já i dospělé oslovuju Peti, Jani, Leni… neřeknu Petro, Jano, Lenko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.24 10:16
@Velryba černá píše: Více
Mam to stejne, mam jejich jmena rada i v zakladnim tvaru a chtela jsem predejit tomu, ze kdyz je nekdo oslovi zakladnim tvarem, tak budou resit, co provedly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.24 13:07
@Trojlístek píše: Více
Tak snad každý rodič dá jméno podle sebe, které se mu líbí. Mne osobně teda Meda přijde v pohodě, není sice nějak časté, ale není to žádná cizokrajná rarita.
Znám kvantum dětí, mých kamarádek a známých, co v určitém období nesnášeli svoje jméno.
Dalo by se něco vyčíst jménu Tereza Alice? Podle mne nedalo a stejně měla holčička na všech sešitech na prvním stupni něco šílené španělské (už si nevzpomenu ale vždy se mi to spojilo s araukárii).
Všichni to zvládli bez úřední změny. Na druhém stupni se to postupně zlepšovalo a pro občanku si šla s pevnou identitou Terezy Alice. A je vděčná svým rodičům, že neustoupili 
.
Pak trochu fikce Anna ze Zeleného domu taky nebyla spokojená se svým praktickým a seriózním jménem, nebylo dost romantické 
Příspěvek upraven 02.10.24 v 13:23
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.24 13:13
Na gymplu jsme měly ve třídě 4 Jany (šílené, že ), 3 Jaroslavy (taky jsem to nikdy nepochopila), 2 Evy (co chápu a souhlasím s tím), pak Jsme měly 2 Marianny, co bylo hezké ne úplně běžné, Kateřinu, Zuzanu. Ale mne se nejvíc líbila Judita. Byla jediná na škole a doteď je jediná tohoto jména, co znám. To jsem i uvažovala pro dceru, ale manžel hlasoval za Soňu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.24 13:19
Ale zakládajícímu příspěvku. Jméno bych zatím určitě úředně neměnila. Určitě se to dá domluvit ve škole, takových dětí je víc.
jsem se nějak rozjela, tak ještě z rodiny. Tchýně byla pokřtěná Zuzana. Manžel má rodném listu jméno matky Zuzana. Ale někdy v průběhu dospělosti ji někdo začal říkat Helena a nějak se to rozšířilo, začalo žít vlastním životem a aktualně mám tchýni Helenu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.24 13:56
@evi3 píše: Více
Moje maminka také měla takovouto celoživotní přezdívku - kdysi kdosi jí začal říkat Bibi (podle stejnojmenné knihy od Karin Michaëlis)… a ujalo se to natolik, že když před lety zemřela, leckteří (ne až tak blízcí) známí s úžasem až z parte zjistili, že nebyla Bibiana (jak se domnívali), ale Milada.
Stejně tak, jedna z mých vzdálených tet - ač oficiálně Jana - byla od středoškolských let až do své smrti Hanka (ani už sama nevěděla, jak to mezi spolužáky vlastně kdysi vzniklo, ale zůstalo jí to celý život).
To je normální… u malinkých dětí je to ale úplně o něčem jiném.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.24 14:01
@Anna766 píše: Více
U mě záleží na jménu. Kamarádce Marii bych asi Marie neřekla, Janě řeknu v klidu Jano, Kateřině říkám Katko, Evě Evo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.24 14:09
@BohunkaP to já vím, že u malých dětí je to něco jiné. Ale to „něco jiné“ se nevyřeší tím, že se úředně změní jméno . Taky jsem s dcerou na tohle téma vedla hodiny rozhovorů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.24 14:18
@Janča6 píše: Více
I teď v dospělosti nemám rád oslovení v základním tvaru jména, někdo mi tak řekne tak dvakrát do roka, jinak všichni nějakou zdrobnělinou. Já se tak i rovnou představuju, takže tím tomu jdu asi naproti a základním tvarem jména mě téměř nikdo neoslovuje. Rodina a kamarádi absolutně vůbec. Jsem za to rád, sám oslovuju všechny zdrobněle. V tomto je ta čeština za mě dobrá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
@Janča6 já třeba nesnáším konkrétní zdrobnělinu svého jména (Janička), protože mne tak oslovovala matka pro efekt před lidmi. Naopak nejlépe slyším na Honzu a Janka, protože mi tak kdysi říkal táta, který mě rád měl. Vztah k vlastnímu jménu vzniká různě. Chápu, že to máš zažité takto, jen mi to obecně asi přijde trošku škoda. Tvoje holky mají pěkná jména a fakt se mi líbí i v jejich základních tvarech.