Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Barevné klubíčko píše: VíceČeština przní skoro každé jméno. Vzdyt některé patvary, to je hrůza, Dáda, Máťa, Áďa, Táďa, kolikrát člověk ani neví co je původní jméno.
Asi bych stejně počkala, až z toho vyroste, ještě je malá.
Podle mě ji to přejde. Já jsem celé dětství své jméno nesnášela a teď jsem za něj ráda. ![]()
Za mě je Meda krásné jméno a myslím, že ho časem ocení. Teď bych ale respektovala její přání a oslovovala ji tak, jak chce ona a zařídila to tak i ve škole. Ema je dost častá, možná byste mohly spolu projít kalendář a objevit i jiná pro ni akceptovatelná jména.
Kdyby na tom trvala i později a byla v tomto konzistentní, nechala bych ho zapsat jako druhé jméno.
Svoje jméno jsem taky nesnášela a změnila jsem si ho. Jinak se mi hrozně líbí třeba jména Norma nebo Gudrun, Anouk, Hildegarde, Siobhan, ale v Čechách bych si je netroufla dát.
@nikka323 píše: Více
Taky jsem se svým jménem musela sžít, jako malá jsem ho nesnesla, záviděla těm Petrám, Markétám, v dospělosti jsem se s ním ztotožnila a ani si neumím představit že bych se jmenovala jinak. Za mého dětství jsem s ním byla všude sama, ve škole, na táboře, každá jiná byla Lenka, Jana, Martina, Petra, Iveta, Monika, jen já Anča nebo Andula. Nikdy bych nečekala že se to vrátí do mody, a dnes je malých Aniček a Marušek všude ![]()
Jsem Petra a svoje jméno jsem neměla ráda.
Člověk k tomu musí dozrát.
@nikka323 píše: Více
Některé dítě to nepřejde a vzpomíná, že celé dětství zápasilo se jménem, které nesnášelo. Přitom je to tak jednoduché - dítě přejmenovat. Jenže to by urazilo rodiče. Takže má dítě smolíka. Na svou identitu získá právo až v osmnácti.
No ale některé ano a pak by si celý život vyčítalo, že to mělo nechat tak. To je těžké právě. Určitě je větší pravděpodobnost, že to přejde a se jménem se szije.
Dva kamaradi maji Medu, mne to uplne zle neprijde. Ja bych ji nechala, at si klidne rika prezdivkou, pripadne ji oficialne pridala jako druhe jmeno, jak uz bylo navrzeno. Znam celkem dost lidi, co si nechavaji rikat jinak, nez jak maji v rodnem liste (jen se pak musi dat pozor pri urednim styku), treba jeden muj strejda, jako dite jsem taky netusila, ze se oficialne jmenuje jinak, pry mu jinym jmenem zacali rikat rodice uz v detstvi.
@Anonymní píše: Více
Taky se jmenuji Jitka a taky to celý život nesnáším
![]()
@Anonymní píše: Více
Naší Petře bude 7 let a se svým jménem je moc spokojená už tak 3 roky ![]()
Jitek, co nemaji rady sve jmeno, znam vice, ale vsechny ho pouzivaji. Znala jsem jednu „Petru“, co mela na OP Jaroslava, Petru si primo vybrala jako sve jmeno.
Syn má pro změnu mindrák ze svého příjmení. Dokud byl malý, tak to nikdy neřešil, ale teď už je ve věku, kdy řeší, že se mu děti kvůli příjmení smějou. Bohužel děti bývají dost kruté a jakmile někdo jménem či příjmením nějak vyniká, hned se stane terčem posměšků. Sama nevím, co poradit.
@Pudloslava píše: Více
Teď to taky tak vnímám…nevím jak ve třech letech.
Člověk se jen tady v diskuzi dozví, kolik lidí nesnáší své jméno
. A kdyby se měl každý přejmenovat podle sebe. V dnešní době vznikají nebinární děcka, která se oslovují ono. A jméno, či pohlaví, si vyberou pozdějc
.
Meda je krásný jméno. No ale spíš pro dospělou ženu.
Moje máma je Václava a v pubertě se představovala jako Agnes ![]()