Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Anonymní - hlavně že to přešlo, prostě nevíme co se jim honí v těch jejích hlavinkách, nejhorší je že jsou zároven tak křechcí nerada bych v ní vypěstovala nějaký blok nebo tak něco
ona byla do roka ztělesněný anděl, seděla čučela, všichni mi jí záviděly, děti jí braly hračky ani nepípla, a jakmile sfoukla první svíčku začal mazec
@Petorka píše:
Ježiš marja..tak teda z posledního příspěvku Anonymu mám husí kůži…
Myslela jsem, jak moje dcera bráchovi kdovíjak neubližuje…a to ho občas jenom plácne, nebo do něj strčí, že spadne, spíš ale myslím nechtěně, i když ví, že stejně spadne, nebo ho štípne, tudle mu dávala „injekci“ vzala párátko a píchala ho do hřbetu ruky, já to neviděla, ale syn nic, jen koukal, tak jsem nezasahovala, až pak jsem viděla, jak mu teče krev, dcera teda vystrašená, obrečela to, ale jinak ho má ráda. Ségra má známou, kde mladší dítě museli před starším zamykat, když bylo mimino…Tak přeju, ať se to srovná a mají se rádi!
U nás je to naopak. Mladší si dovoluje an toho staršího. Starší totiž stojí a řve a nic - „bohužel“ jsem ho asi vychovala, že mladšmu nemá ubližovat. A když náhodou mu dojde rpělivost a oplatí, pak malej jde žalovat. Asi mi s ním taky brzy dojde trpělivost!!! Ale jinak jsou to bráškové jedna radost - musí se holt nějak furt „strkat“
![]()