Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zdravím..já se prostě musím zeptat..přeci jen je nás tady matek strašně moc..chodím s dětmi na hřiště kam chodí maminka s dětmi 2,5 a 5 let..tu onu matku tam potkávám často, na pohled sympatická, čistá, normálně smýšlející žena..ale co tam jsem tak třeba za půl hodiny od ní slyším směrem k dětem jen:běž si hrát, dej mi pokoj, nech mě chvíli v klidu, nevotravuj..já nevím..mě to přijde trochu přehnaný, nebo je to normál? škodí tyhle slova dětem?
Někdy to říkám. ![]()
A jestli to někdo říká pořád, tak je mi to jedno. ![]()
@KriJona
A nemá toho třeba už dotyčná dost?
. Může být unavená, přetažená, děti jí mohou celý den doma „skákat po hlavě“. Prostě nevíš. Po pravdě bych si toho ani nevšímala. Nic to o jejím vztahu k dětem nevypovídá.
Dej mi pokoj, neotravuj…tak to je hnus, chudáci děti :- ( Tohle jsem synovi nikdy neřekla. I teď, když je puberťák a já třeba něco dělám v kuchyni a on mě volá, nebo něco potřebuje, tak reaguji zpravidla „Vydrž minutku, jen to dodělám a jsem u tebe“ a tak je to i naopak, když na něj volám já, nebo tatínek.
Jo, doma i venku. Jestli jim to škodí… Asi by bylo fajn se bez takového slovníku obejít, ale já to neumím.
Dceři jsem to neřekla ani jednou a doufám, že to ani nenastane.
Děti potřebují vědět, že jsme tady pro ně… i negativní pozornost je pro ně pozornost a pak začnou zlobit, aby si ji alespoň takto získaly ![]()
Vím..vím..já jí taky nenařkla, že děti nemá ráda, že se nestará..možná jsem cíťa..já to prostě ještě neřekla, ale šlo mi o to, že když to začnu říkat
zda to těm dětem zůstane nějak v hlavě. ty děti, čím víc to ta matka říká, tím víc pochopitelně ty děti prudí..
To co říkají rodiče dětem, to potom říkají děti rodičům. To bude maminka asi překvapená, až jí dítě řekne - neotravuj, dej mi pokoj. To pak tady zase bude diskuze, jak odnaučit dítě říkat takové ošklivé věci ![]()
Své děti miluju a snažím se jim věnovat, ale hlavně syn je dost náročný a nejraději by, abych mu dělala asistenta u všech činností, a to opravdu nejde… takže ano, občas uslyší i „prosím, běž si chvíli hrát do pokoje, potřebuju chvíli klid, nech mne chvíli prosím“… ale snažím se, abych to řekla slušně, slíbila mu, kdy a jak se mu věnovat budu, prostě neodpálkovala ho… prostě zlatá střední cesta, i děti musí vědět, že rodiče nemůžou být pořád s nimi…
A co jim teda říkáte, když už toho všeho máte třeba plný kecky?
Nevěřim totiž, že tohle se někdy nestane každému
![]()
@KriJona píše:
Zdravím..já se prostě musím zeptat..přeci jen je nás tady matek strašně moc..chodím s dětmi na hřiště kam chodí maminka s dětmi 2,5 a 5 let..tu onu matku tam potkávám často, na pohled sympatická, čistá, normálně smýšlející žena..ale co tam jsem tak třeba za půl hodiny od ní slyším směrem k dětem jen:běž si hrát, dej mi pokoj, nech mě chvíli v klidu, nevotravuj..já nevím..mě to přijde trochu přehnaný, nebo je to normál? škodí tyhle slova dětem?
Neříkám. Ale spíš někdy reaguju mechanicky, jako duchem nepřítomný (jako ten tatínek z Mrazíka, prostě, hmm, hmmm, když nevím, co jako mám říct).
Ale viděl jsem už i horší chování k dětem.
Když jsem unavená a chci mít chvíli klid, tak to dětem samozřejmě normálně řeknu + přidám příslušné vysvětlení.
Tj. něco ve smyslu „jdi si hrát, nech mě teď chvíli v klidu - jsem unavená, protože… a chtěla bych, abyste si teď hráli sami. V šest si dáme večeři a pak si můžeme hrát spolu.“
Záleží na tónu, jaký se použije, na kontextu… ![]()
@KriJona
No každá jsme jiná (tím neříkám, že je ta dotyčná nějaká špatná matka, ale prostě takové řeči se mi nelíbí) Asi bych ty její děti zapojila do společného hraní svého dítěte a mě, bylo by mi jich totiž líto.
@Menora píše:
@KriJona
A nemá toho třeba už dotyčná dost?![]()
. Může být unavená, přetažená, děti jí mohou celý den doma „skákat po hlavě“. Prostě nevíš. Po pravdě bych si toho ani nevšímala. Nic to o jejím vztahu k dětem nevypovídá.
A já si myslím, že to o vztahu k dětem vypovídá…A nic dobrého to není.
@betuska.bathory píše:
Dej mi pokoj, neotravuj…tak to je hnus, chudáci děti :- ( Tohle jsem synovi nikdy neřekla. I teď, když je puberťák a já třeba něco dělám v kuchyni a on mě volá, nebo něco potřebuje, tak reaguji zpravidla „Vydrž minutku, jen to dodělám a jsem u tebe“ a tak je to i naopak, když na něj volám já, nebo tatínek.
jednám s dětmi stejně..proto mě to tak zarazilo a donutilo se zeptat tady, páč já když viděla zpětnou reakci jsem si říkala, že to asi nebude to pravý ořechový ![]()