Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Distanční výuka + práce na full time
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
9.3.21 13:07
@Anonymní píše:
Tak.
A oficiálně toho mám plný zuby. Od prosince jsem defacto zavřená doma. V prosinci jsem měla covid, blbý průběh, doteď lítám po doktorech, asi mi to sedlo na srdce, jsem věčně unavená. Od ledna distančně vyučuji, první a druhý stupeň, v únoru si syn (prvňák) zlomil levou ruku, kterou píše, sádra až po loket, nechala jsem ho doma, aby na to ve škole nespadl a ještě si víc neublížil… úkoly jsme dělali po odpolednech, kdy jsem měla trochu čas. A teď do toho distanční výuka ještě jeho, úkoly odevzdat co nejdřív denně.
Takže náš den: já pracuji v kuchyni, denně min 3 hodiny online (jazyky, matika, dějepisy) on u sebe v pokoji, pak s ním dodělat úkoly, sám to celé nedá, rychle splácat oběd, udělat si přípravy na zítra (další min 3 hodiny, aby to za neco stálo) + týdně opravuji přes 350 úkolů. A už je večer, abychom šli spát.
A nikde jsme nebyli, jen jsme zalezlí doma.
Nevidim už ani světlo na konci tunelu, dovolenou, něco hezkého zažít a odpočinout si. O jarních prázdninách jsme doháněli písanku za měsíc…
Ani nevím, co bych chtěla slyšet, jen prostě mám sto chutí se na to vykašlat a věnovat se jen jemu, přijde mi, že na úkor práce obětuju dítě a zdravý rozum svůj i jeho.
Kdyžtak poraďte, jak se nezbláznit a vydržet to…
Jestli pracovat nemusíš, dej výpověď.
Jinak zatni zuby. Nic jiného ti nezbude.
Nervy tečou všem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.3.21 13:14
Vzpomeň si na ty, co o práci přišli a buď ráda, že jsi ráda. Zdaleka v tom takto nejsi sama, ale jak říkám, je to ten lepší případ. A letní dovolenou nezatracuj, s tou já počítám 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.3.21 13:17
Hm, co lidi, kteri pracuji 8 h denne 
Obed se da uvarit na vic dni dopredu o vikendu.
A kdyby jste chodili na zdravotni prochazky a sportovali kazdy den, staci 30 min, tak mate lepsi naladu.
S ucitelkou se da taky domluvit na individualnim odevzdani ukolu pozdeji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.3.21 13:18
@Anonymní píše:
Kdyžtak poraďte, jak se nezbláznit a vydržet to…
Čokoláda, hodně čokolády a zalít karamelem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.3.21 13:19
@Bibinka.zvonilka píše:
Hm, co lidi, kteri pracuji 8 h denne
Obed se da uvarit na vic dni dopredu o vikendu.
A kdyby jste chodili na zdravotni prochazky a sportovali kazdy den, staci 30 min, tak mate lepsi naladu.
S ucitelkou se da taky domluvit na individualnim odevzdani ukolu pozdeji.
Já pracuju HO, dítě má online školu a každý den pochopitelně chodíme na procházky a „sportujeme“, ale blbou náladu mám taky. Co se dá dělat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.3.21 13:26
Tak během pár minut ti sem zvládne napsat desítky lidí, co mají tu kombinaci ještě náročnější. A to ti k ničemu stejně nebude. Když na mě v tomhle padne nějakej průser a už je toho zkrátka dost, tak se polituju, jdu ven aspoň na chvíli, připomenu si všechny ty, co tu práci teď nemají nebo žijí ve stresu, že už o ni každou chvílí přijdou, ty, co mají 2 práce mimo domov, aby zaplatili aspoň to bydlení a doma bezprizorní děti. Ty nemocné. A ujistím se, že se zas tak špatně nemáme, i když to táhnu s jazykem až na zemi občas s nevalnými výsledky. A jedem dál, no… A taky k tomu létu vzhlížím, aspoň ta distanc nebude a uleví se značně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.3.21 13:28
Byla jsem dneska na ockovani. Spousty lidi tam bylo. Tady vidim svetlo na konci tunelu.
Ockovat, promorit, at se to podchyti a bude zase lip.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.3.21 13:28
Taky pracuji na HO, také učitelka. Nevím jestli mám tak šikovné děti, ale stačím jim říct co mají dělat a většinu úkolů udělají samostatně. Označím stránky, vysvětlím zadání a můžu si jít učit. Přípravy dodělávám po večerech a nebo když oni potřebují dohled nad úkolem. Dcera píše, já si dělám svoje a občas hodím okem jak jí to jde atd. Nemůžeš si brát obědy ze školy? To hodně pomáhá. A i když toho máme hodně denně jdeme na procházku nebo si hrát na zahradu atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.3.21 13:30
Já jsem taky na HO a nejsem učitelka, děti dvě školní - prvňák a čtvrťák. Upřímně, až dokončím v práci projekty, které dělám a bude ještě zavřená škola, beru si OČR. Nejde to dlouhodobě zvládnout, jsme z toho doma na nervy všichni. S dětmi dopoledne, pořád nějaké dotazy na střídačku u onlinu, něco vysvětlit, pomoct…uvařit, jít alespon na chvíli ven, sedám k práci odpoledne a v noci, případně vstávám dřív než děti, souběžně s nimi vyřídím tak akorát emaily. 
Štve mě, že je musím pořád do něčeho „tlačit“, jsou pak zpruzení oni, já, doma z toho nepohoda Prvňák, který školu miluje, tak po týdnu online výuky je zpruzený jak něco a úkoly už fakt dělat nechce 
Nechápu, jak může někdo říct, že není důležitý, aby děti chodily do školy. Ničí to celé rodiny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.3.21 13:30
Zakladatelko - no a teď si ty děcka představ 4 (druhák je nejmladší), HO 8 hodin denně, na HO i chlap, odpovědnost za 30 lidí v práci (nepřímá - pokud svou práci neodvedu, těch 30 lidí o práci přijde)… a víš co? Jsem ráda že mám slušný příjem, zdraví, šikovné děcka (co puberta dovolí) a fungující manželství.
A jo, taky mě už situace se*e… o víkendu jdeme na výlet- vidím to na špekáčky v lese…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.3.21 13:31
Taky na tom nejsem nejlépe. Na podzim jsem doučovala paní, která byla zavřená doma se dvěma dětmi (předškolák, školák), a navíc měla doma manžela na home office, do toho si v rámci práce dodělávala 3 měsíční kurz angličtiny (8 hodin denně u počítače) a do toho ještě dostudovávala vysokou školu kvůli práci. To vše s podlomeným zdravím.
Je to šílená doba. Obdivuju vás všechny, co se s tím perete, snažíte se to zvládnout a bojujete. Jsme na tom všchnini podobně. Ale nesmíme to vzdát.
Jestli potřebuješ pomoc, ozvi se. Třeba můžu pomoc s domácími úkoly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.3.21 13:39
@Anonymní píše:
Tak.
A oficiálně toho mám plný zuby. Od prosince jsem defacto zavřená doma. V prosinci jsem měla covid, blbý průběh, doteď lítám po doktorech, asi mi to sedlo na srdce, jsem věčně unavená. Od ledna distančně vyučuji, první a druhý stupeň, v únoru si syn (prvňák) zlomil levou ruku, kterou píše, sádra až po loket, nechala jsem ho doma, aby na to ve škole nespadl a ještě si víc neublížil… úkoly jsme dělali po odpolednech, kdy jsem měla trochu čas. A teď do toho distanční výuka ještě jeho, úkoly odevzdat co nejdřív denně.
Takže náš den: já pracuji v kuchyni, denně min 3 hodiny online (jazyky, matika, dějepisy) on u sebe v pokoji, pak s ním dodělat úkoly, sám to celé nedá, rychle splácat oběd, udělat si přípravy na zítra (další min 3 hodiny, aby to za neco stálo) + týdně opravuji přes 350 úkolů. A už je večer, abychom šli spát.
A nikde jsme nebyli, jen jsme zalezlí doma.
Nevidim už ani světlo na konci tunelu, dovolenou, něco hezkého zažít a odpočinout si. O jarních prázdninách jsme doháněli písanku za měsíc…
Ani nevím, co bych chtěla slyšet, jen prostě mám sto chutí se na to vykašlat a věnovat se jen jemu, přijde mi, že na úkor práce obětuju dítě a zdravý rozum svůj i jeho.
Kdyžtak poraďte, jak se nezbláznit a vydržet to…
Doporučuji jít na OČR, aspoň po dobu toho úplného lockdownu do 21.3. Než půjde prvnak zpět do školy. V první řadě máš povinnosti k vlastním dětem, teprve až potom k zaměstnavateli a cizím dětem.
Tvoji práci za Tebe bude muset někdo převzít, ale nic nestojí za to, aby sis zničila tělesné a duševní zdraví. Nemůžeš spasit svět. Je dobré si to uvědomit. Muž taky prodělal v prosinci covid s těžkým průběhem, v PN byl měsíc a následky jako dušnost, slabost, cítil ještě dost dlouho. Dodnes se cítí víc unavený při činnostech, které ho dřív nevycerpavali. Rikal, že mu pomohlo, že mohl být dostatečně dlouho v PN a nic a nikoho neřešit. Taky má náročnou práci v pomáhající profesi.
Světlo na konci tunelu je očkování. A to se už děje. Brzy bude líp 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.3.21 13:43
Distancně učím od začátku. Taky dějepis a jazyky. Loni na jaře, bez online hodin to ještě šlo.
Letos od října přibývají online hodiny, dostala jsem se až na 16 týdně online. Zbytek hodin offline, ale posílají úkoly. Doma třeťák ( ti sakra měli být s druháky a prvňáky ve škole 
) a šesťačka, takže furt furt furt doma…už měsíce, ne na tři týdny.
Nekonečné vaření, dojíždím do práce, takže těžko budu jezdit pro obědy. Teď už dopoledne jen učím a nanejvýš něco malého ohřeju, úkoly se třeťákem až odpoledne - ze začátku, když bylo méně online jsme stihli ještě dopoledne. Večer emaily, opravy, školení…
Je už toho moc a až mi začne střílet, se.ru na to a jdu na OČR. 
Tenhle rok je naprosto příšerný 
Takže já Tě zakladatelko zcela chápu. 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Tak.
A oficiálně toho mám plný zuby. Od prosince jsem defacto zavřená doma. V prosinci jsem měla covid, blbý průběh, doteď lítám po doktorech, asi mi to sedlo na srdce, jsem věčně unavená. Od ledna distančně vyučuji, první a druhý stupeň, v únoru si syn (prvňák) zlomil levou ruku, kterou píše, sádra až po loket, nechala jsem ho doma, aby na to ve škole nespadl a ještě si víc neublížil… úkoly jsme dělali po odpolednech, kdy jsem měla trochu čas. A teď do toho distanční výuka ještě jeho, úkoly odevzdat co nejdřív denně.
Takže náš den: já pracuji v kuchyni, denně min 3 hodiny online (jazyky, matika, dějepisy) on u sebe v pokoji, pak s ním dodělat úkoly, sám to celé nedá, rychle splácat oběd, udělat si přípravy na zítra (další min 3 hodiny, aby to za neco stálo) + týdně opravuji přes 350 úkolů. A už je večer, abychom šli spát.
A nikde jsme nebyli, jen jsme zalezlí doma.
Nevidim už ani světlo na konci tunelu, dovolenou, něco hezkého zažít a odpočinout si. O jarních prázdninách jsme doháněli písanku za měsíc…
Ani nevím, co bych chtěla slyšet, jen prostě mám sto chutí se na to vykašlat a věnovat se jen jemu, přijde mi, že na úkor práce obětuju dítě a zdravý rozum svůj i jeho.
Kdyžtak poraďte, jak se nezbláznit a vydržet to…