Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@Anonymní píše:
Ano, napsala jsem to pouze já. Nikdo jiný. A myslím že opravdu jen jednou, ne několikrát. A bylo to myšleno obecně - tzn. že kolem panuje takové všeobecné povědomí o mladých maminách. Zase pouze mluvím z mé zkušenosti z okolí, aby mě zas někdo nechytal za slovo a nevnucoval mi, jak všem všechno hrozně vnucuju.
Ano,panuje.Je takova doba-mladí lidi maji jine možnosti nez si po maturitě delat deti-muzou cestovat, studovat tu i v cizině, pracovat kde chtějí atd.Je tudiz logické, ze většina toho využije. Driv byla doba jina-na vysokou ses dostala dle kádrového posudku, o studiu v zahranici sis mohla nechat zdát, praci ti pridelili a tvoje mozbsoti v 18 byly jake? Bud chodit dalsich dvacet let do stejne prace nebo se vdát a mit deti.Driv byla neprovdana tricitka povazovana za starou pannu, tehotna tricitka za starou matku.
@lucenka píše:
Tak vidím to kolem sebe. A i já sama už na sobě cítím, že po 30 bych už dítě nechtěla, že by mi vadilo v noci vstávat, vadil by mi pokles příjmu, být doma bez kolegů, vypadnutí z pracovního rytmu,…
No a nekomu tohle vadí ve dvaceti ![]()
Dítě jako mladá, proč ne? Pokud dotyčná nemá syndrom Popelky, tudíž nežije ve stylu já sem těhotná a matka a světe (chlape) ty se postarej o všechno ostatní, má svoji profesi, našetřeno, zajištěné nějaké stabilní bydlení, tak to je určitě pro některé správná volba. Pro mne osobně ne, jsem šťastná, že věk mezi 20 a 30ti jsem skoro celý prožila mimo ČR, nasála pracovní zkušenosti a ujasnila si co přesně je pro mne v životě důležité. Dítě mám po 30cítce a rozhodně to není konec cestování, ani poznávání ani kariéry, ale teď můžu s naprostou jistotou říct, že to co jsem zažila sama bez dítěte už prostě s dítětem možné není a to ani když povyroste. Je to prostě otázka priorit.
@Sashie píše:
Víte, jen mě trochu fascinuje, co tu mladých maminek píše, že až jim bude 35, 40, tak budou děti z domu a budou si užívat… Já mám mloka ještě v břiše, ale tak nějak jsem z vlastního života zjistila, že čím je dítě starší, tím stoupají náklady. Pokud bude mít dítě předpoklady, pošlete ho na vysokou? A ta je snad úplně zadarmo? Dojíždění, popř. ubytování, jídlo, skripta… Pokud nemáte opravdu nadprůměrnou výplatu aspoň z jedné strany, tak si při tom těžko budete užívat, cestovat a být freeNavíc - v dnešní době je minimum dětí, které vypadnou z hnízda ve 20, i když mají dostudováno… Pro každého je samozřejmě nejlepší to, pro co se rozhodl. Ale chce to víc reality.
Tak vysokou ma spoustu lidi ve svém meste, tudiz náklady na dojíždění zadne nejsou - a hlavne skoro kazdy vysokoskolak, snad krome mediku, je schopny si vydělat penize na brigádě nebo mezi semestry v cizině.
@Míša 95 ve sve věkové kategorii jsi čestná výjimka. A nepsala jsem všechny, ale většina z nich. A to je rozdíl.
Prvním dítětem ve dvaceti řeší děvčata většinou to, že ničím nejsou, tak alespoň budou ňuňat miminko, brzo druhé a pak třeba třetí. A pak jsou doma deset let, mezitím vymění pár partnerů, ze života nic, ale jim to nevadí, protože ani neví, co by vlastně měla od života čekat. Kromě tedy chlapa za každou cenu. Jsou i jiné varianty (bohatý živitel, dítě omylem, velmi dobré zázemí, zdravotní problémy, mateřství jako životní cíl), ale těch je jistě o hodně méně. ![]()
@ekira5 píše:
Ostatné komentáre som radšej nečítalamať dieťa skôr má výhodu v tom že to zdravotne lepšie znášaš, rodičia sú ešte mladí aby bez problémov postrážili, výlety a dovolenky nemusíš tým pádom obmedzovať, neberieš všetko smrteľne vážne ako eko, bio a pod. Po materskej skôr nájdeš prácu kedže si mladá. Mať dieťa neskôr má výhodu v tom že už máš zázemie, financie, bývanie.. Ale zas si viac ustráchaná, opatrná a dieťa má problém so samostatnosťou, rozmaznané, má všetko čo chce. S prácou je to ťažšie ak sa nevrátiš do pôvodného zamestnania… Ja osobne radšej dieťa skôr ako nikdy a samozrejme aj záleží na výbere partnera.
Mozna je to na Slovensku jinak, ale dost veci mi teda prijde naopak-prace? Jako mlada nemas praxi, kolikrát nemas ani praci-tudiz se kam vracet, plus riziko, ze te ani neprijmou, protoze bys mohla jako žena v nejlepším veku hned zdrhnout na materskou. Takze je ti dvacet, nic moc pracovně za sebou nemas, po rodicaku neni na co navázat, tak buch dalsi dite.Ve triceti mas za sebou bud dlouhou pracovni zkusenost nebo kratsi plus k tomu vyssi vzdelani, tim jsi atraktivnější pro zaměstnavatele a neni výjimkou, ze v praci ti umožní kratsi úvazek, home office k miminu atd. Rodice mladí a pohlídají? Jiste, pokud ale bydlí ve stejném meste jako mladí, připadne jako většina 40-50letych nechodi denne do prace, to pak hlídání jen tak nehrozi, kdyz jsou do peti v praci, ze. A opatrnost, ustrasenost, rozmazlenost atd nejsou plody veku matky, ale jejího celkového nastavení v mateřství. Ja jsem treba 30leta matka a neřeším ani bio, ani opatrnost nebo ustrasenost.Dite jsem dala do skolky ve 2,5letech, uplne v pohode, zato znam holky kolem 25,ktere maji čtyřleté dite a to nespalo jeste nikdy jinde nez doma s matkou, natoz aby ho daly do skolky apod, plus jsou samozrejme eko, bio, kontaktní, nevýchovné atd, takze jejich decka jsou z mého pohledu úplný marťani. Takze to nnei o veku, ale nastavení te dane matky.
Příspěvek upraven 22.07.17 v 15:00
@Kobliha51 píše:
Prvním dítětem ve dvaceti řeší děvčata většinou to, že ničím nejsou, tak alespoň budou ňuňat miminko, brzo druhé a pak třeba třetí. A pak jsou doma deset let, mezitím vymění pár partnerů, ze života nic, ale jim to nevadí, protože ani neví, co by vlastně měla od života čekat. Kromě tedy chlapa za každou cenu. Jsou i jiné varianty (bohatý živitel, dítě omylem, velmi dobré zázemí, zdravotní problémy, mateřství jako životní cíl), ale těch je jistě o hodně méně.
Takže to, že jsou matkami znamená, že ničím nejsou? Aha.
@lucenka píše:
Tak vidím to kolem sebe. A i já sama už na sobě cítím, že po 30 bych už dítě nechtěla, že by mi vadilo v noci vstávat, vadil by mi pokles příjmu, být doma bez kolegů, vypadnutí z pracovního rytmu,…
A ptala ses sveho ditete jestli by chtel sourozence?
@robatko23 píše:
Takže to, že jsou matkami znamená, že ničím nejsou? Aha.
Profesně ničím nejsou. Jinak bych mateřství az tak neadorovala, byt matkou dokáže i negramotna ciganka, africká domorodkyne, znásilněna holka nebo postižena zenska.Mam na mysli proces jako takovy-teh.,porod, to proste neni žádná zásluha, je to biologicky fakt.Ted samozrejme neuvažuju zadne to, ze nekdo otehotnet nemuze atd.Ale i kdyz bude nekdo sebetupejsi a nekdo ji oplodní, ona donosi a porodi, tak voila je Matka.Cili je to neco, co evolučně zvladne skoro každá samice daného druhu.
@Kelsey píše:
A ptala ses sveho ditete jestli by chtel sourozence?
Chtěl by, ale ne miminko… Ale on u nás v rodině nerozhoduje a já teď rozhodně druhé dítě nechci.
@Prosimklid Ze své zkušenosti musím říct, že jsem byla mnohem více motivovaná studovat a zapracovat na sobě až s malými dětmi, za které jsem byla zodpovědná. Před dětmi mě to moc nebavilo, stejně jsem myslela jen na to, abych je měla co nejdřív. Kvalifikaci jsem si doplnila při práci a bylo fain, že jsem se pak mohla té práci věnovat a nemusela ji hned opouštět kvůli mateřství.
@hanka.br. No tak to jsi výjimka, ja mam s ditetem takove možnosti hlídání, ze bych ho i na zapocty a zkoušky musela snad brát s sebou a učit bych se nemela kdy, sotva si prectu knizku, natoz kvanta materialu nebo mit cas v klidu x hodin neco pocitat, to vubec. Kazdy ma ty možnosti a zazemi holt jine.
@Prosimklid píše:
@hanka.br. No tak to jsi výjimka, ja mam s ditetem takove možnosti hlídání, ze bych ho i na zapocty a zkoušky musela snad brát s sebou a učit bych se nemela kdy, sotva si prectu knizku, natoz kvanta materialu nebo mit cas v klidu x hodin neco pocitat, to vubec. Kazdy ma ty možnosti a zazemi holt jine.
A ty nemáš pro své dítě otce? Nebo on by se nedokázal postarat?
Tak vidím to kolem sebe. A i já sama už na sobě cítím, že po 30 bych už dítě nechtěla, že by mi vadilo v noci vstávat, vadil by mi pokles příjmu, být doma bez kolegů, vypadnutí z pracovního rytmu,…