Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Do kolika let hlídáte děti?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.8.24 08:37
@Menton píše: Více
Pojistky na skříních a šuplících taky zvládli. Na oknech nemají šanci. Raději jsme koupili kliky na zámek. Bydlíme dost vysoko na to, abych riskovala, že přijdou i na to. Zásuvky je naštěstí nezajímají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.24 08:41
@Fiveone 56750153 [/citace
Já to právě naprosto chápu jak to může být s dětmi s PAS mám kamarádku… co měla úžasný vztah nejudřív dům pak svatba pak dítě.. narodila se holčička. Mezi kamarády to bylo první dítě moc dětí jsem do té doby neviděla. Do dvou let nemluvila. Jen furt hučela. Nepřišla mi nějak extra mimo. Zase jsem ji tak často neviděla. Všichni ji pořád říkaly že to bude dobré. Pak diagnota těžký PAS a ještě něco. teď je jí nějak 11 naposled když jsem jí viděla před rokem ještě nemluvila uměla pár znaků. Naprosto nesamostatná… musíš jí hlídat jako 2,5 leté batole.
Její muž to cca v 7 letech malé nedal. Je na ni sama. Prodali dům. On se odstěhoval k ženské. Ona ke své rodině aby to dala. Ona si skoro neoddechne malá neumí být s někým cizím jen tak. Neexistuje abych jí třeba pohlídala já. Jak pro ni tak teď už pro mě. Kamarádka má 190 cm a její dcera je v 11 letech stejně velká jako já. (165)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.24 09:07
@e008 píše: Více
Tak já tady žiju, a za bílého dne se teda nebojím nikdy - hrne se tu tolik lidí jedním i druhým směrem, na Běhounské policajti, všude kamery. Nebojím se ani večer právě ze stejných důvodů, když jsem měla v noci jezdit prázdným rozjezdem do Krpole (když jsem bydlela jinde) a jít pěšky půl kilometru prázdnýma ulicama, tak jsem se bála mnohem víc. Tady je vše osvětlené, lidi i ve dvě ráno, no problem. A ona teda chodí ven spíš s kamarádkou či vícero, sama jde jen někdy a to spíš bloumat do hračkářšví, Tigera, HM apod 
No a do večerního kina ji nepouštím, měla jsem na mysli odpolední promítání ve Špalíčku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.24 09:59
Mám Teda teprv 3,5 a 1,5. V pokoji si hrají sami, občas zavolám na staršího co dělají, řekne, že si hrajou a hlásí, když mladší strká do pusy co nemá. Ale jak je dlouho ticho, tak čekám průser…většinou je ten pokoj vzhůru nohama, ale děti jsou spokojený. Nteroufnu si Teda odejít do jiného patra. Třeba prádlo musím řešit až když mladší spí, protože prádelnu mám dole. Co se týče koupání, koupu oba spolu, mladšího vyndám dřív, abych ho připravila na spaní…udělat mliko atd…triletak si hraje ve vaně dokud pro něj nepřijdu. Jenom na něj občas houknu jestli je všechno ok…na hřiště starší chodí s dětmi od naproti. Vím, že na něj dají pozor a jemu důvěřuju, že je bude poslouchat. Máme hřiště pár metrů od baráku, dál bych si netroufla. Představa, že jim stojím ještě v 11letech za zadkem 
Ale asi záleží taky na povahach dětí. Možná by jsi jim mohla dát víc důvěry 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.24 17:56
Zakladatelko, ty znáš svoje děti nejlíp… já jsem taky dlouho byla jediná maminka, která stála na hřišti dítěti za zadkem, ostatní taky říkali, že ať nehlídam atd, ale ona by se malá fakt zabila, byla úplně jiná než ostatní. Dřív koná než přemýšlí 
teď mám ani ne roční a na stejném hřišti ji zdaleka tolik nehlídam jako starší třeba ve 2 letech. Nemám dojem, že mi někde spadne nebo skočí a tak. Je úplně jiným způsobem stabilní, opatrnější, rozvážná. Starší prostě letí a kouká jenom na cíl, co je cestou neřeší. To okolí někdy nevidí, že dítě je na tom vývojově trošku jinak než ostatní. Že potřebuje jiný přístup. Samostatnost je skvělá a určitě je fajn ji trénovat, ale všechno má svůj čas. Já věděla, že malá snadno zakopne a spadne, že neudrží balanc. Tak jsem jí pomáhala na hřišti a samostatnost jsem ji nechala trénovat na jiných věcech, třeba na jedení příborem nebo pomáhání doma, a tak. Někdy to prostě nejde jinak, než ty děti hlídat. Na druhou stranu plno věcí jde natrénovat jako rituály. Zkusila bych jít tím směrem. V dospělosti se o ně nejspíš nikdo starat nebude
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.9.24 14:47
Ahoj, kluk má 12, ale od 10,5 už jsme ho nechávali chodit s kamarády ven, sice se musel nejdříve každou hodinu hlásit a ze začátku chodil jen na chvilku. Pak už se to protahovalo..přeci jen jsme se přestěhovali a musel začít chodit i sám do školy, což hodně pomohlo, jelikož předtím do 4 třídy (bydleli jsme daleko) jsme ho odváželi do družiny a vyzvedávali z družiny. Tak že se musel ze dne na den naučit vstát sám (zavolat že vstal, obliknnout se, nasnídat a jít pěšky do školy a zavolat zase u školy že dorazil, to samé ze školy), to mu byli těch 10,5 vím že pro někoho je to velký kluk ale ono když byl celou dobu jen s náma, vozili jsme ho do školy a že školy tak je to prostě stejně masakr… Prostě nebyl tak samostatně jako jiné děti. Hlavně v okolí ani neměl žádné děti, takže ven nechodil, nebylo s kým. Po přestěhování vše začalo a po měsíci od stěhování jsem ho neudržela doma. Prostě jiný svět, kamarádi
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
