Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dobrý život díky špatným rodičům?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Eva2610
27.5.24 20:34
- Citovat
- Upravit
27.5.24 23:19
@Lu66 píše: Více
Na jednu stranu s tebou souhlasim, asi spis mozna v tom smyslu, ze jsou lide, kteri se pak cely zivot (nebo jeho cast) lituji a nasne, nikoho to nezajima, protoze v zasade vsichni mame nejake problemy a nejake bolestinske verejne nimrani se v nich moc nepomaha nicemu…
Na druhou stranu jsou zivotni situace, ze kterych vyjdes proste blbe a nemusis se vubec litovat, muzes na sobe pracovat sebevic, ale zkratka a jednoduse nekde hluboko je neco, co te casto prekvapi. A ne, neni to o vedome praci sama se sebou.
Treba, kdyz te nekdo XY let v dospivani zneuziva, tak to zkratka nesmazes, i kdyz to zastrcis to ty nejposlednejsi prihradky v hlave, i kdyz si nebudes hrat na obet, i kdyz ja nevim co. Zkratka to tam zustane a nektere tvoje reakce to pak formuje po cely zivot.
K tematu: take jsem nedavno premyslela nad tim, ze treba vlastne bych bez svyho detstvi a dospivani byla namyslena fiflena a ze treba vlastne jsem neskoncila blbe, ale teda jako vychovnou metodu to nedoporucuju. Jediny, co vim je, ze jsem asi vic vdecna, kdyz muzu zit normalni zivot.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.24 23:24
@Liberalissima píše: Více
přesně!
i proto je pro mne osvobozující e-pipi, protože těmi šílenostmi fakt v běžném životě nemůžeš vůbec lidi zatěžovat (krom nej-kámošek a v určitém % partnera), kdežto zde je dost témat, kde se bezvadně vyventiluju
něco jako Výměna manželek - zíráš, jak jsou lidi šílení a říkáš si, že takhle šílená ještě ani zdaleka nejsi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.24 23:33
@Velryba černá píše: Více
tak to moje byla mnohem rafinovanější a chytrá, ona si zásadně nepřála, aby někdo něco poznal, takže ohledně oblečení jsem to měla docela fajn - vždy mne poslala žebrotou k tátovi nebo babičkám, aby něco přispěli 
pak to slavnostně koupila nebo i jednou ročně ušila (tím se pak celý rok kasala u ní v práci samozřejmě) jak má krásnou a nastrojenou dcerku ale že jsem doma vše odedřela, byla zmlácená, dokopaná a v lednici byly zásadně jen okurky a hořčice a jinak hlad, to už nikdo neviděl…
takže ta tvoje aspoň tak nějak „nelhala světu“…
úplně nejvíc na světě jsem milovala léto - tábory, odpravila mne obvykle na všechny tři turnusy, sbalila jsem si pár švestek a dva měsíce byla těch pár let vždy šťastná 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.24 23:34
@Andyss píše: Více
ale ta hlbka je zaroven osamotenie.
ako to popisovala liberalissima - ta skusenost, ktoru nemozes s nikym zdielat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.24 23:41
@Lucy75 píše: Více
Achjo, od doby, co mam vlastni deti si o to vic rikam, proc to nektery rodice delaj (a to si teda nepripadam jako 100% dokonala mama).
Prispeju vam svoji troskou do mlyna, muj tata byl taky rafinovanejsi, zasadne pouzival k mlaceni takovou rezavou plastovou tyc a zasadne na holou a pres nohy, aby to nebylo tak videt. Jeho nejvetsi verejne viditelny ustrel byl, kdyz jsem si nabarvila konecky vlasu asi ve 12letech smyvatelnym sprejem a za trest mi ty vlasy ostrihal, ale jakoze jsem vypadala jako nemocna (nekde milimetr, nekde par centimetru)…jedno leto me chtel dat do decaku a ujala se me babicka a bohuzel tedy jsem se vratila pak domu po asi 3 mesicich..nicmene asi jako nejtezsi hodnotim to, ze clovek nedokazal odhadnout, kdy bude jeho milovana dcera, se kterou si povida nekolik hodin a rika, jak jsem ta nejuzasnejsi, kdy naopak bude kazdy nejhorsi myslitelny sprosty slovo a kdy v noci prijde do pokoje. Proste totalni schizofrenie.
Příspěvek upraven 27.05.24 v 23:50
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.24 23:50
@JednaPrazacka no tak to je taky mazec 
ale aspoň tě objal a povídal si s tebou (někdy),
mne matka objala přesně dvakrát v životě a pokaždé jsem z toho byla celý den či více vyřízená..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.24 23:55
@JednaPrazacka píše: Více
Tohle bych naprosto podepsala. Pro mě je třeba i těžké popsat vlastně vůbec moje dětství, protože oba rodiče měli během těch třeba 12 let co si reálně pamatuju fakt drasticky různá „období“, a co byla pravda v roce x, bylo v roce y totálně naopak. Plus i ty neustálé výkyvy toho, že jednu chvíli jsem matčina vrba a opora, druhou chvíli démon, co jí zničil život
Tyhle výkyvy jsou fakt psycho a ne, fakt to není tak, že úderem 18 (25, 30…) roku se veškeré následky takového dospívání smažou a člověk je zázračně tam, kde ostatní. Ani terapie tak nefunguje. - a paradoxně velká část mojí terapie byla dojít právě k tomuhle. Že všechny ty řeči o vlastním životě, tlusté čáře, posílení, atd, neplatí. Minimálně ne, pokud to týrání dosáhne určité intenzity, trvání a mnohovrstevnatosti.
Pokud tohle někdo hlásá, navíc nekompromisní, tak se usmívám, protože to ukazuje jen na to, že ještě neodvedl tu práci, aby na to přišel, a je pořád v zajetí vnějších vzorců. A ani terapie skutečně nefunguje jako opravna lidí k 100% výkonnosti. To je další takový docrla rozšířený blud.
Příspěvek upraven 27.05.24 v 23:57
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.24 23:57
@Lucy75 píše: Více
Ten citovy chlad musi byt strasny, vsak pro narozene dite je to stejne zakladni potreba jako jidlo…snad ti bylo v zivote vynahrazeno 
Hele, ja to zase asi vnimam tak, ze bych byla radsi, kdyby me proste bud jen bil, nadaval mi a zneuzival nez kdyz se to stridalo (a ze to nekdy bylo rychly jako letni bourka). Takhle jsem v tom mela gulas jako blazen a na jednu stranu ho zboznovala, na druhou nenavidela a pak jsem nenavidela sebe za to vsechno, co citim. A bohuzel tahle ambivalence drzela hrozne dlouho, takze jsem se odstrihla az hodne ve 20+ od kontaktu a myslim, ze si vetsina lidi musi myslet, ze proto jsem si to vymyslela, protoze jsem proste udrzovala „normalni“ kontakt.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.5.24 00:01
@Liberalissima opět souhlas
terapie je určitě fajn, ale dost záleží jaká
a někdo si ji udělá třeba tady
A hlavně se nebavím o těch nejhorších a nejodpornějších (kromě mlácení a kopání a zneužívání práce), ale nejhorší forma je sexuální zneužívání, tam jsme nikdy nebyli a takovou věc už je dle mého názoru určitě nutné řešit odborně a kdoví, zda to člověk někdy vůbec překoná 
těch dětí je mi neskutečně líto právě proto, že šrámy těla se časem uzdraví, i když nechají i dopad na duši, ale pohlavní zneužívání rozbije celou osobnost a takové rodiče - např. otčímy apod. - bych rovnou věšela, protože mi dojde dost marné je v kriminále zadáčo živit. Nezaslouží si ani tu vodu.
Příspěvek upraven 28.05.24 v 00:07
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.5.24 00:02
@Liberalissima píše: Více
Tak jsem rada, ze nejsem sama mesuge, co vyrostlo vlastne v chaosu a diky tomu ma ten chaos asi nejak vzitej pod kuzi
Btw, terapie pro me svym zpusobem nefunguje (presne, jako opravna), spis si z toho beru takovy uplne jednoduchy poucky, ktery asi normalni lidi vubec nepotrebuji od nikoho rict..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.5.24 00:08
@Lucy75 píše: Více
Ono se blbe prekonava neco, co mozek vytesnil natolik, ze si proste vybavi jen par utrzku, a ani ty utrzky vlastne nedokaze v mysli udrzet moc dlouho. Coz vlastne pusobi hrozne verohodne- vim, ze se to stalo, vim, jak, ale nepamatuju si od kdy do kdy, zadny podrobnosti a nic. A myslim tedy, ze ten mozek moc dobre vi, proc to nepusti a asi nezbyva nez se s tim smirit.
Jinak, presne to, co pises, jsem pred casem v terapii resila, ze me vlastne urazi, kdyz nekde ctu, ze zneuzivani je „vrazda duse“ nebo pravde treba rozbiti osobnosti…protoze teda clovek nechce byt bez duse, ani si tak nepripada a s timhle oznacenim se citi jak dozivotni mrzak..ale asi se nakonec budu muset smirit s tim, ze vlastne jsem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.5.24 00:17
@JednaPrazacka promiň, určitě nejsi..
jen je to opravdu to úúúplně nejhorší, čeho se dospělý může na dítěti dopustit.. to už i zlomená noha je lepší.. omlouvám se ti, nechtěla jsem se tě dotknout
věřím, že se dá žít dál..
však je za to taky ráda zavírám
akorát ty případy jsou hrozně těžký a všichni nakonec lžou a pravda je jen tak nějak jako Popelka pod schodama přikrčená.. a já ji chci najít –
je vlastně signifikatntní, jaké povolání jsem si já i brácha zvolil-a…
a včera jsem mluvila se sousedku (filozofická fakulta UK Praha před 20lety, dobrá praxe) a taky šla „k nám“, zažila týrání pro změnu letité od partnera a prostě se rozhodla, že i na stará kolena začne "pomáhat a chránit " jo, a držel jí zbraň u spánku.. (aby neodešla)
tohle jsou situace, které sice zpracuješ, ale nikdy v životě je nevymažeš---
ale zas můžem chápat a pomáhat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.5.24 00:21
@JednaPrazacka píše: Více
Já teda naopak potřebuju kvůli tomu fakt dost klidu a předvídatelnosti, nejlépe i nějaký „režim“ dne 
Jinak co občas lidi říkají, že rodiče pochopili věkem, po dětech, atd…musím říct, že u mě naopak. Až když vidím vlastní dítě, jak je neskutečně křehké psychicky i fyzicky, kolik se toho musí v krátkém čase naučit o světě, jak moc na mě v tomhle pidivěku visí jak kdybych byla střed vesmíru, tak mi dochází, jaký člověk dokáže vůbec tak malé dítě trápit. Nemyslím nějaké jednorázové ujetí nervů atd samozřejmě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Jenže ty nevíš, nikdo neví, jestli by nebyly schopné efektivně nebo efektivněji pomáhat, kdyby to nezažily. Takže nemůžeš říct, že je to díky této zkušenosti.