Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Doma na rodičovské
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.1.11 12:44
Ahoj,
jo, já mám to samý. Ale mně se to naštěstí už krátí, mladší holce budou teď 27. ledna 3 roky, takže mi končí rodičák. Práci sice nemám, ale 17. ledna nastupuju na šest týdnů na rekvalifikační kurz, tak se fakt těším. Ne na to učení, ale že se konečně dostanu mezi lidi. Jsem doma skoro šest let a mám toho plný zuby. Ještě ke všemu bydlíme na vesnici, takže tady je to s kamarádkama úplně zabití. Ta jedna, co tady mám, chodí už taky do práce, takže jsem celý dny sama doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.11 12:45
Tak to se Ti nedivím…já jsem sice doma relativně krátce, ovšem na druhou strau pracuju z domu na částečný úvazek, takže i kdybych si chtěla zpestřit den nějakým výletem někam, tak většinou nemám čas. Takže Ti naprosto rozumím, protože už jsi doma dost dlouho…ono i když je člověk sebe víc rodinný typ, tak potřebuje občas někam vypadnout, přijít do jiného prostředí a nemít na sobě tu starost. Já mám zase problém trošku s tím, že jsem otěhotněla ještě při studiích a tím pádem nikdy nezažila takový ten klídek, že třeba přijdu z práce a můžu si dělat co chci. Po nástupu na vysokou nebyly ani jedny Vánoce klidné, protože vždy bylo před zkouškovým, v předposledním ročníku jsem byla těhotná, takže s břichem se učit taky nic moc, a poslední ročník už jsem měla malou Lucinku, to jsem ty Vánoce obrečela, protože jsem neměla čas ani nachystat výzdobu a podobně…a letos už zase ta práce 
je fakt, že jsem si říkala, že nechci děti mít třeba po 3 letech, protože bych byla strašně dlouho doma v kuse…ale Ty se neboj, to Ti raz dva uteče, už Ti moc nezbývá 
nebo aspoň zkus nějak zapojit manžela, aby se staral, když je doma, snad nepracuje 7 dní v týdnu 
ale už Ti to uteče, tak vydrž a brzy bude líp
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.11 12:48
Já jsem skoro jsem se před 6měs.přestěhovala,takže kamar.tady taky moc nemám,ale mám auto,takže,když je splín tak si zajedu za kamarad.pokaď teda nejsou děti nemocné.Já mám 18měs.dceru a taky té rodičovsk顄dovolené“ jak to nazval někdo mám plné zoubky,začala jsem teť aktivně docházet cvičit každý den a je mi super
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.11 12:49
Mám, sice jsem doma chvíli ale ta zima mě zabije…
Když je pod 0 tak máme zákaz jít ven, kamarádi sice děti mají, ale celou zimu nemocné nebo minimálně s rýmou a stýkat se s „infekty“ máme taky zakázané 
Takže sedím doma na zadku a trpím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.11 12:52
nebooj,ten půl rok ti už uteče jako voda 
mě už to také končí,v únoru nastupuji do práce ,ty 3 roky utekli opravdu rychle 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.11 13:02
znám to. v krizi hodím děti na krk jejich otci a jdu běhat. endorfíny zajištěny
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.11 13:09
teda absolutně tě chápu. s klárkou jsem vydržela na „mateřské“ do 3 měsíců. pak jsem začala pracovat z domova na ŽL a jednou měsíčně jsem zajela na dopoledne do kanceláře. v roce Klárky jsem se vrátila na částečný úvazek do práce a v jejích dvou letech už na plný. když jsem otěhoteněla s vikim, tak jsem ze dne na den zůstala doma na rizikovém. nejdřív jsem si to strašlivě užívala a hodně si odpočinula. ale vikimu budou 3 měsíce a už mě zase chytá absťák po práci a kolektivu 
mě na deprese pomáhá cvičení. když už se nedostau ven, tak se snažím zacvičit si aspoň doma.neboj, za chvilku bude jaro a zase bude veseleji. nejhoší je, když je doma člověk zavřený s nemocnými dětmi. to je za chvilku „na bednu“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.11 13:11
Já jsem naštěstí zápecník domácí,a le přesto jednou za čas se prostě musím zbavit radaru a vypadnout mezi lidi a dělat taky něco „nomrálního“. I když v psolední době, jak mám čas i hodnoty úplně otočený, mám pocit, že mimo jsou ti lidi „venku“ …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.11 13:13
Ahoj, tak to je snad nějaký znamení. Zrovna ráno mě napadlo, jestli to takhle mám jen já. Bydlíme navíc na vesnici a já se bojím řídit, takže jsem taky zalezlá doma. Mám tu jen jednu sousedku a ta má teď nemocný dítko, takže tragédie 
Už jsem se kvůli tomu ráno pohádala s manžou......chudák
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.11 13:13
Mě to s dětmi doma baví a užívám si to, ale minulou zimu mi mladší promarodila - měla opakované bronchitidy, zánět středního ucha, neštovice, angínu. Skoro půl roku jsme byli zavřeni mezi 4 stěnami bytu a já z toho na prášky
Letos už v pohodě, chodím s dětmi ven, do MC, do cvičení, kontakty máme.
Já to mám zase opačně - po skončení RD doufám, že si najdu nějakou práci, která bude klidnější, nebudu pracovat ve velkém kolektivu.
Jsem introvert, neznám stavy, že bych měla depky z toho „být doma s dětmi“, ale nemoct vyjít ven z bytu mě loni ubíjelo taky.
Snad nevadí, že sem píšu, i opačný problém slušnou formou snad může v diskuzi zaznít 
Loni, když byly děti nebo jedno z nich nemocné, mi pomohlo, když mě někdo v hlídání nemocného vystřídal a já jsem mohla se zdravým, nebo když byly nemocné obě,sama, jít ven. Nebylo to často. Nemáš na příležitostnou pomoc babičku nebo někoho jiného?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.11 14:18
Jani, já to mám podobné, taky mi nechybí velký kolektiv, nepotřebuji kolem sebe moc lidí.
Ale potřebuji mít program, dostat se z domu - situace, že je některé dítě nemocné a tudíž jsme zavření doma, to mě taky ubíjí… A zrovna to taky máme. Ach jo, taky se toho jara nemůžu dočkat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.1.15 11:07
Ahoj oživuji diskuzi…jsem nejaká totalně ko 1 unora nastupuju do práce po čtyrech letech doma…jsem z toho rozhozená teším se i netěším přijdu o tu pohodu doma ale těším se trošku mezi lidi…dcera začal chodit do školky a manžel v práci a já tu sedím už tři dny a trpím kamarádky tu nemám bydlím na vesnici 1+1 bez auta takže sedím doma a gruntuju čumím na telku no asi mě hrábne…
- Citovat
- Upravit
21.1.15 11:17
@Anonymní píše:
Ahoj oživuji diskuzi…jsem nejaká totalně ko 1 unora nastupuju do práce po čtyrech letech doma…jsem z toho rozhozená teším se i netěším přijdu o tu pohodu doma ale těším se trošku mezi lidi…dcera začal chodit do školky a manžel v práci a já tu sedím už tři dny a trpím kamarádky tu nemám bydlím na vesnici 1+1 bez auta takže sedím doma a gruntuju čumím na telku no asi mě hrábne…
To víš, bude to zas něco jinýho. Někdo má mateřskou se vším všudy, pak začíná éelent ve čtyři do školky a domů a večeře a úkoly a po nocích žehlení a ráno zase snídaně a smykem rozespalé děti do školky a školy… no a někdo si naopak oddechne, že naopak mezi tím, když je v práci, má od tý rodiny klid a naopak je mezi „normálníma“ lidma 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.1.15 11:29
Já jsem z toho všeho nějaka na vetvi nameko a vystresovana…asi nejsem normalni
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
ahoj holky, jsem na rodičovské s 2 dětmi (2 a 5 let, holčičky). Spadl na mě splín, neboť děti jsou střídavě nemocné a jsem s nimi stále doma. Už je to jenom o tom, komu utřu nos atd.. Nemám si s kým vyrazit pokecat, mé kamarádky chodí do práce, mají směnný provoz, takže na večerní pokec nemají náladu. Takže jsem stále jen s dětmi, celé dny a už jsem z toho na blázinec. Dělá to asi i počasí, ale je mi stále smutno, nic mě nebaví - no síla. Manžel chodí z práce večer. Ráda bych už začala chodit do práce a kolektivu, strašně po tom toužím, ale je to ještě za půl roku. Už aby bylo jaro a mohlo se chodit více ven. Máte někdo stejný problém?