Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Viking píše:
@alifie A podle jakýho vzoru by ses chtěla biflovat myš?
s dovolením se přidám, třeba ještě lavice
@Viking píše:
@alifie A podle jakýho vzoru by ses chtěla biflovat myš?
Proč biflovat celou myš, mně stačí zapamatovat si, že v sedmém pádě mn. č. je správný tvar myšmi (ostatní pády zvládá můj jazykový cit správně). ![]()
@Viking píše:
@alifie No vidíš!
Nebýt „zbytečného a vyžadovaného učiva ve škole“, tak vůbec nezjistím, že správný tvar je jiný, než moje běžná mluva. ![]()
@alifie Proč je to učivo „zbytečné“, když ses díky němu naučila správný tvar? A jak to souvisí se vzory?
@alifie píše:
Nebýt „zbytečného a vyžadovaného učiva ve škole“, tak vůbec nezjistím, že správný tvar je jiný, než moje běžná mluva.
No, a jak jsi zjistila, jak se skloňuje lavice?
Nebo jak jsi zjistila, kdy se při skloňování ona používá na začátku n/j- jí/ní…
@Viking píše:
@alifie Proč je to učivo „zbytečné“, když ses díky němu naučila správný tvar? A jak to souvisí se vzory?
Píši „zbytečné“ v uvozovkách, protože ve skutečnosti zbytečné není. Umět přiřadit podstatná jména ke vzorům není zbytečné a znát výjimky taky není zbytečné.
@alifie Já to říkám pořád, čtenářská gramotnost je ten skutečný problém! Tak si tu předchozí debatu prosím přečti pořádně, vykopáváš otevřené dveře. S tímhle tu nikdo nepolemizuje ![]()
(Snad jen že memorování výjimek není zdaleka tak efektivní jako zvyšování „jazykového citu“ četbou, ale to už je od původního problému trochu dál.)
@matkabagristy píše:
No, a jak jsi zjistila, jak se skloňuje lavice?
Nebo jak jsi zjistila, kdy se při skloňování ona používá na začátku n/j- jí/ní…
Nepochybně opakovaným používáním. A zkoušení ve škole je forma opakování - děti, které to dosud správně neokoukaly/neodposlouchaly, tak mají možnost objevit správné tvary slov díky postupnému probírání mluvnice ve škole - a to přiřazování slov ke vzorům k tomu taky patří. ![]()
@alifie a přiřazením slova lavice ke slovu ho začnou špatně skloňovat. Já nemám nic proti výuce podle vzorů, jen urputnost přiřazování některých slov mi přijde nadbytečná, protože jazyk funguje jinak. Právě tak, jak píšeš.
@matkabagristy Kdybych u svého staršího syna neviděla náhlé zlepšení ve správnosti přiřazování -i/-y na konci slov, když probrali základní vzory v ženském rodě, tak bych s nadbytečností souhlasila. Ale je teprve ve 4. třídě - je možné, že přiřazují jednodušší slova, proto jsem nadbytečnou urputnost přiřazování ke vzorům zatím nenarazila.
@alifie ke koncovce v minulém čase stačí ukazovací zájmeno, na to nemusíš znát vzory podstatných jmen
@alifie Ale vždyť se tu celou dobu bavíme o přiřazování dětí ke kosti a o různých situacích, kdy je jediným problémem u slova právě správné zavzorování! Naopak tu explicitně a opakovaně padlo, že obecně jsou vzory šikovná věc, která leckdy pomůže, třeba zrovna s tím i/y.
Jako kdyby ses měla u „myši“ učit zpaměti, v jakém pádě přechází k jakému vzoru, místo aby sis zvykla jen na to, že „s myšmi“ by mohla být potíž.
@matkabagristy píše:
@alifie ke koncovce v minulém čase stačí ukazovací zájmeno, na to nemusíš znát vzory podstatných jmen
(Předpokládám, že nešlo o slovesa, ale o ta jména samotná, tam zájmeno nepomůže.)
@matkabagristy píše:
@alifie ke koncovce v minulém čase stačí ukazovací zájmeno, na to nemusíš znát vzory podstatných jmen
Můj starší syn vzory používá pro rozhodování i/y v jiných případech - např.: „Venku už svítí lampy.“ (lampy/ženy)
Příspěvek upraven 03.03.16 v 12:30