Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Druhé dítě...mít či nemít?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.5.22 16:39
Ve vasem pripade bych druhe dite mela. Tvoje obavy jsou normalni. Ale az se mimco narodi, tak syn uz bude samostatny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.22 16:51
Zvládneš to, obavy jsou normální ale zbytečný. My sme měli teď nejstarší dceru týden u babičky a shodli sme se s manželem, že i ty dvě děti je málo a takový divný. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.5.22 16:58
@JancaS84 No syn je takový správný kluk…takže pěkný divoch a furt něco vymýšlí 
Sedět a malovat si, to fakt nehrozí Takže spíš přemýšlím, jak to malé bude spát s takovou střelou doma 
- Citovat
- Upravit
21.5.22 17:02
Tak ho mejte. Neni zadny duvod, proc ho nemit. Peci o mimco jsi urcite nezapomnela. Naopak podruhy uz je clovek zkuseny. Hodne veci neresi. Clovek vetsinou lituje veci, ktere neudelal, nez tech co udelal. Mam 2 kluky 2roky a 8 mesicu od sebe. Starsi s poruchou chovani a taky jsem to zvladla. Uz maji 4 a skoro 7 a celkem pohoda. Mladsi je bezproblemove dite za odmenu. Neumim si predstavit ho nemit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.22 17:05
Tvoje obavy jsou zbytecne a zvlastni (kdyz uz jedn odite mas a jsi vdana s podporujicim manzelem). Litovat budes veci co jsi neudelala…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.22 17:06
@Anonymní píše:
@JancaS84 No syn je takový správný kluk…takže pěkný divoch a furt něco vymýšlí
Takove strely mame 3 (aktualne 7,5, 5,5 a 4,5). Nejmladsi je 15 mesicu a proste se od miminka naucila spat v ruchu a hluku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.22 17:08
Pokud s etomu vysloveně nebráníš, tak ano. Je fajn mít jednou paťáka proti rodičů. Nebo alespoň šanci na něj, pokud se sourozenecký vztah vydaří, je to velmi obohacující.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.22 18:46
Taky mám 2, o 4 roky. Než se zadari a narodí 2., může být staršímu klidně 4,5 - 5, bude celkem už samostatný, chodit do školky, to dáš!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.22 18:57
My jsme hned po prvním porodu věděli, že nechceme jedináčka. Ale… Jak bylo dcerce asi půl roku, milovala jsem ji tak moc, že jsem si říkala, že není možné milovat takhle dvě děti. Že dceru okradu nebo naopak budu okrádat to druhé… No zpětně si nadávám že jsem řešila nesmysly, máme nakonec děti tři a už jsem dávno zjistila, že mateřská láska se nedělí ale násobí 
Takže za mě určitě druhé ani, ale to si stejně musíte vyřešit jen vy dva.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.22 19:29
Ahoj, mam ted stejne myslenky 
Dceri jsou cerstve 2 a brzo dam volny prubeh druhemu miminku. S parnerem jsme se shodli, ze se castecne bojime dalsiho zacatku - boleni briska, plac, treba spatne noci, jak se vsichni szijeme, ja zase dalsi kojeni, se kterym jsem bojovala atd. Da druhou stranu ta materska a detska laska je uzasna. Na Terezce je videt jak miluje deti a spolecnost. Bude mit proti nam partaka a navzajem se hodne obohati Ty obavy k tomu podle me patri. Preci jen jde o dalsi velky krok.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.22 20:24
@Anonymní píše:
Zdravím vás, maminky.
Omlouvám se za anonym. Řeším v sobě takové dilema a potřebovala bych to vyventilovat a přečíst si názory i jiných.
Je mi přes 30, manželovi 35 a máme syna 3 a půl let starého. S manželem uvažujeme ještě o jednom dítěti. Jenže já na jednu stranu hrozně chci, jak syn vyrost, tak nějak cítím potřebu ještě jednou zažít miminko, ten pocit, když se učí vše a podobně. Jenže na druhou se bojím. Jak to budu zvládat, že už jsem všechnu péči kolem miminka zapomněla, co když budou komplikace, jak se zvládnu postarat o dvě, jak ho/ji přijme syn a podobně.
Manžel říkal, že to je na mně. Že on je šťastný za jedno, ale dvě by klidně chtěl, pokud ale chci já. Ale že pokud ano, tak co nejdříve, ze pak už ne, pak už se na to necítí, že už bude starý. Což naprosto chápu, taky nechci mít dítě už pozdě.
Tajně koukám na kočárky, židlicky, přemýšlím nad zabezpečením domu a zároveň mám z toho strach. Jsem asi divná
Ja myslím, ze oba druhy chcete a ty mas v podstatě iracionální strach.
Zvazila bych tedy, jestli vyjdete finančně, a jestli si můžeš dovolit byt další třeba 3 roky na mateřské, ale zas průměrná rodina bych rekla dvě děti určitě utáhne.
Starší nejspíš bude / je ve školce, o to to budeš mít jednodušší, ber to tak ze až se případné další miminko narodí, bude aspoň o rok starší, takže i samostatnejsi, rozumnější … Řešit dopředu problémy typu, jak bude mimino spát, když bude okolo starsi dělat bordel, to je úplná kravina.
Takhle, nejspíš mate fungující vztah i rodinu, věk na to taky ještě mate, takže problémy budou fakt jen v tvoji hlavě 
Podle mě není na co čekat Mít sourozence je super, ja bych třeba jedinacka nechtěla, stejně tak bych sama nechtela byt jedinacek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.22 20:38
Já myslím, že mít dvě děti je fajn, jak pro děti, tak pro rodiče Nicméně manža si připadá v 35 starý??? Můj měl ve 43 a pohoda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravím vás, maminky.
Omlouvám se za anonym. Řeším v sobě takové dilema a potřebovala bych to vyventilovat a přečíst si názory i jiných.
Je mi přes 30, manželovi 35 a máme syna 3 a půl let starého. S manželem uvažujeme ještě o jednom dítěti. Jenže já na jednu stranu hrozně chci, jak syn vyrost, tak nějak cítím potřebu ještě jednou zažít miminko, ten pocit, když se učí vše a podobně. Jenže na druhou se bojím. Jak to budu zvládat, že už jsem všechnu péči kolem miminka zapomněla, co když budou komplikace, jak se zvládnu postarat o dvě, jak ho/ji přijme syn a podobně.
Manžel říkal, že to je na mně. Že on je šťastný za jedno, ale dvě by klidně chtěl, pokud ale chci já. Ale že pokud ano, tak co nejdříve, ze pak už ne, pak už se na to necítí, že už bude starý. Což naprosto chápu, taky nechci mít dítě už pozdě.
Tajně koukám na kočárky, židlicky, přemýšlím nad zabezpečením domu a zároveň mám z toho strach. Jsem asi divná