Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Já DG tekutý prací gel mám. Opisuji:
anionaktivní tenzidy (méně než 10%), neionogenní tenzidy (méně než 5%), pomocné látky, enzymy, OZP, parfém
Také mě to moc netěší… ![]()
Díky za ten Don Gemini, něco takového jsem si myslela.
Takže v klidu doperu Missivu a budu nadále prát ve slizu.
Na Biosféře jsem objevila 120ml vzorky Sonettu na nádobí, na praní a na vlnu, tak to vyzkouším.
Diskuze taky nečtu, akorád se naštvu, stejně tak už nějaký ten rok nesleduji zprávy a nečtu noviny. Mám pocit, že se média snaží společnost udržovat permanentně nas… a o to nestojím.
Vlastně až vy jste mě naučily číst pečlivě vybrané internetové diskuze
.
Jo a když už jste to nakously, mám objednaný kalíšek heč
.
Já o něm taky uvažuju a asi ho v nejbližší době pořídim. Doufám že nezklame, když je tak drahý ![]()
Jinak je pravda, že emigrací by si člověk moc nepomohl. Ono je všude něco a všude by mi určitě něco časem vadilo. Člověk se musí asi snažit nenechat se rozházet když narazí na blbce, ať už jakéhokoliv. Před blbostí se utéct nedá, bohužel. Je asi na každém, jaké si udělá prostředí pro život. Nemyslím jen „životní prostředí“ v obecném smyslu, protože to ovlivňují bohužel i ti ignoranti, ale spíš aby byla pohoda doma, v rodině. Pak se všechno překonává líp.
Říkáte to holky úplně přesně o té emigraci a o tom, že všude je něco…
Sama jsem ještě za komoušů měla možnost pobýt v tehdejší NSR něco víc než týden a i když jsem zpočátku padala na zadek úplně ze všeho (nejen z množství zboží, ale i z upravené krajiny, krásných domků, lidských vztahů), pak jsem do toho víc pronikla a zjistila, že „všude chleba o dvou kůrkách“.
Lucko, máš pravdu, nejdůležitější je mít svůj domácí svět v pohodě. To už jsem zjistila dávno a náležitě si ho pěstuju a ochraňuju a jsem v něm s mým milým manželem šťastná a čerpám z toho všeho energii na jak nadneseně říkám na „vstupy do velkého světa“ ![]()
Jo a k těm diskuzím - to s Vámi musím taky souhlasit. Člověk si musí pečlivě vybírat. Kdy? narazím na nějakou takovou o jaké je řeč vý?e s tak o?klivou a? zvrhlou náplní, tak okam?itě přestávám číst, proto?e mám pocit, ?e ten proud ?píny chce stáhnout v?echno čisté sebou.
Je?tě se vracím k příjemnému domovu. Dřív jsem ráda vylep?ovala a budovala, ale čím dál víc od toho upou?tím, proto?e zku?enosti s jakýmikoli řemeslníky jsou tak negativní - chtějí jen hlavně dobře zaplatit za zfu?ovanou a odfláknutou práci a místo radosti si člověk vlastně přidělá dal?í starosti. Tak jsme si s man?elem řekli, ?e důle?ité je, ?e se máme rádi a je nám spolu krásně a ?e si rozumíme a tak jak to máme doma udělané to zatím do budoucna necháme a budeme vylep?ovat jen v nutných případech.
Vlastně jsem se takhle dostala a? k Hauschkovi, který se mi tolik líbí a dělá mi radost. Dříve jsme pořád na něco ?etřili, abychom to „vrazili“ do domácnosti, ale daleko krásněj?í je u?ít si to pro své tělo a vlastně i du?i…
Aquanela , to si napísala krásne - obidva príspevky ![]()
Tiež považujem za najdôležitejšie to, že máme s manželom krásny vzťah ![]()
víla Amálka píše:
Aquanela , to si napísala krásne - obidva príspevky
Moje slova
(i když neumím slovensky
)
LuckaJ píše: …je pravda, že emigrací by si člověk moc nepomohl. Ono je všude něco a všude by mi určitě něco časem vadilo. Člověk se musí asi snažit nenechat se rozházet když narazí na blbce, ať už jakéhokoliv. Před blbostí se utéct nedá, bohužel. Je asi na každém, jaké si udělá prostředí pro život. Nemyslím jen „životní prostředí“ v obecném smyslu, protože to ovlivňují bohužel i ti ignoranti, ale spíš aby byla pohoda doma, v rodině. Pak se všechno překonává líp.Já vám holky tu laťku posunu ještě o kousek dál. Může se stát, že i přes veškerou snahu a hezký vztah s manželem, který rovněž prožívám, se doma pohodu vykouzlit nepodaří. Díky okolnostem, které nemáte šanci ovlivnit. Jedno z našich dětí je vysokofunkční autista, nadprůměrně inteligentní, krásná holka, ale… Kdo nezažije, nepochopí. Takže podle bolestné zkušenosti mé i ostatních rodičů dětí s podobným handicapem je „cílový stav“ naučit se vytvořit si „pohodu“ sám v sobě - klid a mír v duši i přes všechny okolní skutečnosti. Tím neříkám, že to umím. Snažím se, bojuji, učím se… a koneckonců to mne přivedlo i k jistému „alternativnímu“ pohledu na svět.
Bluesky píše:LuckaJ píše: …je pravda, že emigrací by si člověk moc nepomohl. Ono je všude něco a všude by mi určitě něco časem vadilo. Člověk se musí asi snažit nenechat se rozházet když narazí na blbce, ať už jakéhokoliv. Před blbostí se utéct nedá, bohužel. Je asi na každém, jaké si udělá prostředí pro život. Nemyslím jen „životní prostředí“ v obecném smyslu, protože to ovlivňují bohužel i ti ignoranti, ale spíš aby byla pohoda doma, v rodině. Pak se všechno překonává líp.Já vám holky tu laťku posunu ještě o kousek dál. Může se stát, že i přes veškerou snahu a hezký vztah s manželem, který rovněž prožívám, se doma pohodu vykouzlit nepodaří. Díky okolnostem, které nemáte šanci ovlivnit. Jedno z našich dětí je vysokofunkční autista, nadprůměrně inteligentní, krásná holka, ale… Kdo nezažije, nepochopí. Takže podle bolestné zkušenosti mé i ostatních rodičů dětí s podobným handicapem je „cílový stav“ naučit se vytvořit si „pohodu“ sám v sobě - klid a mír v duši i přes všechny okolní skutečnosti. Tím neříkám, že to umím. Snažím se, bojuji, učím se… a koneckonců to mne přivedlo i k jistému „alternativnímu“ pohledu na svět.
To je fakt, něco člověk prostě neovlivní. Musí to být hodně náročné, jelikož jsem to nezažila, neumím si to představit, ale přesto chápu a soucítím. Chce to asi obrovskou sílu a trpělivost a to od všech okolo. Hodně lidí pak taková zkušenost dovede právě k tomu, že začne uvažovat jinak než ostatní, jak píšeš „alternativně“. Je škoda, že tak neuvažuje i víc lidí kteří nemají takovou zkušenost jako ty. Mě například k méně materialistickému a snad i ekologičtějšímu přístupu naučili mí rodiče. Teď se zase já snažím předávat myšlenky dál, zatím je mým „terčem“ manžel, který je poměrně chápavý a přístupný. A doufám že něco málo pochytí postupem času i děti. Máma se i kvůli svému zdravotnímu stavu začala před takovými deseti lety zabývat mnohem víc bylinkami, zdravou výživou, čínskou medicínou a východním stylem myšlení obecně. Neříkám že jsem jejími pokusy se zdravou výživou byla tehdy nadšená, ale v hlavě to zůstalo a dnes, když jsem k tomu všemu dospěla tak nějak sama, se to hodí. Taky se doma hodne povídalo o všem. Hodně z toho bylo taky díky tomu, že ubývalo financí a naši nechtěli trávit všechen čas honbou za penězi a tím, abychom mohli pořizovat neustále další a další „krámy“. Takže se naučili hospodařit s tím co bylo, zvládli to a já dnes jsem vděčná za ty zkušenosti, protože si říkám že kdyby něco, budu umět zvládnout třeba i nedostatek lépe, než kdybych odjakživa žila v naprostém dostatku. Prostě vím, že peníze nejsou všechno ( i když se bez nich bohužel neobejdeme) a jsou důležitější věci, třeba aby si i tatínkové užívali svých ratolestí a nenechali si ujít to jak svištíci rostou, protože to jim nikdo nevrátí.
Problém je spíš v tom, že pokud člověk začne takto nejen uvažovat, ale i žít, setkává se v okolí dost často s nepochopením, někdy až opovrhováním. Vím o čem mluvím. Například moje mamka je v domácnosti, jelikož má zdravotní problémy, ale na důchod to není a na sehnání pořádné práce také ne. A nevěřily byste, kolik lidí má potřebu to neustále řešit ![]()
Napsaly jste to moc krásně a pravdivě všechny.
Bluesky moc díky za otevřenost a odvahu. Přeji ti, aby se to dařilo držet si klid a mír v sobě. Vždy si pak uvědomím, jaké mám vlastně štěstí a že jsem hloupá husa, která řeší zbytečné starosti, které proti tvým a spousty dalších lidí, nejsou naprosto nic. Je moc dobré si to občas připomenout a vážit si všeho, co časem začínám považovat za samozřejmé. Takže díky Bohu, že mám zdravé dítě, milujícího manžela a dalších milion drobností, které tvoří můj život.
A díky za každou kapku v podobě dalšího člověka třídícího odpad, peroucího v ekoprášku, pohlížejícího na alternativní způsoby jako na cestu,…Třeba se jednou dožijeme společnosti duševně a duchovně vyspělých obyvatel, kerým záleží na planetě a na budoucnosti dalších generací.
jujky, holky
![]()
co k tomu dodat? pekne jste to napsaly - moc rada slysim takove nazory … skvele ze (tu) jste, a ze jste takove jake jste
![]()
Děvčata, děkuju že se Vám můj příspěvek líbil.
Bluesky taky jsi napsala úplnou pravdu, člověk si musí vytvořit ten klid a mír ve své duši. Ale pak, když to dokáže ho ze sebe vyzařuje ven a může ovlivňovat pozitivně své nejbližší lidi a vlastně tím „naplní“ i atmosféru domova a „neživých věcí“ v něm.
I já jsem se to musela těžce učit, protože jak už jsem psala doktoři mě když jsem se narodila trvale a nevratně poškodili zdraví a já se odlišuju od ostatních a mám dost problémů (pohybových - nohy). Všechny obyčejné životní úkony mám proti jiným ztížené a nebo je nezvládám. A tak jsem měla dvě možnosti - litovat se a zanevřít na všechny a na všechno a nebo hledat cestu.
Zvolila jsem to druhé dokázala jsem najít štěstí (nejen v tom, že mám hodného a naprosto zdravého manžela), ale i v tom, že mám ráda život, přírodní styl jako všichni tady, umím vnímat slunce, nebe, květiny, vůně, místa, barvy a čerpat z toho spousty krásné energie. Málo lidí těch konzumních takhle uvažuje. Přitom je tolik krásy v životě.
Jsem ráda, že to taky tak cítíte. Je mi tu s Vámi moc hezky a ještě jednou Vám všem děkuju.
Nevi nahodou nekdo, jestli by se dala pouzit pro prani kyselina octova v koncentraci 25% jako bezny ocet, samozrejme po prislusnem naredeni vodou? Jelikoz mi vadi, ze konzumni ocet je barveny a aromatizovany, byla bych pro tuhle alternativu pro prani bileho pradla…
snad melo by to jit … s tou kyselinou … ale 25% koncentrace je moooc, ne?? ![]()
ocet miva nekde mezi 6 a 8%, tusim … ale od chemie jsou tu jine profesionalky
, snad odpovedi ![]()