Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Exmanželka a můj partner
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
3.11.12 15:08
Je to moc smutne cteni 
nevim, co vic k tomu napsat..
Snad jen ze partner evidentne nezpretrhal pouta k byvale zene a asi je ani nikdy nezpretrha… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.12 15:12
Přeji upřimnou soustrast příteli, jeho ex a taky Tobě.. Je jasné že teď se budou víc potkávat, dcera zemřela jemu a jeho ex manželce,…to jich spojuje víc řekla bych.. bylo to jejich společné dítě…
Sice nechápu proč teď jezdí všude jen s ní a bez Tebe, ale musíš chápat okolnosti… Navtěvovali se takhle často aj před tragedii nebo až po ní?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.12 15:21
Je to těžké a nechtěla bych být na tvém místě. Je vidět, že ho máš pořád ráda, ale myslím, že jeho priority jsou jinde. 
Nepomůže mu říkat, co ti vadí, evidentně to neřeší. Pokud by to šlo, odešla bych.Dala si pauzu, aby si uvědomil, co chce a co by ztratil.Bud by se časem vrátil a muselo by být od počátku jinak, anebo je pak škoda s ním ztrácet čas. Já jsem taky rozvedená, mám přítele. S bývalým jsem zpočátku se nemohla snést. Dnes jsem s ním kamarádka a jsem za to ráda. Už kvůli děckám a dokážem se zasmát. Ale vše má své hranice a toto je i na mě silné kafe! Mysli na sebe! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.12 15:32
Možná mu jeho ex připomíná dceru, nejsou si podobné? Ztráta dítěte musí být hrozná, ani si to nedovedu představit. Já bych mu ještě chvíli dala čas, pokud s ex vycházíš dobře, asi bych s ní promluvila, aby mu to řekla sama, když tebe moc na vědomí nebere. A máte společné dítě? Jinak samozřejmě upřímnou soustrast.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.11.12 15:43
Děkuju moc holky máte pravdu v tom, že přijít o dítě je pro rodiče ta největší bolest a já si ani nedokážu představit, jak moc se musí trápit oba dva, bolí mě to moc ale oni tu bolest mají třikrát takovou proto jsem ani slovo neřekla, když za bývalou jezdil(dřív tam nejezdil skoro vúbec, brali jsme si Krystýnku skoro pořád k nám),říkala jsem si, že tu bolest, by měli překonat spolu, že ona ho tedˇ potřebuje víc než já. Uvidíme, jak to bude pokračovat dál, děkuju moc a
- Citovat
- Upravit
3.11.12 15:46
@Anonymní píše:
Děkuju moc holky
Držim palečky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.12 16:20
Prostě si myslím, že se snaží svojí ex nahradit dceru chybí mu a ona je spolu spojuje i když už Kristýnka není.. Půlrok je pro někoho dlouhá doba, ale ne pro rodiče buď to musíš vydržet a nebo odejít..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.12 17:37
Tak když to začalo až ted, tak on se tak vyrovnává asi s dceřinou smrti.To asi se cítí jako by byl blíž k ní, když je to její matka.Je to těžké a chce to hodně trpělivosti. Přijít o dítě, to si nedokážu představit. Chce to hodně síly, vám všem, ale tebe by neměl nechávat stranou, a čas ukáže.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.11.12 22:43
Před chvílí přijel múj partner a řekl mě, že tyto Vánoce na štědrý den i večer semnou nebude, že chce být se svojí rodinou, že je potřebuje podržet a podpořit, že je nemůže nechat samotný že si to vynahradíme hned druhý den a uděláme si štědrý večer spolu, že to musím pochopit 
zeptala jsem se ho, zda přítel jeho bývalé manželky tam bude taky, řekl, že ne, že tam nebude, že pojede k rodičům a říkal prý, že se rozmyslí, jestli se k ní ještě vúbec vrátí, že toho má právě dost, že nebude nikomu dělat blbce volala jsem jejímu příteli, atˇsi to nechá projít hlavou, že se to nějak vyřeší, že musíme bojovat všichni, byl uplně vyřízenej a řekl mě, že ona je pí. ča a on ču. rak 
a že já jsem asi padlá na palici, jestli na to kývnu a přejdu ten štědrý večer, byl pěkně sprostý, snažila jsem se ho uklidnit, tak nakonec řekl, že se omlouvá, že chápe co oni dva prožívají ale že nebude nikomu platit hypotéku a koukat na to, jak za ní jezdí můj partner 
tak jsem mu řekla, že spolu nic nemají, že jde o neviné návštěvy a on se začal histerycky smát a řekl, atˇ mu řeknu ještě tu pohádku o červené karkulce, tak jsem to zavěsila 
partner semnou moc nekomunikuje co přijel domú, jen řekl, že je unavený, potřebuje si odpočinout a že letos nebude žádný stromeček, žádná večeře, žádné dárky tak jsem se ho zeptala, co si jako vynahradíme, když na štědrý den a večer nebude doma a slíbyl mě, že mě to vynahradí druhý den, řekl mě, že pojedeme někam pryč a budeme spolu sami Mám z toho všeho špatný pocit, cítím, že ho ztrácím na všechno by jsem přistoupila ale na to, že semnou o Vánocích nebude mě rozhodilo 
nevím jak to řešit, nedokážu tu zůsta sama se vzpomínkami na Krystýnku a minulé Vánoce, jak jsme spolu pekli cukroví, povídali si a plánovaly na tu ohromnou radost, když si rozbalila dárek co jsem jí koupila a po kterém tolik toužila nedokážu to, proto jsem se rozhola, zítra říct mému partnerovi, že je mě to moc líto ale pokud bude trávit Vánoce u bývalé manželky, tak atˇ tam zústane, byt je psaný na mě, partner má trvalý pobyt u bývalé manželky, děti nemáme, nebudu se stresovat, jsem možná sobec, možná mě odsoudíte ale já už dál nemohu tak pa a díky
- Citovat
- Upravit
3.11.12 23:03
Drž se.. Necítí třeba vinu? Že opustil rodinu a takhle to dopadlo, nesnaží se jim to vynahradit? Zeptala bych se ho, jestli tě vezme sebou. Že je chceš taky podpořit.. Když tak dobře vycházíte.. Chápu, že bys tam nechtěla jít atd, ale pokud by řekl, že je rád že půjdeš, nebo ať jdeš, tak je jasný, že s tebou počítá a vážně chce být s tebou, pokud by řekl z jakéhokoli důvodu ne, tak to vážně nemá cenu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.12 23:09
Holka to mě moc mrzí ale já ho chápu.. je jasné že tebe a jejího přítele to žere jako jejich nové partnery ale věc je taková že ony prožívají bolest která je spájí
je mi to hrozně blbé a omlouvám se za otázku ale můžu se zeptat jak a v kolika letech jejich dcera umřela??? pokud nechceš, neodpovídej
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.12 23:17
Zakladatelko, taky by mě docela zajímalo jak dlouho je rozvedený a jak dlouho je s tebou 
A proč odešel od partnerky, jestli od od ní nebo ona od něho…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.12 23:26
Tohle není normální situace a nikdy normální nebude. Přítel musí mít psychiku na cáry. „Opustil“ svou dceru a stalo se tohle. A jediný člověk, neber si to osobně, kdo ho může chápat, je jeho bývalá žena.
Táhne ho to k ní a k bývalé rodině, zvlášť je li tam ještě syn, nejspíš všechny instinkty křičí - naprav, co ještě mužeš, posbírej zbytky, zachrań rodinu…
Po čase se může stát, že si znova uvědomí důvody, proč odešel, ale teď to vypadá, že se chce vrátit.
To je ale jen moje teorie, může to být jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.12 23:56
Ahoj anonymní, naši rodinu postihla stejná ztráta a tragédie, jako tvého přítele a jeho exmanželku Je to opravdu to nejhorší, co se může rodičům stát Tvého přítele chápu a rozumím mu přesto, že jsi měla jejich holčičku ráda, nejsi schopna takového soucítění a pochopení jeho bolesti, jako její maminka a to je to, co je nyní spojuje a on potřebuje její sdílení. Půl roku je v této situaci strašně krátký čas. To nejhorší se dostaví s prvním výročím této tragédie. V podstatě nejsi schopná první rok vůbec přijmout tuto ztrátu, jako fakt. Máme uzavřenou skupinu takto postižených rodičů a věř mi, že je to u všech stejné. Čas nehraje žádnou roli, nefunguje jako lék, naopak ti začne docházet, že už NIKDY… Bojuješ o vlastní přežití, když ti chybí síly a je jedno, jestli je to rok, tři, pět nebo dvacet let. Můžeš mít dalších 10 dětí, navždy ti to jedno bude chybět. Společnost se velmi mylně domnívá, že naši bolest zmírní další děti. Jsou dokonce i takoví, co si tě troufnou soudit, aniž by ztrátu dítěte zažili na vlastní kůži. Naše společnost je velmi netolerantní, lidé nám dávají nevyžádané rady, které nás naopak ještě víc deptají a ubližují nám. Dochází k tomu, že na veřejnosti začneme nosit „masku“, pže lidé nechápou naši bolest, čekají, že budeme zase, jako dřív a nechtějí respektovat a přijmout fakt, že už stejní nikdy nebudeme. Po čase jsme z nošení této „masky“ tak vyčerpaní, že se uzavřeme do sebe, lidem se začneme cíleně vyhýbat a nejlíp je nám samotným doma. Tvůj přítel je teprve na začátku své Dlouhé cesty. Tuto ztrátu neunese hodně vztahů. I proto, že jednomu se zhroutil život a druhý chce jít nějakým způsobem dál. Z toho, co tu píšeš mám pocit, že se příteli snažíš rozumět, ale on necítí z tvé strany pochopení, které by potřeboval. Cítím z tvých písmenek žárlivost na bývalou manželku ( je pochopitelná), ale věř mi, že sex je to poslední, co rodiče holčičky zajímá. Mohl by vám pomoci velmi otevřený rozhovor s přítelem, ale je tu dost velký problém. Chlapi jsou v tomto směru velmi zranění a uzavření. Stydí se za své emoce, vždyť vyrůstali a byli vychováváni v tom, že chlapi nepláčou a tudíž to uzavírají ve svém nitru, což může mít za následky zdravotní problémy. Téma Vánoce: úplně mě děsí, že se zase blíží tento čas, nejradši bysme je vymazali z kalendáře. Nemáme od tragické ztráty naší holčičky výzdobu, ani stromeček. Děláme pouze večeři, jsou s námi moji rodiče a dárky si dáváme u stolu. A dárky kupuju i Ivušce 
má na stole i talíř…letos to budou 6-té Vánoce, bez naší holčičky a budou stejně smutné, jako ty předchozí, dokonce s rodiči uvažujeme, že si koupíme nějaký letecký zájezd někam, kde nám tento čas nebude nic připomínat Snad jsem ti svojí otevřeností v něčem pomohla a váš vztah udržíš. Je to o tvé obrovské lásce, toleranci a trpělivosti. Tvůj přítel je v situaci, kdy má právo a nárok dělat vše, co mu pomůže. Přežít tuhle ztrátu skutečně není samozřejmost…Přeji vám všem hodně síly 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Všechny vás tu zdravím
,nejspíš se potřebuji jen vypsat, slyšet názory ostatních, zhodnotit situaci 
zkrátka múj partner měl dceru, před púl rokem zemřela 
měla jsem jí moc ráda, strašně jsme si rozuměli, brala jsem jí jako svojí dceru, pořád to strašně bolí, snad čas trochu ztupí tu bolest 
ale partner od smrti své dcery neustále vyhledává bývalou manželku. Volá ji a ptá se na dotazy typu-nepojedeš na hřbitov? že by jsem protebe zajel, aby jsi nemusela autobusem. Když exmanželka řekne, nepojedu, tak se jí zeptá a kdy tam pojedeš, stavím se pro tebe a pak tě dovezu domú 
exmanželka řekne nevím a partner řekne, tak až tam pojedeš, dej vědět ona řekne dobře, tak se ti ozvu, až tam pojedu.Nebo jí zavolá a ptá se, už jsi sehnala práci? Byla jsi tam a tam? Zařídila jsi to a to a proč ne a proč jo a proč nemáte ještě uklizenou garáž a proč jsi ještě nedela opravit tohle a tamto 
já už vážně nevím, proč se tak stará, kdž tam už nebydlí 
říkal mu to i jeho syn, že starat se měl dřív, že tedˇ už mu potom nic není jak žijou ale partner se jim pořád vnucuje 
pořád se u nich stavuje, exmanželky přítel zařezává v práci a dře jak mezek(platí jí celou hypotéku na její barák 
)to mě hlava nebere ale je to jejich věc 
ale taky ho to začíná štvát, že tam múj partner jezdí jako domů a když jsem v práci, tak se už parkrát stalo, že bývalka měla cestu kolem, tak se stavila na kafíčko, jako nic proti ní nemám, vycházíme spolu výborně ale tohle mě vždy nadzvihne 
další věc je ta, že cokoliv bývalá potřebuje tak múj partner velice ochotně zařídí, sežene, doveze ale když něco potřebuji já, tak se vždy najdou výmluvy proč to nejde, takže si to musím zařídit sama 
minulý týden potřeboval něco zařídit ve městě, jeho bývalá taky, tak samozřejmě jezdila s ním dokonce s ním byla i v servisu, kde dělají moji známí, tak se ho prý ptali, proč nepřijel semnou ale se svojí bývalou manželkou, neřekl na to prý ani slovo 
a poslední věc co mě dostala byl včerejšek, týden jsme byli domluvení, že pojedeme spolu v pátek na hřbitov, zapálit Krystýnce svíčku 
přišla jsem z práce domú a partner řekl, že nikam nepojedeme, že to necháme na sobotu, protože se domluvil s bývalou a ta řekla, že se jí to v pátek nehodí, že to necháme na sobotu, že se pro ni máme stavit a že pojede s náma 
a pojede i její přítel, tak jsem se zabejčila, že toho mám ale už vážně dost a když tam nemůžeme jet bez svojí bývalky, že budu doma a basta 
dost dlouho jsem mlčky tolerovala to jejich kamarádství, protože jsem cítila, jak jim musí být, když jim zemřela dcera, neštourala jsem se v tom a nechala je být, aby se se svou bolestí poprali, byla jsem oporou celé jejich rodině ale tedˇ už nějak došli síly a trpělivost. Na múj dotaz jestli se tam nechce vrátit, odpověděl, že ne, že by ho už bývalá nechtěla, když jsem se ho zeptala a tz by jsi chtěl, odpověděl, že by ho nechtěla tak jsem zopakovala potřtí, ty by jsi chtěl, odpověděl, že ne, že ho tam už nic netáhne 
že mě má rád, nechce o mě přijít, tak jsem mu řekla, že by tedy měl omezit kontakty s bývalou, čeho je moc, toho je příliš, jak by se cítil on, kdyby jsem se stýkala se svým manželem. Povídal, že jsou s bývalou víc než kamarádi ale k ničemu mezi nima nedošlo, že by mě nikdy nepodvedl, že by se mě nedokázal podívat do očí 
prostě cítím, že ho to tam táhne, doma je jak na trní, řekla jsem mu v klidu a bez emocí, jestly chce, atˇse k nim vrátí, že to pochopí a múžeme zústat přáteli, že se na mě múže spolehnout a vždy mu ráda i jejich rodině pomúžu ale partner nechce, chce být prý semnou 
A jak to skončilo? Partner před chvílí odjel beze mě, ojel pro svojí bývalou manželku a jejího přítele a jeli na hřbitov, já tady brečím, držím v ruce fotku Krystýnky, zapálila jsem jí svíčku, dala jí do vázy kytičku a až partner přijede, pojedu na hřbitov sama. Všem se moc omlouvám, za dlouhý příspěvek a děkuji všem, kteří jste dočetli až do konce 