Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak to myslíš okolí? To žárlivostí obtěžuješ i jiné než partnera?
Cely život jsem na někoho žárlila. Na sourozence, kamarádku, na mámu - ze měla kamarádky a teď už jen na svého muže. Vlastně na jakoukoli ženu na planetě. Beru to jako své ohrožení- i když vím ze to není pravda. Mám nějak zažraný tento postoj. Nesmejte se, vím ze to je blbost, ale potrebuju nějak nakopnout jak z toho ven a hlavně ne rypani.
Taky jsem zarlila. Jsem ted po rozvodu a uz vim proc. Nedaval mi najevo svou lasku, na konci jsme vedle sebe zili jako bratr se sestrou. Hledal jinde. Nakonec mi priznal 7-mi mesicni vztah. Uz nebylo proc spolu setrvavat… casto komentoval jine zeny, jak jsou pekne, vecery travil na chatu… hodne mi to ublizovalo… uz je lip.
Premyslej, jestli je to tve zarleni unosne a vubec opodstatnene?? Ktere situace to v tobe vyvolavaji? Jak jste na tom s partnerem?
Taky myslím, že hlavní problém je ve tvém seběvědomí. Měla bys zapracovat na sobě, zkus o sebe víc dbát, zkus dělat něco, na co budeš pyšná, když nežárlíš jenom na partnera, je to spíše tím, že se necítíš být okolím „obdivována“..
Zakladatelko, se žárlivostí je třeba pracovat, protože jinak budeš otravovat život sobě i okolí. Žárlivost á obecně dvě příčiny - nedůvěru k tomu druhému a také, což se málokdy uvádí, malou lásku k němu. Protože hluboká láska a majetnický přístup se vylučují.
Co s tím? Chce to sebekontrolu a budování si té důvěry k druhému. Postupné, s jeho pomocí. Prostě když desetkrát tvou důvěru ten druhý nezklame, proč by ji měl zklamat příště?
Jsem hrozné zarliva. Cítím ze se mi to už vymyká kontrole. Muže s tím se snažím neotravovat. Jen občas. Ale uvnitř se cítím strašně. Co s tím? Jako sebedůvěru, hezky. Ale vím, ze nemůžu (žádný člověk) trumfnout v dokonalosti cely svět. Jak se oprostit od šílených fantazií a obtěžování okolí žárlivostí? Mate zkušenost?