Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A koukám, že tvoje přítelkyně je slušná citová vyděračka a zaplavuje tě dost intenzivníma pocitama viny. Ano, pokud se musela naučit přežít ve složité rodině, tak se to dá pochopit, ale to neznamená, že taková musí být na věky věků.
V každém konfliktou dvou lidí jsou tam dva lidi, takže každý má svých 50% podíl na tom, jak komunikace vypadá. Vzhledem k tomu že evidentně nejsi psychopat - máš výčitky svědomí, tak to opravdu není tak, že ty by si byl nejhorší padouch na světě a ona nebohá týraná oběť.
Přihlašte se na podzim sem a naučte se spolu komunikovat tak, abyste oba vyjadřovali svoje potřeby tak, abyste ani jeden ve druhém nevyvolávali pocit viny, agresi, abyste nevyčítali, neječeli, nesnažili se toho druhého porazit atd.
https://nenasilnakomunikace.org/…ecniky-petr/
co to ta nenásilná komunikace a jak takový kurz vypadá je možné si poslechnout tady
https://vltava.rozhlas.cz/…kace-6249993
případně zde je ke stažení knížka - ale fakt se chcete společně zůčastnit toho kurzu, bude to pro vás ob super.
Jo a PRO tip - pokud si libovolná holka stěžuje na něco kolem váhy, postavy, jídla a podobně, tak po tobě nechce žádnou radu, nic co bys měl řešit. Chce slyšet že je krásná, že ji miluješ a že tě vzrušuje. někdy může pomoci obejmutí a pořádný polibek, případně pokud bude reagovat a bude to chtít, tak povedený sex.
Jakékoli podobné téma ve skutečnosti znamená „cítím se mizerně, cítím se nejistá, nelíbim se sama sobě - nějak mě potěš, řekni mi že jsem krásná“. Cokoliv uděláš jiného, tak se netrefíš. Je to ošklivé minové pole ![]()
@Ou Když si na sebe stěžuje tak ji říkám jak je pěkná atd, jenže když to od ni slyšíte 3× týdně tak s tím něco chcete dělat
@Anonymní píše:
Ahoj jmenuji se Tomáš. Jsem normální hodný kluk, který se ke své přítelkyni chová co nejlíp to umí. Náš vztah má jediný problém a to jsem já a nezvládání hádek. To se chovám jak největší kreten, zatemněno před očima žádná empatie a zlost, smutek všechno dohromady. Někdy je to v pohodě a uvědomím si to. Zrovna dneska jsem se pohádali kvůli tomu že jsem naznačil přítelkyni, že dneska by jsme už neměli jíst žádné bramburky. To by za normálních okolností bylo v pohodě, jenže moje přítelkyně měla zlou minulost když byla trochu víc při těle a rodiče ji zakazovali různé jídla cukroví atd. A zrovna nedávno mi říkala jak je ráda, že se přede mnou nemusí hlídat, takový pocit nikdy u nikoho neměla. Ještě musím dodat že moje přítelkyně si poslední dobou stěžuje na její nohy/široké no já si řekl že ji pomůžu a rozhodnu za ni že dneska nebudeme jíst nic nezdraveho. Brečela kvůli tomu snažil jsem se ji 30 min utěšovat, ale pak mě začala ignorovat a vzala si mobil. Hodinu a půl semnou nemluvila a nakonec mi řekla jen dobrou noc, tak jsem neskutečně vybouchl. Když jsem naštvaný tak řeknu hodně věcí z afektu a mám pocit z mé strany že city jdou bokem. Triskam s dveřmi, mám hnusný ton a hlavně kricim a to přesto, že má rodiče doma. Já si neuvědomuji to je to nejhorší. Abych to shrnul, když se hádám tak to nezvládám a dokážu být fakt zlý a zároveň jsem smutný a myslím jen na své city. Neuvědomují jaké mají moje činy následky a jakým tónem mluvím/že moje slova dokážou bolet. A já prosím o radu jak se mám změnit nebo jak mám zvládat hádky. Jinak o svoji přítelkyni přijdu.
Dle me.jsi cholerik, silena vlastnost, druhy na tebe zacne rvat atd. a ty kolikrat nevis proc.., u nikdy vice, malem me to zmicilo..nez jsme se rozvedli.
„Rozhodnu za ni, že nebudeme jíst nic nezdravého“. Pane Bože, chraň nás od všech, kteří pro nás chtějí ve jménu našeho prospěchu páchati dobro.
@fera21
![]()
Jj jsi milej ze pises dotaz, ale jinak cholerik a rozhodnu ![]()
Ahoj jmenuji se Tomáš. Jsem normální hodný kluk, který se ke své přítelkyni chová co nejlíp to umí. Náš vztah má jediný problém a to jsem já a nezvládání hádek. To se chovám jak největší kreten, zatemněno před očima žádná empatie a zlost, smutek všechno dohromady. Někdy je to v pohodě a uvědomím si to. Zrovna dneska jsem se pohádali kvůli tomu že jsem naznačil přítelkyni, že dneska by jsme už neměli jíst žádné bramburky. To by za normálních okolností bylo v pohodě, jenže moje přítelkyně měla zlou minulost když byla trochu víc při těle a rodiče ji zakazovali různé jídla cukroví atd. A zrovna nedávno mi říkala jak je ráda, že se přede mnou nemusí hlídat, takový pocit nikdy u nikoho neměla. Ještě musím dodat že moje přítelkyně si poslední dobou stěžuje na její nohy/široké no já si řekl že ji pomůžu a rozhodnu za ni že dneska nebudeme jíst nic nezdraveho. Brečela kvůli tomu snažil jsem se ji 30 min utěšovat, ale pak mě začala ignorovat a vzala si mobil. Hodinu a půl semnou nemluvila a nakonec mi řekla jen dobrou noc, tak jsem neskutečně vybouchl. Když jsem naštvaný tak řeknu hodně věcí z afektu a mám pocit z mé strany že city jdou bokem. Triskam s dveřmi, mám hnusný ton a hlavně kricim a to přesto, že má rodiče doma. Já si neuvědomuji to je to nejhorší. Abych to shrnul, když se hádám tak to nezvládám a dokážu být fakt zlý a zároveň jsem smutný a myslím jen na své city. Neuvědomují jaké mají moje činy následky a jakým tónem mluvím/že moje slova dokážou bolet. A já prosím o radu jak se mám změnit nebo jak mám zvládat hádky. Jinak o svoji přítelkyni přijdu.