Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
V normalnim vztahu se partneri nehadaji a neurazeji, je to pod jejich uroven. O problemech diskutuji a hledaji spolecne reseni. Pokud se chces naucit umet se hadat, tak to asi najdes „lektory“ mezi interprety v poradu Vymena manzelek.
Já upřímně hádky a zvýšení hlasu vyloženě nesnáším, jsem na to háklivá z dětství, takže když je nějaká vyhrocená situace, tak se spíš stáhnu do sebe. Přítel je opak, křičí, odchází z domova, třiská dveřmi, a používá věci které opravdu ublíží, když se mu to pak rozleží tak se omluví, ale některé věci ve mě zůstanou delší dobu a pak mě hlodají. Nemyslím si, že cíl hádky je kdo komu ublíží, ale ty nedorozumění si uvědomit. Nevím jak to příteli vysvětlit..
Za mě ideální umění se hádat je, když ten tvůj zase bouchne, říct mu v klidu, že se s ním budeš dál bavit až vychladne. A odkráčela bych.
Na hádku musí být vždy dva.
Co naprosto nenávidím, jsou sprosťárny a urážky. Brrrr…
Podle mě lidi, co místo mluvení štěkají, uráží, napadají, by se měli jít léčit. Naprosto vážně.
@Anonymní píše:
Já upřímně hádky a zvýšení hlasu vyloženě nesnáším, jsem na to háklivá z dětství, takže když je nějaká vyhrocená situace, tak se spíš stáhnu do sebe. Přítel je opak, křičí, odchází z domova, třiská dveřmi, a používá věci které opravdu ublíží, když se mu to pak rozleží tak se omluví, ale některé věci ve mě zůstanou delší dobu a pak mě hlodají. Nemyslím si, že cíl hádky je kdo komu ublíží, ale ty nedorozumění si uvědomit. Nevím jak to příteli vysvětlit..
Jak?
Větou „přestaň se chovat jako psychopatickej kre/tén, nebo se sbalím a odejdu? Nejsem nějaká vonuce, aby sis o mě pucoval boty“
Na omluvy bych nebyla zvědavá, mlíko už je rozlité, slova vyřčená, vymazat leccos jen tak nejde…
ALe jo, já si taky pamatuju, jak ex věčně vzteklej, takovej přednasírací, já to nesnášela a byl to jeden z důvodů, proč se to začalo sypat. Ze začátku v poho, ale s věkem, stresem v práci, měl toho na sobě moc, tak prostě dědkovatěl a vztekal se čím dál tím víc. Sama sem mu říkala, ať zvolní, že o nic nejde, že lepší klid a třeba míň peněz než takovej nerv…ale ne, nedal si říct
![]()
@Anonymní píše:
Já upřímně hádky a zvýšení hlasu vyloženě nesnáším, jsem na to háklivá z dětství, takže když je nějaká vyhrocená situace, tak se spíš stáhnu do sebe. Přítel je opak, křičí, odchází z domova, třiská dveřmi, a používá věci které opravdu ublíží, když se mu to pak rozleží tak se omluví, ale některé věci ve mě zůstanou delší dobu a pak mě hlodají. Nemyslím si, že cíl hádky je kdo komu ublíží, ale ty nedorozumění si uvědomit. Nevím jak to příteli vysvětlit..
To mu vysvetlis jednoduse: To bylo naposled, cos na me kricel/nadaval mi/urazel moje deti. Pokud to udelas jeste jednou, koncim s tebou.
Ale na to asi Ty nemas odvahu a budes svoje deti nadale vystavovat psychickemu nasili, jen aby sis udrzela chlapa, ze?
@Anonymní píše:
Ahoj, asi zvláštní otázka ale jak se naučit " umění " se hádat ve vztahu?
Přítel je celkem výbušný, nebo když už bouchne, tak používá ve vztahu dost rány pod pás.
Nemůžu nějak vymazat z hlavy poslední hádku, kdy mi ve vzteku řekl, že moje dítě je hloupé a já když jsem mu vyčetla že je málo doma a zanedbává svoje povinnosti v domácnosti, tak on na mě vyjel, že ho dusim a chci po něm víc a víc povinnosti, které když neudělá, tak já se z toho hroutim, což není pravda. Pokud má hodně práce a často jezdí až třeba 20h domů, tak samozřejmě vše kolem dítěte a domu padne na mou hlavu, ale když mi 14 dní slibuje vyvézt popelnici a neudělá to, tak mě to samozřejmě štve, dovolila jsme se mu to vytknout, pak z toho byl výbuch jak blázen, s používáním sprostých slov a vyčtení hlouposti, věci které nejsou pravda a ještě řekl o mé dceři že je blbá.
Druhý den se omluvil, došlo mu že přestřelil, ale stejně to nedokážu nějak " strávit " některé věci ve me zůstaly a není mi z toho nejlépe..
On bydlí u vás? Asi bych mu řekla, že pokud je moje dcera blbá, tak s námi nemusí trávit čas, aby se od ní třeba nenakazil. Jestli neumí smysluplně argumentovat a řešit problémy, nemusí s námi být.
Díky. Asi bude lepší říct že si promluvíme až vychladne a odejít od toho dřív, než se to rozjede.
On neřve každý den, nebo že by jsme se hádali pořád, špatně nese kritiku, takže když má trošku pocit, že je něco špatně, tak hned křičí.
Ve mě pak ty slova dlouho zůstanou, on o tom už dávno neví, je v tomhle směru hodně splachovací.
@Russet žijeme spolu. Neumí se prostě konstruktivně hádat, nebo najít jinou cestu. Jakmile má z mé strany trošku pocit kritiky, tak to začne. Jako teď v případě, kdy to začalo hloupou popelnici, kdy jsem ho poprosila že nemám kam házet odpadky, zda by to vyvezl, protože mi to slibuje už 14 dní, tím vznikla příšerná hádka, úplně zbytečná.
No jo, ale pokud mu něco takového řekne, tak taky musí být připravena to opravdu udělat, tj sbalit se a odejít.
@Mar__tanka1983 píše:
Jak?
Větou „přestaň se chovat jako psychopatickej kre/tén, nebo se sbalím a odejdu? Nejsem nějaká vonuce, aby sis o mě pucoval boty“
Na omluvy bych nebyla zvědavá, mlíko už je rozlité, slova vyřčená, vymazat leccos jen tak nejde…ALe jo, já si taky pamatuju, jak ex věčně vzteklej, takovej přednasírací, já to nesnášela a byl to jeden z důvodů, proč se to začalo sypat. Ze začátku v poho, ale s věkem, stresem v práci, měl toho na sobě moc, tak prostě dědkovatěl a vztekal se čím dál tím víc. Sama sem mu říkala, ať zvolní, že o nic nejde, že lepší klid a třeba míň peněz než takovej nerv…ale ne, nedal si říct![]()
@Anonymní píše:
@Russet žijeme spolu. Neumí se prostě konstruktivně hádat, nebo najít jinou cestu. Jakmile má z mé strany trošku pocit kritiky, tak to začne. Jako teď v případě, kdy to začalo hloupou popelnici, kdy jsem ho poprosila že nemám kam házet odpadky, zda by to vyvezl, protože mi to slibuje už 14 dní, tím vznikla příšerná hádka, úplně zbytečná.
Už ho omlouváš.
Ty ho moc chceš, viď. Kam se ta popelnice vozí, když s tím je takový problém. Do přírody?
@ZdenMal to už tu bohužel bylo také několikrát, ale ne z mé strany. Ani jeden nevyhrozuje že se rozejdeme, pokud, ale partner pravidelně práskne dveřma a odejde z domu třeba i uprostřed noci, vrátí se až třeba druhý den ráno, odpoledne.. a to mu většinou už pak dojde že přestřelil a omluví se. Ale mě upřímně vadí i ty jeho odjezdy, prásknout dveřmi a utéct od toho je taky hrozný. Poprosila jsem ho aby to nedělal, tak přestal ale zase ty hádky mají horší průběh
@Anonymní píše:
Ahoj, asi zvláštní otázka ale jak se naučit " umění " se hádat ve vztahu?
Přítel je celkem výbušný, nebo když už bouchne, tak používá ve vztahu dost rány pod pás.
Nemůžu nějak vymazat z hlavy poslední hádku, kdy mi ve vzteku řekl, že moje dítě je hloupé a já když jsem mu vyčetla že je málo doma a zanedbává svoje povinnosti v domácnosti, tak on na mě vyjel, že ho dusim a chci po něm víc a víc povinnosti, které když neudělá, tak já se z toho hroutim, což není pravda. Pokud má hodně práce a často jezdí až třeba 20h domů, tak samozřejmě vše kolem dítěte a domu padne na mou hlavu, ale když mi 14 dní slibuje vyvézt popelnici a neudělá to, tak mě to samozřejmě štve, dovolila jsme se mu to vytknout, pak z toho byl výbuch jak blázen, s používáním sprostých slov a vyčtení hlouposti, věci které nejsou pravda a ještě řekl o mé dceři že je blbá.
Druhý den se omluvil, došlo mu že přestřelil, ale stejně to nedokážu nějak " strávit " některé věci ve me zůstaly a není mi z toho nejlépe..
Dítě a dům jsou jen tvoje, ne? Povinnosti na někde na ledničce aby nezapomněl? Domu chodí pozdě proto, aby tě nemusel poslouchat. Takhle to muži dělají.
Ahoj, asi zvláštní otázka ale jak se naučit " umění " se hádat ve vztahu?
Přítel je celkem výbušný, nebo když už bouchne, tak používá ve vztahu dost rány pod pás.
Nemůžu nějak vymazat z hlavy poslední hádku, kdy mi ve vzteku řekl, že moje dítě je hloupé a já když jsem mu vyčetla že je málo doma a zanedbává svoje povinnosti v domácnosti, tak on na mě vyjel, že ho dusim a chci po něm víc a víc povinnosti, které když neudělá, tak já se z toho hroutim, což není pravda. Pokud má hodně práce a často jezdí až třeba 20h domů, tak samozřejmě vše kolem dítěte a domu padne na mou hlavu, ale když mi 14 dní slibuje vyvézt popelnici a neudělá to, tak mě to samozřejmě štve, dovolila jsme se mu to vytknout, pak z toho byl výbuch jak blázen, s používáním sprostých slov a vyčtení hlouposti, věci které nejsou pravda a ještě řekl o mé dceři že je blbá.
Druhý den se omluvil, došlo mu že přestřelil, ale stejně to nedokážu nějak " strávit " některé věci ve me zůstaly a není mi z toho nejlépe..