Hlavní diskuze

  • Otevřená skupina

Vše, co se týká genealogie, rodokmenů, rodinné historie, předků a potomků, stromu života, rozrodů, vývodů, atd.

Otevřená skupina (volný vstup pro všechny návštěvníky)
Otevřené přispívání (kdokoliv může příspívat do skupiny)

Napsat příspěvek
Velikost písma:
18305
7.1.11 17:37

milarka: bingo! Tak už se o tom číslování začínám přece něco dozvídat.....

Bambo, nevěš hlavu, celé to sestavování rodokmenu je hlavně o tom, že člověk získává informace. A mně trvalo taky dost dlouho, než jsem zjistil, že jsou v podstatě dva zdroje digitalizovaných map, které neukazují přesně to samé a jejich otvírání je taky otázkou delšího zácviku…
Nebýt pomoci děvčat tady, tak nad tím taky bádám hoooodně dlouho. (Ono je docela užitečné si čas od času projet celou historii téhle diskuse…)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
18305
7.1.11 17:38

Mimochodem, moje sestra na jedné vesnici taky obývá č.p.1 - což je bývalý mlýn.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
bamba
7.1.11 17:39

Juro tak v Žerotíně,kde žili předci z máminy strany se vyskytuje stejné příjmení na 14ti číslech.Jediné co vím je,že jde o dva rody(doufám,že dva)které spolu nemají nic společného.Zjistit v té spleti jmen kdo ke komu patřil je lahůdka.Zatím jsem se zaměřila jen na jedno čp. o kterém s jistotou vím,že tam žili mí předci a to od r.1696.První zmínka o rodu je z roku 1582,ale není jisté,jestli tam nežili už dříve.Bylo četpáno ze sirotčích registrů a z gruntovních knih,takže jména předchůdců rodů,kteří žili v podnájmu a nevlastnili nemovitosti holt jaksi zjistit bude problém,nebo spíš už se víc zjistit nedá.Je blbý,že v těch starých matrikách jsou záznamy opravdu stručné,takže se toho člověk moc nedozví.

  • Citovat
  • Upravit
18305
7.1.11 17:45

Jo - bambo, neztrácej hlavu (neboť se potom špatně hledá… :mrgreen: ) a zkus si zajít u vás do knihovny. Poptej se tam po knížce Kristoslava Řičaře „Občanská genealogie“. Nabeton ji nebudou mít, ale zkus požádat o její vyhledání pomocí toho, čemu se říká „meziknihovní výpůjční služba“. Má teda relativně přísná pravidla, ale zase dostaneš do ruky souhrnné informace o vytváření rodokmenů - a o informačních pramenech… Já ti toho svého „Řičaře“ při nejlepší vůli půjčit nemůžu - teď zrovna ho studuje Hanucha… :-D
A pokud se v rodopisu propracuješ hlouběji do minulosti, mohly by se ti hodit informace z jiné knihy, kterou jsem už tady zmiňoval - „Slovník pro historiky a návštěvníky archívů“. Člověk se holt pořád něco učí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
18305
7.1.11 17:46

Tak nějak nejasně tuším, že toho „Řičaře“ by mohla mít nějaká velká knihovna v Olomouci. Což je pro tebe prakticky za rohem.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
18305
7.1.11 17:50

Hele, bambo - vzpomínky pamětníků jsou ten nejmíň věrohodný pramen, i když jde o nejbližší příbuzné. Já mám v rodině ještě vypečenější situaci. Jmenuju se Rýzner. No a babička z Vřesovic, ještě když žila, mně povídala: „V Osvětimanech žijou nějací Rýznaři, ale ti s náma nejsou příbuzní.“ Tak si projíždím matriky osvětimanského kostela, kam spadaly i Vřesovice… a co myslíš, že jsem zjistil…? Taky docela dobré je propletení rodů s příjmením Peška ve Vřesovicích a ještě dvou sousedních vesnicích.
Takže věř psaným dokumentům, ne ústním sdělením…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
bamba
7.1.11 17:52

Jó,tož nebýt dobré duše,která založila tuto diskuzi,tak jsem skončila s rodokmenem u prarodičů,Tam kam jsem došla je jenom zásluha vás tady,dobrých lidí,kteří jsou ochotni mi pořát dokola něco vysvětlovat.K něčemu se občas dopídím sama,ale je toho málo.Mám smůlu i v tom,že o PC toho moc nevím,u mě vše probíhá stylem hokus,pokus a podle toho to pak taky vypadá.Byla doba,kdy jsem si myslela,že vzhledem k věku a tím,že jsem samouk,zvládám PC docela obstojně,ale už si to nemyslím.Dokonce jsem měla tolik drzosti,že jsem na pracáku nahlásila znalost práce na PC.No odvolám to.

  • Citovat
  • Upravit
18305
7.1.11 17:55

Bambo, napadá mě - co tak pohledat zpovědní seznamy? Dřív každý musel patřit do něajké farnosti a bezvěrci prakticky neexistovali (téměř ani jinověrci :mrgreen: ). Tam byli zapsaní i nemajetní. No a pak taky soupis robotních povinností a důchodní knihy… Ty důchody nepobírali důchodci, ale platili je poddaní vrchnostenským úředníkům. A i když byl poddaný nemajetný nebo těžce nemocný, je tam aspoň zápis, že je od důchodních povinností osvobozený…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
bamba
7.1.11 18:05

Juro,hned při prvním pokusu se něčeho dopátrat,jsem zajela do obce,zašla do obchodu a ejhle,ještě jsem se nestačila ani pořádně poptat,kde bych nějakého Krejčího našla a už jsem s ním mluvila.Byl to starej pán a ten se teda dušoval,že s náma nic společnýho nemá,tak nevím.Každopádně s č.19 jsem téměř u konce,takže pak se chci soustředit na zbylé se stejným příjmením a pokusit se je nějak přiřadit,nebo vyloučit.
Jinak,číst sice umím,ale že bych si něco z toho zapamatovala,to až tak moc nehrozí.Toho už sis asi všiml,že se tu něco dřív probíralo,pak padla zmínka a já se ptala o co de.Prostě jasi si ze čteného odjakživa moc nezapamatuju.

  • Citovat
  • Upravit
bamba
7.1.11 18:12
Jura007 píše:
Bambo, napadá mě - co tak pohledat zpovědní seznamy? Dřív každý musel patřit do něajké farnosti a bezvěrci prakticky neexistovali (téměř ani jinověrci :mrgreen: ). Tam byli zapsaní i nemajetní. No a pak taky soupis robotních povinností a důchodní knihy… Ty důchody nepobírali důchodci, ale platili je poddaní vrchnostenským úředníkům. A i když byl poddaný nemajetný nebo těžce nemocný, je tam aspoň zápis, že je od důchodních povinností osvobozený…

Něco takového taky existuje?A to vše najdu v archivech?Já zatím čerpám ze zápisků,které jsem získala.Spracoval je jeden rodák už v roce 1965.Mám jen pár záznamů,k těm úplným jsem se zatím nedokopala,ale už mám kontakt na majitelku,tak jen čekám,až se umoudří počasí,abych mohla vyrazit.
Taky laškuju s myšlenkou,řídit se jménama,bo zatím se v rodě vyskytují pořát dokola stejná jména.Jenže.........

  • Citovat
  • Upravit
18305
7.1.11 18:31

No ta knížka pana Řičaře je takový vcelku úplný souhrn toho, co se dá od archívů čekat.
A promiň, ale vycházíš z pramenů, kde je velice velká možnost omylu nebo nesprávného zaznamenání informace. Ty matriky prostě MUSELY být přesné ( a ty vrchnostenské a zpovědní záznamy zrovna tak).

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
bamba
7.1.11 18:45

Juro,já ty záznamy beru spíš jako odrazový můstek,ono to ani jinak nejde,bo mám k dispozici jen seznam od kdy do kdy ten či onen bydlel na tom čísle.Jinak projíždím matriky a jen nakouknu,jestli mu to souhlasí.Nevím jak to napsat,v těch novějších matrikách je i jméno otce a matky,někde i číslo domu.Tož asi tak.

  • Citovat
  • Upravit
18305
7.1.11 18:59

Aha, tak to jo.....

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
bamba
7.1.11 19:14

Ještě k té kronice,jde vlasně o kroniku jednoho rodu,vlastní grunt,který měl pronajatý můj děda a v jejich rodině se vyskytuje sestra té mé prababičky o které nemůžu nic najít.Hlavně z těchto dvou důvodů bych si to chtěla pročíst.
Jinak jsem si to procházela a je tam zmínka i o číslování domů v obci.Opíšu to tak,jak to napsal ten pán. ,,Číslování domů tehdy nebylo přesné(asi do poloviny 17.stol.) a každý začal číslovat domy z jiného konce obce,domy přeskakoval,takže zařadit tyto domy pod správná čísla bylo velmi nesnadné.Nové číslování začalo až za vlády Marie Terezie.,,
Takže je dost možné,že se tak dělo i v jiných obcích.

  • Citovat
  • Upravit
18305
7.1.11 19:46

Bambo, změny číslování mohly souviset i s tím, že se měnil tzv. „ráz zástavby obce“. Když to zjednoduším (je to dost obsáhlé a já v tom tématu nejsem tak úplně doma… :-( ), tak v zásadě ve vesnické zástavbě existují tři typy: vesnice českého typu, vesnice německého typu a okrouhlá vesnice. Pokud třeba tím krajem prošla válka, morová epidemie, musela se část obyvatelstva odtěhovat a domy chátraly a spadly (třeba rekatolizace v 17. století nebo poválečný odsun Němců ze Sudet…), tak docházelo k proměnám zástavby a někdy bylo potřeba přečíslování. Taky tuším, že třeba to přečíslování mohlo být nějak centrálně nařízené, ale pro to mně chybějí důkazy.
Jak jsem zmiňoval ty Vřesovice, tak právě na té mapě z roku 1827 mně připadají jako přechodný typ vesnice mezi českým a německým typem…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Návštěvy uživatelů

Moderátor skupiny