Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj,
jsem tu novy, zaujala me zdejsi komunita, tak treba mi nekdo poradi.
Mame se zenou 2mesicniho spunta.Je to vymodleny dite, jsem za nej oba radi. Problem mam s chovanim manzelky, protoze ta se o nej odmita start v noci, ze pry pres den toho ma moc a tim padem chce v noci odpocivat.Nojo,jenze ja chodim do prace a starat se o malyho v noci je narocny zvlast se skloubenim to se vstavanim rano do prace. Pritom kdyz prijedu z prace tak ji pomaham co muzu, vezmu si malyho, jdu s nim ven aby mela pro sebe nejakej cas, ale porad je to malo.
Aby toho nebylo malo tak mam pocit ze pro ni jsem jen jako nocni chuva, protoze se me vyhyba, nechce abych se ji dotykal, natoz neco vic.Kdyz minuly vikend jela za kamaradem, tak se nacancala, oholila si nohy a co ja vim co jeste a vyrazila. Pritom ten kamarad kdyz se ji na neho ptam je pry osklivej a bavi se s nim jen aby se mela s kym bavit, tak ja nevim co si o tom mam myslet.
Co vy na to?
Hele, možná to ode mě jako od chlapa bude znít divně, ale já bych jí trochu toho rozptýlení toleroval. Mateřská je náročná jak pro ni, tak i pto tebe… to už začínáš poznávat. A jinak než trpělivostí a vzájemnou tolerancí to asi nepůjde.
A ještě osobní poznámka: vždycky se najde aspoň jeden člověk, co vám bude závidět rodinné štěstí a bude vám házet klacky pod nohy nebo vás bude skrytě pomlouvat. Tak aspoň neházejte klacky pod nohy jeden druhému… a podporujte se.
Tak třeba ještě není úplně OK a na nějaké něžnosti nemá náladu. Nicméně to noční stávání
já nejsem ten typ, co chlapa budil, stejně jsem kojila, podle mě do práce má být vyspalý. Ať si lehne během dne s malým nebo si ho dá na zem na deku a odpočívá vedle něj. Jaký si to uděláš, takový to máš. Je zarážející, že na něco unavená není ![]()
Tak trosku nechapu, proc se manzelka odmita starat v noci… jasny pres den toho je az dost.. ale mate male mimco ktere vice mene len lezi a spi.. i ja jako samoziv. jsem si nasla cas si s malym jit lehnout… mohla by brat ohledy na to, ze ty pracujes a udruzujes rodinny rozpocet… nerikam aby jsi se nestaral.. ale co by jine maminy dali za to aby kdyz prijde partner z prace vzal kocarek a jel s mimcem ven.. spousty chlapu delaji 12tky aby uzivili rodiny tak maji cas jen o vikendech… s tim vyhybanim se apod.. je chvili po porodu.. muze se citit nepritazliva snizilo se sebevedomi apod… tomu nech jeste chvilku cas…
Příspěvek upraven 22.09.12 v 20:22
Zkuste se domluvit jen na vikend - to se pak dospis a uvidis, a nebo obden, kdyz to ma byt spolecne. jinak za me, ja nechtela, aby manzel vstaval, kojila jsem a jen by mi ho probudil. neznosti jsem nechtela, byla jsem sesita a blbe se to hojilo, mela jsem strach z vytoku a pak brani antibiotik, nemohla bych kojit - myslim, ze je to o komunikaci, manzel to pochopil, mozn aproto, ze nemusel vstavat:-)
radim, promluvit si
@79
navrhni jí střídání u prcka v noci ..Po Ty, Út ona, St Ty …atd …když emancipace tak obojetná..nebylo by fér kdybys vstával jen ty když chodíš do práce a ona si může přes den s prckem zdřímnout. Předpokládám, že dvouměsíční mimino spí ještě poměrně hodně, čili argument že je unavená - jo ale vyspat se může i přes den - nechá stát úklid - to může udělat s tebou společně když dojdeš domů z práce…
Já mám ráda rovnováhu a ač ženská tak mi to teda přijde, že s Tebou paní poměrně „cvičí“
Ahoj nevím co ti poví ostatní ale 2 měsíce od porodu je dost brzo na něžnosti. A se vstáváním bych navrhla střídání, ale ze zkušenosti musím říct že manžel malýho kolikrát neslyšel. Zato když projela sanita a náklaďáky to věděl. Podle mě na to chlapi nemaj sluch myslím že v tom by mohla malinko ustoupit. A parohy bych v tom hned tak taky neviděla. Spíš je to velikánská životní změna i pro Tebe tak se drž
Až si zajedete režim s miminkem bude hned líp ![]()
Manžel v noci vstával k malému, když mu bylo cca 5-7 týdnů a měl období, že se kolem 3 hod ráno probudil na kojení a třeba do 5 nespal.
Já k malému vstávala několikrát za noc na kojení, měla jsem doma ještě 2letou holčičku, takže přes den jsem spát nemohla, takže mě takto nechával odpočívat.
Ale jakmile se malému režim upravil a v noci vstával opravdu jen na kojení (trvalo to asi 2 týdny), manžela jsem nechala spát a vstávala jsem já (i o víkendu).
Jediné 2 týdny, kdy jsem v noci na malého nereagovala, bylo období, kdy jsem jej chtěli odnaučit nočnímu kojení. To musel nastoupit taťka (ale bylo to na vánoce, kdy byl manžel doma).
Bohuzel musim napsat, ze na materske jsem se taky zmenila a stal se ze me vetsi sobec. Prijdu si casto tak unavena a ze vseho s ditetem tak hotova, ze si preju jenom, aby manzel maleho vzal a oba mi na chvili dali pokoj. Na druhou stranu jsme s manzelem zacali stridat ve vstavani k malemu az v jeho 3/4 roce a do te doby jsem to delala jen ja.
Ja bych rekla stridat ve vstavani, 1 noc ty, 1 noc ona. Nebo u nas to bylo tak, ze prvni sichtu po pulnoci bral manzel, aby jeste poradne usnul, zbytek ja.
Starat se mimco je fakt narocne, ale chodit do prace taky neni sranda, takze je nejspis nezbytne praci rozdelit 50 na 50.
A s tou navstevou kamarada bych to nevidela nijak tragicky. Spis mi prijde, ze si tva zena chtela udelat hezky vylet a k tomu patri citit se ve svem tele dobre. Je prijemne mit oholene nohy, i kdyz je nikomu neukazu. ![]()
@79
Jinak co se týká sexu a něžností ..no to je u každé individuální, záleží i jak to měla paní před porodem- my doma nedodrželi ani šestinedělí
, ale kámoška neměla na sex pomyšlení skoro rok..upravilo se to postupně …tam bych teda asi byla - být tebou trpělivá a netlačila…
Taky si myslim, ze je brzy po porodu, vsecko prijde neboj
A k tomu vstavani, ja jsem hodne spaci typ a s manzelem jsme to meli rozdelene, ja vstavala v noci (on spal cca od 20 do 4 rano v kuse) a on chodil spat hodne brzy a bral si malou na „starost“ cca od 4 rano po poslednim nocnim kojeni do 7-8, abych se aspon po ranu prospala. Jinak bych pak nebyla schopna fungovat
Ale vse je o domluve ![]()
Chce to čas neboj ![]()
A poznámka k těm něžnostem: Dámy nevím jak vy ale já se teda těšila na manžela až přijdu z porodnice
Ale samozřejmě každá se nato necití:)
Ahoj, můj chlap mi taky v noci pomáhal nosit malou, sama bych to nezvládla usínala, až kolem 3 hodiny ráno, po císaři to ani jinak nešlo. Trvalo to asi jen do 3 měsíců. A s tím načančaním, když jde pryč bych to tak nehrotila, taky když jdu s kamaradkou na kafčo, tak se upravím je to už pro ten dobrý pocit, že vypadneš mezi lidi.
@79 píše:
Ahoj,
jsem tu novy, zaujala me zdejsi komunita, tak treba mi nekdo poradi.
Mame se zenou 2mesicniho spunta.Je to vymodleny dite, jsem za nej oba radi. Problem mam s chovanim manzelky, protoze ta se o nej odmita start v noci, ze pry pres den toho ma moc a tim padem chce v noci odpocivat.Nojo,jenze ja chodim do prace a starat se o malyho v noci je narocny zvlast se skloubenim to se vstavanim rano do prace. Pritom kdyz prijedu z prace tak ji pomaham co muzu, vezmu si malyho, jdu s nim ven aby mela pro sebe nejakej cas, ale porad je to malo.
Aby toho nebylo malo tak mam pocit ze pro ni jsem jen jako nocni chuva, protoze se me vyhyba, nechce abych se ji dotykal, natoz neco vic.Kdyz minuly vikend jela za kamaradem, tak se nacancala, oholila si nohy a co ja vim co jeste a vyrazila. Pritom ten kamarad kdyz se ji na neho ptam je pry osklivej a bavi se s nim jen aby se mela s kym bavit, tak ja nevim co si o tom mam myslet.
Co vy na to?
Jinak když jsme u toho a víš jak ten kamarád vypadá?
Já jsem si s malým lehla přes den. Vůbec by mě nenapadlo po chlapovi chtít, aby se staral v noci. Měla bych potom strach, že se nevyspalej někde vybourá v autě. Já ti nevim, ale o toho jsme na mateřské, aby jsme se staraly. Chlapovi jsem ho po práci dávala na muchl přebaleného, najdeného a vyspalého.