Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Moc se omlouvám, že tady zakládám nové téma o tchyni, ale prostě mi to nedá a potřebuji se o tom s někým podělit, jakou mám,,super tchýni" třeba někdo bude mít na ní rozdílný názor, a pomůže mi změnit na ní pohled.
Na začátku, jsme si dobře rozuměli, dokonce jsem jí měla ráda a rozuměli jsme si, občas jsme i spolu zašli na víno, prostě pohoda. Až do té doby než se nám před půl rokem narodil prcek
už v porodnici se předvedla před mýma kamarádkama (ty dodnes nemůžou zapomenout na setkání s ní) těma jejíma hloupejma radama a jak tam pořád vykřikovala, chudák malej, podívej jak pořád brečí, ty nemáš mlíko, tak mu dej aspoň dudlík. Byla jsem v porodnici 5 dní, i když porod byl normální a malýmu se dobře dařilo, jen se čekalo až se pořádně rozkojím, jenže to pořádně nešlo, protože tchýně tam byla nalezlá celých 5 dní od začátku návštěv až do úplnýho konce a pořád jsem poslouchala: nojo vona nemá mlíko, chudák malej, byla jsem z ní fakt hotová a do teď si myslím že to mlíko se mi nedělalo jen kvůli ní
ale nakonec jsem se úspěšně rozkojila. Bavila jsem se o tom i s manželem a ten mi pořád říkal, vydrž to, je to její první vnouče. Nojo, ale na to že je to její první vnouče a dělá o něm jak praštěná, tak to, že měl malej svátek a že by mu třeba něco koupila k vánocům, to bych chtěla od ní moc moc. Já vím, že je malej, ale i kdyby mu koupila třeba balík plínek, tak by tím přeci nic nezkazila, jediné, co od ní malej dostal, je takový šílený bodíčko s ještě šílenějším řvavě růžovým nápisem
, říkala jsem si, že mě je to jedno že teď je malej, ještě malej, ale až bude větší, tak k ní nebude chtít jezdit a nebude jí mít rát, je to přeci jen jeho babička a když ani od ní nic nedostane, tak mu to bude určitě líto.
Ale tím to nekončí
to že se začala ve svých letech honit za dáááleko mladším chlapem už ani snad neřešíme (je podruhé vdaná) a že jí není blbý ani teď když jsem na mateřský a otáčíme skoro každou korunu si chodit k nám půjčovat. Já už jí tak strašně nesnáším, že když máme za ní jet, tak tam jedu s takovou nechutí, ptotože zase poslouchat ty její kecy, hrůůůza. Naštěstí byldlíme 25 km od ní a ona nemá řidíčák a k nám je dost špatné vlakové a autobusové spojení. Když volá, tak jí už rači ani telefon nezvedám a raději se pak vymlouvám, že jsem kojila, nebo jsem u telefonu nebyla.
Protože když jí vezmu telefon, tak první na co se zeptá je jak se má její prdelinka (můj manžel) nechápu proč teda volá pořád mě když se stejně vyptává jen na mého manžela
A hlavně s čím mě štvě úplně nejvíce, tak je to že pořád srovnavá manžela s našim malým, ať male udělá cokoliv, tak ona řekne to je celej Daneček (můj manžel) takže i kdyby vykakal hovínko, tak ona řekne, že to hovínko je úplně jak Danečkovo a takhle je to se vším, mě to připadá že náš malej je jen z manžela, že po mě podle ní nemá vůbec nic
Nevím, myslím si že to tuší, že jí nesnáším, ale promluvit si s ní o tom nedokážu a ani snad nechci. Asi jsem proti ní fakt zaujatá, ale nemůžu jí vystát. Třeba mi pomůžete zase najít k ní cestu, nebo už to takhle bude napořád ![]()
Promin, ze budu uprimna, ale z tvého popisu mi pripada, ze by to chtelo z Tve strany trochu tolerance. Ona nic tak hrozneho (az na to, ze si od Vas pujcuje), nedela. To, ze nekupuje malému darky, není preci jeji povinnost. A neznam babicku, ktera by nepřirovnávala sve vnouce k dceri/synovi. Mozna v tobe viri hormony a všechno vidíš moc cerne. Dej se do klidu a zvaz, co je opravdu spatne! Ale pokud to opravdu není jednoducha zenska, omez styky… Tolerance nade vse!
Já ze začátku taky v pohodě, pak začaly pomluvy mých rodičů a teď se děsím, co se začne dít po porodu. Naštěstí taky bydlí vcelku daleko a spoje blbý, chlap věcně vylitej, ale ještě má druhyho syna, tak s tím podniká návštěvy mj. i u nás. Asi ji taky nesnáším už jen z principu, ale nevím nevím, jestli ji budu moct mít někdy ráda, je trochu mimo no
@Neprihlasena Anon píše:
Promin, ze budu uprimna, ale z tvého popisu mi pripada, ze by to chtelo z Tve strany trochu tolerance. Ona nic tak hrozneho (az na to, ze si od Vas pujcuje), nedela. To, ze nekupuje malému darky, není preci jeji povinnost. A neznam babicku, ktera by nepřirovnávala sve vnouce k dceri/synovi. Mozna v tobe viri hormony a všechno vidíš moc cerne. Dej se do klidu a zvaz, co je opravdu spatne! Ale pokud to opravdu není jednoducha zenska, omez styky… Tolerance nade vse!
Je pravda, že ve vztahu tchýně-snacha je potřeba hodně tolerance. Ale podle popisu se mi ta paní zdá dost děsná, aby měla zakladatelka nárok ji nesnášet. co s tím? Jedině omezit kontakt. Kdyby si u mě tchýně půjčovala, taky by mi to vadilo. Nebo kdyby pořád telefonovala úplně zbytečně.
@korunkaa já Ti teda rozumím a chápu, že Ti to leze na nervy. Mít tchyni nasáčkovanou nepřetržitě v porodnici je teda fakt hrůza. Její je to sice první vnouče, ale tvoje první dítě a měla by to respektovat. Navíc to co píšeš, že si chodí půjčovat peníze, když vidí, že máte malé mimi, mi přijde jako fakt drzost ![]()
Určitě bych poprosila manžela, aby s ní promluvil, pokud na to nemáš sílu ty a na rovinu si to sní vyříkal. Když to neuděláte zavčasu, propast se bude mezi vámi jen prohlubovat, za chvíli Ti bude vadit všechno, protože jsi už na ní alergická. Znám to ![]()
Berusko, uplne ti rozumim! jako by jsi popisovala moji tchyni! ze zacatku dobry.az na to, ze vyuzivala svoje deti. travila se praskama a zapijela je chlastem, sla si lehnout na prijezdovou cestu, aby jsme ji hned nasli a pro jistotu jeste zavolala na rozloucenou;-)neustale pujcovani penez ve velkem.no vlastne to nebyla pujcka, protoze nikdy nic nevratila.muj muz dokonce jednu chvilku bydlel s rodici nekde v kravine, protoze neplatili najem a vyhodili je! po porodu se vsechno zhorsilo. nikdo si nikdy nestezoval na to, jak varim, jen ona! kdyby uvaril zdendicek(manzel)tak to by nylo dokonale, ja delam vse spatne, hlavne ohledne dcerky. a ze kazdou navstevu posloucham, jak ma mala vse z nej…a kdyz muz rekne, ze treba pojidani masa ma mala po me, tak ona hned:po ni jo? vzdyt skoro nezere! to je takova!!!holky ale tohle je kazdou navstevu.jsme spolu uz 7let ale jeste jsem ji nezkousla! uz si ale nenechavam nic libit! jen ji ukaz hranice, co se neprrkracuji. minule jsem ji asi pekne nastvala.ona podle sebe vari a pece nejlip.no a kdyz mi i nappsledy zhata buchty, ze jsem je urcite nenechala poradne dokynout, tak kdyz na vanoce privezla syrnik, tak jsem ji rekla, zemi to nechutna, ze to ma preslazeny! to by jste meli videt ten ksicht! a manzel jakou mel radost, ze jsem ji setrela.jo a ted mi zacala delat to, ze kdyz se sni vidime, tak me nezdravi!
@korunkaa no, ja jsem mozna divna, ale s holkama nesouhlasim.
Mozna, ze je blbe, ze byla nasackovana u Tebe v porodnici celou dobu, ale je to jeji prvni vnouce.
Ze pali za mladym chlapem, proboha, ja mam taky mladsiho manzela a neni to problem, proc by to mel byt problem u ni?
Ze malemu nic nekoupi… No, treba plenky by byly darek pro vas a ne pro maleho.
Nepises, jak je maly „stary“, ale jestli to jeste nevnima, tak nevidim duvod a nevim, proc pises, ze ji nebude mit rad, kdyz sama rikas, ze to jeste nevnima…
A jak vis, ze se to do budoucna nezmeni.
To, ze si od vas pujcuje je blbe, ale to by mel resit Tvuj manzel, ne ty. Respektive, vy si to vyrikat spolu (ty a manzel) a on potom s ni… ![]()
Ze nadela se svym prvnim vnoucetem. no, to je podle me naprosto normalni. Proc ji to vycitas? Ja myslim, ze to se da pochopit.
Spis mi pripada, ze s Tebou mlati hormony nebo nejaka neprirozena nechut k tchyni, ktera bude mit koreny jinde nez v diteti… Neni to mozna proto, ze se o maleho nechces s nikym delit? Pujcujes ho nebo navstevuje vas nekdo jiny? Zajimaji se o maleho treba takhle Tvoji rodice?
Myslim, ze by to chtelo trochu tolerance z Tvoji strany a mozna promluvit s manzelem, aby rekl mamce, aby omezila navstevy nebo telefonaty, ze Te to unavuje, ze nechces zamezit kontaktu, ale spis ho omezit na rozumnou miru.
![]()
(a ted vsechny do me
).
Chápu tě! S tím srovnáváním jsi mi dokonale připomněla tchána, malý měl pár týdnů po narození modré oči po mne. A tchán s tchýní přijeli..malý mohl mít tak 3-4 týdny…a tchán se tak díval na malého a muž mu říkal, že oči bude mít asi po mě modré. A tchán na to, prosímtě určitě nebude mít modré oči po ní..(řekl mé jméno, jako bych byla nevím co
..)…on na ní vůbec není podobný..
a podobné kecy. Jako by snad ze mě ani nebyl. Tak samo řeči se jménem. Když jsem nedala jméno co si nadiktoval tchán tak do porodnice radši ani nepřišel se na malého podívat
Nejvíc jsem se pak smála když mu ty modré oči skutečně zůstali a začal být čím dál tím více podobný na mě. S tchýní to mám taky podobné, samé pomlouvání za mými zády..řešení věcí do čeho jim nic není. Nerespektování mých názorů kouřili malému u kočárku taky od prvních procházek a ani jim hanba nebyla. Když jsem jim řekla, že mi to vadí..a nepřeju si potom s nima někam chodit..když ani tu cigaretu si neumí zakouřit třeba dál nebo později za 10 minut, tak se ještě urazili. A tak se vším..
Pak mi ještě říkali, že chodit bude malý už od 8 měsíce, protože to bude mít po jejich synovi..
A korunujou to už tak od té doby co má třičtvrtě roku…on ještě nechodí na záchod???
(syn). Vídáme se málo, tchán nemohl přijet ani na narozeniny malého.
Sami nikdy nepřijedou..jen si stěžujou proč za něma nejezdíme. Jo proč asi..
Já se snažím ať má malý babičku a dědu tak tam jezdí s mužem. Já tam jezdím občas…fakt na ty řeči nemám náladu. A ještě snášet jejich nálady. Takže já tě naprosto chápu zakladatelko..ono totiž co kdo sám nezažije nepochopí. Taky jsem si vždycky myslela jaký nebudu mít super vztah jednou s tchýní a ejhle…a to jsem celkem trpělivý člověk s lidma..ale posclouchat a snášet takové chování pořád je…
Takže napíšu jen mě pomohlo dělat, že poslouchám vše odkývat a myslet si své a hlavně trpělivost ![]()
Já s mojí tchýní také nevycházím a proto nechápu, jak Tě může takhle ‚omezovat‘… Já doma nastavila jasná pravidla a tak to prostě je… Pokud já nesvolím, nikdo se k nám sám nezve, nikdo tu netráví dny a nikdo se nám nesáčkuje do toho, jak drahé máme doma mýdlo a jak stačí normální (jak bylo zvykem)… Do porodnice za mnou zcela určitě nebude moci přijít a na malého se přijede podívat až já (my) řekneme přijeďte se podívat! I tak očekávám spoustu ‚dobrých rad‘, ale nas
Těstí už jsem ve fázi, kdy její slova jdou jedním uchem tam a druhým ihned ven (a možná ani to)… Takže ty si určuj, jak často se uvidíte, jak a co budeš chtít radit a prostě… Řiď se sama sebou a dítětem (samozřejmě i partnerem)… Nikdo Ti nemá co do čeho kecat a už při prvním náznaku, že jsem hrozná, že nemám mlíko, bych jí z pokoje vykázala!
Úplně tě chápu, zažívám, nebo spíše zažívala jsem to samé, jen s rozdílem, že nemáme ještě dítě a bydlíme pohromadě.. Všechno jsem dělala špatně, vařila, uklízela, nakupovala, krmila psa, věšela prádlo, zkrátka pokud to nebylo po jejím(natož když jsem dala na mamčiny rady), bylo to špatně, co na tom, že nic nedělala, krom občasného vaření..Jedno se jí ale upřít nedá, mohla sem se k nim nastěhovat a naučila mě základy. Za to sem jí vděčná, ale jak sem si postupem času zajela své postupy, byla jsem ta nejhorší. Pak jsem si ale dupla, že takhle to dál nejde a díky dalším nepříjemným událostem(procházeli jsme si „peklem“) se to změnilo. Naše soužití je o něco lepší, ale i tak to naše vztahy hodně poznamenalo. Ona se sice snaží, ale já bojuji se silnou averzí. Jediné co bych ti poradila, je pokusit se to s ní vyříkat a trpělivost, ale vím jak je to nepříjemné a těžké, když tě neustále někdo shazuje, otravuje a kritizuje..Někomu se to s tím chlapem a dárkama může zdát, že s tebou mlátí hormony, ale kdo to nezažil tak nepochopí. Když ti někdo znepříjemňuje život, chodí si půjčovat peníze a pak si sám užívá života a není schopen přinést ani chrastítko za pár korun, tak to zkrátka naštve a zamrzí..Je to sice její první vnouče, ale to jí nedává právo ztrpčovat ti život. Tak jako se v poslední době kritizují snachy a radí se nám vetší tolerance, tak by to mělo snad fungovat na obou stranách..Přeji ti hodně sil a trpělivosti..
@korunkaa Tak tvůj název to vystihl docela přesně. Nesnášíš ji. Mně se ale důvody zdají dost malicherné.
(Mimochodem si ani nemyslím, že bys mléko po porodu neměla kvůli tchýni, každé mamině se laktace nenastartuje dle příručky, že.)
Půjčování peněz - pokud by šlo o jednorázovou záležitost nebo bychom byli znalí jejich situace, půjčili bychom. Kdybych věděla, že chce půjčit na alkohol/cigarety/dárek pro přítele/jánevímco, tak ne. Řekla bych, že jsi ve fázi, kdy ať tchýně udělá cokoliv, všechno bude špatně (má zájem, je to špatně, nemá zájem, je to špatně
).
Hele, mne taky tchýně chtěla v porodnici učit kojit, přežila jsem to. Občas mám pocit, že máme pocit, že víme vše nejlíp (jsme přece už taky matky!), zatímco maminy naše/našich manželů „si to vůbec neumí představit“. ![]()
Věta, že ji nebude syn mít rád, je hodně zvláštní. Jak to víš? Musí dostat šanci (a ty na něj nesmíš přenášet svůj postoj k babičce).
Jo, bez promluvy asi cestu nenajdete. Pokud to nezvládneš, zkus to přes manžela. Ale zbytečně se neužírej. ![]()
Ahoj, zarazilo mě níže uvedené… víš, „šílené bodíčko“ je podstatně více osobní dárek než balík plen. A pokud dítěti nastavíš (a budeš to ty, nikdo jiný), že babičku má mít rád pouze za podmínek, že mu bude dávat dárky, tak to tak děcko bude brát - prostě přijme za své pokřivené hodnoty. A hlavně stejný vzorec chování může používat na ostatní lidi…toliko k darům a konec mentorování ![]()
A ke zbytku - mnooo, taky by mě klepalo a hrabalo, to se ti nedivím. Jsem na tom podobně se skorotchyní (jen jiné problémy)…prostě je to nějaká získaná vlastnost tchyní, že mají potřebu vše opravovat a rozebírat a pitvat…(můžeme jen doufat, že nebudeme stejné
). Je třeba dělat ústupky z obou stran a bez komunikace to nepůjde - promluvit si s ní o všem. Peníze - naučte se říkat ne. Ale vše předtím probrat s mužem, pokud nebudete vystupovat jednotně, pak není rady
.
P. S. A hovínko jako od Danika mě pobavilo
@korunkaa píše: . Já vím, že je malej, ale i kdyby mu koupila třeba balík plínek, tak by tím přeci nic nezkazila, jediné, co od ní malej dostal, je takový šílený bodíčko s ještě šílenějším řvavě růžovým nápisem, říkala jsem si, že mě je to jedno že teď je malej, ještě malej, ale až bude větší, tak k ní nebude chtít jezdit a nebude jí mít rát, je to přeci jen jeho babička a když ani od ní nic nedostane, tak mu to bude určitě líto.
J8 se svou vycházím jaktakž, ale moje mamka se nezavdděčí.
Bud hlídá málo nebo jim tam furt leze, bud je lakomá nebo jim chce zaplatit dovolenou a maj svou hrdost, né, přeci si nenechaj platit a ještě by za to chtěla poňuchňat si vnuka, co si má vybrat???
@Ema N. Já bohužel už rodiče nemám, ale právě že můžu srovnat to, jak se chovala moje mamka, když byla poprvé babička, takovýhle výhrabky fakt neměla, naopak se mojí ségře snažila i semtam nějak finančně vypomoct když mohla (sama byla vdova skoro 10let) a možná právě proto, když to tak vidím a srovnávám to s mojí mamkou, tak je to o to horší, ta se nikdy do ničeho ségře a její rodině nepletla, nechala je prostě žít svůj život, malé vždycky něco přivezla, ale to bych od mojí tchýně chtěla moc ![]()
A to že pálí za mladým chlapem, jenže ona je podruhé vdaná a má ani né třicetiletého milence, to mi přijde trochu moc ![]()
K nám si tchýně chodí půjčovat zásadně jen na cigarety, na nic jiného.
Jak jste mi tady několikrát napsaly že bych si to s ní měla vyříkat, já to prostě nedokážu, a když za pošlu manžela, tak mi na to řekne že je to jeho máma a že jí nic říkat nebude.
Nevím prostě mě její chování fakt děsí a kolikrát mě i mzrí jak se chová, třeba když jsme tam byli mezi vánocema, malý už byl unavený a chtěl spinkat, tak plakal, ona ho pořád tahala a nakonec ve finále mu řekla (4 měsíčnímu mimču) to mám za to jak jsem za tebou chodila každý den po porodnice, to jsem ti byla dobrá, tak ty teď tady u mě takhle řveš. No a v tu chvíly jsem to nevydržela, sebrala jsem věco a malýho a prostě jsem práskala dneřma, protože jsem to už nevydržela, nevím asi jsem si na ní fakt vypěstovala alergii, ale ona mi dává jen podměty, abych jí nesnášela, nebo já nevím ![]()
@korunkaa tak ji prostě ber tak, že není úplně v pořádku, najdi si, nebo snaž se najít nějaké koníčky (haha vím, že s mimčem je to téměř nemožné), ale něco prostě, ať se tvé myšlenky ubírají jiným směrem, abys ji babu neřešila, nebo se z toho zblázníš
Já začala podnikat, když byly druhému synovi rok a půl, abych z toho nezešílela, zažila jsem něco daleko horšího a moc Ti rozumím. Strašně mi to tenkrát pomohlo, zaměstnala jsem mozek taky něčím jiným, než se pořád patlat proč k nám chodí, proč říká to a to, proč mi ubližuje, proč manžel nic neudělá, proč mi bere děti, proč se do nás s.re a pod.
Držím moc palce a hlavu vzhůru, bude líp, určitě s tebou cloumají i hormony ![]()