Interrupce - můj příběh

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 24.09.18 12:56
Interrupce muj pribeh

Ahoj, chci se svěřit i když jsem tu precetla snad vsecky diskuze na toto téma a vím, že mě spousta z vás odsoudí. Nemam s kým si o tom promluvit a nemuzu se rozhodnout. Nechci slyset nazor na interrupci jako takovou ani rizika vse vim. Jen bych rada slysela jak by jste se v me situaci zachovaly vy. Treba mi to pomuze. Muj problem spociva v tom, ze me otec ditete ma moc rad, ale nemiluje me. Vidame se spolu 6+ měsíců, prakticky denně. Nekdy na hodku, nekdy pul dne..pokszde jinak jak to vyjde. Ale porad to z meho pohledu neni dostacujici aby se zamiloval. Rekl mi to i sam, ze si mysli ze kdyby jsme spolu travili vice casu, udelali si vic spolecnych zazitku ze by to mohlo byt uplne jinak a zamiloval by se (ale kdo vi). Mame společné záliby i pohled na zivot, rodinu. Vazne si rozumime snad ve vsem, umime spolu resit problemy bez hádek. Proste si vse vyrikame, uklidnime se a jdeme dal. Ale je o nej velky zajem je to krasny sikovny chlap a holky se muzou zblaznit. Po x mesicich co jsme se scházeli došla řeč i na to: co by, kdyby jsem otehotnela? Rekl ze se nemusim bat, ze by se o nas postaral. protoze ma deti moc rad a sam by chtel rodinu a chtel by ji brzo.. navic mu name moc zalezi a umi si nas predstavit spolu. bavili jsme se o tom tolikrat naprosto nenucene a z toho jak mluvil sam od sebe s tim nadsenim jsem mu verila. Jenže ted, kdyz se stalo a ja zjistila ze jsem tehotna je vse jinak. Zacal mit pocit ze neni pripraveny(22let),o­ba jsme mladí. A ze kdyby me miloval nevahal by, ale takto ze nevi jestli je to zodpovedne nechat si mimi. A treba se za nejaky cas rozejit protoze ta laska bude chybet. Ani spolu nechodime, prave kvuli tomu ze neciti to co ja, miluju ho moc… Proto dosla řeč i k interrupci. Snazila jsem se ho presvedcit ze to zvladneme a ze potrat nechci. Coz parkrat zabralo a on sam rikal ze si ho asi nechame ze si nemysli ze je spravne dat malicke pryc. Ale potom zase obratil ze to bude lepsi reseni a ze pokud se zamiluje vyresi si vklidu vlastni bydleni a treba za rok by jsme se snazili cíleně o mimi. Ale ze ted to neciti a nechce se mnou proto být. Jsem v 11tt, termin potratu mam zitra. Nechci tam jit. Ale nechci ho nutit být se mnou na sílu kvuli diteti. Ja jsem to nikomu nerekla, on mame ktera je taky pro potrat, ale podpori nas pokud si ho nechame. Bydlím u otce a rodina mi nijak zvlast nepomuze nemame dobre vztahy. Nemam babicky ani matku. Bojim se ze bych to sama nezvladla. Mateřská je prd. A ja nemam ani vlastni bydleni a doma nulové soukromí. Nasetrenych mam blbych 20000 protoze sem husa a rozhazovala sem bez rozmyslu. Moc bych mimi chtela, ale ne jako samotna matka. Sama nejsem z kompletni rodiny a pro sve dite bych to nechtela. Ne ze bych se mela tak zle. Ale cely zivot jsme nemeli penize protoze byl otec sam na dve deti a vzdy jsem snila o kompletni rodine. Samozrejme si uvedomuju ze jsme si meli dat pozor. A vim ze je chyba i ve me, ale tolik jsem verila ze me podrží pokud se stane, ze jsem prestala být tak dusledna co se opatrnosti týče. Bojim se ze bych na male zustala sama a vubec nevim jak bych to zvladla. Nechci aby sem „mu“ nemohla dopřát nejake veci, nebo pozdeji kroužky, výlety. Nevim jak bych řešila bydleni ale zustat doma bych nemohla to by asi nešlo a najmy jsou u nas opravdu drahe a nedostupne…Jsem zoufala, cekali jsme do posledni chvile s rozhodnutim a pořád nejsme rozhodnutí že to tak vážně chceme. Je nam z toho smutno obema. Ale kdyz on veri ze to bude nejrozumnejsi reseni…hlava mi rika ze ma pravdu jen to srdicko o tom nechce ani slyset. Nekdy ani nejim ze stresu. A ten mam hrozny kazdy den, porad jen brecim mam vylozene deprese a miminko se me porad drzi. To je prece stesti a treba to neco znamena a proste si nas vybralo. Uprimne zavidim každé ženě kterou muž podpořil v tom si miminko nechat. Protože ten pocit že otec o dite vlastne nestoji…vycitam si to jako vlastni selhani, ze asi nejsem dost dobra, nebo dost hezka aby to zkusil i presto ze riziko rozchodu je tu prece vzdy. I kdyz to zacina pohadkove. Ja nevim myslim ze dnes ani spat nebudu a rano to bude buď a nebo..

Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 8 9 Další »
Reakce:
 
carola
Kelišová 6760 příspěvků 24.09.18 13:04

Holka zlatá,vůbec ti nezávidím. Soudit tě v žádném případě nebudu,jen mi nedá napsat,že mi přijde,že sis ho chtěla tím dítětem trošku pojistit,ale teď sama vidíš,že to nebylo správné. Strašně ráda bych ti poradila,ale nevím,co. Moc ti držím palce,ať se rozhodneš co nejlépe. Zvládly to jiné,zvládla bys to taky,ale musíš vědět ty.

 
rozand
Závislačka 3362 příspěvků 24.09.18 13:04

Podívej se na videa, jak vypadá na utz dítě v 11. týdnu. Fakt ho dokážeš nechst zabít? Já byla úplně šokovaná, jaké miminko už to v břiše mám… Jinak to, že by se třeba zamiloval a za rok byste se snažili, jsou jen kecy, aby tě dotlačil k interrupci. Pokud jsi v depresi už teď, po potratu to bude jen horší. Zkus zavolat na linku HPŽ a probrat s nimi možnosti (https://hnutiprozivot.cz/linka-pomoci).

 
jannina1
Závislačka 4171 příspěvků 24.09.18 13:04

Je to na Tobe.Moc dobre se k Tobe nezachoval,jako prvni bych se s nim rozesla.Nechce se vazat a sam Ti to rekl,nemiluje te.
Dite uz je ale celkem „velky“ 11 tyden,to uz ma ruce,nohy.Vzchop se sama a nevis tolik na chlapovi,pokud budes chtit,zvladnes to.Budes mit materskou,alimenty od nej,treba prispevek na bydleni.Prece dite nezabijes k vuli tomu,ze
jeho otec chce svobodu…

 
tumpach
Kelišová 6277 příspěvků 24.09.18 13:07

Hele, nechala bych si ho, rodice te urcite podrzi, rekni to mame ke a proberte to. Chápu stradala jsi, můžeš dat malemu lasku a stesti a jiny tatinek se po case taky najde, inrerupci nee,kor kdyz to dite jiz ted milujesna, to je pak obrovska bolest, zvladnout se da vse

 
rozand
Závislačka 3362 příspěvků 24.09.18 13:07

Navíc - opustit by tě mohl tak jako tak, i za ten rok. Zamilovanost není žádná záruka, naopak je pěkně pomíjivá, důležitá je zodpovědnost k druhému (a teď už i třetímu). Tvrdil, že se postará, tak ať drží slovo jako chlap,

 
Oliverka28
Zasloužilá kecalka 586 příspěvků 24.09.18 13:07

Ja jsem asi staromódní,ale s chlapem co mě nemiluje bych si nic nezačala. Trosku to na mě působí,ze sis ho tim miminkem chtěla získat,aby se konečně do Tebe zamiloval. To co máš delat Ti neporadím,to Ti asi neporadí nikdo. Zkusila bych promluvit s taťkou se kterým žiješ,sice píšeš,ze Tě rodina nepodpoři,ale aspon to zkus,za to nic nedáš.

 
svycarka
Echt Kelišová 7628 příspěvků 24.09.18 13:09

Uprimne,nemyslim si, ze te 22.-lety kluk stopro podrzi jako zodpovedny tata od rodiny,obzvlaste když sam priznava,ze dite nechce a tebe asi ani moc nechce.Moc casu na premysleni nemas,ale zbytek toho casu premyslej nad tim, zda-li realne to sama zvladnes a necekej,ze se on narozenim ditka zmeni a najednou vytvoříte stastny par.Pokud se rozhodnes pro,hrdost spolkni a at je tatíček pekne v rodnem listu a platic alimentu. Za sebe- ja bych volila potrat.Preji ti,at to dopadne jak nejlepe muze.

 
prekvapenana2
Kecalka 264 příspěvků 24.09.18 13:13

Ten kluk je pěknej hajzl! Vztah s tebou nechce, protože tě nemiluje ale na sex mu ses dobrá, viď? Teda mě se normálně otevřela kudla v kapse… A ještě řekne že za rok se můžete snažit cíleně? To jako za rok mu nebude vadit že tě nemiluje? :pocitac: ten kluk tě má prostě ochočenou dokud se nenajde lepší… S dítětem se ti strašně změní život, ale chápu tvé obavy… Já si nedovedu představit adopci ale v tvém případě bych si dítě nechala a snažila se najít způsob, jak to dokázat ( i když bez něj ) a pokud bych způsob nenašla, řešila bych adopci… Pochybuju že se smířis s potratem. A jak si to představuješ pokud tam půjdeš? Dítě dáte pryč a dál spolu budete " nechodit"?

 
Lisianne
Kecalka 262 příspěvků 24.09.18 13:16

Moc je mi líto tvé situace, ale nech si miminko. Nechod tam jestli to tak cítí srdce, provozní věci a finance se zvládnou postupně, neboj. Když to uděláš, je mizivá šance, že se vztah zlepší - spíš to bude konec po té ráně. Posílám sílu a dej šanci miminku, když bylo počato z lásky.

 
pe-terka
Neúnavná pisatelka 16725 příspěvků 24.09.18 13:16

Bože, je to tu skoro denně! Chlap(otec děcka) sobec, zodpovědnost žádná, nutí ženu do potratu :think: A ona je schopná tu nevinnou bytost obětovat kvůli dacanovi, který za to vůbc nestojí :zed:
Zakladatelko, narovinu :think: On je sobec, zbabělec a nestojí o závazky, kvůli kterým by ztratil svobodu a tlačily by ho k zodpovědnosti :think: Že by se po interrupci do tebe zázrakem zamiloval a pak byste plánovaně zpolodili další, na to rovnou zapomen! Kecy v kleci :roll:
Jediné, čemu opravdu můžeš věřit je to, že tě nemiluje - a vědomně ti obližuje :think:
Za tohle všechno ovšem to dítě nemůže a garantuji ti jediné! Máš v břiše bytost, která tě bude bezpodmínečně a opravdově milovat, budeš pro ni po dlouhý čas ta nejdležitejší osoba na světě! Budete si vzájemně předávat pozitivní energii a lásku :* Pokud jí to ovšem umožníš :think:

Příspěvek upraven 24.09.18 v 13:18

 
Serpentini
Zasloužilá kecalka 856 příspěvků 24.09.18 13:16

Teda v 11. týdnu už mi to přijde na potrat dost pozdě, když to dítě vlastně chceš. Přece jen už to není jen shluk buněk, ale opravdové dítě. Opravdu bys s tím dokázala žít? Já teda určitě ne. A na nějakou kompletní rodinu kašli, já z jedný pocházím, měla jsem jedny kalhoty a tři trička, facky lítaly na všechny strany. On je lepší jeden milující rodič než třeba dvacet, kteří za nic nestojí. ;)

 
karkarka
Závislačka 2800 příspěvků 24.09.18 13:16

Jak ste se u sexu chranili?

 
aknadar
Povídálka 37 příspěvků 24.09.18 13:18

Já bych Ti přála, abys děťátko ubránila proti všem. Mám 8 týdenní miminko a toho Tvého je mi strašně líto. Buď silná. Mít dítě je zázrak. A dej vědět jak to dopadlo. Držím palce.

 
malytlustyhroch
Zasloužilá kecalka 510 příspěvků 24.09.18 13:19

Zni to, jako ze chces pro dite to nejlepsi, ale bojis, ze mu to nebudes moci dlouhodobe poskytnout a ze ti skomplikuje zivot. Myslim, ze kdybych se na to koukala takhle, dala bych dite k adopci. Je to trochu narocnejsi reseni, ale prijde ni cestne, navic budes mit dalsich nekolik mesicu na rozmyslenou (myslim, ze jeste asi 6 tydnu po porodu muzes vzit svoleni k adopci zpet). Podminky nikdy nejsou idealni, vzdycky se najde neco, co by si clovek predstavoval pro sve dite lip. Ale v Cechach je dost naruci cekajicich na mala miminka, tak bych se adopce nebala. :hug:

Příspěvek upraven 24.09.18 v 13:22

Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 8 9 Další »
 Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Velká fotosoutěž: Fisher-Price je u konce. Kdo se může těšit na výhru?

Milé maminky, od 24. 9. 2018 do 9. 12. 2018 jste mohly přidávat fotografie... číst dále >

Konec ftalátům i salmonele. Co přináší Evropa vašemu miminku?

Slýcháte kolem sebe občas lamentování, že přivést děti do dnešního světa je... číst dále >

Články z Expres.cz

Bez Gábi ani ránu! Biatlonisté mají Koukalovou dál na kamionu, na trati ale propadají

Český biatlon je vzhůru nohama. Ze sportu, který nedávno zažil boom, přivábil... číst dále >

Workoholik Kopřivová si po návratu do Čech stěžuje: Potřebuji siestu!

Návrat do České republiky jí příliš nesvědčí! Veronika Kopřivová (27), známá... číst dále >

Články z Ona Dnes

Chtěla jsem se zbavit manželovy milenky. Krize je za námi, doufá Jana

Příběh o manželově nevěře, podobný tisícům jiných, vypráví osmatřicetiletá... číst dále >

Sezonní afektivní porucha: 3 věci, které byste o ní měli vědět

Úbytek slunečního svitu a chladné počasí může u některých lidí vyvolat... číst dále >