Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je mi 21let a nechci tu být…nechci existovat…co mám dělat?
Nebylo by lepší najít nějakého odborníka když máš problémy?? Tohle co píšeš není řešení. Všechny problémy se dají řešit, hlavně neudělej nějakou hloupost!
@verusinkaa píše:
Je mi 21let a nechci tu být…nechci existovat…co mám dělat?
Obrať se na linku důvěry.
https://psychoportal.cz/linky-duvery/
Svěř se někomu z rodiny s trápením.
Teď nedávno jsem slyšela o aplikaci NEPANIKAŘ. Koukni tam, určitě je jiné východisko! Jsi mladá a i když jsi momentálně psychicky v háji určitě se to dá řešit!!
Vše pěkné tě teprve čeká ![]()
Jak víš, že když umřeš, přestaneš existovat? Taky to pak klidně může být ještě horší.
Tady ti nikdo neporadí, tady se udržují při životě i vegetativní stavy bez naděje na zlepšení, ale když se naučíš japonsky, tak tam mají příručky. ![]()
@verusinkaa Omlouvám se za hloupý dotaz. Ale proč si myslíš, že smrtí se vše vyřeší a bude líp? Co od ní čekáš? Nebe?
@Kejm po smrti není nic, tudíž prostě odejdeš a je to vyřešené…pár dní budou někteří brečet, ale pak zapomenou
Babička vždy říkala, že sebevrazi nemůžou jít do nebe… Nevím proč, ale tohle mě utkvělo v paměti do teď.
@verusinkaa píše:
Je mi 21let a nechci tu být…nechci existovat…co mám dělat?
Příští rok se dockas
@verusinkaa Netvrdím,že existuje. Píšu vzpomínku z dětství. Sama nejsem věřící, ale na tohle si prostě vždy vzpomenu při slovu sebevražda.
@verusinkaa to jsem si myslela do té doby než mi umřela babička. Došla se za mnou rozloučit a byl to jeden z nejsilnější zážitku v životě. V osobním životem jsem si prošla peklem a teď, o pár let později už vím, že vše v životě má nějaký smysl. I když to není hned vidět. Hlavní je to nevzdát! ![]()
@verusinkaa já vždy myslela, že vzít si hodně prášků na spaní je taková ideální varianta. Do doby, než jsem omylem užila vysokou dávku bratrova léku na zklidnění. Jo, jako, usnula jsem. Ale to, co tomu předcházelo už zažít nikdy nechci. Skončila jsem na JIP, když mě ráno mamka nemohla probudit. Paradoxně o sebevraždě jsem předtím uvažovala několikrát, ale tehdy to byl opravdu omyl…ten večer jsme pomáhali naší fence rodit štěňata a jedno ze štěňat zůstalo a byla to má záchrana na další roky, kdy jsem ho nechtěla opustit.
Vím, že máš pocit, že nikomu chybět nebudeš, ale to rozhodně pravda není. Nevím, jakou máš rodinu. Já to doma měla nadivoko, ale minimálně moji mamku by můj odchod zlomil.
Jsou linky, kam se dá zavolat a poradit se. To, co včera a dnes vypadá neřešitelné, může být zítra už kravinou. V rámci celého života ten pocit beznaděje přijde několikrát, ale za nějaký to přemažou lepší dny, kvůli kterým je škoda to tu zabalit.