Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
My všichni školou povinní- Jirka Oliva na besídce a taky konec Kolji. Vždycky radši uteču…
@mrav píše:
My všichni školou povinní- Jirka Oliva na besídce a taky konec Kolji. Vždycky radši uteču…
Jo, Kolja je tutovka… ![]()
Ja moc nebrecim. Jednou za 5 let tak, to uz musi byt (naposledy asi, kdyz jsem zjistila, ze chlapovi prodlouzili smlouvu v cizine o rok
- slibila jsem mu, ze s nim odjedu na 3 roky a ten 4. uz jsem psychicky hodne nedavala). Kdybych byla placka, tak asi pravidelne zaplacu nad vysledky voleb. ![]()
Od té doby, co mám miminko, tak brečím u každého dílu Malých lásek ![]()
Tento týden umřel můj kocour, což taková situace je pro mě jedna z nejsmutnějších, co může být.
Jinak brečím skoro každý den, když krájím cibuli ![]()
A kvůli jiným věcem nebrečím.
Vlastně jo, ještě smíchy.
@Cenarius píše:
Když kopnu bosou nohou do nábytku.
To ze me teda litaji uplne jiny veci nez slzy..nemuzu vypsat-admin by me asi ani neblokl, ale rovnou odpraskl pro vystrahu ostatnim ![]()
Jinak ja to mam jak kdy-pri MS me rozbreci i to, ze je na ceste mravenecek (je prece sam a bez kamaradu).
Ale jinak me nerozbrecel pohreb v rodine, zamlkle tehotenstvi, rozchod a dokonce ani Zelena mile, takze jsem mimo MS spis ledova kralovna ![]()
Dříve pořád…jsem se litovala. Pak jsem se srovnala a teď už nebulim kvůli sobě, mě spíš něco dojme v dobrém, třeba jsem takhle koukala na synka, jak jsem šťastná, že ho mám. Nebo u filmů
dojetím. A taky bohužel, když někdo týrá děti nebo zvířata, to ani nemůžu vidět.
@Karamba2020 píše:
Tak mě napadlo - brečíte někdy a proč?Někdo je plačka od přírody, stačí se špatně podívat, a už jsou slzy. Někdo je otrlý a nerozbrečí ho skoro nic.
Jak to máte vy?
Já si poplakala někdy loni u televizní reportáže o týraném zvířeti.
Kdyz umre nekdo v telce, Gotta asi 5×, Staidla, Macuichovou, ty ktere jsem mela rada i Bozenu, smutne filmy, Vsichni moji blizci byli tragicti atd..
Brečím většinou potají u filmů, a poslední půlrok jsem probrečela docela dost (rodinné problémy)
Me zarucene rozbreci krik. Pozustatek otcovy super vychovy. To jedu z 0 na 100 za par vterin, nedavam to.
Ale pokud jde o „pozitivni“ plac, tak jsem hrozna citlivka na filmy a serialy. Nedavno treba u Queens Gambit jak nasla tu nastenku. No to jsem musela dlouho rozdychavat. ![]()
Tak mně říkají doma ledová královna, absolutně mě nic nerozbrečelo, ani rozchod s ex, ani smrt dědečka a ani doják v TV, jenže jsem 10 let brala HA, už rok ji neberu a rozbrečí mě vždy týden před ms snad všechno ![]()
Myslím ze naposled tak v r. 2014, ale to bylo vzteky, naštvali me v práci. Vyloženě plačky, co bulí kvůli každý kravině nebo roní krokodýlí slzy, nesnáším, když je to před druhou osobou, tak je to pro mě znak manipulace a citového vydírání. Holt blbá zkušenost z rodiny.
@Sedmnactnulajedna píše:
Pořád. dojímá mě smutek i radost. dojimam se sama nad sebou i nad smutkem nebo radosti druhých. naposledy nad zklamáním jednoho z dětí z výsledku ve škole a z nemoci rodinného příslušníka někoho mne blízkého. příběhy psané i zfilmované, i ty na netu, jsou jistota. nedělám to schválně, radši bych to schovala v sobě, ale často to při nejlepší vůli nejde. i tak věnuju obrovskou energii, abych nebulela úplně v jednom kuse
Mam to taky tak ![]()
Před porodem ani u prejeteho psa, po porodu snad i u reklamy na pliny. Ale ne ze bych brecela, ale spis na sobě cítím dojetí.
Teď se mi chce brečet denně, když chlap zapne ČT24 🤦🏻♀️ Ale jinak dá se říct su asi odolná, jen lehce jebnutá ✌🏼