Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ted mi zemrela babicka, to jsem brecela. Jinak vubec. Uz spoustu let. Nejde mi to. Vzdycky mi prijde, ze muze byt jeste hur. A co bych delala pak? Stestim nebrecim, to se usmivam. Ja jsem ale malo emotivni clovek. Navic mam syndrom sucheho oka, takze mi ani oci neslzi. Nikdy. Zadna cibule, vitr nebo liceni me nedostane.
Jo, vlastne, ted pri online rodicaku jsem mela na krajicku, kdyz tridni rikala, ze nejlepsi studentka je moje dcera. ![]()
Já brečím každou chvíli, nikoho tím rozhodně nevydiram, jsem prostě typ, co více prožívá emoce a nestydim se za to. U filmu, nějakého dojemneho příběhu, kdyz si někdo blbe rypne po tezkem dni, ale často brečím i smichy. Takove ty opravdu horké, bolave slzy jsem zažila naposledy loni na pohrbu svého kamaráda, který se zabil v aute.
Nejdřív sprostě nadávám, načež se mi dostane kázání od manžela, že jsem sprostá a kdesi cosi, což mě rozbrečí