Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
jak dál???????
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
29.7.08 11:39
jak dál???????
Zdravím vás všechny a přeji krásný den
Mám takový problém........
Mám spokojený vztah sice tam jsou sem tam nějaké mouchy,ale kde by nebyl.....
Máme roční dítě a asi tak před měsícem mě kamarádka seznámila s kolegou z práce........
Nic jsme spolu,ale neměli akorát na něho nedokážu přestat myslet a on na mě také ne......
Nechcu opustit přítele,protože ho miluju a je mi s ním dobře,ale myšlenky na něj no nevím už jak dál 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
29.7.08 11:42
no DASENKO to je pro mě teda nezáviděníhodná situace…
neumím posoudit, bohužel ani poradit, ale je třeba zvážit všechna pro a proti, zkusit si ho vyhnat z hlavy pokud tatínka miluješ, mělo by to nějak jít… a popřemýšlet že máte taky dítě…
přeju ti, aby ses dobře rozhodla… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.08 12:02
Ahoj,resila jsem to stejne a za sebe radim zustat s pritelem,ktereho milujes,ta nova zamilovanost,neustale myslenky apod.prejdou a bohuzel unahlenym rozhodnutim se vetsinou vic ztrati nez ziska.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.08 12:04
Ach jo. Máš spokojený vztah, dítě, tak co řešíš? Chceš to celé zničit proto, že jsi potkala někoho, koho skor neznáš, ale přeskočilo to mezi vámi? Sama píšeš, že nechceš.
Takže buď šťastná, že zatím k ničemu nedošlo a utíkej pryč! S novým kamarádem se přestaň kamarádit (jako úplně), a uvidíš, časem to odezní. Možná to bude trvat krapet dýl, ale určitě na něj nebudeš až do smrti pořád myslet, když ho nebudeš vídat…
MMCH, zkus si představit, jak by bylo tobě, kdyby se něco takového stalo tvému příteli. A jak bys chtěla, aby to řešil?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
29.7.08 12:06
Těžko radit, stejně si to musíš srovnat v hlavě sama. Nikdo Ti tady nemůže dát Tvůj život do pořádku. Stalo se mi něco podobného asi před čtyřmi lety. Potkala jsem se s bratrovým spolužákem, seznámili jsme se (ON - řidič autobusu, já - pasažér, kterého vozil on do práce). Já žila s partnerem ve vztahu, stavěli jsme domek, ON byl zrovna sám. Šli jsme spolu na rande, několikrát jsme si vyjeli na kolech, k vodě. Nikdy jsme spolu nic neměli, můj přítel asi něco tušil, ale nijak se k tomu nevyjádřil, já jsem chodila jako tělo bez duše, zamilovaná do NĚHO až po uši a nemohla jsem se rozhodnout, s kterým budu. Asi po 3/4 roce jsem se rozhodla pro přítele, s kterým jsem už žila a s NÍM jsem se rozešla. ON pak přestal jezdit autobusem v našem regionu, od té doby jsem ho už neviděla, ale nezapomněla jsem. Někdy na něho myslím a říkám si, jaké by to bylo s ním.....? Dokonce mám pocit, že když se znovu potkáme (bydlí ve vedlejší vesnici), že by náš románek začal znova a bojím se toho, protože už máme s partnerem dítě a to by byl průser. Bezpečně vím, že už by se vztah s NÍM dostal do jiných rozměrů. Srdíčko mě bolí pořád, snad se mi podaří na něho zapomenout. I Tobě přeji - ať už se rozhodneš jakkoliv, aby jsi se rozhodla správně a neubližovala svému okolí.
- Citovat
- Upravit
29.7.08 12:09
Přesně tak. Chvilková zamilovanost nenahradí dlouhodobý vztah. A hlavně máš dítě, které tátu miluje a ty přece taky problém nemáš, ne? Proč ničit něco kvůli chvilce zamilovanosti? Souhlasím s holkama. Já bych to toho teda nešla a věř mi, že jsem si něčím podobným prošla taky, a neměnila bych.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.08 13:39
Tak já mám kamarádku, která měla přítele asi 6 let. Asi se trochu nudila. Vždycky měla sem tam nějakého toho kamaráda. Přítel jí připadal fajn, jistota, znala ho. No pak přišel „ON“. Dlouho se rozhodovala. Až se rozhodla pro toho druhého. ............................ Šťastná. Zamilovala se a Všechno šlo stranou a teď by ráda, aby se to snad ani nestalo. A jak na toho prvního vzpomíná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.08 16:08
Souhlasím s Aladinou. Taky mám jednu kámošku, co dopadla stejně. Teď zůstala s dítětem sama a nemá pomale kde bydlet, když ju ten její nový objev vykopl po nějaké době na ulici a tak jí nic nezbívá než dolízat za tým svým 1. Raději 100*zvážit, než udělat ukvapené rozhodnutí. Přeji ať se nakonec rozhodneš správně a nelituješ toho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.08 17:54
Ahojky.
Zažila jsem také něco podobného a to jsme ještě ani neměli malího.radim zustat.Ono je to hezký je když ho vlastně neznáš a určitě brzo by jsi poznala že není tak dokonalý jak vypadá.
Svého muže znáš a přesto ho máš ráda,tak je asi vše tak jak si představuješ.držim palce at to vyřešíš co nejlépe.
ono lásce se někdy nedá poručit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
30.7.08 10:03
Dasenko je to težké. Je možné, že budeš šťastná s oběma a nebo ani s jedním z nich. A těch možností jak by to mohlo být je spousta a leda kdyby ses rozdvojila a žila současně obě možnosti a na sklonku života si řekla, která byla lepší 
Pokud dáš přednost příteli před objevem, tak počítej s tím, že bolet to bude dlouho a při každé domácí krizi si budeš vyčítat, že tamten by byl býval lepší. Je to hlavně proto, že ho „pustíš“ v době veliké zamilovanosti, bez zklamání, kterým by sis ten „rozchod“ odůvodnila. Taky to mám za sebou, je to řádka let, občas mě to drží míň a v dobách, kdy má manžel méně času, doma není ta pravá harmonie, tak na mě hupsne stesk a to i přesto, že jsem si jistá, že s tím druhým bych nechtěla žít, i kdybych za to dostala milion. Taky se už bohužel nerozhoduješ jen za sebe, dítě je veliký závazek a v tomto rozhodování i veliké břemeno. Připravit dítě o tátu není žádná velká hitparáda a zase z vlastní zkušenosti - mám otčíma a dokud jsem neměla sourozence, tak to byla paráda, potom už peklo na zemi, všechno co jsem udělala bylo špatně.
Taky bych se bála, že jseš díky dítěti zranitelná i ty, pokud jednou odejdeš těžko budeš mít cestu zpátky, sám se člověk protluče, ale s dítětem? A chlapi této převahy umí využít. Hlavně toho svého objeva neznáš a těžko víš, co od něj kdy můžeš čekat. Situace, kdy opustíš současného a budeš vyhozena budoucím, tu nastínily už mé předchůdkyně.
Toliko racionální shrnutí situace s hrůzostrašnými vizemi 
Úplně nejlepší by bylo zůstat s přítelem a objeva si nechat jako platonické zpestření života - občas kávička, občas zamilovaná sms, mailíček, jenže riziko provalení je veliké. A psychicky to taky nemusíš zvládnout.
Já sama vyznávám heslo, že je lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše Když mě srdíčko bolí opravdu moc, tak si říkám, že to bylo hezké životní intermezzo, na které můžu celý život vzpomínat. Je pravda, že po té úžasné zamilovanosti se mi stýská, ale jsem člověk s nohama na zemi, tudíž je mi jasné, že i s objevem to za pár let bude stejné, jako s tím, kterého mám doma a v mém případě jistě jedině horší.
Držím palce v řešení zapeklité situace!
- Citovat
- Upravit
30.7.08 13:37
Ahoj, před dvěma lety jsem řešila podobný problém. Na procházkách s kočárkem jsem se seznámila s jedním moc sympatickým člověkem. Zamilovaná jsem byla až po uši a málem jsem sklouzla k nevěře…
Jediné, co mě udrželo u manžela bylo, že prostě vím, že rodina patří k sobě. Náš vztah měl pak docela krizi, ale teď už je vše ok a nikdy bych neměnila. Děti si zaslouží mít oba rodiče u sebe
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.08 17:14
jak dál?
Dášenko - radím kamarádčina kolegu z práce nebrat 
Teď už ale vážně. Já jsem před 12 lety vyloženě uklouzla. Měla jsem za sebou 10 let vztahu s prima chlapem a 2 děti. Nevím, jestli mě pálilo dobré bydlo, nebo se splašily hormony, já si začla s mým kolegou v práci. Rozbila jsem manželství, dětem rodinu.....
Kdyby to šlo vrátit.....už by to neudělala. Nebudu se rozepisovat, jaké mám problémy s tím, za kterým jsem neuváženě šla. Chci jen napsat, že vůbec nevíš, jaký člověk ten kamarádčin kolega je, jak by přijal tvoje roční dítě.....šla bys do totálního neznáma a strhla tam i svoje dítě. Pokud jak píšeš, nechceš přítele opustit a miluješ ho, není co dlouho řešit. Vezmi rozum do hrsti a hlavně si uvědom, jak bys příteli ublížila i dceři. I tak malé dítě by okamžitě vycítilo, že se doma něco děje. Já se i po těch 12 letech s tím, co jsem bývalému muži a dětem udělala, nevyrovnala a do konce života nevyrovnám. Ten pocit viny tam pořád bude.
Přeji ti v životě jen to dobré
Alte
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
