Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Z ročního vztahu jsem se dostávala 2 roky, kdy mi pořád chyběl, denně jsem na něj myslela a zdály se mi o něm pravidelně sny a to jsem to ukončila já. Každý se s tím vyrovnává jinak dlouho. Drž se ![]()
Po trech letech vztahu (prvni laska) z niceho nic rozchod. Slozilo me to silene, prvni rok sileny, stale jsem doufala ze se vrati, ani ted po necelych dvou letech neni den kdy bych na nej nemyslela, a jako clovek mi chybi, ale ta bolest je minimalni
a verim tomu ze za chvilku bude jeste lip. Snaz se ho nikde nesledovat a nekontaktovat ho. Drz se
ach jo. Doufam teda, ze mi to nebude trvat tak dlouho (cili 2 roky). Uz mi tahne na 30. Planovali jsme rodinu i spolecne bydleni. Rozum vsak velel rozchod, srdce stale stavkuje. A na konci - pri rozchazeni jsem poznala jeho opravdovy charakter. Bojim se samoty a ze uz nezaziju krasne chvile, co s nim. Mela jsem za to, ze jsme se perfektne rozumeli (az teda jsme narazili na problemy, pres ktere nejel vlak). Clovek si porad mysli, ze kdyz toho druheho miluje, bude se snazit na sobe pracovat. Chyba lavky devce
@nikolrub Stale jsi doufala, ze se vrati ? To znamena, ze jste byli v kontaktu ? My v kontaktu nejsme. Nemame moc sanci se nekde potkat, socialni site nevyuziva uz vubec, takze na jednu stranu je to nejlepsi. Na druhou taky porad doufam, ze se bude nejak snazit to napravit. Hodne lidi nam rikalo, ze patrime k sobe. Dela mi problem zahnat cerne myslenky. Potrebovala bych konkretni rady ![]()
Po rozchodu jsem si myslela ze nezvladnu ani mesic, natoz ctvrt roku, ne li vic. Cas utikal pomalu, ale snazila jsem se co nejvic zamestnat a nakonec to uteklo jako voda, nedokazu ani uverit tomu, ze uz je to tak dlouho. A ty pocity ze zacatku, myslela jsem si ze to snad nikdy nemuze prestat bolet, jak nesnesitelny to bylo.
@Anonymní píše:
@nikolrub Stale jsi doufala, ze se vrati ? To znamena, ze jste byli v kontaktu ? My v kontaktu nejsme. Nemame moc sanci se nekde potkat, socialni site nevyuziva uz vubec, takze na jednu stranu je to nejlepsi. Na druhou taky porad doufam, ze se bude nejak snazit to napravit. Hodne lidi nam rikalo, ze patrime k sobe. Dela mi problem zahnat cerne myslenky. Potrebovala bych konkretni rady
Ano, asi pul roku jsme se obcas kontaktovali, nebo jsme se potkali, jsme z mensiho mesta. U nas jsme byli taky ukazkovy par, nikdo nemohl uverit ze se se mnou rozesel, opravdu to nikdo necekal, ale bohuzel se stalo. Opravdu pomuze zamestnat co nejvic hlavu, chodit se bavit, pracovat a hlavne nesledovat na soc. Sitich. Bohuzel si to každý musi odzit. Podivej se na fb nebo na internet na first class je tam hodne clanku u vztazich, treba ti to pomuze, me to v tezkych chvilich pomohlo moc. Ma i knihy ![]()
Nikol: a to jsi kontaktovala ty jeho nebo on tebe ? Myslim, ze to by mohl duvod prave toho prodluzovaneho „utrpeni“ . Me to boli, ale asi nejsem zas v takove depresi, ze bych se nezasmala nebo nebyla schopna normalne konverzovat nebo jit s kamoskou na vylet. Ale kdyz jsem sama, usinam, mam strasny splin a nevim proc me sakra prepadaji ty krasne vzpominky, kdyz mi kolikrat tak moc ublizil. ![]()
Mně trvalo rok a třičtvrtě vyhrabat se ze vztahu s bývalým. Byli jsme spolu dva a půl roku. Nijak úžasný nebyl, ale zmanipulovanou mě měl dobře. Po rozchodu si hned začal s jinou, potom s další a další. Ale mě stále utvrzoval v tom, že to není definitivní konec a jednou se ke mně vrátí. Až když jsem si našla současného přítele, tak najednou přišel ať se k němu vrátím, že to ještě zkusíme.
Občas si říkám co asi dělá, ale zpátky bych ho nechtěla ani za nic
a myslím, že kdyby mě tehdy nechal jít, tak bych se oklepala mnohem dřív
První vztah jsem mel ve 20. Trval rok a půl. Pak me nechala. Za 2 tydny jsem byl ok. Ale pomohlo tomu to, ze me.nechala kvuli jinému a to uz posledni mesic jsem byl parohac. A to jsem se dozvěděl prave dva tydny po rozchodu ![]()
Holky to maji lehčí, regni se na seznamce, bez do klubu, najdi si dalšího. Kecy ze zůstaň rok sama neposlouchej.
med99: dalsi vztahy a rozchod jsi nemel ? Kolik je ti let ? Ono lehci, zalezi jak v cem. Nejsem typ, co chodi balit nekoho do klubu a uz vubec ne ze bych si nekoho tak rychle hledala, takze zustat rok sama vidim docela realne. Ale zajimalo by me, jak to vidi chlapi. Kdyz jsi nebyl ok, jak to probihalo ? Me prijde, ze on dava najevo, jaky je drsnak, ale vim, ze je i citlivy, jen me to nedal najevo, ze by ho to nejak mrzelo… a ano, chtela bych a doufam, ze smutni… ale nevim, v chlapech se nevyznam ? ![]()
Mě se po rozchodu s ex spíš ulevilo. Možná to bylo tím, že jsme v tom vztahu vyhořeli oba, přestalo to mezi námi fungovat a šlo to celé do háje. A jak jsem se z toho dostala? Jasně, že mě to mrzelo. Ale najednou jsem měla více času na sebe, svoje koníčky, kamarádky, mohla jsem si číst do dvou do rána a nikomu to nevadilo… Zkus na tom najít něco pozitivního. Jestli nemáš nějaké záliby, tak si něco najdi. A nemusíš být striktně rok sama, proč? Užívej si života, dej tomu volný průběh a on se někdo objeví, neboj.
Jj …rozešli jsme se po skoro 20 ti letech ,první měsíc jsem myslela,že nepřežiju,nemohla jsem se ani nadechnout ..druhý měsíc jsem už shodila asi 12 kilo a začala jsem vypadat ,tak dobře,že jsem se lépe nikdy necítila a okamžitě jsem si našla záplatu - chlapa a dnes je to asi 4 měsíce od rozchodu a jsem štastná,že je v hajzlu a lituju,že jsme se nerozešli už dřív ..mohla jsem si ušetřit dooost let trápení )) Zaregistrujte se na nějakou seznamku ..Badoo nebo tak něco a on ti nějakej chlap napíše,že jsi krásná a bla bla ,ale už jen to,že ti každý den ,někdo tohle řekne - navíc cizí chlap ,tě posílí a budeš se cítit líp.
Já jsem se odstěhovala na druhý konec republiky. V tom původním městě jsem byla jen kvůli němu a tak jsem během 14 dní musela všechno vyřešit, najít si bydlení, práci, zařídit stěhování, prodej vybavení bytu, protože jsem neměla kde a jak stěhovat. Byla jsem na něj strašně naštvaná, že jsem to všechno musela řešit já, zatímco on si vzal svůj počítač a vrátil se k mamince a tím to pro něj haslo.
Abych se necítila tak sama, tak jsem šla na seznamku a tam se seznamila s pár lidma, v novém městě jsem se s nima potkala a hle, jeden z nich je můj manžel a čekáme třetí dítě.
Ahoj. Prochazim nelehkym obdobim, a tim je rozchod. Behem par chvil se veskera budoucnost a plany zhrouti. Byl to muj prvni vztah se vsim vsudy (tim myslim spolecna domacnost). Vydrzelo to 2 roky. Pro me nova zkusenost co se vyrovnavani tyce.
Co pomohlo vam? Jak dlouho to trvalo? Nemam moc pratel (nejake ano, ale jsem spise introvertni typ). Dekuji mockrat za veskere tipy, ktere bych mohla vyuzit ke svemu posunu. Omlouvam se za anonym - stydim se. Krasny vecer