Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak lépe žít
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
27.10.14 11:11
Soudit tě není za co, někdy se cítíme zkrátka v p… a u tebe se vůbec nedivím. Máš nějakou kamarádku, se kterou můžeš aspoň pokecat? Když mi napíšeš SZ, mohla bych ti pomoci alespoň nějak. Drž se, nemáš to lehké.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Chocoloco
27.10.14 11:15
Predevsim bych doporucila psychologa tobe.Je toho na tebe evidentne moc, potrebujes se vypovidat a sverit, jinak se brzy zhroutis. A zhroucena maminka v nemocnici, ktera se stydela pozadat o pomoc, to nikomu nepomuze.
Myslim, ze mas pred sebou jeste rok dva, kdy to bude tezke, ale az vezmou kluky do MS a vratis se do prace, bude lepe.
Nemas treba narok na HN nebo neco podobneho? Nelze vymahat dluzne alimenty exekucne?
- Citovat
- Upravit
27.10.14 11:17
Povodne som chcela napisat vrat sa k rodicom, jedna chladnicka sa plni lahsie nez dve… ale ked byvas v domku s dvoma babickami, tak Ti neviem 
S chlapcami do poradny zajdi, ale obavam sa, ze sa dozvies ze su normalni a len skusaju co vsetko si mozu k dospelym dovolit. Vedia uz sice rozlisit medzi tym co dovolia babicky a co Ty, ale skusaju ci predsa len z Teba „nevychovaju“ babicku.
Nemozes dat starsieho do skolky? Pomoze mu to naucit sa respektovat pravidla, hranice, a hoci si to doma bude skusat vynahradit, budes mat aspon par hodin cez den ticho 
Ale skolka je pre tak stare decko naozaj lepsia ako dve babicky co vsetko dovolia, odhliadnuc od prinosov pre Teba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.14 11:20
Zakladatelko jakou mas velikost obleceni? Mohla bych ti neco poslat. Teda jestli chces 
muzes klidne SZ
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.14 11:27
Co kdyby hlídaly babičky a tys mohla začít pracovat.. Určitě tvá rodina ví v jaké jsi tísni, snad by pomohli
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.10.14 11:41
@hanka.br. Kamarádku bych brala, ale je to se mnou těžké. Špatně si sháním kamarádky. Mám kamarádky ale 150km daleko. Kde jsem bydlela s ex. Nejsem velká partie na kamarádku, když nemám náladu tak jsem schopná týden nekomunikovat 
@Chocoloco Nene vymahat nema cenu. Exekutor nadela vetsi skody nez pomoci. Sam ex. ceka dalsi mimino s novou. Se mnou nekomunikuje. A urady mi sdeli ze se snazi takze nemam sanci. S byrokracii nemam silu ani chut bojovat. Nadeje je pro me to ze kluci rostou a az budou starsi budou chodit do skolky, skol a ja budu pracovat. Tak snad bude malinko lepe.
@Bábi Zlopočasná Take doufam ze ho skolka trochu zmeni k lepsimu. Zatim mi ho tam nevzali. Jedine zkusit nejakou vzdalenejsi skolku. 
Jinak ano u rodicu jsem babicky barak… mam vlastni bytovou jednotku. 1+1 bydli tu i mamka s pritelem 1+1 a babi nahore 4+1. S jidlem mi urcite hodne pomahaji. Jen s vychovou naopak. Koupi se detem hracka oni ji znici a babi za tyden koupi znova. Neco Luky chce a ona mu to koupi. Pokud je to levne. To je take vychova supr. Mluvila jsem o tom s babi ale to je jako mluvit do zdi. Jeste dostanu vynadano.
- Citovat
- Upravit
27.10.14 11:44
Stoj si za svojim.. kludne nedovol hracky od babi nosit domov. Oni to chlapci fakt iba skusaju co im prejde. U nas je hoooodne casto krik. Pretoze tie kozy (4 a 2 roky) si ‚nepamataju‘ ze im nieco vcera nepreslo a dnes sa o to hlasia este hlasnejsie.
A u nas este plati - ak Ti babi dovoli, tak s nou mozes. Doma s mamou/tatom nie.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.14 11:46
@Šarlota4 píše:
Zakladatelko jakou mas velikost obleceni? Mohla bych ti neco poslat. Teda jestli chces
Taky mám dost oblečení které mi není a troufám si říct že hezké (vel. 36-38). Klidně můžu osobně předat v okolí Teplic, Žatce nebo Praha.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.14 11:59
Take casto vyrazuji nenosene obleceni, take velikost 36 nebo 38, rada ti neco poslu.
Jinak ti asi moc neporadim, chtelo by to nekoho, komu se muzes vypovidat. Klidne kamaradku pres internet. A s penezma holt pockat, az budes moct skutecne nastoupit do prace. Drz se 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.10.14 12:00
Ahojky zakladatelko, uvidis, ze az nebude takove pocasi a starsiho vezmou do skolky bude ti to pripadat trochu lepsi, vim, ze je to hodne tezke, ale snaz se myslet pozitivne, jsi zdrava a mas zdrave deti uz to je dost, vim ze, si reknes, ze me se to keca a rozdavam ti chytra moudra, ale mam taky dost slozitou situaci, umrel mi sourozenec, maminka, tatinek je v nemocnici, mam taky dve deti hodne zive, ktere moc neposlouchaji, jsou od dedecka rozmazlene, co chteli koupil, kriknout na ne nemuzu, protoze to jsem zla matka, chapu te, jak je tezke v tom deti vychovavat, je jeste navic musim stihnout praci, skolku nakoupit nemocnice vecere koupani je toho na me nejak moc, kdyz se citim jako ty hodne se premaham a snazim se myslet aspon trosku pozitivne aby me nekleplo…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.10.14 12:23
Anonymko2: 
Vim ze je spousta lidi ve slozitych a jeste slozitejsich situaci. Na nekoho doleha situace ktera by pro me byla naprosto banalni. Kazdy to ma jinak nastavene. A nekdo to co prozivam ja by bral jako stesti. Urcite zdravi clovek ma mnoho tuzeb a prani nemocny jenom jedno. S nicim takovym se srovnavat nechci.
Musim rict ze sobota, nedele, a dnesek dopoledne pro me bylo krizove. A ted jsem chytla nejaky dech zase vsechno zvladnout. Asi mi to hodne pomohlo to tady napsat. Obavam se ze tatova maniodeprese se mi nevyhnula. Ale praskama to resit nechci.
Nakonec clovek musi verit jen sam sobe. Vazit si sebe a verit v sebe. Ve chvilich krize je to tezke. Ale nikdy bych si nevzala zivot. Stejne o nej jednou prijdu jako vsichni. Snazit se ho zit co nejkvalitneji.
Vsechno jde kdyz se chce. Momentalne vychodisko je pro me velice obtizne. Ale urcite ne neprekonatelne.
Vsechno je o tom jak na to nahlizime. Muzeme bud pozitivne a nebo negativne. Ja chci pozitivne a vetsinou mi to jde. Ted bylo par dni co mi to opravdu neslo. Ale zacina se to zase lepsit. Trosku. Jen nepropadnout te negativite to je pak tezke z toho ven. Jak rikam nejlepsi psycholog sobe jsem ja. Jenom se poslouchat… 
Co se tyce zdravi to je neco mnohem jineho obtiznejsiho. Anonymko2 drzim palce at je to s mamkou a tatou dobre Pred rokem mi umrel tatka a dodneska to boli. Je to porad takove ze clovek ceka ze prijde… Ale mi jsme tady dale a musime bojovat. Aleas acta es. Kostky jsou vrzeny. Je to tak jak to je. Clovek musi pracovat s pritomnosti a ne s minulosti. S tim pracovat nejde.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.10.14 12:27
Presne tak hodne je to mysleni, me umrel sourozenec i maminka tatinek je v nemocnici nemam to s kym resit deti male prace nad hlavu i v praci i doma
- Citovat
- Upravit
27.10.14 12:28
Ona to nemusi byt maniodepresia. Ja mam tie dve cacorky 4 a 2 roky, perfektneho manzela, a mavam dni ked vecer predstieram ze som bezdetna A smradi idu spat pekne nestastni… ale kto to ma vydrzat do desiatej vecer, ked o siedmej rano sa zase ozve ‚maminko vstavej, vstavej maminko‘ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Prosím o zachování anonymu.
Vše je dost osobní…
Nevím zda zde najdu radu, pomoc nebo soudy. Ale musím se svěřit, vypsat, nevím co očekávám.
Jsem máma od dvou kluků 3,5 letého a 2 letého. S tátou kluků už nejsem 2,5 roku. Průběžně to většinou zvládám. Ale už je toho hrozně moc. Nevím jak z toho ven. Žádnou stránku života nemám pod kontrolou a všechno se mi bortí. Nechci to vzdát a nejhorší myšlenky mě napadali naposled před 2,5 lety. Od té doby jsem se hodně změnila.
Zkusím to říct co nejvíce ve zkratce. Nezvládám finance, výchovu, samotu, sebe…
Ještě donedávna jsem zvládala celkem vše až na výchovu asi. Ale bortí se to.
S financema jsem na tom tak že ex platí téměř polovinu alimentů už rok (3000kc) a nic s tím nemohu dělat. Od státu mám 4800. RD a přídavky na děti. Na bydlení nedostanu nemám kolaudační list který není takový aby dostačoval. Brigádu jsem měla půl roku jsem rozvážela letáky ale už jsem to nezvládala. S dětma takhle lítat 3× měsíčně 4hodiny + noční 4hodinovky skládání za 2400 měsíčně. Bylo to pro mě hodně ale nemohla jsem + kluci jsou už nezvladatelní. Takže finanční stránku mám 1800 na měsíc pro nás všechny. Upřímě žiju z toho že mi mamka nosí hodně levně věci které by vyhazovali. Ovoce, zeleninu, jogurty, i maso všechno. Díky bohu za to. Sháním cokoliv zvladatelného ale bez šance. Nechci ždímat stát kdybych mohla makat. Ale staršího mi do školky nevzali. Chci hledat řešení né jen říkat že to a to nejde. Jenže to je opravdu hodně složité s dvěmi takhle malémi dětmi.
Další stránka je výchova. Starší kluk si neustále vymýšlí. úplně zbytečně a bezpředmětně. Třeba přijede od ex. prarodičů a řekne že přijel jen s dědou.. není pravda jel i s babičkou. Řekne že jde na záchod a uteče mi nahoru k babičce. Tam má mimochodem vše rozmazlování na nejvyšší úrovni. Snažím se ho vychovávat ale bydlím v r. domku kde jsou 2 babičky a obě ho jen rozmazlují. Moje babička mě ponižuje když se ho snažím vychovat, nedám mu co chce brečí na celý barák tak hned přiběhna a zastává se ho. A mě nadává. I když třeba stojí v koutě protože bouchnul bráchu. To jí nezajímá proč. Chci je vychovat ale starší kluk je hodně vyčůraný, ulhaný nezvládám ho. Co se týče mladšího ten celkem poslechne protože neutíká za babičkama. Držím ho pořád u sebe skoro. Tak mě jakž takž poslechne. I když také žádná sláva. A hlavně se sebeubližuje což me ničí. Někdy když nedostane co chce tak se mlátí do hlavy, kouše se do ruky a takové. Uvažuji o poradně na výchovu protože nezlvádám to no.
Po rozchodu s ex. jsem měla 3 měsíční vztah. Kde jsem nakonec zjistila že mě chlap vlastně jen využil. Zjistila jsem to, skončila jsem to. Jde se dál. Není to věc která by mě zlomila. Od toho tu jsou ty dvě předešlé.
Do toho všeho jsem opět začla mít deprese. Ale doufám že to časem brzy přejde. Jen se musím vzpamatovat. Jako před 2,5 lety, do toho mi umřel táta. Tak se vzpamatuji i teď.
Nemohu děti někam vzít. Na sebe nemám zimní věci. Na to opravdu nemám. Děti naštěstí mají vše co potřebují od známých a prarodičů.
Jen nevím co dál dělat. Jsem ráda že máme kde bydlet, co jíst. A to je vše. To není moc život
Nevím jak moc jsem to tu napsala srozumitelně. Není to jednoduché celou tu situaci popsat.
Snad jsem si aspon trošku setřídila problémy. Jestli máte nějakou radu budu ráda. Jestli mě chcete soudit poslušte si.