Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Membina píše:
@unuděná tak třeba dnes jsem s ní byla na hřišti mame kousek od baráku takové malé odlehlé takže části tam jsme sami, kloužeme na klouzačka stavíme babovky a přišel tatínek s chlapecčkem tatínkem mobil v ruce a seděl kluk u něj byl to stydlínek malej, malá si jich chvilku nevšímala byla se mnou kluk šel pak pro kyblík( jsou tam i univerzal hračky ), vrátil se k tátovi a malá za ním chvíli tam stala okukovala a pak kolem něj běhala a tyty ty mu dělala, nejdřív jsem pozorovala jak okukovala a pak jak začala tak jsem šla za ní a že to se nedělá a přinesla jsem tam k nim hračky Aby si hrály spolu že můžou nakládat písek nebo prosývat kamínky, ale to už nechtěla a dávala sítko za sebe aby si ho kluk nevzal a vyplazovala jazyk, pak tatínek šel s klukům na klouzačku neuměl to ještě sám a malá začala křičet že ne a už tam běžela a chtěla ho odtama odstrkovat tak jsem jí upozornila že ne nebo odejdete samozřejmě nepomohlo a začala scéna kdy mě mlatila a valela se po pískovištitak jsem šla mimo písek s ní že můžeme zkusit jěstě malovat na zem no a když chtěl kluk také tak opět velký křik a strkání tak jsem se omluvila a odešla jsem
No a co by se stalo, kdybys ve chvili, kdy na nej zacala dorazet, ji odvedla a vesele zacala odvadet pozornost stylem „pojd se honem podivat, jak tady ty broucci blbnou v trave“?Jinak myslim, ze budes skutecne po par varovanich z toho hriste ale uplne odejit domu, jinak si z tebe bude delat dobrej den. Pokud ji to tam bavi, tak si to priste opravdu rozmysli.
@Inaris zdravím, přečetla jsem pár vašich přízpěvků a nevím jestli se smát a nebo ne. Řešit vše fackováním a zmidlením není řešení a tak male díte to stejně nepochopím, já vidět ja někdo fackuje 17ti měsíční dítko tak mu jednu asi také plácnu.
A také bych chtěla vidět maminku na mateřské jak se po ránu válí v posteli. Já mám doma 14ti měsíčniho drobka a ješte se mi za celé mateřství nepoštěstilo se ráno válet v posteli.
Asi děti nemáte což ![]()
Ach jo.
Pokud chce někdo klid od děti a lidí ať jede dle mého názoru na samotu do lesa a nebo má možnost vybrat resorty které nejsou určené rodinám s dětma.
Také neuznávám rozmazlené a uječené děti. Ale pokud je to mimino které poznáva a zkouší, nekdy to hold trvá dýl než pochopí a naučí se a nelze srovnávat 2 leté dítě s tříletým nebo čtyřletým.
Vy budete určite dobrá babička!
@Inaris píše:
Něco prostě děláš špatně.Vím nabeton, že mě by ty děti poslechly, jsem si tím jistá. Pokud ne, jsou bohužel nemocné a narodily se tedy s nějakou chybičkou v mozku.
Jako vážně???
![]()
![]()
![]()
![]()
Ze je to povahou ditete a ne chybou vychovy, rika obvykle ten, kdo prave dite nezvlada
Jeste jsem tu necetla poradnou sebekritiku, vzdycky je to tim, ze je „dablik, ze je zivej, mozna hyperaktivni, po mne, po tatinkovi, po tete sestrenice z patyho kolene“ a nikdy, hlavne nikdy to neni zasluhou rodicu, ze by meli hodne a vychovane dite ![]()
@unuděná samozřejmě když začne dorážet už se jí snažím zabavit, ale většinou nechce nic je dost tvrdohlavá… Jinak si nemyslím, že je nevychovaná, ve 22 měsících necelých tedy, umí poděkovat, poprosit, pozdravit atd. je i dost šikovná… ale od malička dost temperamentní a ukřičený a nepřestává to
už v nemocnici má v papírech napsáno drobná s vysokým akcentem ![]()
Uznávám, že tohle je velký problém i si to dávám za vinu, ale nevím, kde jsme udělala chybu v tomto směru ![]()
@Membina To, že má dcerka ve 22 měsících záchvaty vzteku je normální, učí se rozpoznávat hranice. Každé dítě „vzdoruje“ po svém, některé víc, jiné míň. Nemá smysl ji bít, stejně Tě nebude vnímat. Ale co mi hodně pomohlo u nás bylo, že jsem ještě před vstupem na hřiště malému vysvětlila „pravidla hry“ s tím, že pokud je poruší (u Tvé dcery třeba bude bít ostatní děti, brát jim hračky…), z hřiště odcházíme. A pokud to poruší a nereaguje na napomenutí, dítě okamžitě čapnout a skutečně odejít domů (odvedení pozornosti u syna nefungovalo). Bude to trest i pro Tebe, ale pokud budeš důsledná, výsledky se dostaví. Doma, pokud syn udělal hysterák jsem ho odnesla do pokoje (nezavírala jsem ho) a směl se vrátit až bude v klidu. Pokud mi začal dělat scény v autobusu okamžitě jsem vystoupila na nejbližší zastávce a šli jsme pěšky. Když udělal scénu v obchodě odešla jsem a nedostal pak dobrůtku /jídlo které měl rád (vysvětlila jsem mu, že v obchodě se neřve, pokud tam bude řvát odcházíme a já tak nestihnu koupit, co má rád). Prostě snažila jsem se, aby „trest“ který následoval se nějak vztahoval k prohřešku, aby si to dítě logicky spojilo. Nesmírně důležitá je důslednost. Ono to chvilku trvá, úspěchy se nemusí dostavit okamžitě, ale dostaví se. Přeju pevné nervy
.
@Alinal děkuji za rady
snahu mam tak snad už to k něčemu brzo bude..
Jinak ještě k těm těm trestům a bití, také jsem zkusila dát na zadek, ale k ničemu to nevedlo ba naopak se zhoršilo, takže mi to přijde bezcenné… Ona v tu dobu záchvatu prostě nevidí, neslyší
![]()
@Membina píše:
Jinak ještě k těm těm trestům a bití, také jsem zkusila dát na zadek, ale k ničemu to nevedlo ba naopak se zhoršilo, takže mi to přijde bezcenné… Ona v tu dobu záchvatu prostě nevidí, neslyší![]()
Ne, takhle male dite skutecne nebij a urcite ne v zachvatu jejiho vztekani. Vetsinou tim vse jen zhorsis.Ja synovi jednu lipnula az tak ve trech letech, kdy vylozene cilene zlobil. V tom veku uz si to uvedomil a nerozcilila jsem ho tim k nepricetnosti
Ted dostane obcas lehkou pres pusu, kdyz je hubatej (holky nevrhejte se na me, fakt to neni ze by ji vzal o zed, jen pleskanec pres tu pusu) a funguje to skvele.Kdyz ale byl v obdobi vzdoru, pomahal jen klid, ignorace a duslednost.
Nedá mi to, a přispěju taky zkušeností. Mám 6 dětí. 4 z nich (dva kluci a dvě holky) - pohodový, fakt mi je i záviděli. Já nechápala maminky dětí, jakto, že se jim ty děcka válí v obchodě po zemi, protože něco chtějí a nedostanou to. Že si je neumí vychovat, to bylo první co mě napadlo, že to jsou nevychovaný děcka. A teď přišel „trest“ v podobě chování mých posledních dvou synů.
To slovo trest nemyslím nijak zle proti mým dětem, oba je miluju nejvíc na světě.
Jednomu je teď 6 a druhému 18 měsíců. Ten starší z těch vzteacích válecích manýrů vyrostl, díky bohu, ale prudit toho mladšího umí dokonale. Ten mladší vříská jak vřešťan, jak není po jeho. A hlavně když se k němu přiblíží ten starší, protože už čeká, co mu zase vezme, co mu provede. Člověk by si řekl, že by v šesti měl mít rozum, ale asi ho někde zapomněl.
Ten mladší nám předvádí tóčo každý den, a je mu jedno, jestli jsme v obchodě, nebo v čekárně u dr, dát ho do sedačky, kočárku je nadlidský výkon, když on nechce, tak jsou zapotřebí dva, jeden ho musí ohnout v pase a držet v kočárku a druhý zapnout pásy. Když člověk jde přes město na vlak, nebo jede autem, těmto scénám se prostě nevyhnem. A co teprve, když odcházíme z hřiště
. Vezmete dítko do náruče, ono zvedne ruce a div že nepropadne dolů
. Někdy se všechno odehrává v klidu, to ještě u toho pomáhá, třeba zapínat sedačku v autě, podává pásy
, ale někdy to je boj. ![]()
Taky toho už mám někdy plný zuby, u staršího mi pomáhala kniha od H. Karpa, Nejštastnější dítě v okolí. Pomalu přemýšlím, že si jí zase půjčím.
Kdybych měla dítko trestat bitím, tak ho asi utluču a stejně to bude k prdu. Neříkám, že když byl ten starší kolem třetího roku,, že jsme nedali na zadek, ale bylo to spíš horší. Některý dítě, když mu dáš na zadek, tak prostě asi nějak intuitivně pochopí, že se tak nesmí chovat, ale mým dětem ta intuice chybí
. Ledová sprcha mi přijde šíleně drastická. To mě spíš příjde jako týrání, kdyby mě někdo polil ledovou vodou, když jsem naštvaná, tak ho asi zabiju.
Abych svůj příspěvek ukončila, musím napsat těm maminkám, kterým se děti vztekají, prohýbají se do luku, dusí se a modrají vztekem a jiné průvodní projevy vzteku, vydržte a užívejte si chvilek kdy je dítě takříkajíc „normální“ a „přátelské“. Všem včetně sebe přeju pevné nervy, budeme je ještě potřebovat.
![]()
Musím říct, že jsem za vaše příspěvky rada, kort když čtu, že nejsem jediná která ma náročné dítko. přeji pevné nervy ženy a pokud budete mít ještě někdo nějaký postřeh, rada zas přečtu.. Ješťe by mě zajímalo zda máte některá zkušenost s knížkou Aha! rodičoství?
@Lenka 6dětí píše:
Nedá mi to, a přispěju taky zkušeností. Mám 6 dětí. 4 z nich (dva kluci a dvě holky) - pohodový, fakt mi je i záviděli. Já nechápala maminky dětí, jakto, že se jim ty děcka válí v obchodě po zemi, protože něco chtějí a nedostanou to. Že si je neumí vychovat, to bylo první co mě napadlo, že to jsou nevychovaný děcka. A teď přišel „trest“ v podobě chování mých posledních dvou synů.To slovo trest nemyslím nijak zle proti mým dětem, oba je miluju nejvíc na světě.
Jednomu je teď 6 a druhému 18 měsíců. Ten starší z těch vzteacích válecích manýrů vyrostl, díky bohu, ale prudit toho mladšího umí dokonale. Ten mladší vříská jak vřešťan, jak není po jeho. A hlavně když se k němu přiblíží ten starší, protože už čeká, co mu zase vezme, co mu provede. Člověk by si řekl, že by v šesti měl mít rozum, ale asi ho někde zapomněl.
![]()
![]()
Ten mladší nám předvádí tóčo každý den, a je mu jedno, jestli jsme v obchodě, nebo v čekárně u dr, dát ho do sedačky, kočárku je nadlidský výkon, když on nechce, tak jsou zapotřebí dva, jeden ho musí ohnout v pase a držet v kočárku a druhý zapnout pásy. Když člověk jde přes město na vlak, nebo jede autem, těmto scénám se prostě nevyhnem. A co teprve, když odcházíme z hřiště
. Vezmete dítko do náruče, ono zvedne ruce a div že nepropadne dolů
. Někdy se všechno odehrává v klidu, to ještě u toho pomáhá, třeba zapínat sedačku v autě, podává pásy
, ale někdy to je boj.
Taky toho už mám někdy plný zuby, u staršího mi pomáhala kniha od H. Karpa, Nejštastnější dítě v okolí. Pomalu přemýšlím, že si jí zase půjčím.
Kdybych měla dítko trestat bitím, tak ho asi utluču a stejně to bude k prdu. Neříkám, že když byl ten starší kolem třetího roku,, že jsme nedali na zadek, ale bylo to spíš horší. Některý dítě, když mu dáš na zadek, tak prostě asi nějak intuitivně pochopí, že se tak nesmí chovat, ale mým dětem ta intuice chybí![]()
![]()
. Ledová sprcha mi přijde šíleně drastická. To mě spíš příjde jako týrání, kdyby mě někdo polil ledovou vodou, když jsem naštvaná, tak ho asi zabiju.
Abych svůj příspěvek ukončila, musím napsat těm maminkám, kterým se děti vztekají, prohýbají se do luku, dusí se a modrají vztekem a jiné průvodní projevy vzteku, vydržte a užívejte si chvilek kdy je dítě takříkajíc „normální“ a „přátelské“. Všem včetně sebe přeju pevné nervy, budeme je ještě potřebovat.![]()
![]()
znám, důvěrně znám
a největší legrace je, že je to nepravidelně
ještě má v oblibě zvracet se dozadu… to je fajn hlavně, jak to udělá ve futrech ![]()
jinak také přeji pevné nervy ![]()
@21.6.2014 díky, zítra je budu potřebovat, jdeme na 18ti měs. prohlídku, vážení si neumím představit jak proběhne. ![]()