Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Liszane No jde o to, že my to právě dělali a teď už jsem řekla dost, jenže je to dost těžké, prostě neustoupit, vždy dostala ždibíček něčeho, dam příklad, jdeme po městě a mám hlad, tak si koupím kebab a malé koupím něco v pekárně, ale přeci si nekoupím koláček, jen proto, že koláček může jíst se mnou, to mi přijde padlý na hlavu. Mám hlad, tak se najím, kord když vím, že je po obědě a je najedená… fakt už nevím, je tu spousta názoru, nejíst před dítětem vůbec, nejíst to co chci, nebo jíst zásadně jen s dítětem… ![]()
@Pivonka.Lucni tak v tomto případě bych si koupila to, co může i dítě
když si koupim hamburger tak nemůžu čekat, že mi dítě bude mezitím jíst rohlík. Jasně, že bude chtít hamburger taky. Takže si prostě koupim jídlo, ze kterého mu můžu dát ![]()
@Almira-Alm píše:
@Pivonka.Lucni hele tak dotaz - proc ji nedas taky Twix?? Protoze je to nezdrave, ze? Tak proc to sama jis? Jak ma ona pochopit, ze je to nezdrave a pritom na tebe koukat jak to jis? Take miluju sladke ale uzivam si ho zkratka ve chvili kdy maly spi jelikoz nechci aby si udelal stejnou zavislost na cokolade jako jaTakze s nim delam ty „spravne veci“ ktwre chci aby delal take
Souhlasím. A ten kebab bych si nekoupila, šla bych se nejíst někam, kde může jíst i dítě. Pokud to jde, tak domů, pokud ne, tak to restaurace.
@Pivonka.Lucni píše:
@Liszane ale přeci si nekoupím koláček, jen proto, že koláček může jíst se mnou, to mi přijde padlý na hlavu
a mně zas přijde padlý na hlavu, že jíš takový hnusy a ještě k tomu se divíš, že je Tvoje dítě chce taky
když máš hlad ve městě
(což pochybuji-leda, že chodíš po městě v době oběda nebo večeře-pak tedy dítě chudák, že obědvá nebo večeří koláček), tak se zastav někde, kde si dáš něco, co si může dát i Tvoje dítě, když nejsi schopná mu vysvětlit, že tenhle hnus, na který má hlad maminka, ono nesmí ![]()
@jenny.fields píše:
Prostě vydržet. Máš zdravé šikovné dítě, chová se jako normální batole. Neustupovat, případně eliminovat některé situace.
Bude hůř.
chová se jako „normální“ batole? pak mám tedy batole nenormální a děkuji Bohu za to
![]()
@Kies píše:
chová se jako „normální“ batole? pak mám tedy batole nenormální a děkuji Bohu za to![]()
I ty máš normální batole
Prostě to spektrum chování v tomhle věku ( i v dalším) je obrovské. Neexistuje jeden prototyp ![]()
@Pivonka.Lucni jejej, ja prdolu uz placla nekolikrat pres rucicku, ona proste dela veci, ze mi to hlava nebere. Ja vim, ze je mala, zvidava a vsechno musi prozkoumat, ale jak ji cokoli zakazu, prijde scena a nezabira nic, domlouvani, vysvetlovani, ignorace, ani po dobrym ani po zlym. Snazim se ji chapat, ale je to narocne. S tim jezenim, co ji nechces davat. Tak to bych se ja nenajedla vubec, mala ma alergii a ja proste holt snidam, to co ona nemuze a i kdyz to chce, tak to proste nedostane, nejde to. Pravda, dam ji neco jineho a vetsinou to zabere. Moje svagrova pri jedne scence taky koukala jak z jara, ze teda jeji malej je vzteklej, ale tohle teda nedelal. Drz se. Rikam si, ze to snad bude mluvig a snad se i lip domluvime ![]()
@Kies píše:
![]()
![]()
![]()
a mně zas přijde padlý na hlavu, že jíš takový hnusy a ještě k tomu se divíš, že je Tvoje dítě chce taky
když máš hlad ve městě(což pochybuji-leda, že chodíš po městě v době oběda nebo večeře-pak tedy dítě chudák, že obědvá nebo večeří koláček), tak se zastav někde, kde si dáš něco, co si může dát i Tvoje dítě, když nejsi schopná mu vysvětlit, že tenhle hnus, na který má hlad maminka, ono nesmí
Nebudu naprosto zbytecne resit neci zivotospravu, neb to neni moje vec a je to mimo tema. Nicmene ja bych teda mela podle tebe delat co? Mala ma alergii na mleko a vejce, obcas proste jim, co mala nesmi, a proste ji to nedam i kdyz to chce. Prevazne jim to co mala, ale rano si proste dam treba kozi syr. Mala chce taky a nedostane. Dam ji treba kousek sunky, ale neni slepa a vi, ze to neni to stejny. Kdyz jsem nekde na obede v restauraci, dam si na co mam chut, i kdyz by si mala chtela taky ochutnat. Mela bych teda prestat jist, co mi chutna, i kdyz to mala nesmi a zakazat si obcasnou navstevu v restauraci, kde ji stejne povetsinou nemuzu nic objednat? Malou miluji, prizpusobila jsem ji samozrejme cely zivot, dele jak rok jsem drzela kvuli kojeni velmi prisnou dietu, ale tohle uz je podle me trochu moc ![]()
Vám se nikdy nestalo, že někdo kolem vás něco jedl a vy jste si pomysleli „jé, to bych si taky dala“, popřípadě „to bych taky chtěla ochutnat“. Vždyť dítě je v té samé pozici a ještě k tomu se děti učí napodobováním, takže je jasné, že chce to, co rodiče. Takže buď najít ještě větší kompromis v tom, co budete jíst vy a co dítě, nebo holt budete muset přetrpět řev a vysvětlovat, že každý má chuť na něco jiného a každý smí něco jiného, ale takto malému prckovi se to těžko vysvětluje.
U nás to takhle občas je nejen s jídlem, mám dvojčata a ty permanentně potřebuji všechno dvakrát, byť jsou schopny se s ostatními sourozenci bez mrknutí oka podělit, tak pokud jde jenom o tyhle dvě, tak musí mít vše dvakrát, jinak jsou schopné se zamordovat.
Já osobně nekupuji třeba brambůrky - protože nechci, aby to děti jedly. Sladké miluji a mají ho rády i děti, pokud se ale pořádně nenajedí, nedostanou nic a to jim do hlavy „vtloukám“ už od malička a všichni to přijali jako fakt, i když občas zkouší scény ![]()
@Kies Tak co jim a nejim, je snad úplnš zcestné od mého dotazu, já jím co chci, nejsem žádná bečka, abych si nemohla dopřát, bohudík mám skvělé spalování a jinak se stravuji doma zdravě, ale určitě nejsem ten typ člověka, co si něco bude zakazovat.
Jinak jak jsem psala, že když vím, že je malá najedená, tak jí koupím jen koláček, to znamená, že již je po obědě.. někdy mi zbyde doma 1 porce, kterou buď vytáhnu z mrazáku, nebo jí mám v lednici a dám ji malé. A já poté když vím, že mám cestu do města, tak si dám nějakou rychlovku, je to třeba 1 za dva týdny, ale prostě si dát to na co mám chuť a nebudu si dávat 5 koláčků, jen proto, že je může jíst i dcerka, bez tak by si jen kousla a už by nechtěla. Navíc by mě to ani nezasytilo.
A restaurace, ty jsou u nás úplně tabu… to fakt nechci kazit ostatním lidem pohodový oběd, protože moje dítko neposedí minutku… jak jsem psala, je hyperaktivní…
@Pivonka.Lucni píše:
@Almira-Alm Tak já jí třeba dávám ráno snídani, většinou je to namazané pečivo a sýr, potom svačinku… nějaké ovoce, oběd ten jí s náma, dále opět svačinku a k večeři opět pěčivo a sýr, mezi tím dostává i svoje mňaminky, piškotíka, piškoty, sušenky, ovocnou kapsičku a podobně, ale nemohu jí dát to co jím já, třeba když mě vidí, že mám v ruce čokoládovou sušenku twix a jí dám do ručičky její sušenku vhodnou pro takto malé dítko, tak jí normálně zahodí a vyřvává si tu mojí twixku, nejde o to, že bych jí delala, jde o to, že je to pro to dítko nevhodná potravina, jinou susešnku jí dám, ale tu nechce…
Nečetla jsem celou diskusi. Bohatě mi stačí pár příspěvků. Kolikrát denně jíš ten twix? Když už ho musíš jíst před jejíma očima tak jí dej ždibíček, to jí fakt neublíží. Proč si to neukusuješ tak aby tě neviděla? Když je to tak špatné tak proč to jíš sama? Podle mě je to normální dítě
To je teda výchova. Ty můžeš všechno a ona ne
Kdyby se předemnou někdo ládoval čokoládou a nedal mi tak bych taky byla naštvaná. Mimochodem je to nevhodná potravina i pro dospělého ![]()
@natyber ta twixka byla jen příklad, normálně to moc nejím, nejsem na sladké, to spíš manžel.
ono prostě stačí jíst cokoliv, co ona prostě zrovna nejí a když vidí jíst i nějakého člověka, kterého nezná, hned jí musím jít koupit něco do ruky, ach jo, to jsou zase komentáře, se hned nechytej za jedno slovo. ![]()
@Pivonka.Lucni píše:
@Liszane No jde o to, že my to právě dělali a teď už jsem řekla dost, jenže je to dost těžké, prostě neustoupit, vždy dostala ždibíček něčeho, dam příklad, jdeme po městě a mám hlad, tak si koupím kebab a malé koupím něco v pekárně, ale přeci si nekoupím koláček, jen proto, že koláček může jíst se mnou, to mi přijde padlý na hlavu. Mám hlad, tak se najím, kord když vím, že je po obědě a je najedená… fakt už nevím, je tu spousta názoru, nejíst před dítětem vůbec, nejíst to co chci, nebo jíst zásadně jen s dítětem…
Proč se nenajíš doma s dítětem? Píšeš, že když jdete do města tak je najedená. Najez se doma a nemusíš se pak ve městě ládovat hambáčem a nechat své dítě na tebe jen mlsně slintat
Třeba už má pak ve městě taky hlad a koláčky už jí lezou krkem. Taky jsem synovi kupovala koláčky a časem mi je už nechtěl jíst, byl jich přejedený. Jíst zásadně s dítětem. A to co nemá jíst jez tajně. Nechápu, co je na tom k nepochopení
Bože, je mi některých dětí fakt líto když to tady čtu ty diskuse. Jak má tak malé dítě pochopit takové chování. Přeci pře dítětem dělám to, co chci aby dělalo samo. Jako když budu chtít mluvit sprostě tak budu doma nadávat a dítěti budu říkat, že se takto nemluví? To pak to dítě je pěkně zmatené ![]()
@natyber Tak v tom případě nemám chodit vůbec ven, aby dítě nevidělo, že někdo tam chroupe křupky, nebo jí rohlík? Myslím si, že dítě má vědět co smí a co ne. Tohle bych tedy se sprostým mluvením vůbec neosrovnávala, to není přece žádná potřeba, mám hlad, tak se chci najíst, navíc jsem psala, že je to max 1× za 2 týdny, když mi zbyde 1 porce, tak si nebudu extra zvlášť vařit, a jestli to bereš jako týrání, tak prosim. Já beru jako týrání třeba bití, ponižování, atd. ![]()