Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak na výchovu u temperamentní, divoké dcery?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.5.16 13:17
Jo a k tem lvickum-mam taky kluka-lva,4roky, je to od narozeni jedno z nejklidnejsich deti, co znam. I obdobi vzdoru jsme meli celkem snesitelne, i kdyz taky se umel hodne vzteknout.Ale je to vnimave a rozumne dite, vse stacilo jednou, maximalne dvakrat vysvetlit a byl klid. S vrstevniky se nepere, naopak-diskutuje-a oni ho kolikrat poslouchaji s otevrenou pusou. Proste takova ta klidna lvi sila.
Naopak mam dceru, beranici, a to je teda jizda 
Klidna je celkem taky, ale jakmile neco chce, tak ty rohy proste jdou proti zdi Sestkrat si s revem priskripne prsty do supliku, kde mam rozinky a kam vi, ze sama nesmi, a posedme opet jde a tu pazouru si tam privre znovu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.16 13:20
@anupati píše:
U nás to bylo od miminka, kočárek - neexistovalo, pokud zrovna nespala. Jakékoli omezení pohybu, i sedačka v autě, děs! Čím je větší, tím je to lepší. Na druhou stranu od mala velmi motoricky zdatná (jen furt ječela, že jí nejde, co by chtěla - dokud nezača od 6 měsíce lozit), samoobsluha super, mluví plynule v dlouhých větách už nějakou dobu, jde vidět jak jí to pálí, občas mě úplně překvapí těmi argumenty, když se mnou „diskutuje“ a něco nechce…prostě je to něco za něco. Do roka děs, pořád na rukách, pořád řvala…dnes o ní půl dne nevím a rozhodně to není kvůli puštěné televizi. Takže vlastně pro mě pohoda. Teď mám holčičku z března, rybičku…a je to úplný opak. Vzhledově i projevem, tak uvidíme. Klidná, velká, dobře papá, dobře spinká, pěkně se na mě culí z kočárku…
Taky doufam, ze druhy ditko bude opak, aspon mi to vsichni tvrdi, ze uz mam vybrano 
prvni bylo od narozeni presne jak pises ty..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.16 13:21
@unuděná píše:
Nectu diskuzi, tak mozna budu opakovat co uz padlo-prvne se vyhnete prohlidkam, restauracim, divadelkum, cestovani MHD a dalsim aktivitam, ktere by podle vas a vasich blizkych melo takhle stare dite zvladnout. Zdaleka ne kazde to zvlada a znam i starsi, co jsou na tom hur.
Zadruhe, vice seji venujte! Ono to predvadeni a blbnuti vetsinou prameni z nedostatku pozornosti doma (vim to, mam taky aktivistku).
A zatreti-kdyz uz musite nekde stat frontu, jet autobusem, cekat v cekarne apod, musite na to zhola jinak, nez „neskakej a nervi“.Proste dite zabavte! Vemte si ji na klin, neco ji povidejte, ukazujte, placejte si, rikejte rikanky atd.Jako trilete dite proste nebude sedet jako hrebik pul hodiny, kde jste to videla??
A zakazy, krikem a vyhruzkami docilite jen praveho opaku. Negativni pozornost rodice je taky pozornost…
Děkuji také za názor. Právě že jsem to viděla u dětí v rodině. Švagrové děti si sednou vedle maminky, chytí jí za ruku a sedí a koukají. Klidně 2 hodiny. Dokud ona nevstane a nejde nikam jinam. Ale běda, když je nevezme sebou. A obe děti má stejné. Ale ona je taky sama taková. V životě nesportovala, v rodině jí říkáme spící panna a než třeba uklidí nákup z tašky, tak jí to trvá hodinu. Já jsem sportovala celý život, mám ráda humor, zábavu a vůbec blbnutí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.16 13:22
Ale! Klidne vysvetlovani a povidani si zabira na 99%deti, co znam. A vim o cem mluvim, roky jsem delala chuvu od mimin po pubertaky. Kazda mamina nejlip vi, co jeji dite zajima, takze v momente, kdy mi dite zacalo prudit nekde na verejnem miste, odkud jsem nemohla odejit, tak jsme si povidali. O autech, o stavbe, o vesmiru, o kocickach, o tom proc ma pani naproti v cekarne cervene vlasky, proc moucha bzuci, proc se kolinko ohyba…
I to nejroztekanejsi dite se takhle da na nekolikde sitek minut krasne zabavit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.16 13:23
@nico2 Pokud si trilete dite vystaci s tim, ze dve hodiny sedi vedle mamknky a drzi ji za ruku, pak bych nepremyslela nad tim, co je spatne s MYM ditetem 
To je fakt extrem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanka1
30.5.16 13:24
@Ter85 píše:
Jednou mi udelala dcera vyrval v restauraci-nechala jsem jidlo si zabalit, dcera dostala na zadek, protoze delala tenkrat naschvaly a pak jsme hooodne dlouho v restauraci spolu nebyly. Kdyz knourala, ze tam chce, pripomnela jsem ji, ze se tam neumi chovat, tak tam s ni nejdu. Vicekrat se to uz neopakovalo.
Odesla jsem tak uz i z obchodu, z fronty, ze zoo…k veceri pak nasledne byla krupicova kase, protoze me nenechala nakoupit a tu ona desne nerada.Nemam problem se sebrat a odejit i z navstevy-beru to tak, ze nikdo neni zvedavy na moje v tu chvili nevychovany dite a ja nechci obtezovat okoli svym nevychovanym deckem. Vzdycky jdeme domu, decka si doma pak nevsimam, nesmi se zapinat telka, obvykle mi musi asistovat pri nejakych domacich praci, nenechavam si pak doma ani hrat, uz nejdeme ven. Pro moje deti je nejvetsi trest, ze musi sedet doma a nemuzou ven.
kez by byla vetsina matek jako ty. Mne fascinuje, kdyz u nas ta mala vopice od sousedu zlobi, tak sousedka si v klidu pije kafe a spratka okrikuju ja, protoze se bojim, aby si neco neudelala, leze neustale po vyskach. Takze uz je nezvu, nervy mam jen jedny a casu volnyho malo na to, aby mne doma obtezovalo nevychovane ditko.
- Citovat
- Upravit
30.5.16 13:27
@unuděná píše:
Ale! Klidne vysvetlovani a povidani si zabira na 99%deti, co znam. A vim o cem mluvim, roky jsem delala chuvu od mimin po pubertaky. Kazda mamina nejlip vi, co jeji dite zajima, takze v momente, kdy mi dite zacalo prudit nekde na verejnem miste, odkud jsem nemohla odejit, tak jsme si povidali. O autech, o stavbe, o vesmiru, o kocickach, o tom proc ma pani naproti v cekarne cervene vlasky, proc moucha bzuci, proc se kolinko ohyba…
Taky děkuji. Taky zkusím 
Já jakmile přijde nějaká kritická situace, tak spíš sama asi hodně znervoznim. Při první příležitosi zkusím nahodit klid a povídat a povídat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.16 13:29
@unuděná píše:
@nico2 Pokud si trilete dite vystaci s tim, ze dve hodiny sedi vedle mamknky a drzi ji za ruku, pak bych nepremyslela nad tim, co je spatne s MYM ditetem
Mě to přijde taky jako totální extrem. Ale přesně proto to naše dítě je vedle nich taky jako extrem 
Opačný
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.16 13:36
@nico2 píše:
Taky děkuji. Taky zkusím
Tak jasne, ze znervoznis-to da rozum-uz mas nejake spatne zkusenosti, vis, co muze nasledovat atd.Ale skutecne zkus zustat v klidu, protoze ono ve vysledku o nic nejde.Lidi prezijou dalsiho (promin) rozjivenyho spratka v obchode. Vidame to dnes a denne Ja treba kdyz jezdim k nasim (skoro hodina jizdy busem),tak se snazim krizi predejit - beru s sebou dobrou svacu (zabava na 10minut),detem koupim Medu Pusika (20minut i vic, kdyz ctu a prohlizim s nimi),nejakou zajimavou hracku (obcas doma neco schovam a v techto chvilich to vytahuju, dalsich 10minut ) a v nejhorsim tablet s pohadkami.
Ten ctyrletak uz je super, zabavi se sam.Rok a pulleta by delala to, co popisujes ty, ale nenecham ji rozjet
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.16 13:39
@unuděná píše:
Jo a k tem lvickum-mam taky kluka-lva,4roky, je to od narozeni jedno z nejklidnejsich deti, co znam. I obdobi vzdoru jsme meli celkem snesitelne, i kdyz taky se umel hodne vzteknout.Ale je to vnimave a rozumne dite, vse stacilo jednou, maximalne dvakrat vysvetlit a byl klid. S vrstevniky se nepere, naopak-diskutuje-a oni ho kolikrat poslouchaji s otevrenou pusou. Proste takova ta klidna lvi sila.
Naopak mam dceru, beranici, a to je teda jizda
Tak to je jasné, u lvů loví lvice. Samec leží a čeká a vyzařuje klidnou sílu…a jen občas se vztekne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.16 13:44
@nico2 POkaždé funguje také něco jiného. Jednou zabavit, podruhé odnést, potřetí na ni houknout a v poslední době se mi dost osvědčuje, když na mě zkouší, tak převést do srandy. Vím, že kdybych na ni „tlačila“, tak se mi v tu chvíli ještě víc šprajcne. Příklad: obědváme, nechce, vzdoruje, chvíli ji nutím jíst, ona začíná jít do opozice…a v tu chvíli když se upřímně zasměju a prohodím něco jako: Jééé, ty si asi taky moje miminko. Mám tě krmit lžičenkou? Tak se chytně v tu chvíli pro ni hry a řekne jo, já do n naláduju pár lžiček, dělám u toho další srandu, ona už má dávno pozornost jinde…a pak už jí dál v klidu sama a já ji ještě pochválím, jak to pěkně snědla. Ale upřímně, mám fakt radost, že jsme se obešly bez řevu a zvládly to hladce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.16 13:45
Ahoj, mám také dceru ve znamení lva. Temperamenttí, svéhlavá, zábavná, laskavá, má svůj názor, je ráda středem pozornosti, od školky velice oblíbená a stala se i mým učitelem.
Jelikož delší dobu mi dávala najevo, že se stresuji, že proč po ní, když se mi něco nelíbí křičím - že to prý stačí říci v klidu
Tečkou mé přeměny se stal fakt, když mi jednou řekla, že se mě bojí, že neví, proč po ní křičím. Uvědomila jsem si, že křikem nic nedocílím. Ničilo to mě, mou dceru a i manžel mě na to několikrát upozornoval, že se dají věci řešit v klidu.
A stalo se, už nekřičím. Už jen vysvětluji a se svou dcerou se domlouvám. Funguje to! Stres opadl, bez řvaní udělá o co jí požádám a já naopak udělám o co ona požádá mně.
Teď zpětně si uvědomuji, jak mé chování zrcadlila a já se toho začala bát. Teď už budu skvělým parťákem.
Potvrzením, že to funguje bylo, když si ke mně přišla sednout a začala mě hladit po zádech a já vím, že se mě už nebojí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.16 13:45
@anupati píše:
Tak to je jasné, u lvů loví lvice. Samec leží a čeká a vyzařuje klidnou sílu…a jen občas se vztekne
Nojo, to me nenapadlo Jeste ze mu ten pindik narostl
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.16 13:50
@Petulka1234 píše:
Ahoj, mám také dceru ve znamení lva. Temperamenttí, svéhlavá, zábavná, laskavá, má svůj názor, je ráda středem pozornosti, od školky velice oblíbená a stala se i mým učitelem.
Jelikož delší dobu mi dávala najevo, že se stresuji, že proč po ní, když se mi něco nelíbí křičím - že to prý stačí říci v klidu
Tečkou mé přeměny se stal fakt, když mi jednou řekla, že se mě bojí, že neví, proč po ní křičím. Uvědomila jsem si, že křikem nic nedocílím. Ničilo to mě, mou dceru a i manžel mě na to několikrát upozornoval, že se dají věci řešit v klidu.
A stalo se, už nekřičím. Už jen vysvětluji a se svou dcerou se domlouvám. Funguje to! Stres opadl, bez řvaní udělá o co jí požádám a já naopak udělám o co ona požádá mně.
Teď zpětně si uvědomuji, jak mé chování zrcadlila a já se toho začala bát. Teď už budu skvělým parťákem.
Potvrzením, že to funguje bylo, když si ke mně přišla sednout a začala mě hladit po zádech a já vím, že se mě už nebojí.
Krásné! Dcera je taky můj učitel. A hlášku: V klidu, v klidu maminko - jsem si už také poslechla. Opravdu čím je větší, tím lépe fungujeme domluvou a partnersky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.16 13:51
@anupati Přesně tak! Jsem spokojená, že se mohu i já od ní učit 
Ale trvalo mi to než mi to došlo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
