Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ja jednou ze srandy rekla partnerovi „bobecku“ a on slysel „blbecku“
, ale jinak normalne jmenem (nijak nezdrobnele, zdrobnele rikam jen synovi, ktery ma stejne krestni jmeno, ale ani pred narozenim syna jsem mu zdrobenele nerikala) a nebo nekdy „tato“
vetsinou, kdyz se bavime treba o peci o syna
Osobo, miláčku, Alísku a když mě se*e tak mu říkám Veverko nebo ještěráku
Tomiku, Tome, táto. Prezdivku ma Pásek tou mu nikdy nerikam, neb se mi nelibi.
Křestním jménem, nekdy jeho zdrobnelinou, pripadne zkomoleninou, kdyz me naštve
Před dcerou nekdy tatínku…
Na „můj živote“ jsem asi málo romanticky založená
, takže nejčastěji oslovuji neoriginálně křestním jménem a když už ne jménem, tak je to většinou „hele“ ![]()
(Crisco je ztužený tuk na vaření/pečení)
An old lady is walking around in a supermarket calling out, „Crisco, Crisssssssco!“
Soon a store clerk approaches and says, „Lady, the Crisco is in aisle D.“
The old lady replies, „Oh, I'm not looking for the cooking stuff. I'm calling my husband.“
The clerk is astonished. „Your husband's name is Crisco?“
The old lady answers, „Oh no, no, no. I only call him that when we're out in public.“
„I see,“ said the clerk. „What do you call him at home?“
„Lard ass.“
Já chlapovi říkám jménem, zdrobnělinou a nebo Lásko popřípadě zlato…
Ale taky znám lidi který si říkají zvláštně třeba známej říká ženě : Ty můj klenote a to mi cukaj koutky taky ![]()
Jo a učitel na střední mluvil o své maželce vždy jako o brzdě veselosti ![]()
Když po něm neco chci, tak „má hvězdo, můj vánku“
, když nic, tak Franti a když jsem naštvaná, tak Františku
.