Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já jdu povětšinou zlatou střední cestou: snažím se nepoužívat fyzické tresty (plácnutí přes ruku nebo prdku mi přišlo adekvátní tak u dětí mezi 2-4 rokem, které zkouší hranice), ale zároveň donekonečna nenapomínám a nevysvětluju. Jednou normálně, podruhé důsledně, potřetí trest. Obvykle zabránění nežádoucí činnosti, odchod domů, sebrání předmětu sporu atd. Teď už mám děti větší (9 a 6) a tam při neuposlechnutí dávám trest typu žádný telefon po zbytek dne nebo dřívější večerka.
Držela jsem se rady jedné moudré paní psycholožky ohledně pubertální dcery. „Dcerušce po facce, meprobamat mamince!“
Pro mladší ročníky :meprobamat byl svého času oblíbený zklidňovací lek
Upřímně jsem si vždycky myslela ze se budu domlouvat. Ale bohužel jsou situace někdy i celé dny kdy to prostě nejde. Takže u nás většinou vše přes domluvu pokud to nejde tak holt dostane na zadek. Musí nějak vědět že už je přes míru. Jsou dny kdy vše v klidu vyřešíme a dny kdy bohužel dostane několikrát. Za mě prostě všeho s mírou a čím jsou děti starší tím víc se s nimi dá domlouvat
Pokud nic jiného nepomůže taky dám po ruce, zadku. Ale né silně, takže to dítě ani nijak nebolí.
Někdy domluva nepomůže.
No plan byl- vysvetlovat a byt trpeliva… realita je po 3 letech uplne jinde.. takze- ano uz parkrat na zadek dostala.. pysna na to nejsem, ale sama vidim, ze plany jsou mi vzdy k prdu…
Když neposlechnou na druhé napomenutí, tak placnu. Jenom domlouváním by mi za chvíli skákali po hlavě, ale zas na nějaké extrémní fyzicke tresty nejsem, prostě placnout přes zadek. U staršího už platí třeba zákaz televize, žádné sladkosti apod, takže tam si dává větší pozor. Mladší to má na háku.
MImochodem, jak staré je vaše dítě a jak ty bys tedy řešila danou situaci, když se ti nelíbí partnerovo řešení?
@unuděná my děti nemame - teda máme jedno u mě v břiše
na hřišti jsme byli s kamarádkou a její holčičkou, tak komentoval situaci - a je fakt že ta holka byla silena, co sikanovala toho chlapečka, ale přišlo mi ze se maminka snaží vysvětlovat a zabraňovat dalšímu ataku, ale neslo ji to no.
Já tedy nemohu mluvit z vlastní zkušenosti a asi jako většina “mám v plánu vysvětlovat”, realita ovšem muže být úplně jiná. Jen vím, že mě ta jedna facka fakt poznamenala a nějaký čas jsem za to mámu nenáviděla. Jakou roli v tom hrála puberta už nevím. Bylo mi asi 12-14. Na druhou stranu dokazu pochopit to, ze když dítě leží na zemi a řve o sto šest, až se začne dusit, že ledová sprcha nějaký smysl dava. Můj bratr pod ni taky skončil asi ve 2 letech a poznamenany není ![]()
Takže odpověď nemám, chtěla bych vysvětlovat, ale zároveň nechci aby mi dítě prerostlo přes hlavu, jen - i ze své nezkušenosti - nevím, jestli si to dítě z plácnutí přes zadek vůbec něco dělá anebo si jen uleví máma, která už nemůže.
https://wave.rozhlas.cz/…vsim-8520008?…
Poslechněte si tento rozhovor. Psycholožka v něm mluví o tom, že dnes je již jednoznačně vědecky prokázáno, že fyzické tresty sice krátkodobe fungují, ale z dlouhodobého hlediska mají negativní vliv na psychiku dítěti i na vztah mezi rodičem a dítětem (a fyzickym trestem se myslí i obyčejné plácnutí na zadek).
@Anonymní píše:
@unuděná my děti nemame - teda máme jedno u mě v břišena hřišti jsme byli s kamarádkou a její holčičkou, tak komentoval situaci - a je fakt že ta holka byla silena, co sikanovala toho chlapečka, ale přišlo mi ze se maminka snaží vysvětlovat a zabraňovat dalšímu ataku, ale neslo ji to no.
Já tedy nemohu mluvit z vlastní zkušenosti a asi jako většina “mám v plánu vysvětlovat”, realita ovšem muže být úplně jiná. Jen vím, že mě ta jedna facka fakt poznamenala a nějaký čas jsem za to mámu nenáviděla. Jakou roli v tom hrála puberta už nevím. Bylo mi asi 12-14. Na druhou stranu dokazu pochopit to, ze když dítě leží na zemi a řve o sto šest, až se začne dusit, že ledová sprcha nějaký smysl dava. Můj bratr pod ni taky skončil asi ve 2 letech a poznamenany není
Takže odpověď nemám, chtěla bych vysvětlovat, ale zároveň nechci aby mi dítě prerostlo přes hlavu, jen - i ze své nezkušenosti - nevím, jestli si to dítě z plácnutí přes zadek vůbec něco dělá anebo si jen uleví máma, která už nemůže.
Aha, tak to pak jo, to jsou ty těhotenské ideály
Já jich měla! ![]()
Holčičku z hřiště bych po dvou důrazných upozornění prostě odvedla pryč, klidně i za řevu a scény. Není potřeba dítě mlátit hlava nehlava. Na druhou stranu plácnout přes ruku, která hází písek nebo ubližuje dalšímu dítěti, rozhodně nikoho nepoznamená.
Mimochodem, za copak ta facka v pubertě byla? ![]()
Máme dva kluky, každý má úplně jinou povahu. Starší je občas na pár facek i ve svých 15. Ale fakt výjimečně, když byl menší, tak dostal. Mladší je prostě jiný a stačí na něj zvýšit lehce hlas a funguje.
@Patifu píše:
https://wave.rozhlas.cz/…vsim-8520008?…
Poslechněte si tento rozhovor. Psycholožka v něm mluví o tom, že dnes je již jednoznačně vědecky prokázáno, že fyzické tresty sice krátkodobe fungují, ale z dlouhodobého hlediska mají negativní vliv na psychiku dítěti i na vztah mezi rodičem a dítětem (a fyzickym trestem se myslí i obyčejné plácnutí na zadek).
Určitě. A stejně negativní vliv na psychiku dítěte bude mít výchova rodičem, který neumí nastavit mantinely a pod záminkou „já své dítě nebudu mlátit“ nedokáže usměrnit své batole, které ubližuje okolí ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj,otázka směřuje hlavne na “fyzické tresty”. S partnerem se neshodujeme na tom, ze 1× vysvětlit, podruhé důsledně, potřetí placnout. Včera na hřišti jedna holcicka terorizovala chlapečka, porad do nej strkala a maminka ji neustále napominala, ze tohle se nedělá. Partner mi řekl, ze už dávno by ji dal na zadek, když to na dvakrát nepochopí.
Já vyrůstala v rodině kde jsem dostala jednou facku jako pubertak a nikdy na to nezapomenu. Citila jsem se strašně. A nejak to ve mne zůstalo. Nutno říct ze jsem byla dost precitlivela a vím ze to bylo zoufalstvim, ačkoliv to proběhnout nemuselo. Od te doby jsem si rekla, ze tohle svymu dítěti nikdy neudelam.
Partner vyrůstal taky v normální rodiče, nicméně na zadek dostával, když zlobil. 2× skončil pod ledovou sprchou, když už to neslo jinak a byl úplně nepricetnej. On to schvaluje a říká, ze ho to zcela určitě nepoznamenalo.
Jak jste to měly vy a jak to děláte se svými dětmi?
Udělala jsem to jen párkrát v závažných případech. Uvedený příklad není na žádné placani, ale zajistit, aby to dítě nedělalo… odvést, odejít
Jak jsi viděla na písku, tak klidný domlouvání je k prdu. Ono by to možná k něčemu bylo, ale problém, je, že rodiče jaksi mají problém na dítě vůbec zvýšit hlas, aby se jich nedej bože nedotkli. Jenže děti nejsou nastavený na chápání obsahu slov, oni jsou do určité doby nastavený na čtení emocí, tomu rozumí. Takže domlouvat ano, ale ukázat emoce, zlost a pohoršení. Pak to dítě chápe. Paradoxně, ono u těch fyzických trestů ani tak nezafunguje ta bolest, ale to, že dítě vidí rodiče projevit negativní emoci. Vidí rodiče, že se zlobí a je to pro něj srozumitelný. Nejhorší pro dítě jsou rodiče, co donekonečna batoleti s klidnou tváří vysvětlují - To nesmíš Pepíčku, nemůžeš Mařence vypichovat očička. Dítě tomu nerozumí, nechápe to. Neví, že něco dělá špatně, protože rodič se usmívá, má chápavý hlas, takže pro dítě je vlastně všechno OK. Pak se ty rodiče diví, že jim dítě za čas skáče po hlavě. Dítě není dospělý, má svoje způsoby jak chápat svět a komunikaci a rodič musí používat pro dítě srozumitelný komunikační způsoby. Já tomu říkám PVC - přímý vyjádření citů.
Ahoj,
otázka směřuje hlavne na “fyzické tresty”. S partnerem se neshodujeme na tom, ze 1× vysvětlit, podruhé důsledně, potřetí placnout. Včera na hřišti jedna holcicka terorizovala chlapečka, porad do nej strkala a maminka ji neustále napominala, ze tohle se nedělá. Partner mi řekl, ze už dávno by ji dal na zadek, když to na dvakrát nepochopí.
Já vyrůstala v rodině kde jsem dostala jednou facku jako pubertak a nikdy na to nezapomenu. Citila jsem se strašně. A nejak to ve mne zůstalo. Nutno říct ze jsem byla dost precitlivela a vím ze to bylo zoufalstvim, ačkoliv to proběhnout nemuselo. Od te doby jsem si rekla, ze tohle svymu dítěti nikdy neudelam.
Partner vyrůstal taky v normální rodiče, nicméně na zadek dostával, když zlobil. 2× skončil pod ledovou sprchou, když už to neslo jinak a byl úplně nepricetnej. On to schvaluje a říká, ze ho to zcela určitě nepoznamenalo.
Jak jste to měly vy a jak to děláte se svými dětmi?