Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak řešit problémy?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Hanka1
2.5.18 09:47
Chlapa, ktery se urazi a nemluvi se mnou tyden kvuli prkotine bych kopla do zadni casti tela s rozbehem, jsi mlada mas si uzivat zivot a neresit kraviny, ze se milostpan urazi a nemluvi, to bych nesnesla… 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.5.18 09:55
@Hanka1 Vím, vím. Číst to z druhé strany, napíšu to stejné. Spíš si říkám, že každý člověk má něco, nechci utíkat od problému, chtěla bych to řešit. Štve mě to, ale na druhou stranu vím, že si po dalších všech stránkách rozumíme, doposud jsem nikoho takového nepotkala. Opustím jej, budu se z toho rok hrabat a až potkám někoho jiného, tak budu řešit jinou podobnou stupidní věc. Uvažovala jsem si promluvit s jeho ségrou nebo mámou, zní to blbě, vím, ale mám k nim důvěru, na druhou stranu taky nechci, aby si mysleli, že si stěžuju na jejich chlapečka 
. Kdyby řekl, ať se nezlobím, že má blbou náladu, tak to pochopím víc, než tohle jeho chování 
- Citovat
- Upravit
2.5.18 09:56
No, ona to může být prostě jen závada v komunikaci, ale blbě se to řeší. Třeba má pocit, že se k němu chováš jako matka, když mu nadiktuješ, že teď uklidíš nákup, pak si sednete a popovídáte… Když si to představim, tak vidím školáka a matku 
Já na manžela chrlím zážitky už když si zouvám boty
Ale samozřejmě není v pořádku, když se chlap uráží a nemluví s tebou. Měli byste si normálně v klidu vysvětlit, kde je problém 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.5.18 10:00
@radkka Nebylo to tak myšleno. Spíš tak, že se nedokážu soustředit na víc věcí najednou. Jsou teď horka, chodím na 12 h směny, byla jsem unavená - chtěla jsem ty jogurty, sýry a blbosti vyskládat hned ať mám klid a nemusím pak vstávat 
. Já takových „zážitků“ s ním mám víc a nevidím v tom, že bych byla jako jeho matka. Spíš mám pocit, že tím, že vyrostl v úplné milující rodině, jediný kluk, tak byl opečovávaný, milovaný, podporovaný a nějakým způsobem jakoby nezažíval nějakou kritiku. Když mu řeknu, co se mi nelíbí, tak jde vidět, jak se ho do hluboce dotklo. Je jasné, že nikdo nemáme rádi kritiku, ale já se jí snažím přijímat a rozhodně by mě nenapadlo se s ním pak týden nebavit
- Citovat
- Upravit
2.5.18 10:02
@Anonymní píše:
@radkka Nebylo to tak myšleno. Spíš tak, že se nedokážu soustředit na víc věcí najednou. Jsou teď horka, chodím na 12 h směny, byla jsem unavená - chtěla jsem ty jogurty, sýry a blbosti vyskládat hned ať mám klid a nemusím pak vstávat
Já tě nekeitizuju a osobně si myslím, že jsi to tak opravdu nemyslela, ale mohlo to tak třeba vyznít 
Zkuste si v klidu popovídat, vychytej nějakou chvíli, kdy bude vše v klidu a pohodě… Třeba se k něčemu doberete.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.5.18 10:06
@radkka V pořádku, já tě tak ani nepochopila 
. Ono těch debat právě už bylo x a žádná změna. Vždy se po incidentu zasekne. Vím, že se tak choval i v minulém vztahu, takže ten problém možná bude hlubší, než bych čekala. Momentálně jsem tak naštvaná z té absurdnosti, že mu raději ani nechodím na oči . Asi se budu muset smířit s tím, že je takový a já s tím nenadělám nic. Takže možná bych měla pracovat spíš na sobě. Říkala jsem, si, jestli někdo tady má taky takovou zkušenost s chlapem
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.5.18 10:07
Uf tak to vam nezávidím Napadá mě jediné, vyckat na příležitost a az bude možnost, zachovat se k němu naprosto stejně, snad pochopí, že vám to není příjemné
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.5.18 10:10
@Anonymní píše:
Uf tak to vam nezávidím
Děkuji za radu, taky mě to napadlo . Ale pak si říkám, že nemám potřebu mu něco vracet stejným dílem. Dřív nebyl schopný za mnou sám od sebe ani dojít, to jsem musela vždy usmiřovat já. Pak jsem to přestala dělat a dokonce přišel i on, třeba někdy s kytkou a tak. Vždy jsem ocenila jeho snahu a byla ráda. Ale dokola to nemá řešení, než usmiřování bych se těmto hádkám vyhla úplně
- Citovat
- Upravit
2.5.18 10:17
@Anonymní píše:
@Hanka1 Vím, vím. Číst to z druhé strany, napíšu to stejné. Spíš si říkám, že každý člověk má něco, nechci utíkat od problému, chtěla bych to řešit. Štve mě to, ale na druhou stranu vím, že si po dalších všech stránkách rozumíme, doposud jsem nikoho takového nepotkala. Opustím jej, budu se z toho rok hrabat a až potkám někoho jiného, tak budu řešit jinou podobnou stupidní věc. Uvažovala jsem si promluvit s jeho ségrou nebo mámou, zní to blbě, vím, ale mám k nim důvěru, na druhou stranu taky nechci, aby si mysleli, že si stěžuju na jejich chlapečka
Neutíkat od problému, to je správné.
Je to ale problém tvůj, anebo jeho?
Jakmile přebereš problém toho druhého za svůj, tak jsi v pasti. Protože ty se s tím problémem akorát povlečeš, ale nevyřešíš ho.
Problém musí řešit právě on především. Protože ten problém je hluboko v něm.
Takže si s ním promluv v duchu toho, že musí jít za odborníky a řešit si ho. Ale jestli nebude chtít o tom mluvit a nebude chtít si to jít odborně řešit, tak se s ním rozejdi. Protože ten problém je velká černá díra, která pohltí všechno krásné, co ve vašem vztahu existuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.5.18 10:22
@poučená On samozřejmě nevidí, že je problém v něm a už předem znám jeho reakci, kdybych mu toto řekla. Rozcházet se nechci, ale asi nebude jiná možnost… .
- Citovat
- Upravit
2.5.18 10:24
@Anonymní píše:
Děkuji za radu, taky mě to napadlo
Omlouvám se za předchozí anonym to bylo nechtěně. Vím, že řešení je to poněkud dětinské, ale ty jeho reakce taky nejsou zrovna dospělé 
Pokud uz je ale schopný alespoň obcas si uvědomit, že udělal chybu, tak je to třeba na lepší cestě. Věřím, že vás to trápí. Já bych manžela mlčení nevydržela asi ani jediný den 
Na druhou stranu, pokud je jinak ve všem pro vás perfektní, neřešila bych to rozchodem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.18 10:27
@Anonymní píše:
@radkka V pořádku, já tě tak ani nepochopila
S tím jeho chováním se nesmiřuj. On ti bere energii, proto se mu raději vyhýbáš a chceš to zahrát do ztracena. Nedělej to. Buď se rozejdi HNED, nebo sama zajdi za psychology: získáš tak podporu sebe a také dostaneš návody, jak si s ním promluvit.
Osobně mám s tímto zkušenosti. Všechno jsem mu stále odpouštěla, ctila ho a milovala, ono bylo za co, ale skončilo to celé tristně. Měla jsem se rozejít, o tom je má zpracovaná zkušenost. Byla to ode mně zbabělost, že jsem to neudělala. Pak se to začalo nabalovat jako sněhová koule. Jemu jsem svým ustupujícím chováním nepomohla, svůj život jsem promarnila.
Když toto neuděláš, vezme ti jeho chování postupně sebevědomí, sebeúctu a s tím i životní radost a pocit životního štěstí. Stojíš na začátku cesty do pekla. Ale ještě máš šanci to celé překlopit. HODNĚ ŠTĚSTÍ TI PŘEJI!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.5.18 10:30
@Luren Myslím, že žádná ženská, co to má v hlavě v pořádku. Hlavně urážení si myslím, že je výsada puberťaček, možná i dospělých ženských, ale ne chlapů. Já s takovýma „týpkama“ byla hotová raz dva. U něj je to ale jiné. Mám pocit, že je moje druhá polovina, vážně ten pravý. Opravdu nevím, co dělat. Je to jedna jediná tahle věc. Jsme pohádaní dva dny, nevypadá to, že by chtěl něco řešit, úplně mě ignoruje jak kdybych vyvraždila celou jeho rodinu a já když vidím jeho naštvaný obličej, tak samozřejmě to ve mě akorát vzbuzuje milion pocitů, ale né to, že bych se s ním chtěla usmiřovat. Dřív bych jej kopla do zadku a byla s ním hotová hned, ale když se s ním rozejdu tak po čase 100% vím, že toho budu litovat… až vymizí ta fáze nas*anosti, protože jsme prožili dost pěkného, můžu se o něj opřít, je moje opora, teda když je „normální“ . Děkuji moc za reakce a že tyhle moje stesky čtete
- Citovat
- Upravit
2.5.18 10:34
Dokud si neuvedomi, ze je chyba u nej, tak to lepsi nebude. Ja osobne bych to nedala, aby se mnou manzel kvuli takovym kravinam tyden nemluvil . Az prijdou deti a budete resit vetsi problemy, co pak?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Čau holky.
. Omlouvám se předem za možná delší příspěvek 
.
S přítelem mám takový „mini“ problém, který mě neskutečně vytáčí
Po pár vztazích mám pocit, že jsem našla toho pravého. Chytrý, hezký, pozorný chlap, stejné zájmy i společné názory na budoucnost. Pracovitý, má dobrou práci, chce děti, dodělává doktorát. Dobré rodinné vztahy, na první pohled dokonalost. Nemám v plánu jej opouštět, spíš mě trápí jedna věc, které se bojím do budoucna - urážlivost, neschopnost řešit „problémy“. Já jsem bývala téměř až cholerik, nicméně vedle něj jsem se naučila částečné trpělivosti a toho, že člověk nemůže hned říkat s horkou hlavou co si myslí, ale někdy to člověku holt ujede. To, co my řešíme, jsou opravdu totální prkotiny, někdy až mám pocit, jakoby se nudil a chtěl vyvolat hádku. Příklad: on byl 4 dny na horách, já přišla z práce, byla ještě v obchodě, přivítali jsme se a on plný dojmů, tak mu říkám, že jsem nám koupila dobrůtky a jestli chvíli vydrží, že naskládám věci do lednice a pak si sednem a povykládáme. On se vzápětí urazil, nemluvil se mnou. Když jsem přišla, co se děje, tak prostě hádka, prý jestli jsem si teda už tu lednici uklidila a udělala si na něj čas. To mě vytočilo doběla. A takové „problémy“ se raz za čas vyskytnou. Člověk si myslí, že další den ho to přejde, ale vstane a ani mě nepozdraví. Po čase se vždycky usmíříme, ale štve mě, že je schopný třeba i týden se mnou kvůli takovým blbostem nemluvit. Já jsem horká hlava, vždy si to chci vyříkat hned, on mě ignoruje, popřípadě řekne, že se nemá za co omlouvat.
Příjde mi až trapné, že to tady sem píšu, že dva dospělí lidé se nedokážou domluvit, najít kompromis. Co byste dělali na mém místě? Já mu tvrdila, že si mohl místo přítelkyně najít křečka, protože nejsem věc, kterou si vytáhne ze šuplíku, když on bude mít náladu se se mnou bavit. Hodně mě to trápí a říkám si, co bude, až přijde vážný problém
. Mám někdy pocit, že to funguje i u nich v rodině. Tatínek je ten, co je nadřazený a maminka nic neřekne, ale já taková nejsem a ani nebudu. Mrzí mě, že je schopný se ke mě někdy chovat tak arogantně, přitom normálně spolu vycházíme, vše je fajn a pak zničehonic tohle. Naštěstí to není na denním pořádku, ale dokáže vás to pěkně otrávit… díky za všechny reakce 