Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak se najít a zjistit svoje vlohy?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.9.15 20:57
Ahoj, tak určitě se dají udělat testy, které pomohou zjistit k čemu máš vlohy, co by ti mohlo jít…ale nezaručí ti to, že tě to bude naplňovat a že budeš šťastná.
Souhlasím s tím, že každý jsme pro něco stvořeni, ale nějak mi přijde, že máš velká očekávání, která tě brzdí…a velká očekávání mi evokují velká zklamání, když to nevyjde…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.9.15 21:05
Díky za názor. Takže myslíš, že jsem naivní a není to reálné? Nechci podléhat této uspěchané době a přijít o nejlepší roky svého života (a krásné roky mých dětí) tím, že budu neustále ve stresu… 
- Citovat
- Upravit
16.9.15 21:08
@Anonymní píše:
Díky za názor. Takže myslíš, že jsem naivní a není to reálné? Nechci podléhat této uspěchané době a přijít o nejlepší roky svého života (a krásné roky mých dětí) tím, že budu neustále ve stresu…
Když budeš chtít, tak to určitě můžeš změnit 
.
Píšeš, že práce, kdyby jí nebylo tak moc, by tě i bavila. Proč nezačít tímto?
Dále bych řešila možná ten ventil k upouštění páry, nešlo by to?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tunrida
Anonymní
16.9.15 21:17
Dát anonymně, jsou to osobní věci.
Měla jsem práci a milovala jsem ji. Na mateřskou jsem zcela změnila obor, jsem na volné noze, a výš co, já to miluju ještě víc.
Prostě jsem se našla, někdy ve 34 letech. Práce není málo, ale mohu si ji uzpůsobit časově, jak chci.
Jde to.
Jednak jsou psychologové, kteří se na tohle snad ji specializují. A druhák bych zkusila hodně dobrého kouče, ten to pomůže najít cesty. Máknout musíš ty, ale tihle lidé ti mohou otevřít obzor, který máme každý velmi zúžený.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.9.15 21:19
Práce nikdy méně mít nebudu. V podstatě to spěje spíš k tomu, že skluz, který mám, bude větší a větší, až nastane průser. 
Jsem ve fázi, kdy zvažuji antidepresiva.
S tím ventilem máš pravdu, jde o to se překonat a donutit se někam vyrazit třeba cvičit. Zatím jsem tak vyšťavená, že se mi to nedaří - ale vím, že je to výmluva. Na tomhle zapracuji, to je v plánu. 
@RadkaCh Já vím…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.9.15 21:20
Ježíši vidím tu hrubku a ještě překlep, anonym nejde editovat 
Takže ještě jednou:
Dám anonymně, jsou to osobní věci.
Měla jsem práci a milovala jsem ji. Na mateřskou jsem zcela změnila obor, jsem na volné noze, a víš co, já to miluju ještě víc.
Prostě jsem se našla, někdy ve 34 letech. Práce není málo, ale mohu si ji uzpůsobit časově, jak chci.
Jde to.
Jednak jsou psychologové, kteří se na tohle snad ji specializují. A druhák bych zkusila hodně dobrého kouče, ten to pomůže najít cesty. Máknout musíš ty, ale tihle lidé ti mohou otevřít obzor, který máme každý velmi zúžený.
- Citovat
- Upravit
16.9.15 21:22
Píšeš, že by tě ta práce i bavila, nebýt toho, že jí je tolik. Od toho bych se odpíchla. Požádala bych o zkrácený úvazek (zaměstnanci pečující o malé děti by ho údajně dle zákona měli povolit, není-li závažný důvod, proč to nejde). Pokud by to nevyšlo u aktuálního zaměstnavatele, hledala bych jinde.
Chápu, že tě ten život v poklusu netěší. Ono když je toho na nás moc, tak nás nebaví ani to, co máme rádi. Já bych zkusila prostě nehledat nějaké pomalu mýtické poslání ani karierní veletoč, jen si pro začátek zpříjemnit to, co jsem už vybudovala.
Jiná věc je kdybys opravdu měla nějaký cíl, vlastní vizi snového jobu. Takhle se mi ale zdá, že si tak trochu idealistitcky představuješ, že jednoho dne přijde nějaké TO ONO a bude ti báječně. Abys pak nebyla z těch očekávání smutná, že TO nepřišlo, žes to nenašla…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.9.15 21:24
Zakladatelko, prostě dle mého pořešit práci a relax.
Nevím, jak jsou u vás finance, ale co třeba pravidelně jít ve čtvrtek na masáž (to můžeš začít už zítra)…udělat si nějaký svůj zklidňující rituál…čas jen pro sebe.
Jsou různé relaxační techniky. Možná tě nebudou bavit, ale když se je naučíš, tak ti můžou pomoci…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.9.15 21:25
Anonymní, to zní úžasně! Moc gratuluji k takovému kroku a úspěchu! 
Kouč? Tímhle směrem jsem ještě nešla. Mám hledat pod pojmem „osobní kouč“? Vždycky se předem děsím toho, že narazím na někoho, kdo ze mě vyždímá peníze, ale moc to nedopadne. Máš osobní zkušenost? Jak to probíhá? Nějak jsem to slovo měla spojené spíš s firmama, ale asi jsem vedle… 
- Citovat
- Upravit
16.9.15 21:27
@RadkaCh píše:
To bychom chtěli snad všichni, to co popisuješ, ne?
Ale změnit se to dá, nadávají všichni, ale jen málokdo se do změny pustí, tak proč by se nezeptala a nepokusila se o to? 
Píše, že už se to odráží i na zdraví, to není dobrý stav.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.9.15 21:35
@Anonymní píše:
Ahoj všem, předem se omlouvám, že vkládám anonymně. Možná ani není důvod, ale přesto se stydím a nechci, aby známí z tohoto webu věděli, jak se plácám… Možná se chci/potřebuji hlavně vypovídat…
Zkouším najít cestu ke splnění svého snu, který ale zatím neumím pojmenovat. Abych byla konkrétní, ráda bych se živila něčím, co mě naplňuje a baví, v čem budu šťastná a dobrá. Zároveň by mi to přineslo možnost trávit více času s mými dětmi. Díky oběma výše zmíněným požadavkům bych pak našla vnitřní klid a pohodu, energii a trpělivost na mé skvělé děti a úžasného manžela. Hlavní problém je v tom, že netuším, co by to mělo být…Je mi 34 let, mám dvě děti (obě navštěvují MŠ) a moc spokojené manželství. Chodím do práce, která by mě i bavila, kdyby jí nebylo tak moc, že ze mě vysaje všechnu energii, kterou mám a kterou bych především chtěla věnovat svým dětem. Navíc je v práci nepříjemná atmosféra a dost neoblíbená paní vedoucí. Jsem v permanentním stresu, nemám čas se ji pořádně naučit, protože pořád „vlaju“ v poklusu a nestíhám Neumím se zklidnit, navíc nemám absolutně žádný ventil. To vše se začíná projevovat na mém zdraví. Potřebuji z toho ven. Šílím z dnešního uspěchaného způsobu života, jsem neustále v poklusu, nechci takhle žít, nechci trávit tolik času bez dětí a když už s nimi jsem, nemám na ně sílu. Padám na pusu pod tíhou povinností. Potřebuji zastavit, vypnout, uklidnit se. Děti rostou tak strašně rychle…
Měla bych být vlastně spokojená a šťastná, přesto velmi silně cítím už rok a půl, že jsem na tomto světě z úplně jiného důvodu, že mám dělat něco jiného, v čem budu opravdu dobrá. Asi to celé zní směšně, rouhám se, pálí mě dobré bydlo, mám být ráda, že mám práci a zdravé děti. Přesto se svého snu nechci vzdát. Musím TO najít nebo se o to alespoň pokusit, abych věděla, že jsem zkusila všechno. ALE JAK? Už na ZŠ jsme nevěděla, kam jít na střední, na gymplu jsem nevěděla, na jakou VŠ. Vybraným oborem (marketing) jsem se nejspíš minula…
Ale abych to neprotahovala. Jednoduše věřím, že každý jsme na světě pro něco stvořeni. Když se tomu budeme věnovat, budeme šťastní, budeme v tom dobří a tím si také vyděláme.Poradíte někdo, jak zjistit, k čemu mám vlohy (když to nejsem sama schopna zjistit
Předem děkuji za rady a zkušenosti.)? Existují nějaké psychotesty/poradny? Máte s nimi zkušenosti? Nebráním se ani alternativním metodám. (Ano, jsem trochu stará na tyto otázky. Na druhou stranu, nejsem zase tak stará, abych se spokojila s tím, že nežiji tak, jak bych si přála a neudělala vůbec nic pro změnu, co myslíte? Pořád ještě věřím, že jednou to všechno do sebe zapadne jako puzzle…)
Pod to se podepíšu, cítím to stejnĕ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.9.15 21:39
@Litta Děkuji… Jsou to taková znamení, která postupně přichází. Cca dva roky řeším ženské problémy. Špiním a krvácím minimálně dva týdny v cyklu, někdy celý měsíc. Můj gynekolog to samozřejmě chtěl řešit antikoncepcí, bohužel ani ta nepomohla.. Šla jsem na kontrolu pro jinou HA a byl tam jiný gynekolog, s nechutí jsem k němu tedy šla. Rozebral mě na součástky Člověk, který mě nikdy neviděl mi řekl to, co už dávno vnitřně vnímám, ale nechci si to přiznat. Řekl, že jinou značku HA mi klidně napíše, pokud chci, ale nevyřešíme tím problém, pouze ho ukryjeme a on se dříve či později projeví nějakým radikálnějším způsobem. Mám změnit způsob života, zbavit se stresu, přehnané zodpovědnosti, touhy být perfektní,… Že člověk není nastavený na současný uspěchaný režim, že je tvor mnohem pohodlnější. Manžel když to slyšel, tak se mě zeptal, odkud mě ten chlap zná.
@Malaga Máš pravdu, vím, že tohle musím pro sebe udělat. Je pravda, že kdybych se zklidnila, možná bych současnou práci zvládala líp. Mám totálně „zasycenou“ hlavu, z toho důvodu se nejsem schopna soustředit, učit a přijímat nové informace. Potřebovala bych nepotřebné soubory přesunout do koše… 
Dělám si z toho legraci, ale nejsem na tom úplně dobře. Cítím, že jestli to takhle půjde dál, nezvládnu to.
- Citovat
- Upravit
16.9.15 21:42
Jediný, kdo to může změnit, jsi ty sama…třeba s pomocí druhých, ale je to hlavně na tobě…Zmiňuješ děti, tak co třeba kvůli sobě a i kvůli nim, aby jejich maminka byla spokojená?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj všem, předem se omlouvám, že vkládám anonymně. Možná ani není důvod, ale přesto se stydím a nechci, aby známí z tohoto webu věděli, jak se plácám… Možná se chci/potřebuji hlavně vypovídat…
Je mi 34 let, mám dvě děti (obě navštěvují MŠ) a moc spokojené manželství. Chodím do práce, která by mě i bavila, kdyby jí nebylo tak moc, že ze mě vysaje všechnu energii, kterou mám a kterou bych především chtěla věnovat svým dětem. Navíc je v práci nepříjemná atmosféra a dost neoblíbená paní vedoucí. Jsem v permanentním stresu, nemám čas se ji pořádně naučit, protože pořád „vlaju“ v poklusu a nestíhám Neumím se zklidnit, navíc nemám absolutně žádný ventil. To vše se začíná projevovat na mém zdraví. Potřebuji z toho ven. Šílím z dnešního uspěchaného způsobu života, jsem neustále v poklusu, nechci takhle žít, nechci trávit tolik času bez dětí a když už s nimi jsem, nemám na ně sílu. Padám na pusu pod tíhou povinností. Potřebuji zastavit, vypnout, uklidnit se. Děti rostou tak strašně rychle… 
Teď mě potřebují, za pár let už nebudou.
Bavilo mě to, protože to bylo trochu tvůrčí, ale živit se tím nechci, nemám na to vlohy.
Zkouším najít cestu ke splnění svého snu, který ale zatím neumím pojmenovat. Abych byla konkrétní, ráda bych se živila něčím, co mě naplňuje a baví, v čem budu šťastná a dobrá. Zároveň by mi to přineslo možnost trávit více času s mými dětmi. Díky oběma výše zmíněným požadavkům bych pak našla vnitřní klid a pohodu, energii a trpělivost na mé skvělé děti a úžasného manžela. Hlavní problém je v tom, že netuším, co by to mělo být…
Měla bych být vlastně spokojená a šťastná, přesto velmi silně cítím už rok a půl, že jsem na tomto světě z úplně jiného důvodu, že mám dělat něco jiného, v čem budu opravdu dobrá. Asi to celé zní směšně, rouhám se, pálí mě dobré bydlo, mám být ráda, že mám práci a zdravé děti. Přesto se svého snu nechci vzdát. Musím TO najít nebo se o to alespoň pokusit, abych věděla, že jsem zkusila všechno. ALE JAK? Už na ZŠ jsme nevěděla, kam jít na střední, na gymplu jsem nevěděla, na jakou VŠ. Vybraným oborem (marketing) jsem se nejspíš minula…
Ale abych to neprotahovala. Jednoduše věřím, že každý jsme na světě pro něco stvořeni. Když se tomu budeme věnovat, budeme šťastní, budeme v tom dobří a tím si také vyděláme.
Poradíte někdo, jak zjistit, k čemu mám vlohy (když to nejsem sama schopna zjistit
)? Existují nějaké psychotesty/poradny? Máte s nimi zkušenosti? Nebráním se ani alternativním metodám. (Ano, jsem trochu stará na tyto otázky. Na druhou stranu, nejsem zase tak stará, abych se spokojila s tím, že nežiji tak, jak bych si přála a neudělala vůbec nic pro změnu, co myslíte? Pořád ještě věřím, že jednou to všechno do sebe zapadne jako puzzle…)
Předem děkuji za rady a zkušenosti.