Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak se nesrovnávat? Chudoba nebo ne
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.4.20 11:59
My máme příjmy daleko větší než vy a auto nemáme žádné, manžel jezdí do práce na kole 
i věci klidně kupuju z druhé ruky i když nemusím, drahé oblečení je za mě zbytečné. Teď kupujeme být, barák by jsme. museli za město a to se mi nechce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.20 12:00
Jsi můj člověk! Neporadim, me to nikdy nevadilo, ale zijeme podobně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.4.20 12:01
Ahoj,
já se cítím úplně stejně. A jsme i ve stejné situaci, s bytem, platem, akorát to auto máme ještě o pár let starší. Jo a nemáme děti a otáčíme každou korunu abychom mohli jít na IVF a pak zas nebudeme mít pro dítě nic našetřeno. Moc ráda si přečtu rady, které ti tady, snad, ostatní přispěvatelky dají.
- Citovat
- Upravit
21.4.20 12:02
Tento nepříjemný pocit může zažít každý, vždy se najde někdo s větším domem, novějším autem… Kupovat věci po někom není nic špatného, je to naopak správně. Jeden věc použije, je stále funkční a měl by ji hodit na skládku? Zvlášť ty dětské věci člověk odkládá ve výborném stavu. Problém by byl, kdyby jsi vybrala židli, zjistila, že je moc drahá a musela jsi vzít nevyhovující. Máte bydlení, zdravé dítě… Máte se pekne. Důležité je mít kamarády z podobné sociální vrstvy, pak těmto nepříjemným situacím nebudeš vystavování tak často.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.20 12:03
@Anonymní píše:
Ahoj,
já se cítím úplně stejně. A jsme i ve stejné situaci, s bytem, platem, akorát to auto máme ještě o pár let starší. Jo a nemáme děti a otáčíme každou korunu abychom mohli jít na IVF a pak zas nebudeme mít pro dítě nic našetřeno. Moc ráda si přečtu rady, které ti tady, snad, ostatní přispěvatelky dají.
A co chceš radit? Všichni nemají na vilku s bazénem a i ty dvě auta co mají mají většinou na splátky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.20 12:06
Co na to rict, zijete si hezky mate svoje bydleni, fungujici rodinu. Casto jsem vidivala jak moji vrstevnici stavi baraky, maji velke svatby. Jenze spousta z nich uz je dneska rozvedena. Nebo ziji v nefungujicicm vztahu. Co z toho ze nekdo ma dve auta a jezdi na drahe dovolene kdyz jim to treba v rodine vubec nefunguje, nebo si na vse berou pujcky. Mam i zname, kterým se o luxusni bydleni postarali rodice, pomalu ani nechodi do prace. Ale co z toho kdyz to jsou naprosto arogantni povrchni lide… Vse neni uvnitr takove jake vypada z venku. Nikdo se nechlubi problemama. Vaz si toho co mas, a nekoukej tolik po ostatnich. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.20 12:11
@Anonymní píše:
Ahoj všem,
jdu si spíš postesknout než hledat úplně radu…nějak to na mě dneska padlo.Jsme normální 3 členná rodina, žijeme v bytě, v paneláku, na hypotéku ve velkém městě - takže byt drahý a hypotéka vysoká až do důchodu… ale byt máme pěkně zařízený, jsem zde spokojená. Já jsem na rodičáku (ještě 2 roky), manžel pracuje, má VŠ a nemyslím, že malou výplatu - má nějakých 32-36 měsíčně. Máme staré auto, na nové teď bohužel není a leasing ani úvěr nechceme, synovi kupujeme dost věcí z druhé ruky, protože ze všeho hned vyroste… no a já si občas připadám jak hrozná „soc cuchta“
jestli mě chápete…
Zrovna včera jsem kupovala na bazaru synovi židličku - byla moc pěkná a za pěknou cenu. Paní byla milá a hned jsme se domluvili, tak jme si pro ní jeli… čtvrť jak z Hollywoodu (takové ty nové výstavby), v každém rodina s dětma, 2 pěkná auta u baráku a my tam tím naším „dědečkem“ - auto z roku 1998nějak to na mě padlo… dala sem jí peníze za židličku a jeli jsme hned domů.
Snažíme se šetřit, jezdíme na výlety, žijeme vcelku pěkně - jíme zdravě a kvalitně, máme se rádi, jsme všichni zdraví, ale mě včera bylo normálně do breku… nechápu to… pálí mě dobré bydlo?? Vždyť majetek přece není všechno, ale na ten pocit studu normálně nezapomenu. My na baráček nikdy nedosáhneme, nemáme rodiče co by pomohli- spíš se budeme muset jednou starat my. Žádné nemovitosti co bychom zdědili ani žádné jiné dotace od kohokoliv… úvěr na nové auto si teď brát nechceme a starší/novější manžel nechce, protože už jsme jednou takhle ojeté koupili a měli jsme fakt smůlu a bylo to spíš ke vzteku a hrozně jsme na tom prodělali - manžel autům absolutně nerozumí, ani nemáme žádné známé co tomu rozumí…
Všichni naši známí staví, budou stavět nebo bydlí a mají krásné domy a auta, ale všem moc pomohli rodiče… občas se cítím hrozně že i malému kupuju bazarové věci, oblečení atd.. a pak vidím ty vystajlované děti v oblečení z lindexu nebo mark and spencer… to my doma vůbec neznáme…sem z toho teď nějaká přešlá a nějak je mi smutno a stydno a přála bych si jednou nemuset koukat po bazarech a pořád počítat a malej aby měl možnost vyběhnout na zahradu a mít tam klouzačku a bazén… bohužel, to u nás nehrozí…
Díky moc za možnost se „vykecat“ - už teď je mi lépe a přeji Vám pěkný den…
Manžel tohle moc nechápe, tomu to nepřijde… mě vlastně normálně taky ne, jen mm teď asi nějakou „krizi“…
Poradíte jak z toho ven?? Jak se „odseknout“ aby mi to bylo zase „jedno“, že jezdíme v autě co už je skoro veterán a ještě aspoň ten 1,5 roku budeme, aby mi bylo „jedno“ že má malej věci z bazaru a sekáče, že my máme nové věci tak 2× do roka z výprodeje, že bydlíme v bytě a místo zahrady máme balkon a že místo exotické dovolené jezdíme pod stan…?? (což nás třeba zrovna baví a v přírodě jsme skoro pořád. )
anonym prosím
Ale milá anonymní, to přece není chudoba 
, myslím, že si žijete velmi slušně 
Nikdo, vyjma milionářů, nemůže mít všechno. Buď ráda, že jste zdraví a máte děti, to taky už není pravidlo, a pokus se trošku si srovnat priority 
A ten váš příjem… v našem kraji to většinou nemají ani když chodí do práce oba dva…a ty máš k tomu ještě rodičák. Buď šťastná
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.20 12:11
Myslim, ze te to prejde samo my treba mame na nove veci, ale veci na mimco beru z druhe ruky skoro vsechny…obeleceni od kamardky, hracky od pratel a drzsi veci z bazaru je mi lito utracet, kdyz to jsou veci na chvilicku, kamaradi jsou radi, ze to maji komu dat/prodat a ja si rozhodne jak socka nepripadam, nekdy si postesknu, ze bych si vyjela na 14 dni treba na mauricius, ale pak si reknu, co tam bude jineho nez v chorvatsku 
hlavne, kdyz ma clovek zdravou milujici rodinu… mavic spoustu veci clovek chce prave spis, aby se ukazal, nez ze by je sam potreboval, a to je blby duvod… na klouzacku muzete vybehnout na hriste a mas to bez starosti nemusis provadet udrzbu a na zahrade furt sekat travnik
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.20 12:13
A proč myslíš, že nemá paní oblečení z HM? Hodně mých kamarádek, co žijí tahle ve vilách, má úplně normální oblečení, když je vkusné a líbí se jim. Ano, když si oblečení točíme, kolikrát tam najdu kousky, ze kterých se mi točí hlava, hlavně rifle
No, ale, většina z nich je rozvedená, protože manžílek podniká, ony byly samy s dětmi doma a začalo jim hrabat, k čemu ti pak jsou peníze?
My si doma žijeme nad poměry oproti dnešní generaci mladých párů. Když už si chci povzdychnout, že si něco nemůžu koupit, vzpomenu si na druhou sortu přátel, většina 30ků, kteří bydlí v podnájmech za šílené prachy, v malém bytě. A jsem v klidu. Určitě taky někoho takového najdeš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.20 12:16
Ale no taaaaak, ja bydlim s detma v najmu, jedno je tezce postizeny, zadnou hypoteku mi nikdo nikdy neda. Veci z druhy ruky mam rada, vyuzijou se vickrat, tak to ma bejt. Nikdo nema vsechno, ver mi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.20 12:16
@Anonymní píše:
Ahoj,
já se cítím úplně stejně. A jsme i ve stejné situaci, s bytem, platem, akorát to auto máme ještě o pár let starší. Jo a nemáme děti a otáčíme každou korunu abychom mohli jít na IVF a pak zas nebudeme mít pro dítě nic našetřeno. Moc ráda si přečtu rady, které ti tady, snad, ostatní přispěvatelky dají.
Kam chodite do CAR? Pokud je ti pod 40 a nepotrebujete vylozene specialni metody, tak to nestoji skoro nic, minimalne prvni pokus muzete udelat zadarmo, a kdyz to nepujde, tak si priplatit mozna tak prodlouzenou kultivaci a metodu vpraveni spermie do vajicka laboratorni metodou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.20 12:17
@Anonymní píše:
Ahoj všem,
jdu si spíš postesknout než hledat úplně radu…nějak to na mě dneska padlo.Jsme normální 3 členná rodina, žijeme v bytě, v paneláku, na hypotéku ve velkém městě - takže byt drahý a hypotéka vysoká až do důchodu… ale byt máme pěkně zařízený, jsem zde spokojená. Já jsem na rodičáku (ještě 2 roky), manžel pracuje, má VŠ a nemyslím, že malou výplatu - má nějakých 32-36 měsíčně. Máme staré auto, na nové teď bohužel není a leasing ani úvěr nechceme, synovi kupujeme dost věcí z druhé ruky, protože ze všeho hned vyroste… no a já si občas připadám jak hrozná „soc cuchta“
Zrovna včera jsem kupovala na bazaru synovi židličku - byla moc pěkná a za pěknou cenu. Paní byla milá a hned jsme se domluvili, tak jme si pro ní jeli… čtvrť jak z Hollywoodu (takové ty nové výstavby), v každém rodina s dětma, 2 pěkná auta u baráku a my tam tím naším „dědečkem“ - auto z roku 1998
Snažíme se šetřit, jezdíme na výlety, žijeme vcelku pěkně - jíme zdravě a kvalitně, máme se rádi, jsme všichni zdraví, ale mě včera bylo normálně do breku… nechápu to… pálí mě dobré bydlo?? Vždyť majetek přece není všechno, ale na ten pocit studu normálně nezapomenu. My na baráček nikdy nedosáhneme, nemáme rodiče co by pomohli- spíš se budeme muset jednou starat my. Žádné nemovitosti co bychom zdědili ani žádné jiné dotace od kohokoliv… úvěr na nové auto si teď brát nechceme a starší/novější manžel nechce, protože už jsme jednou takhle ojeté koupili a měli jsme fakt smůlu a bylo to spíš ke vzteku a hrozně jsme na tom prodělali - manžel autům absolutně nerozumí, ani nemáme žádné známé co tomu rozumí…
Všichni naši známí staví, budou stavět nebo bydlí a mají krásné domy a auta, ale všem moc pomohli rodiče… občas se cítím hrozně že i malému kupuju bazarové věci, oblečení atd.. a pak vidím ty vystajlované děti v oblečení z lindexu nebo mark and spencer… to my doma vůbec neznáme…sem z toho teď nějaká přešlá a nějak je mi smutno a stydno a přála bych si jednou nemuset koukat po bazarech a pořád počítat a malej aby měl možnost vyběhnout na zahradu a mít tam klouzačku a bazén… bohužel, to u nás nehrozí…
Díky moc za možnost se „vykecat“ - už teď je mi lépe a přeji Vám pěkný den…
Manžel tohle moc nechápe, tomu to nepřijde… mě vlastně normálně taky ne, jen mm teď asi nějakou „krizi“
Poradíte jak z toho ven?? Jak se „odseknout“ aby mi to bylo zase „jedno“, že jezdíme v autě co už je skoro veterán a ještě aspoň ten 1,5 roku budeme, aby mi bylo „jedno“ že má malej věci z bazaru a sekáče, že my máme nové věci tak 2× do roka z výprodeje, že bydlíme v bytě a místo zahrady máme balkon a že místo exotické dovolené jezdíme pod stan…?? (což nás třeba zrovna baví a v přírodě jsme skoro pořád
anonym prosím
Hele něco podobnýho teď zrovna na mě padlo taky, převážně teda s tím domem a bazénem 
zjistila jsem ale, že po podrobným prozkoumání není všechno zlato, co se třpytí a snad takhle jednou bude žít alespoň můj syn s rodinou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.20 12:17
Hele, tenhle pocit má občas asi každej. My jsme na tom líp než vy, ale stejně se najde někdo kdo je na tom zas líp než my, a člověka to občas zamrzí. Máme auto prakticky nové, ale stejně mě někdy mrzí, že to není range rover co maj sousedi. Máme pěkný byt se zahradou, a někdy mě mrzí že to není barák. Kámoška koupila chatu, my nemáme a ani brzo mít nebudem. My i dítě nosíme napůl řetězce typu HM a Lindex a napůl lokální designéry a slow fashion a mě mrzí, že nemáme tolik peněz abych mohla nakupovat jen slow fashion. Pořád můžeš mít víc. Vždycky když mě tohle přepadne, snažím se uvědomovat si, že jsou to jenom hmotné věci, že je to směšně povrchní, nic důležitého, že to co máme je velký nadstandard, že nikdo nemá všechno. Snažím se být vděčná za vše, co máme, že jsme zdraví, ještě donedávna jsme žili ve svobodě a snad zas budem, máme rodinu, co jíst, kde bydlet.
A ty taky máš být na co pyšná, tam kde jste jste se dopracovali sami, zatímco my oba máme rodiče kteří nám v začátcích hodně pomohli. Umíte šetřit, to je skvělý, to já moc neumím.
Tyhle krize jsou, nevyhnou se asi nikomu z žádné vrstvy, ale to co vlastníme, o nás nic moc důležitého nevypovídá, podstatné jsou jiné věci 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.20 12:18
Dokud nekupujes diteti obnosene boty, tak se nemas za co stydet..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj všem,
jdu si spíš postesknout než hledat úplně radu…nějak to na mě dneska padlo.
Jsme normální 3 členná rodina, žijeme v bytě, v paneláku, na hypotéku ve velkém městě - takže byt drahý a hypotéka vysoká až do důchodu… ale byt máme pěkně zařízený, jsem zde spokojená. Já jsem na rodičáku (ještě 2 roky), manžel pracuje, má VŠ a nemyslím, že malou výplatu - má nějakých 32-36 měsíčně. Máme staré auto, na nové teď bohužel není a leasing ani úvěr nechceme, synovi kupujeme dost věcí z druhé ruky, protože ze všeho hned vyroste… no a já si občas připadám jak hrozná „soc cuchta“
jestli mě chápete…
ale jezdí v pohodě - jen už má to nejlepší za sebou… vyšla mladá maminka, bylo vidět, že má kvalitní oblečení - žádné céáčko a háemko 
a mě, ženský, bylo normálně trapně za sebe, za rodinu, za syna… 
nějak to na mě padlo… dala sem jí peníze za židličku a jeli jsme hned domů.
Zrovna včera jsem kupovala na bazaru synovi židličku - byla moc pěkná a za pěknou cenu. Paní byla milá a hned jsme se domluvili, tak jme si pro ní jeli… čtvrť jak z Hollywoodu (takové ty nové výstavby), v každém rodina s dětma, 2 pěkná auta u baráku a my tam tím naším „dědečkem“ - auto z roku 1998
Snažíme se šetřit, jezdíme na výlety, žijeme vcelku pěkně - jíme zdravě a kvalitně, máme se rádi, jsme všichni zdraví, ale mě včera bylo normálně do breku… nechápu to… pálí mě dobré bydlo?? Vždyť majetek přece není všechno, ale na ten pocit studu normálně nezapomenu. My na baráček nikdy nedosáhneme, nemáme rodiče co by pomohli- spíš se budeme muset jednou starat my. Žádné nemovitosti co bychom zdědili ani žádné jiné dotace od kohokoliv… úvěr na nové auto si teď brát nechceme a starší/novější manžel nechce, protože už jsme jednou takhle ojeté koupili a měli jsme fakt smůlu a bylo to spíš ke vzteku a hrozně jsme na tom prodělali - manžel autům absolutně nerozumí, ani nemáme žádné známé co tomu rozumí…
Všichni naši známí staví, budou stavět nebo bydlí a mají krásné domy a auta, ale všem moc pomohli rodiče… občas se cítím hrozně že i malému kupuju bazarové věci, oblečení atd.. a pak vidím ty vystajlované děti v oblečení z lindexu nebo mark and spencer… to my doma vůbec neznáme…
sem z toho teď nějaká přešlá a nějak je mi smutno a stydno a přála bych si jednou nemuset koukat po bazarech a pořád počítat a malej aby měl možnost vyběhnout na zahradu a mít tam klouzačku a bazén… bohužel, to u nás nehrozí…
…
. )
Manžel tohle moc nechápe, tomu to nepřijde… mě vlastně normálně taky ne, jen mm teď asi nějakou „krizi“
Poradíte jak z toho ven?? Jak se „odseknout“ aby mi to bylo zase „jedno“, že jezdíme v autě co už je skoro veterán a ještě aspoň ten 1,5 roku budeme, aby mi bylo „jedno“ že má malej věci z bazaru a sekáče, že my máme nové věci tak 2× do roka z výprodeje, že bydlíme v bytě a místo zahrady máme balkon a že místo exotické dovolené jezdíme pod stan…?? (což nás třeba zrovna baví a v přírodě jsme skoro pořád
Díky moc za možnost se „vykecat“ - už teď je mi lépe a přeji Vám pěkný den…
anonym prosím