Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak se s tím vyrovnat?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
26.4.11 13:24
Vim, ze se to lehceji rika nez dela… ale dale se netrap!!!
Zastavam nazor, ze clovek se nezmeni, tudiz by to v techto kolejich slo i nadale a sama pises, ze jsi to uz nezvladala!
Nekdo prijde, nekdo lepsi, nekdo kdo opravdu bude ten pravy…dej tomu cas!
Jinak hodne sily a stesti!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.11 13:39
jo bohuzel stalo 
mela jsem 6ti lety vztah - nevztah......nebudu to tu dlouze popisovat,ale byla jsem jako ocarovana, toho kluka jsem tak strasne milovala, ze jsem si nechala i dost ublizovat a delat hnusne veci…potom vzdycky prisel, slzicky, darecky a slibovani a ja krava pitoma jsem vzdy uverila, ze me fakt miluje a tentokrat nam to spolu vyjde…chachachaaaa
dnes to pisu s odstupem casu (4 roky), takze se tomu dnes uz skutecne jen smeju, ale tehdy to pro me bylo peklo i ocistec zaroven (tim ti chci rict, ze i kdyz ted jsi uplne v pr****, neni to tak naporad a to je dulezite mit na mysli)
zkratim to, po poslednim rozchodu jsem se do tri mesicu zakoukala do kamarada 
, on me chtel pry vzdycky 
a ted jsem spolu presne 4 roky a je to skutecny VZTAH, chova se ke me moc pekne, vazi si me a nikdy by si mi netroufl udelat ani z poloviny takove hnusne veci co jsem si nechavala delat svym ex
omlouvam se nakonec za roman, ale absolutne te chapu a rozumim ted tvemu trapeni, ale ver mi, ze neni vsem dnum konec a ty to prekonas
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.11 13:52
Jo, tak jsem na tom podobně, jestli chceš pokecat a společně si postesknout, napiš sz.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.11 14:10
ano, stalo se mi něco podobného. a jsem ráda, že jsem si našla chlapa, kterého stojí za to milovat.
Vůbec si nedokážu představit, že bych se do něčeho podobného vrátila. Jen si na ty nervy stačí vzpomenout. Prostě byl to debil, který si mě nezasloužil.
Snad postupem času poznáš, že pro jedno kvítí slunce nesvítí!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.11 15:08
Povím ti mou story a pokusím se to zkrátit:
jsem holka z vesnice, v té době, když jsem ho potkala, jsem prožívala vztah, obyčjný, měla jsem svého současného přítele ráda, ale prostě nic ohromujícího. Pak se objevil v mém novém zaměstnání ON. Od začátku to jiskřilo až nás spojil první polibek, který byl jak kopanec do jiné dimenze - pro oba, oba jsme ten pocit zažili poprvé. První vztah jsem ukončila a užívala naplno nového vztahu, nového života. Bylo to jako být v drogovém opojení, všechno bylo až moc úžasné. Přes rok jsme spolu bydleli, až pak, jednoho rána přišla věta „nevím jestli tě má rád“ Nastalo moje stěhování, šílené deprese, shodila jsem 15kilo během 5ti měsíců, pak jsem začala být i promiskuitní. Byl to ale i rok, kdy jsme se vídali, rozcházeli, kdy mi říkal, že beze mne nemůže být, ale že se mnou nemůže chodit.
Ani nevím, kdy se to zlomilo, ale najednou jsem já byla ta nad věcí, já za ním přišla když jsem „něco“ chtěla a on to chtěl dát dohromady a já už nechtěla. On byl tehdá hrozně nedospělý, samé huléní, kámoši, motorky
Myslím, že je důležité se s minulostí smířit, začít přát druhému štěstí a nezaměřovat se na to, abys zaplácla prázdné místo v srdci, nedokazovat si, že ti ten druhý nedokáže ublížit, protože dokazováním si něčeho ublížíš pouze sobě.
Lásku nejde najít, láska příjde v okamžiku, kdy ji člověk opravdu nejméně čeká 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.11 15:13
Holky, moc diky za podporu a odpovedi, nekdy uz jsem fakt zoufala, protoze se porad nikdo nikde neobjevuje a mam pocit, ze uz snad zustanu sama naporad:/ koukam, ze nejsem sama komu se to stalo a rada ctu, ze jste se z toho dostaly a zamilovaly se znova. Doufam, ze mate vsechny pravdu a jednou se to zlepsi a zasmeju se tomu, jak sem blbnula. Znicilo to nejen me,ale i samozrejme rodice,protoze se na me nemohli koukat, jak se necham dobrovolne trapit a ja ho jeste porad pred nima obhajovala a omlouvala,no proste sila. Snad to se mnou dopadne dobre jako s vami. Jen uz to proste strasne trva..... rok na nej myslim denodenne. A on si je urcite naprosto v pohode…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.11 15:22
Obdivuju vas, tech 15 kilo za 5 mesicu, to je sila…taky sem mela dny,kdy jsem vstala,vyzvracela se a totalne nevyspala odjela do skoly. Nechapu jak sem mohla odmaturovat se samejma a ted koncit VS. Taky sem mela horsi obdobi, hodne hodne hodne alkoholu a promiskuitni jsem taky nekdy byla. Stydim se za to, ale mela sem chut se uplne znicit a na nic nemyslet. Zajimalo by me,jestli se jemu nekdy stejska. Jestli chape, ze ten vztah prece jen byla docela velka zivotni etapa s nekym,koho milujes (aspon ze zacatku)… bylo mi 17, jemu 21, ted uz je to sest let… a choval se jak hovado, vubec nechapal jak mi je, jak ho prosim at se mnou zustane, jak brecim v nemocnici atd atd atd… je jasny, VYKASLAT se na to, ale ty hloupy city a ten knedlik v krku,kdyz na nej myslim…achjo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.11 16:22
Placka píše:
Holky, moc diky za podporu a odpovedi, nekdy uz jsem fakt zoufala, protoze se porad nikdo nikde neobjevuje a mam pocit, ze uz snad zustanu sama naporad:/ koukam, ze nejsem sama komu se to stalo a rada ctu, ze jste se z toho dostaly a zamilovaly se znova. Doufam, ze mate vsechny pravdu a jednou se to zlepsi a zasmeju se tomu, jak sem blbnula. Znicilo to nejen me,ale i samozrejme rodice,protoze se na me nemohli koukat, jak se necham dobrovolne trapit a ja ho jeste porad pred nima obhajovala a omlouvala,no proste sila. Snad to se mnou dopadne dobre jako s vami. Jen uz to proste strasne trva..... rok na nej myslim denodenne. A on si je urcite naprosto v pohode…
jo a taky mi stašně moc pomohla dovolená. Mamka už se nemohla dívat, jak se trápím a vytáhla mě na dovču. byly jsme tam samé ženské. a bylo to super… 
změna prostředí… plážoví inženýři
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.11 16:46
Tak dovolena neni vubec spatnej napad:) Uz se me snazilo z toho vytahnout tolik lidi… je to kazdopadne mnohem lepsi,ale stejne…no uz sem to psala. Omlouvam se za ty romany, prislo mi, ze je tady parta fajn bab, tak jsem stastna, ze nekdo odepise:) misto dovoleny spis asi vyrazim do sveta na zkusenou na par mesicu, uz je to skoro jisty… poprvy budu spolihat jen sama na sebe. Tak snad me to posili a nebudu tam rvat jeste vic nez tady…PS: kam jste jely na dovcu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.11 10:09
Uz je to zas tady…zase na nej ja nana myslim,stejska se mi po nem. Jsou carodky,prvni maj, o jsme si vzdycky uzili, libali se pod stromem,spousta legrace…kdovi,jestli bude s tou jinou..treba to je jen nejaka znama…ja nevim:/ mam strasnou chut mu zaolat a rict mu,jak mi chybi......
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.11 10:14
Placka píše:
Uz je to zas tady…zase na nej ja nana myslim,stejska se mi po nem. Jsou carodky,prvni maj, o jsme si vzdycky uzili, libali se pod stromem,spousta legrace…kdovi,jestli bude s tou jinou..treba to je jen nejaka znama…ja nevim:/ mam strasnou chut mu zaolat a rict mu,jak mi chybi......
Vyhod telefon z okna!!! Bude lepe, uvidis!!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.11 10:18
jajaj, tezko radit 
ja kdyz jsem mela takovyto stav, tak se mi napsanim smsky vzdy ulevilo, nerikam, ze to bylo spravne…vetsinou vubec neodepsal, ale proste nejak to napeti ze me spadlo a vlastne mi i bylo jedno jestli se mi ozve nebo ne
ale zalezi jak jsi na tom ty, pokud by jsi jeste tyden premyslela nad tim, ze jsi mu nemela smsku posilat tak taky radim vyhodit tel. z okna
drz se holka a spechej pomalu, chce to cas a takove precvaknuti v hlave, ale to musi proste prijit samo od sebe
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.11 16:04
Baro, mas naprostou pravdu, je videt, ze s tim mas zkusenosti. Diky za tvoje odpovedi, dodavaj silu. A ty pandicko, asi ten telefon fakt zahodim…jen jak vypnout mozek… ale fakt dik holky,kste moc hodny 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.11 16:40
Placka píše:
Baro, mas naprostou pravdu, je videt, ze s tim mas zkusenosti. Diky za tvoje odpovedi, dodavaj silu. A ty pandicko, asi ten telefon fakt zahodim…jen jak vypnout mozek… ale fakt dik holky,kste moc hodny
Pisu jen pravdu
Clovek se opravdu nezmeni (viz muj chlap, ale to je jina kapitola )
Znovu trapit tim vsim a znovu se rozchazet, to by jsi snad nechtela, snad nejsi sadomasochista!!! Pokud si toto plne uvedomis, uvidis, ze bude porad jen lepe a lepe!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, píšu proto, že by mě zajímalo, jak jsou nebo byly na tom ostatní slečny,ženy…,když se dostávaly z rozchodu a rozpadu vztahu, který trval několik let. Chodila jsem se svým ex necelých pět let a byla to opravdu moje obrovská láska- to bylo vzájemné, miloval mě taky moc. Udělala jsem tu blbost, že jsem mu byla hned zkraje vztahu nevěrná-jedna hloupá noc, ale překonali jsme to a už se k tomu nevraceli. Žili jsme si spokojeným životem, já studovala, on pracoval a když vždycky měnil zaměstnání nebo bydliště atp. byla jsem při něm. Trávili jsme spolu hodně času. Pak jsem ale na dva měsíce odjela pryč kvůli brigádě a on se zamiloval do jeho kamarádky…bylo to na něm hnedka vidět, ale časem se to dostalo zase do normálu…ale nakonec se s ní stejně vyspal, vypl si mobil a že se se mnou rozchází mi oznámil sms asi po dvou dnech,kdy sem už fakt myslela, že se v těch slzách utopím. S ní ale nezačal chodit. Nevydželi jsme to ani jeden moc dlouho, on se ke mně po týdnu vrátil, já mu odpustila, ale od té doby jsem prostě žarlila jak blázen. Potom s ní něco ještě jednou něco měl a zase se na ní vykašlal a vrátil se ke mně… bylo to jako kolovrátek, pořád jsme se rozcházeli,scházeli, ale milovala jsem ho natolik, že sem tohle všechno překousla. Kvůli tomu, že to byla holka z našeho okruhu známých (narozdíl od toho mého úletu,kterého nikdy neviděl), nemohla jsem dál mezi ty lidi chodit, prostě jsem věděla, že bych mohla ztopit scénu.Tak jsem se izolovala a vlastně jsme hodně věcí dělali jen my dva, popř šli někam na pivo s jiným párem, se kterým jsme se kamarádili. Nakonec už ani nevím jak, to všechno v tom zmatku a nekonečným množstvím rozchodů skončilo. Pak jsem byla dost nemocná, když jsem šla do nemocnice, řekl mi,, že tam aspoň budu mít čas o sobě přemejšlet, pak mi operovali metastázy, to se stavil, lehl si vedle mě na postel a řekl, jakou tady mám pohodu… nakonec jsem měla i epi záchvaty,který jsem nikdy neměla,asi už hlava fakt ten nápor nemohla vydržet. Naposled jsme spolu byli loni asi dva týdny, nechtěla jsem dělat tu samou chybu a žárlit nebo ho nutit dělat vše společně a tak těsně po tom našem návratu odjel se dvěma kamarádkama na dva týdny do itálie a mě nechal, ať mu zalejvám v bytě trávu.(Dost hulil)…říkala jsem si, že se musím chovat dospěleji, že už nebudu tak hysterická, dařilo se mi to, ale když se vrátil, dal mi vale…od tý doby jsem si zakázala s ním komunikovat, zablokovat všechny možný komunikační kanály a celkem jsem vydržela s ním nemluvit ani nepsat, ale myslím na něj každej den, už nebrečím, ale dozvěděla jsem se, že teď někoho má a je mi z toho smutno a uvědomuju si, že sem se z toho nikdy nedostala. Nevím, co mám dělat, návrat je absolutně vyloučenej a každej můj další vztah stojí za nic, nejsem schopná se zamilovat. Stalo se něco podobného vám? Přešlo vás to nebo i tak na svého ex myslíte a přáli byste si ho zpátky..? strašně mi chybí ty hezký baječný roky, až na ty poslední zkažený dva… ani si nedokážu představit, kdybych ho někde potkala, asi bych nemohla ani dýchat…