Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak se taktně rozejít?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.11.20 21:41
@Daisy86 píše:
Rozchod je tady to nejmenší. Je mi proti srsti přehodit dítě na Exe/Nexte a toho „mezi“přitele vyškrtnout jakoby ani nebyl. Zase asi tak hrozný nebyl, když jsi s ním strávila půl roku a ještě před minimálně měsícem jsi s ním spala. Jeho geny z dítěte nevymažeš, třeba i samo dítě bude nešikovná matla a co. Může mu být fyzicky hoodně podobný a okolí si to spojí. Přítel si to snadno spočítá a může se dožadovat otcovských práv. Především mi to ale přijde nefér vůči dítěti. Jednou se to stejně dozví, ať už samo nebo od okolí. Třeba, že se nesedí krevní skupiny…
Přesně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.20 21:52
Tak to je HNUSNÉ! Hnusné… rozejít se, ok, ale připravit někoho vědomě o dítě? Nepřiznat to? Jsi normální??? Twl. Málokdy mě tady něco nadzvedne, skoro nikdy, ale tohle je strop teda. Nebo spíš dno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.20 22:00
@Anonymní píše:
@BigBang Jasně, takže budu žít s někým, kdo mi nevyhovuje, stejně to dlouho nevydržím a skončím jako samoživitelka. Nebo od něj odejdu, budu žít sama s dítětem a v době, kdy bude u tatínka zešílím, jestli se něco nestane a dítě nebude mít kompletní rodinu. Není to fér, ale nejlepší řešení vidim v tom, že bohužel lží a podvodem, bude mít kompletní rodinu a schopného tátu, který vše ví a souhlasí, pod podmínkou, že se nikdo nedozví pravdu. Plus jsou tam na obou stranách city a oba víme, že chceme být spolu. Bez ohledu na to, že se to teď ještě více zkomplikovalo. Zároveň nechce být za toho, kdo mezi kamarády a v rodině bude za blbce co vychovává kukačku. Na tom si trvá a já tomu rozumím. A také samozřejmě nechce, aby v našem zivotě figuroval biologický otec dítěte. V lásce ho moc nemá, když jsem k němu odešla. Tak mi prosim tě řekni jaké mám teda možnosti?
Zatím se ti to daří velice dobře tajit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.20 22:12
Podívej se, někdo se tady do tebe za mě zbytečně obul. Jsou i horší. Ty alespoň víš co dítě je a alespoň si tomu s kým chceš být a s kým počítáš řekla pravdu. Z toho si nic nedělej, ale musím souhlasit s tím, že si to představuješ moc jednoduše a neřešíš to nejdůležitější. Ten současný, říkejme mu třeba ňouma, (aby se nám to nepletlo) je podle toho co píšeš do tebe blázen a jen tak se tě nevzdá. Takže je naivní si myslet, že najdeš způsob jak se ho zbavit, utečeš k zachránci a pohádka začíná. Ne, ty se k tomu musíš postavit k čelem a říct Ňoumovi, že bude otcem, ale, že s ním končíš. A trvat si na tom, ale nemůžeš lhát. Z toho jak ho popisuješ je víc než pravděpodobný, že on se tě jentak nevzdá, těhotenství neutajíš a pro něj to bude příležitost, jak tě mít zaháčkovanou, bude moci být s tebou v kontaktu, takže se mu dítě bude hodit i kdyby právě teď zrovna po dítěti netoužil. A nemysli si, že mu to nedojde a nebude chtít testy. A ne jen jemu, počítej, že útěk od ňoumy k zachránci bude první co každého napadne. K tomu nemusí být člověk jaderný fyzik. Sice chápu postoj zachránce, ale pokud spolu chcete být, musíte si za tím stát a bez komedie. Ono si okolí zvykne a ve výsledku je to Vaše věc, ale v situaci kdy by to prasklo a piš si, že prasklo, tak to bude teprve kongo. Jak píšu ňouma se nevzdá a i kdyby, což pochybuji, tak co když se narodí jeho kopie. Pak budete oba dva za ještě větší blbce. Nejde celý život v takové situaci, kdy je biootec kolega, zrejmě nežije na druhém konci republiky lhát všem okolo a hlavně tomu dítěti. Tomu budete muset říct také pravdu. To prostě praskne. Kdyby to mimino bylo z jedné noci uplně cizího člověka nebo kdyby sis ho upletla někde na dovolený během dovolenkového románku a vrátila se domů, tak jo, běžte do toho, ale v tehle situaci to prostě nejde. To si musíš uvědomit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.20 22:20
To bude jednou vážně zlý. Lidi a rodiny budou hledat podobnost, bude to partner mít neustále! Na talíři..
Když už tak je lepší vymyslet že je dítě z darované spermie třeba… Tím se řeší problém rodinné anamnézy a podobně. Ale stejně je tu riziko že se provalí pravda.
Příspěvek upraven 10.11.20 v 22:32
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Klopotkova
10.11.20 22:26
@Anonymní píše:
Holky mám problém, v březnu jsem se rozešla s ex přítelem, měla jsem pocit, že se mi málo věnuje a žárlila jsem na jeho práci. V tu dobu mu přibylo ještě více pracovních povinností vzhledem k pandemii a já podlehla zájmu kolegy, který měl o mě už dlouho zájem. Bohužel mě ulovil, ale já velmi brzy zjistila, jaká to byla chyba. On se o mě sice zajímá, na rukou by mě nosil, ale je nepoužitelný. Vnímám ho jak nejlepší kámošku, ale není to chlap pro mě a brzy mi došlo, že na ex nemá. Jenže on je tak hodný a zároveň nehodlá pochopit, že se k sobě nehodíme a na každý náznak reaguje ještě větším snažením až dolejzáním. Já to musím ukončit, ale nechci mu ublížit on je hodný, ale chybí mu sebereflexe a nepřizná si, že to mezi námi nemá cenu. Připadám si hrozně, jako kdybych ho využila k tomu, abych zjistila, co jsem měla doma a začala si vážit toho co jsem měla. Je to o to těžší, že on se ničím neproviňuje, je stejný jako jsem ho znala, ale jeho plus je pouze jedna věc, která mi v předchozím vztahu chyběla. Jenže tam mi chybělo jen toto, všechno ostatní fungovalo, tady je to naopak. Jak mu co nejcitlivěji vysvětlit, že půjdeme od sebe? Ke všemu to má ještě jednu jobovku, jsem těhotná, vím to pár dní a kromě mě to ví ex. Rekl, že přijme dítě za svoje, ale nikdo se to nedozví. Nám se společné dítě nedařilo. Takže potřebuji to rychle vyřešit, aby nebylo nikomu nic nápadné. Možná jste některá řešila něco podobného a budete mi vědět poradit.
- Citovat
- Upravit
10.11.20 22:55
@Ignácie píše:
Zatím se ti to daří velice dobře tajit
Přesně. S mojí zkušeností, že známé, co jsem neviděla 20 let, potkám na zahraniční dovolené… si myslím, že současný přítel zrovna dneska bude čirou náhodou googlit, jak třeba žádat o ruku, narazí na emimino a má to tady jak na podnose…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.20 07:04
Tak zas já chápu, ze když to noumovi rekne, tak se ho tuplem nezbaví, když už teď ji citové vydírá. Dokážu si představit, ze ji bude dělat peklo. Jestli je zakladatelka schopna dítě uživit i sama bez ex/next borce a chce ho at si ho necha. Další možnost je potrat. A co si budem, je v 6tt a nic není jistě, ale jako na potvoru se tohle určitě udrží. Upřímně, pokud ex/next souhlasí, tak bych do toho šla, ale v případě rozchodu nepozadovala alimenty ani od jednoho. Děti z darovaných spermii tu běhají i normálně, takže toto se da vysvětlit. A ano, rozhodne bude podobne na biologického otce, ale to se rychle mění a můžete tvrdit, ze má nos po teticce 
vidím podstatný rozdíl mezi vychovavanim cizího dítěte vědomě a zmiňovanou kukackou. Tohle není kukacka… jsem rada, ze takováto dramata nemusím řešit ve svém životě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Silverine247
11.11.20 11:41
Ten tvuj (ex)pritel musi byt taky charakter, ze te podporuje v tom, abyste vychovavali dite ve lzi. Hlavne at se nikdo nic nedozvi, aby nebyl za parohace. 
Jste velice naivni, pokud si myslite, ze by se vam to povedlo ututlat. Bude to pro vsechny mnohem horsi, nez kdybyste vysli s pravdou ven. Toho otce a ditete je mi lito, hrajes si na osud a preju ti, aby se ti to vratilo i s uroky.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.11.20 13:57
@Silverine247 píše:
Ten tvuj (ex)pritel musi byt taky charakter, ze te podporuje v tom, abyste vychovavali dite ve lzi. Hlavne at se nikdo nic nedozvi, aby nebyl za parohace.
To je tvůj úhel, já to vlivem zážitků z dětství a dospívání vidim jinak. Jsem z rozvedené rodiny. Rodiče se rozvedli, když jsem byla malá, máma si našla nového muže, s kterým mě vychovávala. Když jsem byla malá, všechno probíhalo celkem klidně. Měla jsem dva táty, jednoho doma a jednoho víkendového. Otec měl fajn novou ženu a vše bylo v pořádku. Na víkendy k tátovi jsem se těšila. Asi v deseti letech se otec s jeho ženou rozvedli a začali problémy. Sliboval mi, že si mě vezme, ale často z toho sešlo. Mě to mrzelo a začala jsem být nepříjemná na rodiče. Když už si mě vzal, nevěnoval se mi a užíval si život každou chvíli s nějakou jinou paní. Ne jednou jsem je slyšela souložit a strašně mi to vadilo. Ne všechny mě měly v lásce a jedna s kterou jsem strávila dva víkendy v zivotě mi to dávala sežrat tak, že na to nikdy nezapomenu. Byly doby, co jsem otce neviděla třeba půl roku. Mě to nějak nevadilo, zvykla jsem si, ale problémy nastaly zhruba v mých třinácti letech. Byla jsem v pubertě a jako všechny puberťačky jsem občas měla jiný názor než rodiče. Jenže táta byl v té době bez ženy, tak si vzpomněl, že má dceru. Už jsem nebyla ta malá holčička a byl king u kámošů, jako má dceru kost. Když jsem byla u něho bral mě do hospody, mě se to líbilo, žádný řád, všechno mi dovolil a já v něm najednou viděla boha. Nesnášela jsem nevlastního tátu, protože on společně s mámou vyžadovali nějaký řád. Kolikrát mi zavolal pozdě večer, že si pro mě přijde. Rodiče mě pochopitelně nechtěli pustit a já je za to nenáviděla, hlavně tátu. Protože přece není můj táta a nemá mi co rozkazovat. Mým jediným přáním bylo být s biologickým tátou a doma jsem to dávala jasně najevo. Nesnášela jsem nevlastního tátu, protože jsem v něm viděla najednou důvod, proč nemůžu žít trvale s otcem. Na jednou jsem zapomněla na to, že nevlastní otec pro mě dělal od jakživa mnohem víc, učil mě lyžovat, na kole, učil se se mnou do školy, vozil mě z kroužků, od kamarádek. Že se oba i s mámou jen snaží, aby ze mě něco bylo a udělali by pro mě první poslední, jen chtěli abych dodržovala základní pravidla. Vždy, když jsem se uklidnila, ozval se otec a bylo to nanovo. Tloukl mi do hlavy nesmysly a díky jeho přístupu jsme doma zažívali perné tři roky. V šestnácti letech jsem dostala rozum, vše mi došlo, měla jsem vážný úraz po pádu z koně. Za celou dobu hospitalizace a rehabilitace za mnou otec nepřišel ani jednou, jen mi psal, jak je rád, že mě má a jak přijde zítra, za týden… Rodiče byli ti, co se u mě v nemocnici stridali a seděli u postele. V tom mi to došlo, kdybych z toho koně nespadla, nevím za jak dlouho bych na to přišla. Takže v mém zivotě můj otec nadělal spíše škodu, jsem přesvědčena, že by ta puberta byla klidnější nebýt jeho. A můžu mluvit o štěstí, že nevlastní táta se k tomu postavil stylem, měla si telecí léta, byly chvíle, kdy jsi mi pila krev, ale jsi moje a mám tě rád. A já vím, že má, nikdy mě nehodil přes palubu. A ještě občas teď se zastydím, že jsem jim doma tech pár let pěkně zatápěla a hlavně tátovi řekla plno ošklivých věcí. Už je to hodně let, mám s oběma rodiči skvělý vztah, s biologickým otcem v kontaktu nejsem, ale i tak mi to občas přijde líto, že jsem se od něj nechala zmanipulovat. A kdyby v mém zivotě nebyl bylo by to lepší. Akorát dělal zlo a dnes už vím, že záměrně skodil, protože mu dělalo radost, že máme doma dusno a on mohl být alespoň pár let ten bůh. Já opravdu nechci zažívat co rodiče a aby moje dítě zažívalo to co já. A i když samozřejmě nevím jak by to probíhalo u nás, mám strach, zda by jsme se zvládli domluvit. Myslím, že současný přítel by mohl jít přes mrtvoly, nevím jestli by skousnoul, že jsem šťastná s ex. Ale rozum mi říká, nedělej to. Doufej, že bude klid a on nebude řešit své otcovství. I když samozřejmě mám strach, že bude. K tomu mi pomohla tato diskuze, ale v tom případě začínám uvažovat o potratu i když je to velmi těžké a už i jen ten pocit mi nedělá dobře. Nehledě na to, že mi není dvacet, až překvapivě se najednou na miminko těším a jsem ráda, že ve mě je. To by mě ještě před pár dny nenapadlo, po dítěti jsem netoužila a už vůbec ne s tím kdo je otcem. Takže je to o to všechno těžší. No nevím co dělat, ale ať nad tím stále přemýšlím jak přemýšlím vyplatí se mi to risknout a odejít od přítele bez toho, abych mu něco řekla a doufat, že nepůjde si vydupávat testy. I když je to risk a uvědomuji si, že to není fér. A nebo mu to říct a doufat, že to nechá být, ale to si osobně nemyslím. On tedy tvrdí, že děti nechce, ale spíše je to proto, že jsem mu to tvrdila já. A myslím, že změní názor až najdu odvahu a konečně rázně odejdu. To dítě si vyloží jako šanci, že s ním budu.
- Citovat
- Upravit
Silverine247
11.11.20 14:27
Jenže ty opominas jednu dost podstatnou věc. Tohle není o tobě. Mrzí mě, žes měla špatné dětství kvůli svého biologického otce, ale neomlouvej si tím to, že momentálně chceš jít po cesticce, která bude nejjednodušší pro tebe, bez ohledu na to, že ublizis dvěma lidem, kteří za nic nemůžou. To, že nemáš koule vysvětlit příteli, že jsi těhotná, ale odchazis od něj, svým špatným detstvim neospravedlnis, ani neobkecas, i kdyby ses na hlavu postavila.
- Citovat
- Upravit
11.11.20 15:28
Jsem zvědavá, jak někoho přesvědčíš o tom, že si rodila předčasně (tak o kolik 6-7 týdnu, aby to vyšlo s novým/starym partnerem) a narodilo se ti 3,5 kilový mimino 
..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.11.20 16:17
@Pidulka1991 Tak já počítám, že si nikdo nebude pamatovat přesně datam kdy jsme se k sobě vrátili. Pochybuji, že by si sousedi, kamarádi nebo kolegové psali do kalendáře od kdy jsme zas spolu a nekdo to takto počítal. Tady jde o otce dítěte, aby si to nespočítal, případně jeho matka. Co se tyče našich rodin, tak jsme se dnes bavili, že tam bychom řekli pravdu. Ex původně nechtěl, ale už uznává, že to tak bude mnohem lepší. Psal mi dnes kvůli tomu první, že nad tím přemýšlel a prvotní nápad je hloupost dle něho a chce nejbližší rodině říct pravdu. Moji rodiče budou jistě rádi, že jsme zase spolu, to samé tchýně a tchán. Máme mezi sebou hezky vztahy, s tchýní se scházím i teď, stejně jako ex chodí k našim. S tátou mají společný koníček. Byli jsme spolu přes deset let, od střední školy, takže tam jsou vztahy v pořádku z obou stran. Naši ten rozchod špatně nesli a budou rádi, že jsme spolu. Ale samozřejmě počítáme s tím, že tchánovci nebudou odvařeni z toho, že nebudou mít biologické vnouče, ale snad nás pochopí. Sami mají dvě slečny v pěstounské péči, takže vědí, že rodič je ten co vychovává. I když samozřejmě počítám s prvotním rozpakem, to bez debat. Já prostě jen mám strach z reakce současného přítele, stále bych mu to nejraději vůbec neřekla, protože se bojím co nastane, já mám strach i jen z toho rozchodu, co se bude dít a natož toto. Určitě se nevyžívám ve lži, to se neboj, jen přemýšlím jak nejlépe pro nás tři z toho vybruslit. Cítím, že tak to bude nejlepší i pro dítě, ale začíná mi docházet, že to tak lehké nebude. Zní to možná hnusný, ale myslím, že je normální, že přemýšlím nad každým řešením a říkám si co bude nejlepší pro dítě a vychází mi z toho, že nejlepší pro něj bude milující máma s tátou a klid bez zasahování třetí osoby. Myslím, že by mi to jednou dokázalo odpustit a pochopit, pravdu by se ve vhodném okamžiku dítě dozvědělo.
- Citovat
- Upravit
11.11.20 17:23
Tvoje jediná možnost je říct nýnějšímu, že ho už víc jak 2m podvádíš s ex a odcházíš. Budeš muset doufat, že bude hodně nas.ra.nej a nebude tě chtít vidět. Můžeš lhát o početí o týdnu těhotenství a nakonec předčasný porod, ale nedávat na net že má mimino 4kg jo. I tak mu může vrtat červík a chtít testy. A pak je tu ta podoba po otci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
