Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A v té školce kam ho chcete dávat je víc tříd? Jako vím, že se dá domluvit když chceš dítě dát do určité třídy. Nás se na zápisu ptali jeslti máme nějaký přání s kým by chtěla dcera chodit, tak možná by to šlo i naopak.
Moc to nechápu, proč řešíš, zda a jaké hry kamarád hraje? Nebo, že jí cukr? Ovlivňování jsem se pousmála. Už brzy budeš mít dítě ve škole a nejspíš tam „na cukru pojede“ půlka třídy. Podívej se, jak běžná populace děti krmí. Zrovna tak hry, brzy se s tím setká. V jakém smyslu je ovlivněný? Pokud chce moje dítě často něco nezdravého, řeknu, že je mi jedno, že Pepíček odvedle to má denně, já mu to dávat nebudu, protože vím, že to škodí zdraví. Konec diskuze ![]()
Rvaní - jsou tam tři, tak kdo s kým se tedy rval? Ten chlapeček se bije s tvým? To by mi samozřejmě vadilo, do dítěte bych si mlátit nechtěla nechat.
@Zmatka Na cukru a hrách se sice spousta dětí, ale zdaleka ne všichni a ve větším kolektivu bude mít na výběr jiné kamarády s podobným stylem života. Tady si to dva “zbyli” a ze zkušenosti toho, co jede na cukru s hrách ke stavebnici a jablíčku nenalákáš. My jsme byli v podobné situaci, jako zakladatelka s tím rozdílem, že my máme ty kluky dva věkově blízko, takže byli naštěstí v početní výhodě. A i tak jsem ráda, že nastalo ještě větší oddělení. Ta rodina je taková, že nerespektuje naše pravidla, přesto že já respektuji jejich, chlapeček taky mlátil, vydíral že se nebude bavit, když nebude po jeho… Taky by mi vadilo, kdyby moje dítě nemělo na výběr a být jimi takhle pronásledováni, jako zakladatelka, už vůbec ne. Teď jsou naše děti už skoro v pubertě a ten zájmový odklon je čím dál větší. Ne že by nehráli hry vůbec, ale hrají minimálně, mají spoustu jiných aktivit a zájmů a k nim adekvátně laděné kamarády.
Já trošku tápu, ale vy jste je dali do soukromé školky, zřejmě tedy proto, že je státní nevzala? A teď myslíš, že najdeš co? Jinou soukromou školku nebo že ho vezmou do té státní? Ty nepracuješ, že si ho takhle ze dne na den můžeš nechat doma a riskovat, že ho jinde neumístíš?
Pokud jsi doma, tak si ho zkrátka taky nech doma a dej ho za rok do státní školky. Tam už si s případným nevhodným chováním jeho kamaráda poraděj.
Nikdo tě přece nenutí říkat kamarádce, do které školky sítě dáváš, jestli ho vzali, do které třídy půjde… tak ji to neřekni a je to. Samozřejmě pokud je v okolí jedna školka, je velká šance, že se tam opět potkají… taky syn mel takoveho kamarada, jsem moc rada, ze jsme se odstehovali… ale kamaradce jsem nemela problem rict at si hocha srovna a v nutnych situacich jsem ho klidne seřvala i ja, ostatne to jediny zajistilo aspon ma chvili klid. Na cizi on da, na matku n… a já se teda i divím, že si takto vybíráte a řešíte, kdo kam. Že by takhle v říjnu byly školky prázdný a všechny braly nový děti, dvě naráz a do jedné třídy? U nás nereálný. Jinde tedy zřejmě normální.
@Hoa Mai Je pravda, že jsme asi nikdy neměli nějak zásadně odlišně laděného kamaráda a přiznám se, že s rozumným limitem nastavené hraní her mě osobně ničím nešokuje. Hraje skoro každé dítě, ale lego má taky skoro každý
Rvaní a podobně by mi vadilo, to už jsem psala.
Jinak bych asi dítě někam dala a kamarádce nic neříkala, ale samozřejmě se dá čekat, že z kamarádky přestane být kamarádka.
@Zmatka Tak ono je to spíš o respektu, nebo spíš nerespektu. Máme kamarády, co mají jiný životní styl, ale navzájem se respektujeme, máme styčné body a ostatní si necháme na jindy, k tomu jsou vedeny i děti. A pak jsou takoví ti invazivní, jako kamarádi zakladatelky, kteří se na tebe nalepí, protože nemají nikoho jiného a zároveň tě nutí se jim přizpůsobovat. A nějak asi předpokládají, že když oni nikoho jiného nemají, tak ty taky ne. Pak jsou z toho trochu paf, když jim ukážeš své hranice.
My jsme s těmi známými pořád kamarádi, i když už vlažnější, což mi vůbec nevadí. Je to naučilo právě taky využít ty styčné body a tam, kde se rozcházíme, už si poradí sami.
Kamarádka je kamarádkou…pokud ji mohu říci hodně věcí…neli vše…opačně to není kamarádka.
@1010 píše: Více
Jj, k čemu je mi kamarád, který mne nerespektuje?
Tak jsme se rozhodli, že syna ze školky vezmeme. Na to jeho rodiče řekli, že ho také vyjmou a zase ho dají k mému synovi. Řekla jsem, že bych to nechtěla, protože spolu neumí vycházet, a já ho chci dát pryč, aby si našel i jiné kamarády. Na to odpověděli, že zjistí, zda ho vezmou do jiné školky, a pokud ne, dají ho tam, kam půjde můj syn… A že to nějak přežiju. Řekla jsem, že pokud spolu nebudou umět vycházet, vezmu ho pryč i odtud.
Říct mi tohle kamoška, tak to zaprvé není kamoška.
A za druhé bych asi byla trochu držka a řekla ji, že si nepřejí aby můj syn chodil do školky s jejím synem. A nějak to přežijou - Ať si laskavě uvědomí, že má vychovávat svého syna, ale ne že bude poroučet mi a chodit za námi jak ocasek…
Já bych ho prostě dala jinam a jim vůbec nic neříkala. Taky bych s ní už nejspíš moc nekamarádila.
rodiče řekli, že ho také vyjmou a zase ho dají k mému synovi. Řekla jsem, že bych to nechtěla, protože spolu neumí vycházet, a já ho chci dát pryč, aby si našel i jiné kamarády. Na to odpověděli, že zjistí, zda ho vezmou do jiné školky, a pokud ne, dají ho tam, kam půjde můj syn
To nejsou kamaradi, ale paraziti. Cekaji, ze jejich rozmazlence tvuj syn potahne.
Vsak jim nerikej, kam dite davas.
Zdravím vás, mám kamarádku, která bydlí hned vedle nás, a naši synové jsou téměř stejně staří. Asi od jednoho roku jsme se každý den navštěvovali, trávili spolu čas. Teď je jim 3 a půl roku a od září spolu začali chodit do školky, bohužel. Bohužel proto, že jsem už nechtěla, aby spolu byli pořád, protože syn mé kamarádky se chová velmi špatně. Pere se, hraje střílecí hry na počítači, je pořád na cukru, takže dostává úplně jinou výchovu než můj syn. Dala jsem ho do soukromé školky, kde mělo být zpočátku 10 dětí, ale bohužel jsou tam jen tři – tedy oni dva a ještě jedna holčička. Situace je katastrofální, její syn mého syna hodně ovlivňuje a učitelky říkají, že ten chlapec je nezvladatelný. Tak jsme se rozhodli, že syna ze školky vezmeme. Na to jeho rodiče řekli, že ho také vyjmou a zase ho dají k mému synovi. Řekla jsem, že bych to nechtěla, protože spolu neumí vycházet, a já ho chci dát pryč, aby si našel i jiné kamarády. Na to odpověděli, že zjistí, zda ho vezmou do jiné školky, a pokud ne, dají ho tam, kam půjde můj syn… A že to nějak přežiju. Řekla jsem, že pokud spolu nebudou umět vycházet, vezmu ho pryč i odtud.
Jsem tak naštvaná, protože ji nechci ranit, je to dobrá kamarádka… Ale… Modlím se, aby ho vzali do jiné školky.
Pokud by ale nakonec chodili do školky spolu, myslíte, že je šance, že by se ten chlapec polepšil? Bude tam více dětí, a učitelé jsou přísnější…
Tady ho měla na starosti starší paní, u které si myslím, že ji moc nerespektují. Mají ji rádi, protože je milá, ale neumí nastavit hranice.