Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak vypadá dno? :-(
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.4.14 20:14
Byla jsi pěkně pitomá, to asi víš..držím palce ať na nové cestě najdeš štěstí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Sanlitun
17.4.14 20:16
Je mi to moc lito 
Sezen si psychologa, sama se z toho nedostanes. Neupinej se na neco, co uz neni. Jsi v tezke situaci, ale uz jsi asi dopadla na to pomyslne dno a ted se od nej musis odrazit.
Drzim ti palce
- Citovat
- Upravit
17.4.14 20:17
Kdyby tohle udělala každá ženská, tak tu bude liduprázdno. Neblbni a začni se chovat jak dospělá. Chlast nic neřeší, i když jak to vidím u tchána- dodá odvahy k něčemu, čeho za střízliva není schopný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.4.14 20:27
Přesně…na kuráž…k psycholožce jsem chodila…, skončila jsem docházku, protože to co mi radila bylo na prd…pořád mi říkala jak se k sobě vrátíme, radila mi různé finty a s každým nepovedeným pokusem jsem klesala hloub a hloub…pořád ho miluju…a on mě, ale asi si prostě nejsme souzeni 
- Citovat
- Upravit
17.4.14 20:31
Achjo.. co říct.. Je mi to líto Určitě nepij pak je to horší!! Odjeď pracovat do Anglie a uvidíš časem se to zlepší. Najdi si nové kamarády, začni nový život a na takového chlapa se vykašli! Není ochotný ti pomoct když potřebuješ furt někde s kámošema 
Najdeš si lepšího 
Držím moc palečky ať to všechno překonáš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.4.14 20:34
Děkuji…myslím si, že ta anglie, byť je to hodně razantní řez by mohla pomoci…nový svět, noví kamarádi, jiný okruh lidí, jiné starosti…
- Citovat
- Upravit
17.4.14 20:37
Čao Anonymní 
velice smutný příběh, ale život je hra, tak ji přece hraj! Reaguji i pro to, že můj chlop je taky myslivec. Než se nám narodila malá(nyní má 6 měsíců a taky jsem předtím 2× samovolně potratila), tak taky neustále v lese, nahaňky, nátlačky, lovy, hony a furt cosi. Jasan, že mě to někdy pěkně štvalo, ale mám taky svého koníčka, takže když byl chlop v lese, tak já u koní, když jel na 3 dny na nátlačku na druhý konec ČR, tak já byla u koní a po večerech s kamarádkami. Prostě Ty přece nemusíš být zavřená mezi 4 zdmi jen proto, že on někde loví. Mám dost ráda zvířata, takže jsem chodila do lesa s ním, proč s ním taky nevyrazis? Nebo když mají mysliveckou akci, tak jsem tam s nima, je to skvěla parta, než jsem měla malou, tak jsme na myslivecké chatě řádili nejednou do rána. Nevím vlastně v čem je váš konkrétní problém, já to vzala z té lovecké stránky. Malá se narodila v lovecké sezóně a kupodivu byl chlopek s námi doma. Uvidíme co bude dál
No a co se týče Tebe a těch prášků a pití, už to nedělej a měj se přece ráda! Zajdi místo toho k holiči třeba nebo na pokec s kámoškou, to vždycky moc pomůže 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.14 20:38
@Anonymní píše:
Děkuji…myslím si, že ta anglie, byť je to hodně razantní řez by mohla pomoci…nový svět, noví kamarádi, jiný okruh lidí, jiné starosti…
Přesně taak Bude to velká změna a určitě k lepšímu 
Buď ráda že máš takovou možnost odjet pryč od toho všeho 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.14 20:40
Odjeď do Anglie, můj známej tam odjel je to dva roky na zpět a odvyknul od tvrdých drog, musel prostě opustit to prostředí.
začni jiný život, bez „NĚJ“, bez SOBECKÉ NULY.
Vymazat kontakty tel, email, myslím si, že dopadneš stejně, jako každý kdo odjel do ciziny, pár let pobudeš pak se vrátíš a takovému to týpkovi se vysměješ do ksichta. Budeš mít navrch, budeš umět jazyk, budeš seberealizovaná v životních věcech a on? Jeho život a životní rozhodnutí bude lpět jen na tom kolik vystřílí broků. Takže co je lepší? Budeš jednička, on bude o stupínek níže. Začni znova. Bez brokůů a mužské sobeckosti. Tenhle ichtyl Ti dal ale hodně, ODRAZOVÝ MŮSTEK K TOMU, ŽE ZAČNEŠ ZNOVU, JINDE A LEPŠÍ A BEZ NĚJ, BEZ SOBECKOSTI, OPOMÍJENOSTI. Kurňa, to za to stojí to zkusit ne??? 
JDI DO TOHO
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.14 20:44
Je mi to moc lito ale povim ti pribeh…ne anomyne ikdyz me tady dost lidi zna…jak zacit…?
Studovala jsem tenkrat zdravotni skolu v Klatovech. S kamaradkou jsme chkdili ven aale nikoho jsme neznali. Sli si sednout do kavarny kde ja jsem potkala sveho vysneneho. Dali jsme se dohromady abych to zkratila ale nevedela jsem ze ma doma jeste jednu zensskou. Nebyl zenaty to ne jen pritelkyne. Nikdo s ostatnich kdo to vedel mi to neoznamil a tak ja byla za blbku. Vztah trval tri roky a az pak se v opilosti priznal ze ma svoji pritelkyni doma. Ne me ale tu druhou. Nemohla jsem to unest. Zacala jako ty. Prisla na intr vypila alkohol prasky a jeste jsem se podrezala. Byla jsem moc mlada. A tuhle zradu jsem nemohla unest. Nastal kolotoc. Brecela jsem a koukala jak se mi vali krev po ruce. Pak uz si jen pamatuji jak me fackoval sanitak a odvazela me rychla. Okamzite mi ranu zasili a dali vypit solny roztok na zvraceni. Dali me na psychiatrii a ta me pomohla nejvic. Tam mi az z toho dostalia ukazali ze to co sem udelala je nejvetsi blbost. Ze zacatku jsem neverila ale stalo se. Postupne jsem se z toho dostala a ted mam doma skveleho manzela a clovek si uvedomi ze mu to za to opravdu nestalo a vzdycky se najde nekdo lepsi kdo za to stoji! Preji ti hodne stesti a neboj se vvyhledat psychiatra a ne psychloga ti sou na nic :/ preji mnoho sil a uvidis ze se z toho dostanes a chlastem nic nevyresis
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.14 20:45
Nejhorší jsou začátky, to se odhodlat se prostě tomu postavit čelem..
Já být tebou tak jedu, prostě pryč od všeho, začít znovu a jinde.
Pak si časem uvědomíš kam tě dostal, přece si nebudeš brát život kvůli chlapovi…
Je to tvůj život a ještě nevíš kolik toho máš před sebou..Uvidíš že si časem budeš rvát vlasy za to co jsi chtěla udělat kvůli němu.
Moc ti držím palce at ten první krok zvládneš a uděláš ho co nejdřív
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.4.14 20:48
DObre, tak vztah nevysel, jsi z toho v prazdnote, nevidis vychodisko. Ale co treba rodina? To by jsi spachala sebevrazdu kvuli vztahu, ale co ti, kteri by tady po tobe zustali? Ty by jsi uvrhla do mnohem vetsi beznadeje, nez ve ktere jsi ted. Tvojii rodice by se z toho nevzpamatovali nikdy, tobe bude za par mesicu hej a vztah navazes novy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Náš vztah šel z kopce…o Vánocích vše gradovalo, bývalý je myslivec, takže se museli dohnat plány lovu a já kromě štědrého dne a Štěpána byla doma sama. O pár dní později byla první větší hádka, pak nastala dvoudenní ignorace, poté jsme prožili jeden hezký večer s přáteli a poté opět propad. Já chodila do práce, lítala, vařila každý den teplé večeře, nakupovala, žehlila, prala, starala se o celou domácnost sama, do toho studovala VŠ, začaly mi docházet síly, trpělivost a začlo haprovat i zdraví. A on pořád v lese nebo někde s myslivcema. Několikrát jsem se pokoušela nastolit rozhovor na téma! potřebuju pomoc!!! Ale nebyl čas, protože zrovna musel tam či onam…v polovině ledna se se mnou rozešel, jen tak z ničeho nic mi v hospodě řekl, že dostatečně nerespektuji a nepodporuji jeho zájmy a že mám týden na to se odstěhovat. Sebrala jsem se a odešla, šla jsem do bankomatu, kde jsem vybrala celou výplatu, zcela chladnokrevně jsem si naplánovala co dál, zašla jsem do baru…hrála ruletu, automaty, pila drahý whisky…, když došly finance a já sotva stála na nohou jsem si vzala tágo a odjela domů. Osprchovala jsem se, v ložnici si vytáhla to nejlepší a nejhezčí spodní prádlo, oblékla nejkrásnější šaty…v obýváku jsem otevřela sekretář s alkoholem, nalila si dvě deci vodky…přešla jsem k šuplíku, kde jsem vylupala všechny možné prášky…naládovala jsem je do sebe, zalila vodkou…okamžitě jsem se začla dávit…ten pocit jsem ukonejšila, zapálila si cigaretu a napsala krátký vzkaz na rozloučenou…poté jsem si lehla na gauč…usínala jsem a bylo mi dobře, jen hrozná zima (pomyslela jsem si, že tak asi vypadá, když z těla vyprchává život)…najednou se mnou začla bývalý lomcovat, liskat mě, rvát mi prsty do krku…pak, už si pamatuju jen sanitku…postel, hadičky, kapačky…byla jsem na sebe naštvaná, že se to nepovedlo a na druhou stranu jsem si uvědomila jakou jsem udělala hroznou blbost…za celý týden co jsem tam ležela ani jednou nepřišel, ani jednou nezavolal, nenapsal sms…, když jsem se vrátila domů, tak mi bylo sděleno, že kufry mám sbalené a že si mám říct kam je odvést…zůstala jsem jako opařená. Naštěstí jsem se mohla odstěhovat k příbuzné. Teď jsou to tři měsíce a pořád se s rozchodu s ním nemohu vzpamatovat, pořád jsme jak na houpačce, pořád ho miluji, občas ho nenávidím, jednou ho chci vidět, podruhé už nikdy víc…spíme spolu, jednou za čas, ale spíme…motám se v začarovaném kruhu…ted jsem se rozhodla, že se odstěhuji do angli, začátkem června tam nastupuji do práce- doufala jsem že by mi to mohlo pomoci…včera jsem měla hroznou depresi, opila jsem se a zavolala mu, že jsem na dně a že to udělám znovu, že prostě nemohu (nebylo to žádhé citové vydírání, opravdu jsem to chtěla udělat, vím, že se říká, že ten kdo to chce udělat to udělá a nemluví o tom)…přiběhl ke mě, odvedl mě k sobě domů, celou noc jsem mu plakala v náručí, celou noc mě hladil, líbal, konejšil…jsem na dně a nevím jak z něho ven…poradí mi někdo co dělat…(navíc jsme v listopadu přišli o miminko a já prodělala ošklivé poranění vaječníku, o který s největší pravděpodobností příjdu-to mi psychicky taky moc nepřidalo)…
vkládám anonymně, protože to není zas tak dávno, kdy jsem sem psala jak mám skvělej život, skvělýho muže, jak se těšíme na miminko teď se stydím za to…jak mi to nevyšlo 