Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A jak ti to cizí lidí donášejí? Si to trochu neumím představit ![]()
Příspěvek upraven 14.11.13 v 19:14
Buď se můžeš odstěhovat do jiného, nejlépe velkého města, nebo to neřešit. Lidi nezměníš…
Na to je jen jedinej recept (pokud tedy povznášení nejde a stěhovat se nechceš), i když každej na něj nemá žaludek - zjistit, kdo má ve vesnici ve věci drbání hlavní slovo a skamarádit se s ním. ![]()
@pepřenka píše:
A jak ti to cizí lidí donášejí? Si to trochu neumím představitPříspěvek upraven 14.11.13 v 19:14
Jednoduse, prisednou si ve vlaku a uz jedou
Tzv. maji nejspis radost ![]()
@Anonymní píše:
Dobrý vecer vsem![]()
Predem moc prosim o zachovani anonymity.
Jde o tuhle vec, prestavam zvladat pomluvy, ktere se tykaji me, partnera, mych deti (ty hlavne). Vzdy jsem byla takova silna, hazela za hlavu, ale posledni dobou to uz opravdu psychicky nezvladam. Nevim jak s tim bojovat, z kazde strany se mi donasi (vetsinou od neznamych lidi (nadrazi, skolka atd.) kdo nas kde pomlouva, nic hezkeho to neni
Hrozne me to mrzi. Jsem jedna z tech, co opravdu nepomlouva nemam potrebu se s nikym druzit, do hospody nechodim (zijeme na vesnici), vystacim si sama se svou rodinou a kamaradkou.
Jde o to, ze jsem delsi dobu zila sama s detmi a ted mam ai rok noveho partnera. Mladsiho. Mezi nami dvema nam to klape vice nez dobre, ale jak rikam, neunesu kazdou pomluvu. Mam udajne kazde dite s jinym otcem
, partnera vyuzivam
Zkazi i zivot s nami, mam tluste dite, skarede
atd. Nemuzu v noci poradne spat, denne na to myslim, bojim se, ze se to odrazi na nasem vztahu.Ze to jednou neunesu a jen kvuli pomluvam poslu chlapa nekam
Jeho rodina stoji pri nas, ma taky. Jeho matka taky celi temto pomluvam od sousedek(o mne), nastesti je nad veci. Ale ja, ja proste nemam uz silu to ustat, nechapu to. Zazila jsem uz toho tolik
Muze mi prosim nekdo poradit, co delat?![]()
Naprosto vím o čem mluvíš, taky zažívám pomluvy od okolí a taky mě drtí. Pak se vždy seberu a řeknu si co mi je do nich vím co vím..ale někdy mě to ničí, ovlivňuje atd. Takže radu nemám, sama nevím co s tím-někdy bych vzala manžela a odstěhovala se na pustý ostrov…Ale třeba tě povzbudí, že v tom nejsi sama. Drž se!! ![]()
Tak s pomluvami se asi nic delat neda, jen se nad nimi povznest… Je to udel zavistivcu, co te chteji jen rozhodit! A asi bych na tvem miste zjitila nejvetsi drbnu a vyrikala si to sni…
Pomluvy byly, jsou a budou, to se asi nezmění. Máš tři možnosti, buď to hoď za hlavu, nebo pomlouvej pomlouvače a nebo si za tou osobnou zajdi a důrazně jí vysvětli, ať si vás nebere do huby. Ale i tak si myslím, že se toho moc nezmění, lidi to totiž děsně baví..
Tak v tom teď už pár měsíců žiju taky
včera zas, málem jsem se z toho pozvracela, opravdu se mi udělalo hrozně zle od žaludku.
@Anonymní píše:
Jednoduse, prisednou si ve vlaku a uz jedouTzv. maji nejspis radost
to nechápu
jako k tobě přisedne cizí člověk a začne ti něco říkat jo?
B.
@Anonymní píše:
Naprosto vím o čem mluvíš, taky zažívám pomluvy od okolí a taky mě drtí. Pak se vždy seberu a řeknu si co mi je do nich vím co vím..ale někdy mě to ničí, ovlivňuje atd. Takže radu nemám, sama nevím co s tím-někdy bych vzala manžela a odstěhovala se na pustý ostrov…Ale třeba tě povzbudí, že v tom nejsi sama. Drž se!!
Ja se asi taky nakonec seberu, ale problem je, ze tu starou vystrida nova a zase hystercim
Doted bylo vse relativne v klidu, az jsem si nasla chlaa a konecne muzu byt stastna tak je problem ![]()
@Anonymní píše:
Tak v tom teď už pár měsíců žiju takyvčera zas, málem jsem se z toho pozvracela, opravdu se mi udělalo hrozně zle od žaludku.
to nechápu
B.jako k tobě přisedne cizí člověk a začne ti něco říkat jo?
No takhle: sedim ve vlaku, stojim na nadrazi, prijde zenska z vesnice: Predstav si, co vcera vykladala ta a ta v hospode ![]()
Zvraceni znam, bohuzel se mi vzdy sevre zaludek, nejsem schopna jist ani spat. Sama to nechapu, jak rikam, nikdy jsem tohle neresila. Ale jakmile se mi nekdo zacne otirat o deti, nebo partnera, jsem proste v prde.li. ![]()
Mne hrozne mrzi, ze zenska co ma deti s predesleho vztahu ma nekomu nicit zivot.
Copak si nezaslouzi byt take stastna?
@Anonymní píše:
No takhle: sedim ve vlaku, stojim na nadrazi, prijde zenska z vesnice: Predstav si, co vcera vykladala ta a ta v hospodeZvraceni znam, bohuzel se mi vzdy sevre zaludek, nejsem schopna jist ani spat. Sama to nechapu, jak rikam, nikdy jsem tohle neresila. Ale jakmile se mi nekdo zacne otirat o deti, nebo partnera, jsem proste v prde.li.
taky nejsem žádná citlivka co by se hroutila z kraviny, ale ty děti to je děs, fakt tě chápu a vím jak ti je ![]()
B.
Báby záviděj, že máš pěknýho mladýho chlapa. O ně asi žádnej nikdy nezavadil a dědkové co jim doma prděj na gauči asi nejsou jejich sen.. Mě taky záleží co si o mě lidi myslí a můžu si tisíckrát říkat, že mi na tom nezáleží a ať si myslí co chtěj. Prostě mi to vadí. Snažím se chovat co nejlépe ke všem, sama raději nepomlouvám a když jo, tak jen neškodnou poznámku, nad kterou se s tchýní zasmějeme, ale být zlý a zlomyslný? Většinou pomlouvají lidé, kteří sami nejsou se svým životem spokojení a pomluvami se konejší, že jejich život je lepší. Pokud za Tebou někdo chodí a vykládá Ti, jak Tě někdo pomlouvá, tak bych zvážila co je to za člověka, že o tom vůbec ví(jestli se také zůčastňuje). Ráda bych Ti pomohla, ale v tvém případě asi musíš počkat až klepy ustanou, nijak do toho nerýpat, oni si časem zvyknou, že to prostě máš takhle a brzo si najdou jinou Kropáčkovou na pomluvy.
Drž se
Se svým mužem si o tom mluvila? ví o tvých pocitech? ví o těch pomluvách? Vadí mu to?
Dobrý vecer vsem
Predem moc prosim o zachovani anonymity.
Jde o tuhle vec, prestavam zvladat pomluvy, ktere se tykaji me, partnera, mych deti (ty hlavne). Vzdy jsem byla takova silna, hazela za hlavu, ale posledni dobou to uz opravdu psychicky nezvladam. Nevim jak s tim bojovat, z kazde strany se mi donasi (vetsinou od neznamych lidi (nadrazi, skolka atd.) kdo nas kde pomlouva, nic hezkeho to neni
Hrozne me to mrzi. Jsem jedna z tech, co opravdu nepomlouva nemam potrebu se s nikym druzit, do hospody nechodim (zijeme na vesnici), vystacim si sama se svou rodinou a kamaradkou.
Jde o to, ze jsem delsi dobu zila sama s detmi a ted mam ai rok noveho partnera. Mladsiho. Mezi nami dvema nam to klape vice nez dobre, ale jak rikam, neunesu kazdou pomluvu. Mam udajne kazde dite s jinym otcem
, partnera vyuzivam
Zkazi i zivot s nami, mam tluste dite, skarede
atd. Nemuzu v noci poradne spat, denne na to myslim, bojim se, ze se to odrazi na nasem vztahu.Ze to jednou neunesu a jen kvuli pomluvam poslu chlapa nekam 
Jeho rodina stoji pri nas, ma taky. Jeho matka taky celi temto pomluvam od sousedek(o mne), nastesti je nad veci. Ale ja, ja proste nemam uz silu to ustat, nechapu to. Zazila jsem uz toho tolik

Muze mi prosim nekdo poradit, co delat?