Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj všem, mám asi takovou zvláštní otázku, ale zajímalo by mě, jak bych mohla získat víc nadhledu, často se užírám zbytečnostma a to až tak, že mi to celkem dost kazí náladu a zasahuje do partnerského života, celkově jsem hodně přemýšlivá a v tom asi bude taky kámen úrazu, vždycky si moje mysl najde něco, co jí vadí a pak si přehrává různý scénáře, apod… ovlivňuje mě to až tak, že kvůli tomu třeba nad ránem nemůžu usnout, je to fakt děs
Dá se s tím vůbec něco dělat? Myslím, že s přibývajícím věkem to bude jen lepší, ale chtěla bych řešit spíš hned, hrozně mi to ubírá celkové energie a otravuje život
Díky moc za vaše tipy a zkušenosti…
Pomaha, kdyz pokazde, kdyz te neco takoveho napadne a zacinas takto premyslet a uvazovat, reknes si stop a zacnes premyslet nad necim jinym, hezkym, co si urcis dopredu a privede te na jine myslenky.
Ze zacatku to nepujde a budes se vracet k tomu tematu, ktere te uzira, ale kdyz vytrvas, brzy se to dost zlepsi. A pak postupne zacnes premyslet vice optimisticky. ![]()
Mne tahle metoda pomohla pote, co me pritel podvedl a v podstate jsem nedokazala pul roku premyslet o nicem jinem.
Eneer, mám to dost podobné. Taky se užírám zbytečnostma a nejhorší je, když zajdu zpět do minulosti. Ničí mi to život. Budu ráda, když se zde objeví nějaké rady, jak se toho zbavit. Já už přemýšlím jen nad psychologem ![]()
To je popis mojí hlavy… neporadim. Někdy se mi ale samo od sebe stává, že jakoby úplně vypnu a všechno je mi jedno, ať se scénáře klidně naplněj. Takový dny si fakt užívam, to je mi dobře. Akorát jsou tak dva do měsíce, zbytek trávim podobným užíráním se jako ty. Možná ale když to takhle vyventiluješ ven, že by se ti mohlo ulevit. Co to s někym opravdu podrobně probrat? Třeba při tom probírání kápnete na zakopanýho jezevčíka… jestli to zafunguje, jdu do toho taky
Drž se, fakt ti rozumim ![]()
Scarlett, díky za tip, určitě vyzkouším
mám doma i knížku o „nepřemýšlení“, napsal ji Eckart Tolle, ale uvádět to neustále do praxe je docela dost náročný (aspoň teda pro mě)..
Dámy, psycholog by v tomto případě neuškodil. Není to ostuda, není to nemoc, ale pokud je to obtěžující, chce to prostě řešit, psycholog pomůže, rozklíčuje věci, které s tím souvisí… Hlavně se můžete vykecat z věcí, ketré byste se styděly říct známým. Hlavně je to cizí člověk, který nebude soudit nic z toho, co mu řeknete.
Anonymní píše:
Eneer, mám to dost podobné. Taky se užírám zbytečnostma a nejhorší je, když zajdu zpět do minulosti. Ničí mi to život. Budu ráda, když se zde objeví nějaké rady, jak se toho zbavit. Já už přemýšlím jen nad psychologem
Taky přemýšlím nad psychologem, aspoň bych si utřídila myšlenky… já se užírám přítomností
konkrétní věci jsem tu už několikrát řešila, na chvíli je to lepší a pak mě to přepadne zase ![]()
Ester13 píše:
Dámy, psycholog by v tomto případě neuškodil. Není to ostuda, není to nemoc, ale pokud je to obtěžující, chce to prostě řešit, psycholog pomůže, rozklíčuje věci, které s tím souvisí… Hlavně se můžete vykecat z věcí, ketré byste se styděly říct známým. Hlavně je to cizí člověk, který nebude soudit nic z toho, co mu řeknete.
tak to je jasňačka, ale i psycholog něco stojí
to pak zase budu přemýšlet nad tím, že jsem ty prachy mohla radši nacpat do něčeho jinýho.
Hanzlici píše:
To je popis mojí hlavy… neporadim. Někdy se mi ale samo od sebe stává, že jakoby úplně vypnu a všechno je mi jedno, ať se scénáře klidně naplněj. Takový dny si fakt užívam, to je mi dobře. Akorát jsou tak dva do měsíce, zbytek trávim podobným užíráním se jako ty. Možná ale když to takhle vyventiluješ ven, že by se ti mohlo ulevit. Co to s někym opravdu podrobně probrat? Třeba při tom probírání kápnete na zakopanýho jezevčíka… jestli to zafunguje, jdu do toho takyDrž se, fakt ti rozumim
Díky
já to občas i vyventiluji, taky se učím být asertivní (hlavně vůči jedné osobě, okolo které se to vlastně všechno točí), to mi myslím hodně pomáhá a taky pomáhá o tom mluvit, ale spíš se snažím ty věci řešit, jenže mezitím mi zase vadí druhá věc, je to začarovaný kruh…
Ester13 píše:
Dámy, psycholog by v tomto případě neuškodil. Není to ostuda, není to nemoc, ale pokud je to obtěžující, chce to prostě řešit, psycholog pomůže, rozklíčuje věci, které s tím souvisí… Hlavně se můžete vykecat z věcí, ketré byste se styděly říct známým. Hlavně je to cizí člověk, který nebude soudit nic z toho, co mu řeknete.
Jako že bych řekla tchýni: Prosím vás, pohlídala byste mi tak na dvě hodinky malýho? Potřebovala bych si kvůli vám zajít k psychologovi
né sranda, myslím, že by mi to určitě pomohlo, o tom žádná…
To je jednoduché, posadit se a začít si uvědomovat svůj dech, poslouchat to ticho, žít přítomným okamžikem . Doporučuji autora Eckharta Tolleho a jednu z jeho knih moc přítomného okamžiku. tady je výnatek z jeho přednášky http://www.youtube.com/watch?… a tady je to o tom dýchaní http://www.youtube.com/watch?… Byla jsem stejná jako ty, k tomu jsem byla dost hysterická a ted? nejklidnější člověk co znám jsem já ![]()
Příspěvek upraven 30.11.11 v 20:22
Koukám v hlavě se ti honí tisíc myšlenek a nejsi schopna se soustředit na jednu věc. Zkus nějakého psychologa, který by tě naučil nějaké mentální cvičení, třeba autogenní tréning.
Gina108 píše:
Koukám v hlavě se ti honí tisíc myšlenek a nejsi schopna se soustředit na jednu věc. Zkus nějakého psychologa, který by tě naučil nějaké mentální cvičení, třeba autogenní tréning.
Z vlastní zkušenosti musím říct, že AGT nefunguje. Já ho praktkuji už 11 let pravidelně každý den před spaním (protože jinak usnout neumím) a přesto tyhle problémy mám…