Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vzali jsme se po třičtvrtě roce a byla jsem na začátku těhotenství. Všechno bylo plánované, chtěli jsme to tak. Brzy nám to nepřipadalo. Nejsme už nejmladší. Znali jsme se rok ještě před tím než jsme začali spolu chodit.
My jsme se brali po necelých 2 letech, bylo nám oběma 20. Mluvit o tom začal on, asi po 3 měsících chození, požádal mě o ruku po 4 měsících chození. Teď je to 4 roky od svatby. Jo, brali jsme se ještě zamilovaní, bylo to krásné. Musím říct, že po svatbě přišly nějaké krize, když jsme se brali, mysleli jsme si, že už se hodně dobře známe, ale nebylo tomu tak docela. S dětmi prostě poznáš člověka ještě z jiných perspektiv. A celkově, myslím, že svatba je takový příslib, že budu neustále poznávat dobré i špatné stránky sebe i své drahé polovičky a nikdy to nevzdám, i když to, co zrovna zjistím, nebude vždycky to, co jsem si představovala
Manželství je cesta, na které jdou ti 2 spolu, celý život se poznávají ale vždycky se dokážou ještě něčím překvapit
Ale má zkušenost je zatím krátká, já moc nemůžu radit ![]()
Tak my jsme se brali po 12letech
0 zastoupení jsme byli asi 3 roky..ale když jsme spolu začali tak mi bylo17
takže věk dělá taky hodně. my jsme nikam nespechali chtěli jsme byt první zajištění finančně
To je jenom na Vás dvou, jak si to naplánujete, nic optimálního není, nškdo se vezme hned, někdo po chvíli, někdo za x let, někdo nikdy
@hospodki je fakt, ze me zatim po svatbě nejvíc vysokovala moje matka
když se nad tim ale zamyslím, jedná konzistentně s tím, jak jednala skoro celý můj život. Jen jsem si myslela, ze v poslednich pár letech trochu zmoudrela, hodně ubrala a už to bude jen dobrý. Zde se mi nakrásně potvrdilo, ze ludi se ve sve podstatě zkrátka a jednoduše nemění.
@Mar__tanka1983 u me začala máma perlit prave až se svatbou a detma. Do te doby jsem myslela, ze mám studenější odchov - neumi dávat najevo city, ale radi me mají… ale co se člověk občas nedozvi ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, holky.
Prosím Vás, po jak dlouhé době jste měly svatbu? A po jaké době jste se s partnerem začínali bavit a celkově uvažovat o svatbě?
My jsme s přítelem cca 2 roky, moc se milujeme, vše je super, bydlíme spolu a i v domácnosti jsme docela dobře sehraní - prostě vše klape, sem tam menší hádka, ale to je normální, rozhodně si nerveme vlasy
Jenomže…přítel už nějakou dobu mluví o svatbě a dává mi takové nápovědy (např. že by mi něco chtěl strašně říct, ale že mu k tomu chybí jedna důležitá věc a bez té to nebude ono). Několik dní zpět otevřeně řekl, že si mě plánuje vzít. Doma si už skrze toto téma taky občas rýpnou - jako kde by mohla svatba být, v soukromí se mě ptají jestli vůbec bude prstýnek atd.
Já si vždy představovala svatbu tak do 2-3 let, optimálně. Je to dle mě fáze, kdy toho člověka znáte dobře a víte do čeho jdete, takže žádné poblouznění, ale zároveň je tam stále i kapka té “správné” zamilovanosti, tzn. není to, že jste spolu 10 let a ten vztah je už prostě takový jiný… Navíc my spolu bydlíme už dloouho a zažili jsme toho spolu opravdu hodně, takže v tomto je to asi výhoda, že opravdu víme do čeho půjdeme.
Pro mě by byla svatba super tak do roka, mluvíme i o mimi, ale bohužel nechci na psí knížku. Ať je to konzervativní jak chce, vyrůstala jsem v rodině, kde prvně svatba a potom dítě a jsem na tom jaksi zvykláPřítel ale teď nadhodil to, že třeba až tak za 3 roky…miminko bychom chtěli rozhodně dřív (opět problém na psí knížku). To už spolu budeme 5 let. Jo, asi je to stále v pohodě, ale já už se za 5 let dávno vidím vdaná a s mimčem. Po finanční stránce jsme velice dobře zajištěni, takže v tomto problém nebude…
Nechci, aby jsme se potom brali tak nějak z povinnosti - že většina vrstevníků se bere, tak my teda taky, aby se neřeklo
Nechci, aby to vyznělo špatně, jen jsem si asi myslela, že když o tom často mluví a ptá se na detaily ohledně toho, tak to třeba už nějak plánuje. Kolikrát mi v opilosti řekl, že si mě chce strašně vzít a nespočetněkrát mě nazval nevěstou (a to i před jinými lidmi…). Jen mi jen potom líto, že prstýnek stále nikdea byly i situace, ve kterých jsem si myslela, že zrovna požádá a ono nic.
Jen je mi to divné, že na jednu stranu o tom mluví a zajímá se, na druhou stranu mi pak řekne, že za delší dobu?
Prosím o anonym, chodí zde známí a mohli by poznat
Tak tohle mi hodně připomíná mou známou. Taky čekala na zasnoubení a ten její se k tomu furt neměl a říkal jí, že mají čas. Byla z toho naštvaná. A pak najednou, když to nečekala, ji požádal o ruku ![]()
Takže ji jen chtěl překvapit, proto ji vykládal, že ještě ne a dával si chvíli načas. Ona o tom totiž pořád mluvila a on čekal, až to přestane řešit, aby ji to překvapilo ![]()
Takže o tom už s partnerem nemluv a třeba to bude i tvůj případ ![]()