Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak zapomenout na nevěru muže
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Reakce:
Velikost písma:
6.8.23 23:19
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
v partnerem jsem si prošla těžkým obdobím, jeho nevěrou, ke které se mi přiznal.Rozhodli jsme se (nebo spíš já) i tak ve vztahu pokračovat.
Je to hodně živé a dělá mi problém vytěsnit to z hlavy. Pořád to mám před očima, v hlavě.Co vám, které jste to zažily pomohlo? A teď vynechme, prosím rady jako „konec, odejít, ukončit“.
Děkuju
Zapomenout to nejde a myslím, že to bude slabší a v konečném důsledku by bylo škoda se zbavit zkušenosti, která je nepříjemná, ale která je už z větší části za tebou 
Jiná věc je odpuštění, čehož dosáhnout jde… což bude hlavně o tobě.
A věc další je navrácení důvěry - což je nelehký úkol pro něj.
Co by mělo tedy následovat
Nějaké to pokání z jeho strany, aby si to opravdové odpuštění zasloužil.
Upřímný rozhovor mezi oběma, říci si svoje pocity a najít novou rovnováhu (dohodu)
A nejlepší zajít do manželské poradny a projít si to pod vedením někoho nezúčastněného.
Určitě nedoporučuji „vztahové poradkyně“, které budou dávat rady, hledat vnitřní ženy, pěstovat sebelásku. Jen by z vás tahaly peníze.
Anonymní
6.8.23 23:19
Jak dlouho jste spolu? Co ho k té nevěře vůbec dohnalo?
Jediný, co jde poradit je asi dát tomu čas a hlavně znovu budovat tu důvěru kterou on si u tebe narušil. Je ochotný na tom vztahu pracovat? Ten románek byl jednorázový nebo se scházeli nějak pravidelně? Utnul to?
Taky záleží jak se na to cítíš ty, zda jsi ochotná mu odpustit a věřit mu
Každopádně držím palce 
- Upravit
6.8.23 23:20
Nemyslím, že bys to měla vytesnit. Buď to prijmi, ber ho i s tím nebo to ukonci,
Anonymní
6.8.23 23:23
Odpustit si myslím dokážu. Ale zatím nedokážu dostat z před očí to všechno. Zavřu oči, tisíce myšlenek.
- Upravit
Anonymní
6.8.23 23:25
@Anonymní píše:
Odpustit si myslím dokážu. Ale zatím nedokážu dostat z před očí to všechno. Zavřu oči, tisíce myšlenek.
Je to na dyl, ale kazdy den to bude o kousek lepsi. Sama bych na to nezustavala, najdi si psychologa, jsou i online, nemusis nikam chodit.
Anonymní
6.8.23 23:28
@jednoslunicko píše:
Je to na dyl, ale kazdy den to bude o kousek lepsi. Sama bych na to nezustavala, najdi si psychologa, jsou i online, nemusis nikam chodit.
Moc v to doufám. Psycholog není problém, dříve jsem již chodila (kvůli jiné, osobní zalezitosti), mám i kamarády a rodinu, kteří o dané záležitosti vědí. Sice v nich nemám podporu, nechápou moje rozhodnutí, ale mám je tu.
- Upravit
Anonymní
6.8.23 23:28
Na to ti pomůže jen čas. Po 4 letech „po“ můžu říct, že jiný lék fakt není. Z hlavy to nedostaneš nikdy, ale časem to přestane bolet. Hlava ti to bude připomínat pořád, ale pokud bude váš vztah hezký, zvládneš ty myšlenky rychle zahnat. Jestli máte vztah bez dětí, doporučuju vztah ukončit. My máme syna a první rok po návratu manžela byl zvláštní. Teď žijeme vlastně jako dřív, takový hezký rodinný život, ale vím že kdyby v tom nebyl ten element zachování rodiny, tak bychom ten zvláštní první rok nezvládli ( z mé strany). Odpustut nevěru je takový masochismus. Když se k nám manžel vrátil, tak jsem měla několik úletů v tom prvním roce, o kterých neví. Strašně jsem mu to potřebovala vrátit, ale nestálo to za to. Na jednu stranu si říkám, že mu nemám už co vyčítat a na druhou jsem tím klesla sama ve svých očích. Takže nějaká záchrana má podle mě cenu jen v tom případě, že máte děti a chcete jim zachovat rodinu.
- Upravit
Anonymní
6.8.23 23:30
Nevím, jak je to dlouho, ale chce to čas a práci na vztahu. Jestli ho pořád miluješ a on tebe. Já jsem to nedokázala, ale manžel mi nedokázal dát to, co jsem k tomu odpuštění potřebovala.
Zůstali jsme spolu, ale žijeme každý svůj život.
- Upravit
Anonymní
6.8.23 23:31
@Anonymní píše:
Na to ti pomůže jen čas. Po 4 letech „po“ můžu říct, že jiný lék fakt není. Z hlavy to nedostaneš nikdy, ale časem to přestane bolet. Hlava ti to bude připomínat pořád, ale pokud bude váš vztah hezký, zvládneš ty myšlenky rychle zahnat. Jestli máte vztah bez dětí, doporučuju vztah ukončit. My máme syna a první rok po návratu manžela byl zvláštní. Teď žijeme vlastně jako dřív, takový hezký rodinný život, ale vím že kdyby v tom nebyl ten element zachování rodiny, tak bychom ten zvláštní první rok nezvládli ( z mé strany). Odpustut nevěru je takový masochismus. Když se k nám manžel vrátil, tak jsem měla několik úletů v tom prvním roce, o kterých neví. Strašně jsem mu to potřebovala vrátit, ale nestálo to za to. Na jednu stranu si říkám, že mu nemám už co vyčítat a na druhou jsem tím klesla sama ve svých očích. Takže nějaká záchrana má podle mě cenu jen v tom případě, že máte děti a chcete jim zachovat rodinu.
Děti nemáme. Vlastně sama nevím, co mě k tomu vedlo. Asi vážně to, že ho mám ráda. A vím, že to se mnou taky nebylo jednoduché, což ale není omluva.
Asi i to, že se vážně snaží to napravit.
- Upravit
Anonymní
6.8.23 23:33
@Anonymní píše:
Nevím, jak je to dlouho, ale chce to čas a práci na vztahu. Jestli ho pořád miluješ a on tebe. Já jsem to nedokázala, ale manžel mi nedokázal dát to, co jsem k tomu odpuštění potřebovala.
Zůstali jsme spolu, ale žijeme každý svůj život.
Miluju a pořád mě moc přitahuje. I fyzicky. Ale když se schyluje k nějakým intimnostem, vybaví se mi to a je po všem. Nedokážu v tom, snad zatím, pokračovat.
- Upravit
Anonymní
6.8.23 23:38
@Anonymní píše:
Miluju a pořád mě moc přitahuje. I fyzicky. Ale když se schyluje k nějakým intimnostem, vybaví se mi to a je po všem. Nedokážu v tom, snad zatím, pokračovat.
Já jsem zůstala, protože máme 3 děti. Jinak bych s ním už nebyla.
Hodně je to o tom, jaká byla ta nevěra, jak dlouho trvala, jak on se choval a jak moc mu teď jde o záchranu vztahu. U nás se to stalo po 20 letech, byl to paralelní vztah, ale manžel nikdy odejít nechtěl a myslím, že mě má pořád rád. I když - ji asi miloval a vzplanul víc, než bych čekala. Ale jak píšu, já jsem se přes to nepřenesla. Zůstávám s ním z praktických důvodů a žiju si svůj život. Já naštěstí nedokážu milovat někoho, kdo nemiluje mě.
- Upravit
Anonymní
6.8.23 23:44
@Anonymní píše:
Já jsem zůstala, protože máme 3 děti. Jinak bych s ním už nebyla.
Hodně je to o tom, jaká byla ta nevěra, jak dlouho trvala, jak on se choval a jak moc mu teď jde o záchranu vztahu. U nás se to stalo po 20 letech, byl to paralelní vztah, ale manžel nikdy odejít nechtěl a myslím, že mě má pořád rád. I když - ji asi miloval a vzplanul víc, než bych čekala. Ale jak píšu, já jsem se přes to nepřenesla. Zůstávám s ním z praktických důvodů a žiju si svůj život. Já naštěstí nedokážu milovat někoho, kdo nemiluje mě.
Prý se scházeli jen na sex v jejím autě, po dobu cca 3 měsíců. Víc jsem vědět nechtěla 
ujistoval mě, že to bylo kvůli sexu, že větší plány neměl (odejít k ní apod.). Teď je snaží. Odpovídá na moje otázky, nechává nahlizet, dává důkazy apod. aby získal moji důvěru. Nespěchá, netlaci. Chápe, že to chce čas. Odprosil mě doslova na kolenou a brečel u toho.
- Upravit
6.8.23 23:47
Nevěra, je u mě jasným znamením toho, že jeden nebo ten druhý už nemiluje. Žádné omlouvání, jako úlet nebo opilost je neakceptovatelné.
Je to absolutní ztráta důvěry.
Ten, který je byť jedenkrát podveden si snaží namluvit, že o nic nešlo a zároveň omluvit selhání toho druhého.
Ale ve skutečnosti nikdy na zradu od svého partnera či partnerky nezapomene.
Namlouvat si můžeme co chceme, ale jednou se již stalo.
V paměti a srdci to zůstává navždy.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky,
v partnerem jsem si prošla těžkým obdobím, jeho nevěrou, ke které se mi přiznal.
Rozhodli jsme se (nebo spíš já) i tak ve vztahu pokračovat.
Je to hodně živé a dělá mi problém vytěsnit to z hlavy. Pořád to mám před očima, v hlavě.
Co vám, které jste to zažily pomohlo? A teď vynechme, prosím rady jako „konec, odejít, ukončit“.
Děkuju