Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jaké jste snachy?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.3.12 09:48
Já mám super tchýni tedy již extchýni,ale do dnes spolu vycházíme suprově a k mému nýnějšímu muži se taky chová suprově klidně nás pozve na kafe a pokecáme,nasmaží nám řízky,nabalí jak pravá babička 
Všem dětem i jeho i když není její vnučka a je velká taky něco dá atd.No super a přitom jsem to byla já co jeho syna poslala do háje,ale ona moc dobře ví jaký byl,je její synáček hajzl a neštve se do toho co mezi náma bylo a nebylo.Zato moje nýnější tchýně je taková nemastná neslaná,ale myslím,že to je jen díky tchánovi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.12 09:50
Myslím, že máme hezký vztah. Jsme hodně rozdílné, na hodně věcí máme každá jiný názor, ale to je logické. Přesto jsem jí vděčná, že má tak skvělého syna, jako je můj muž.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ncc1701
12.3.12 09:52
Moje tchyne je nejlepsi v tom, ze ji neznam. Pritel se s rodici nestyka, nevim, co se mezi nimi stalo, ale s mamou se nevidel dvanact let, s tatou teda zil, dokonce o nem dokaze rict par dobrych slov, ale je zatvrzelej a ten prvni krok k usmireni neudela. Mne to mrzi, cekam jejich vnouce a ani nevim, jake geny vlastne muze podedit Na druhou stranu nejsem vzorem idealni snachy, davala jsem prednost kamaradum, parbam, cestovani a studiu pred pranim trenek jejich synacku, takze se na me vzdy extchyne divaly skrz prsty…
- Citovat
- Upravit
12.3.12 10:02
Vztah tchýně - snacha máme hezký, slušný..Nijak přemrštěně kamarádský ani důvěrný, doufám, že tam nejsou nějaké skryté antipatie.
Její druhá snacha - tam je všechno špatně a tchýně nenechá na ní nit suchou, což mě trochu mrzí, protože si myslím, že přehání.
Ale důležité pro mě je, že vnoučata má ráda a to je hlavní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.12 10:02
S tchýní máme dobrý vztah. Ale myslím si, že nesjem taková snacha, jakou bych měla/mohla být. Ale prostě mám dojem, že manžel do mně promítá svojí mámu, že bych měla mít určité její vlastnosti, a já jí za to nenávidím. Prostě klasicky on byl vychován v nějakém modelu, a manžel prosazuje tento model tvrdě i u nás. A jám prostě dojem, když tchýně přijede na návštěvu, že si toho sakra všímá, být tady ona, je to „jinak“. Teda neřekne ani píp, ale co si budem namlouvat, já jí to prostě čtu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.12 10:07
Já jsem nebyla ideální snacha, ale od začátku jsem chtěla tchyni pomáhat - načež jsem se dozvěděla - sedni si k TV a dívej se, to je na tebe dost těžká práce 
zakazovala mi mýt nádobí a pak si stěžovala svému synovi, že po sobě ani ten hrnek neumeju, když mne jednou dovezl kamarád, protože jsem kvůli němu nestihla vlak a ještě kontroloval co mám rozbité v notebooku, tak mne seřvala, že nebude podporovat volnou lásku a že na chlapy mám dost času po svatbě 
Že práci mám hledat ZÁSADNĚ v době kdy je přítel doma, protože bůh ví kde jinak courám, že nesmím mít za kamaráda žádného chlapa. A další a další… Když pak byl prcek, tak se to rozšířilo o další kategorii, například se mne snažila vytočit tím, že když ho jendou dostala na 3 hodinky na hlídání, tak mi řekla - nesměl na zahradu dokud nesnědl oběd - a čekala že začnu vyskakovat co si to dovoluje, strašně se divila když jsem na ni nechápavě koukla a řekla - však to je normální, ne? A začala hledat jiné štěkací tema, už ne tak skryté 
O tchyni mého muže většina jejich společných známých říká, že to není tchyně ale tchán 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
bamba
12.3.12 10:08
Jsem,jak jinak,tchýně.EX snachu jsem nesnášela už od prvního dne,kdy jsem ji poznala.Její faleš a vyčůranost řvala do pkolí tak,že se nedala přehlídnout.Snažila jsem se ji brát,bo to byla žena mého syna.Prý ale ze mě zášť vůči ní,byla občas viditelná.V úsudku na ni jsem se nespleta,bohužel.Přišla s holým zadkem(syn měl státní byt a auto),v manželství byt odkoupili za 200000 a ona si odnesla 750000.No co už.Nynější snacha je fajn,jestli ji lezu na nervy nevím,ale rozumíme si.Zeťák,podle mě nic moc,ale na nervy si nelezem,respektujem se.Holt byl jinak vychován a to nikdo neovlivníme.Jak o mě mluví,taky nevím.
Uzavřela bych to tak,že nás děti s rodinama navštěvují dost často,takže asi dobrý.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.3.12 10:21
Špatná snacha
V očích tchýně a švagrové jsem velmi špatná snacha (tchána nepočítám, je to podpantoflák, který chce mít svůj klid, stejně tak manžel švagrové - a opravdu se jim nedivím a nemám jim to za zlé) a postupem času jsem dospěla do stádia, že ji jsem v určitých věcech už schopná pochopit a beru část viny za všechny problémy i na sebe. Ve zkratce - jsem člověk, který je tak trochu studený čumák a jsem dost nekontaktní a velmi samostatná. Takže nemám potřebu intenzivního kontaktu ani s vlastní rodinou (to neznamená, že je nemiluji). Naproti tomu manžel pochází z rodiny, kde se udržují vztahy velmi intenzivně (švagrová je u své matky několikrát týdně, jezdí spolu i na dovolené a i můj muž to bral jako normu). Logicky z toho vyplynuly třecí plochy, protože jsem opravdu neměla zájem chodit do rodiny každý týden za scénáře oběd přesně na čas (pro mě je čas relativní a zpoždění 10 minut neberu jako tragédii, s odstupem času chápu, že to jeho rodinu uráželo a brali to jako nevychovanost), potom svalení se na gauč a řeči naprosto o ničem a pořád o tom stejném. Na to konto vždy následovaly telefonáty a výčitky manželovi, který to špatně nesl. Jeho rodina není ambiciozní, co se týče práce, pro mě je důležité mít velmi dobré postavení v práci a velmi slušný plat (i to sloužilo jako munice tchýni ve smyslu - dej si pozor, ta je na peníze a bude brát víc než ty - byla jsem vždy pouze na své peníze, které jsem si uměla vydělat a nařčení z jakéhosi mamonu, to zase uráželo mě). Moje rodina je dost volnomyšlenkářská, do ničeho nám nemluví, protože uznáváme žij a nech žít, jeho rodina musí mluvit i do toho, jakou skříň nebo záclony si musíme koupit. Navíc se k tomu přidaly i více či méně skryté urážky švagrové, které manžel dlouhou dobu nevnímal. To vše se bohužel zvrtlo do stádia, kdy už jsem se nemohla zavděčit čímkoliv a abych byla objektivní, oni mně také vůbec ničím. Srážka tvrdých palic a vlastních zásad, které vyventilovaly tím, že jsem tchýni také jednou povykládala své, což byl konec a pro ni smrtelná urážka (nebylo to možná diplomatické, ale přestalo mě bavit pořád snášet narážky a urážky a usmívat se tomu a nic neříkat. Naservírovala jsem jim pouze jednou to, co oni mně dlouhou dobu před tím. Snažili se manžela masírovat, aby se s tou pí..u (doslova) okamžitě rozešel. To se jim nepovedlo, po čase jsme se rozhodli vzít, manžel to před rodinou dlouhou dobu tajil, protože se oprávněně bál jejich reakce. Před svatbou proběhl pokus o smír, skončilo to tím, že na mě opilá tchýně křičela, že je největší chybou to, že mě můj muž vůbec potkal, ten večer jsem se k tomu vůbec nevyjařovala a nereagovala jsem na to, bylo mi to už docela jedno. Přispěl tomu názor mé kolegyně, která mi řekla opravdové moudro ve smyslu „nesnaž se jí zavděčit, ber to že tě ráda nemá a ať uděláš cokoliv, už nikdy tě mít ráda nebude a svůj názor nezmění“. Pár dní na to jí došlo, že tím, co předvedla, pravděpodobně syna ztratila a proto se dost afektovaně snažila o smír (aniž by někdy uznala, že trošku přestřelila). Za pár dní byla svatba - jak probíhala? Tchýně v autě cestou na obřad přemlouvala manžela, že si to ještě může rozmyslet, nakonec rezignovala s tím, že rozvést se může vždycky. V kostele, když jsem kráčela k oltáři s tatínkem, švagrová dělala, že mi přidupává vlečku. Celou dobu na hostině a poté se tvářili jako kyselý citron, tchán odmítl tancovat se mnou, s mou maminkou, do ničeho se nezapojovali. Opět padaly výrazy typu p..a od švagrové a tchýně vyčítala našim přátelům, proč manželovi tu svatbu nerozmluvili. Celá společnost je měla za naprosté blázny, byla z nich velmi znechucena (naštěstí odešli brzy) a všichi si oddechli, když zmizeli. Od té doby je nevídám a nikdy už je vidět nechci. Svatbu mi nezkazili, protože jsem o spoustě věcí nevěděla vůbec a navíc jsem si užívala s mou láskou, skvělými přáteli a milovanou rodinou. Na závěr chci říct, že už nejsem zahořklá a necítím vůči nim nenávist, ale nejsou to lidé, které bych někdy chtěla vídat. Nemyslím si, že se ještě setkáme, musela by to být velká náhoda ve smyslu náhodného setkání. Nejsem pomstychtivá, abych jim bránila v kontaktu s vnoučaty. Ale pro mě jsou uzavřená kapitola. Nedávám vinu pouze jim, na začátku to byl střet odlišných postojů a zvyků, které vygradovaly až do stádia, kdy ani jedna strana nemá potřebu se omluvit a cokoliv řešit.
- Citovat
- Upravit
12.3.12 10:26
Vzhledem k tomu, že se vidíme tak 3× za rok, máme spolu dobrý vztah 
. Bydlíme od sebe 10 minut autobusem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.12 10:28
Myslím, že jsem až zbytečně moc hodná snacha, tchyni respektuju a snažím se vážit si toho, že vychovala tak skvělého muže. Bohužel ona mě a mé názory většinou nerespektuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.12 10:38
Ono je to hodně složité, sladit vlastně dvě výchovy. Já sem taky vychována úplně jinak, měli jsem hodně volnosti, tchýně musí všechno dirigovat a hlavně musí být po jejím, ale já to beru tak, že rodinu si člověk nevybírá a každý jsem nějaký. Ale co předvedli na té svatbě je strašné, důležité je, že sis to užila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
martinaaaaaaaaa7
12.3.12 10:49
anonymní - tak to já jsem asi malichernější a nedokázala bych to vydýchat, máš můj obdiv. Já jsem si před pěti lety (tři měsíce po svatbě)vyslechla od úplně ožralého švagra (je takový to macho, jeho žena ušlápnutá, pořád ji ponižuje a tak a myslel si, že už patřím do rodiny, tak že se tímto způsobem může chovat i ke mě), že jsem kráva, kterou si můj muž neměl brát. Od té doby jsem se s nima nesetkala a jsem ochotná udělat jediné dvě vyjímky a to na pohřbu tchánovců. Takže ještě jednou máš můj obdiv
- Citovat
- Upravit
12.3.12 10:58
Vztah s tchýní nemám moc ideální. Zrovna včera jsme byli u tchýně na návstěvě a úplně jsem cítila napjatou atmosféru. Tchýně si pohrála s vnoučkem, pak mi vysvětlila jak mám malýho oblékat(stejně to tak dělat nebudu), pak jsem dostala několik „rad“ ohledně vyživy. Vzhledem k tomu, že plně kojím a hodlám v tom ještě pokračovat, tak „rady“ naprosto k ničemu. A ve finále mi bylo naznačeno, že bych měla s malým jezdit častěji. V tom má bohužel pravdu. Ale vždyt může taky někdy přijet ona, jenže ani ona nemá toho času nazbyt. Já bohužel taky ne. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.12 11:17
Výborné téma:-) Já mám vztah s tchyní dobrý, myslím, že se navzájem respektujeme. Pokud jí na mne něco vadí, tak asi to, že (si myslím) že jí přijdu líná a bordelářka, což má v obou případech pravdu. Jestli jí vadí i něco jiného, to nevím, do hlavy jí nevidím, a ani to vědět nechci, akorát by mne to mrzelo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.12 11:21
Já jsem byla i skorotchýně, syn chodil skoro 2 roky s holkou, pak se rozešli a ona se občas za mnou ( a za malou) staví, tak to se mnou asi tak hrozné nebylo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
