Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Všechno,co zminujes,může pomoct.Muze se vhodně doplnit…Prace na sobě,zkoumání souvislostí,změny našich zažitých vzorců chování…Měnit můžeš jen to,co si uvědomujeme.Takze už to,co jsi napsala,že sis uvědomila je pokrok, respektive první krok. Držím pěsti.
Jo a možná pro úplný start doporučuji precist od Zdeny Jordánové Tvoje dítě jako šance pro tebe.Ja jsem si hodně uvědomila,co mě ovlivnilo v dětství a jak se to projevuje teď…i když kniha je koncipována spíše pro rodiče jak přistupovat k dítěti,tak mě to hodně dalo ve vztahu k mým rodičům.
@anupati píše:
Všechno,co zminujes,může pomoct.Muze se vhodně doplnit…Prace na sobě,zkoumání souvislostí,změny našich zažitých vzorců chování…Měnit můžeš jen to,co si uvědomujeme.Takze už to,co jsi napsala,že sis uvědomila je pokrok, respektive první krok. Držím pěsti.
Uvnitř sebe jsem asi vždy věděla, že některé moje pocity nejsou úplně normální a tou událostí se to jenom potvrdilo, takže jsem se rozhodla, že s tím musím začít něco dělat. Děkuji
@jenny.fields píše:
Psychoterapeut.
@Paola21 píše:
Volila bych toho psychologa
Jaké jsou přednosti toho či onoho? Nějak se nedokážu rozhodnout.
Zalezi na te nestandartni reakci, jakeho byla razu. Jestli uplne mimo ze jsi o sobe skoro nevdela, tak psychiatra. Jinak psychologa nebo psychoterapeuta, oni te kdyztak odkazou jinam, kdyby to nebyla idealni volba. Pokud je to neco mene hlubokeho razu, dora volba muze byt koucing.
Z toho, jak to popisujes bych rekla, ze normalnim psychologem nic nezkazis. Hlavne nedopust, aby te hormada voleb (za jakym odbornikem jit?) nezdrzovala moc dlouho od akce.
Kazdopadne prvni velky krok je vubec si pripustit, ze si zaslouzis, aby ti nekdo pomohl. Hodne stesti ![]()
@anupati píše:
Jo a možná pro úplný start doporučuji precist od Zdeny Jordánové Tvoje dítě jako šance pro tebe.Ja jsem si hodně uvědomila,co mě ovlivnilo v dětství a jak se to projevuje teď…i když kniha je koncipována spíše pro rodiče jak přistupovat k dítěti,tak mě to hodně dalo ve vztahu k mým rodičům.
Děkuji za tip, po knize se podívám, vypadá zajímavě ![]()
@Anonymní píše:
Jaké jsou přednosti toho či onoho? Nějak se nedokážu rozhodnout.
Nemám osobní zkušenost, myslím, že je to skoro to samé… třeba mě někdo opraví? ![]()
@mrav píše:
Zkus napsat, o co jde. Takto ti nedokážem poradit.
Nechci být moc konkrétní, kdyby to bylo nutné pro radu, nějak to zaobalím ![]()
@NInaL. píše:
Zalezi na te nestandartni reakci, jakeho byla razu. Jestli uplne mimo ze jsi o sobe skoro nevdela, tak psychiatra. Jinak psychologa nebo psychoterapeuta, oni te kdyztak odkazou jinam, kdyby to nebyla idealni volba. Pokud je to neco mene hlubokeho razu, dora volba muze byt koucing.
Z toho, jak to popisujes bych rekla, ze normalnim psychologem nic nezkazis. Hlavne nedopust, aby te hormada voleb (za jakym odbornikem jit?) nezdrzovala moc dlouho od akce.
Kazdopadne prvni velky krok je vubec si pripustit, ze si zaslouzis, aby ti nekdo pomohl. Hodne stesti
To vůbec, že bych o sobě nevěděla, v dané situace jsem měla v sobě pocity, za které bych se měla stydět, ale nedokázala jsem se přemoct ![]()
@Anonymní píše:
Stydím se, proto anonymně.
Potkala mě nepříjemná životní situace a já se v ní zachovala zcela nestandardně, už několik týdnů nad sebou přemýšlím a nejsem si jistá, jak postupovat. Pochopila jsem, že příčinou je moje rodinné prostředí, které nebylo zcela normální a chtěla bych na tom v sobě zapracovat. Jen nevím, kam se obrátit, jestli na psychologa, psychoterapeuta, nebo jsem našla rodinné konstelace. Manžel mi radil, ať se z toho zkusím vypsat a poté si to přečíst, že se třeba lépe pochopím, už jsem se k tomu odhodlávala, ale nevím, jak začít. Co myslíte, kam by bylo nejvhodnější se obrátit, s kým a jak to řešit?
na rodinný kons. bych se vy.srajdila
bude to beztak nějaká poťapka co ma za sebou 2× online kurzy a je pomazaná slepičím hovínkem
určite psycholog.
psycholog je na vykecání, vystudovaná fil.fakulta. nepíše léky,není mudr. většinou mgr. zhodnotí, udělá anamnézu, možná nějakej test. psychiatr je mudr a píše léky, řeší už těžší případy. poruchy chovàní, sociopaty, schizofrenii.
Stydím se, proto anonymně.
Potkala mě nepříjemná životní situace a já se v ní zachovala zcela nestandardně, už několik týdnů nad sebou přemýšlím a nejsem si jistá, jak postupovat. Pochopila jsem, že příčinou je moje rodinné prostředí, které nebylo zcela normální a chtěla bych na tom v sobě zapracovat. Jen nevím, kam se obrátit, jestli na psychologa, psychoterapeuta, nebo jsem našla rodinné konstelace. Manžel mi radil, ať se z toho zkusím vypsat a poté si to přečíst, že se třeba lépe pochopím, už jsem se k tomu odhodlávala, ale nevím, jak začít. Co myslíte, kam by bylo nejvhodnější se obrátit, s kým a jak to řešit?